EXKLUZIVNĚ: Slovenská modla v Realu! Mrazivý příběh kouzelníka Petera Dubovského

EXKLUZIVNĚ: Slovenská modla v Realu! Mrazivý příběh kouzelníka Petera Dubovského

Červen 2000 se zapsal černým písmem do historie slovenského i evropského fotbalu. Po nešťastném pádu ze skály v Thajsku zahynul Peter Dubovský, fotbalista s geniálním mozkem a úžasnou míčovou technikou. Smutek dolehl až do hlavního města Španělska. Navždy totiž odešel teprve druhý Čechoslovák, jenž oblékal slavné barvy Realu Madrid. Jeho odkaz ale nezmizel.

Peter Dubovský by dnešní optikou přitahoval skauty předních evropských celků. Psalo by se o něm v novinách v superlativech a sociální sítě by zaplavovaly jeho skvostné akce. Byl totiž všestranným fotbalistou. Bratislavský rodák bavil diváky; efektně kličkoval, nekompromisně zakončoval a trefoval se i z přímých kopů.

Slovan Bratislava si v devadesátých letech 20. století hýčkal zlaté dítě slovenského fotbalu. Vyhrál s ním československý titul, dvakrát si vystřílel krále střelců a tehdy ještě složená reprezentace na něho sázela.

Toho jednou koupím

V Československu doznívala totalitní éra a hranice se pozvolna otevřely dokořán. Poprvé si slovenského mladíka všiml slavný Real Madrid v Poháru UEFA v sezoně 1991/92. V domácím utkání byl Dubovský autor jediné trefy do sítě španělského velkoklubu a o pár týdnů později se vyšvihl i v odvetě na Santiago Bernabéu.

„Toho hráče jednou koupím,“ špital tehdejšímu šéfovi Slovanu Jaroslavu Čanigovi prezident Los Blancos Ramon Mendoza. Jeho slib se naplnil o dva roky později, když na sebe přidrzlý chlapec upozornil hattrickem proti silnému výběru Rumunska.

Západní kluby už nemohly dál vyčkávat. Kromě Realu se podle spekulací slovenského tisku objevovali i další zájemci. Uznávaný novinář Peter Šurin v magazínu Football Club zmiňuje Ajax Amsterdam, Barcelonu, Atlético Madrid či Rapid Vídeň. Co klub, to v 90. letech pojem.

Zvítězil Real Madrid. Za Dubovského poslal do Slovanu částku kolem tří milionů dolarů, což na tehdejší slovenskou korunu dělalo přes 100 milionů. Dnes by takto náramný fotbalista patřil mezi nejdražší slovenské hráče v historii.

Skromný mladík se stal přes noc králem. Na Slovensku mu fanoušci leželi u nohou, spoluhráč z reprezentace Lubomír Moravčík se rozhodl mu přenechat kapitánskou pásku. S vysvětlením, že není víc, než být hráčem gigantického Realu Madrid.

Zlatá klec

Ovšem nitro kreativního záložníka po přesunu do španělské metropole strádalo. Přestupem do Bílého baletu spadla na Dubovského zlatá klec. Ze dne na den se ocitl v týmu s doslova královskými spoluhráči – v kabině vedle něho seděli Hierro, Butragueňo, Michel, Prosinečki, Zamorano, Redondo či Laudrup.

V platnosti navíc bylo pravidlo, že nastoupit za klub smí jen tři cizinci, což mu v tak silné konkurenci rapidně snižovalo šance na úspěch.

Trenéři Benito Floro a Vicente del Bosque stavěli slovenskou posilu na hrot útoku a Dubovský se tak kromě jazykové bariéry a tlaku veřejnosti musel rvát i s přesilou dotírajících obránců, což nemíval ve zvyku. V jeho druhé sezoně se Realu ujal Jorge Valdano, jenže ani pod ním slovenská „strela“ neprorazila.

Dubovského navíc trápily trable s kolenem, moc zápasů neodehrál, spíš na soupisce figuroval jako náhradník, jenž sleduje umění zvučnějších spoluhráčů. Za Real nakonec naskočil do 33 zápasů a vstřelil dva góly.

Do kolonky úspěchů zapsal triumf v La Lize (1995) a španělském superpoháru (1993). Snímek, jak po zisku španělského titulu společně s mladíkem Raúlem Gonzálezem drží trofej pro mistra ligy, patří mezi nejznámější dochované fotografie z Dubovského období v Realu.

„Od začátku měl Peter v Madridu těžký život. Obránci byli nekompromisní, neustále ho okopávali a spoluhráči mu moc nepomohli. Peter nikdy nebyl moc dravý typ, nebyl to agresivní člověk, šlo spíš o introverta. Když k tomu vezmu, že zpočátku neovládal řeč, ocitl se ve velmi komplikované situaci,“ popsal první měsíce svého syna v nové krajině otec Viliam.

Zde je důležité podotknout, že ačkoliv góly uměl Dubovský na Slovensku střílet jako málokdo, s bujarým životem si jako ikona Slovanu moc nezadal. Ve škole se mu dařilo, byl náruživým čtenářem, koketoval s tím, že by studoval architekturu a po maturitě se dokonce vrhnul na studium vysoké školy.

Ekonomickou univerzitu však nedokončil. Přestup do Realu odsunul vzdělání na vedlejší kolej.

„Chyběla mu poslední zkouška,“ vzpomínala před rokem pro deník Pravda při dvacetiletém výročí od synovy smrti Darina Dubovská. Hrdá maminka dodnes udržuje synův pokoj v původním stavu se všemi fotbalovými relikviemi.

„Manžel si na tom velmi zakládal. Když jsme tu například malovali, velmi detailně věděl, co kde přesně bylo.“ Po pěti letech od tragédie v Thajsku se do Bratislavy vypravila i klubová televize Realu, aby příběh slovenského záložníka zdokumentovala.

Obrozený kouzelník

Ve Španělsku však Dubovský nehájil pouze barvy Los Blancos. V roce 1995 zamířil opět do Realu, tentokrát však v městě Oviedo. V menším provinčním klubu na severu Španělska pookřál; hrál na své pozici ofenzivního záložníka, akce rozjížděl i zakončoval, celkem stihl 120 utkání a 18 vstřelených branek. Znovunalezená pohoda vrátila zachmuřenému kouzelníkovi radost z fotbalu.

Před zápasem s Realem Madrid se vsadil se spoluhráči, že pokud madridský kolos porazí, dobrovolně se celý tým ostříhá dohola. Oviedo skutečně nablýskaný mančaft přetlačilo. Dubovského a spol. pak ostříhal sám vyhlášený kadeřník Ramiro Fernandéz, jenž pečoval o královskou rodinu. Doporučení dostal mladý Slovák přímo od hvězdného Michela.

„Když Peter do Ovieda přicházel, zavolal mi Michel z Realu a řekl, ať se o něho postarám. Vcelku rychle jsme se seznámili a spřátelili,“ popsal španělský kadeřník.

Velký smutek

Přátelství však vydrželo jen pět let. 20. května 2000 spatřili fanoušci kouzla hráče s číslem deset na zádech naposledy. Proti Realu Sociedad odehrál necelou hodinu. 23. června 2000 jej naposledy živého spatřili jeho nejbližší.

Na dovolené v Thajsku ve 28 letech tragicky zahynul – na jednom z útesů ostrova při fotografování nešťastně uklouzl a spadl do dvacet metrů hluboké propasti vodopádu. Nemohl se hýbat, měl vnitřní krvácení do hlavy. Druhý den zraněním Dubovský podlehl.

Slovensko bylo v šoku, Madrid chtěl svému bývalému hráči postavit u stadionu sochu a Oviedo vyřadilo dres s číslem deset. Dubovský je pochovaný na bratislavském hřbitově, hrob má laděný v bílých barvách a zdobí ho fotbalový míč – s ním si mladík s pronikavým pohledem rozuměl i beze slov.

BilyBalet.cz exkluzivně

Článek je z 2. čísla unikátního magazínu Real v srdci. Pokud si chceš přečíst ještě více skvělých textů, stáhni si časopis zdarma. Již jsme vydali čtyři čísla.

Vydání Realu v srdci »


Zdroj: Real v srdci

4 Komentářů

Přidat komentář

Související články

SPECIÁL k finiši La Ligy: Kde nás čekají největší boje a na co všechno se těšit?
Podcasty BilyBalet.cz

SPECIÁL k finiši La Ligy: Kde nás čekají největší boje a na co všechno se těšit?

Třicet kol La Ligy je za námi, osm před námi. Finiš nejvyšší španělské soutěže bude tradičně napínavý a jistě emocemi…
Maestro Carlo Ancelotti. Jak buduje vztahy s hráči a v čem je Italovo kouzlo?
Podcasty BilyBalet.cz

Maestro Carlo Ancelotti. Jak buduje vztahy s hráči a v čem je Italovo kouzlo?

Má za sebou úspěchy jako hráč i trenér. Jeho svěřenci, kolegové, ale i například novináři na něj nedají dopustit. Carlo…
Průvodce Madridem. Fotbal, top místa k vidění i atrakce, tapas bary a noční život
Podcasty BilyBalet.cz

Průvodce Madridem. Fotbal, top místa k vidění i atrakce, tapas bary a noční život

Madrid. Hlavní město Španělska a mnohamilionová metropole, která nabízí návštěvníkům nekonečné množství zábavy a zážitků. Vypravte se s námi na…
STATISTIKY podzimu Realu: Kdo nejčastěji střílel, fauloval či získával míče?
Analýzy a rozbory

STATISTIKY podzimu Realu: Kdo nejčastěji střílel, fauloval či získával míče?

Fotbalisté Realu Madrid se již začali připravovat na další náročnou část sezony, my se ale ještě vrátíme k odehranému podzimu.…