Trocha rock’n’rollu
- Liga mistrů
- 21. ledna 2026
- 0 Komentářů
- Laša
Vibrace, které Xabi Alonso sliboval, se konečně objevily… ale s Arbeloou
Real Madrid předvedl proti Monaku jeden ze svých nejlepších výkonů sezony, ne‑li vůbec nejlepší. Bernabéu vidělo strhující, otevřený zápas, který se odehrával v obou vápnech. A právě tam rozhodla kvalita Bílého baletu: jednak velkorysost v zakončení, kde zářili Mbappé s Viníciusem, a jednak pevnost v obraně, podpořená jistým výkonem Courtoise.
Byl to živý, zábavný duel, výměna úderů, v níž Madrid prosadil svou kvalitu. Dokládá to i kuriózní statistika: z pěti střel na branku dali domácí šest gólů (jeden vlastní). Monako vystřelilo na branku častěji (šestkrát), ale narazilo na Courtoise i na brankovou konstrukci.
Na Bernabéu se konečně hrálo s nádechem rock’n’rollu — s tou energií, kterou kdysi sliboval Xabi Alonso, ale která tehdy nikdy úplně nedorazila. Baskický trenér sázel na organizovanější, zdrženlivější model hry, jenž mu často umožňoval kontrolovat zápasy, ovšem bez ostřejšího řezu. Většina vítězství za jeho éry byla těsná (s výjimkou několika málo debaklů, jako proti Valencii a Betisu): racionální, až geometrická hra, ale bez větší jiskry v poslední třetině.
Proti Monaku Real vynechal zbytečné mezistanice ve středu pole. Většina útoků byla přímočará — jedny po vysokých ziscích míče, druhé z rychlých protiútoků. Záloha, patrně nejslabší článek týmu, tentokrát zápas neřídila (držení míče ovládlo Monako) a hrálo se od vápna k vápnu. Obrana ve středním bloku umožnila Madridu létat v přechodech a využít předností útočníků, kteří v otevřeném prostoru rozhodují zápasy.
Pro Mbappého, autora prvních dvou gólů, to byl ideální scénář — a ještě víc pro Viníciuse, hráče, který trpí v sevřených prostorech, ale v otevřeném poli je pro soupeře jeho dopad devastující. Bellingham několikrát ukázal svou schopnost nabíhat do zakončení, a kromě gólu se dostal i k dalším nebezpečným situacím.
Vstup Gülera — který po návratu Bellinghama vypadl z původního Xabiho konceptu, přestože v něm působil pevně usazený — dodal hře tolik potřebnou vertikalitu. V předchozí éře bývala kombinace často až příliš úřednická, bez rizika a bez rychlosti. Mastantuono, jenž po slibném začátku rovněž ustoupil do pozadí, přinesl na pravou stranu agresivitu a tah na branku, tedy přesně to, co bývá na tomto křídle největším nedostatkem Los Blancos.
Obrana s otazníky
Na druhé straně stojí dvacet střel soupeře, z toho šest mířilo mezi tyče. Courtois musel pětkrát zasahovat, zatímco Köhn chytil jedinou střelu. Teprve se ukáže, zda byla ofenzivní aktivita Monaka na Bernabéu náhodou, nebo logickým důsledkem herního plánu, který soupeře záměrně láká blíž, aby za nimi vznikal prostor. V takovém prostředí se Madrid cítí mnohem komfortněji než proti hlubokým, zataženým obranám.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
