Janko Daučík, první Čechoslovák v Realu Madrid. Fotbal měl zakódovaný v krvi
- Kronika Bilého baletu
- 13. října 2018
- 28 Komentářů
- admin
Janko Daučík je důležitou postavou historie Realu Madrid. V klubových kronikách se toho o něm příliš nedočtete, ale pro Čechy a Slováky by měl být velkým vzorem. Daučík je historicky prvním Čechoslovákem, který hrál za Bílý balet. Podařilo se mu to navíc v době, kdy v našich končinách vládl totalitní režim.
Právě čtete archivní článek Bilybalet.cz z roku 2014 aktualizovaný o nové informace
Janko Daučík měl předurčeno stát se profesionálním fotbalistou. Jeho otec byl Ferdinand Daučík, fenomén československého i španělského fotbalu, po kterém Janko zdědil, ačkoliv se narodil v Praze, slovenštinu jako rodný jazyk. Daučík senior byl, rodák ze jihoslovenského městečka Šahy, se přes tamní Slovan, Komárno a Slovan Bratislava dostal ke kapitánské pásce ve Slavii Praha. Za sešívané tehdy navíc hrál i jeho mladší bratr Karol.
Během Ferdinandova angažmá ve Slavii se v Praze roku 1941 narodil Janko. Ještě za války ukončil Daučík senior kariéru fotbalisty a vrhl se na trénování a dosáhl významných úspěchů.
V roce 1948 Daučíkova rodina utekla před komunistickým režimem do Maďarska. Ferdinand Daučík provdal svoji dceru Annu Violu slavnému maďarskému hráči Ladislavu Kubalovi, budoucí legendu Barcelony. Kubalu poznal Daučík během angažmá ve Slovanu Bratislava, ve kterém Maďar dva roky působil.
Jenže ani v Maďarsku nebylo dobré zázemí a rodina musela znovu poté utéct před režimem. Domov našla až ve Španělsku. Ferdinand (tehdy známý už jako Fernando) se dostal na Pyrenejském poloostrově k elitě a postupně trénoval špičkové kluby jako Barcelona, Athletic Bilbao a Atlético Madrid.
Janko (v dokladech už jako Yanko) začínal v roce 1960 profesionální kariéru v dresu Realu Betis, který v té době trénoval jeho otec. Teprve devatenáctiletý útočník se v La Lize plné zkušených třicátníků uchytil celkem slušně. Během dvou sezón vstřelil ve 38 ligových zápasech 14 gólů.
Jeho ofenzivní síla zaujala Real Madrid, tehdy naprosto bez debat nejlepší klub světa. Tým trénoval legendární Miguel Muñoz. Tenhle chlapík vybojoval ještě jako hráč první tři tituly Realu v PMEZ (předchůdci Ligy mistrů) a celkově pátou trofej v roce 1960 vyhrál už jako hlavní kouč.
Janko Daučík roku 1962 v jednadvaceti přestoupil do Realu Madrid. V nabitém útoku neměl snadné se prosadit. V sestavě zářily legendy jako Di Stéfano a Puskás. Přesto se Janko už v úvodním ligovém zápase postavil do základu. Real Madrid začínal sezónu proti Realu Betis, tedy klubu, ze kterého Daučík přestoupil.
V utkání právě rodák z Prahy vyrovnával v 19. minutě na 1:1. Bílý balet nakonec vyhrál 5:2 především zásluhou hattricku úžasného Puskáse.
I přes výborný start si Janko moc nezahrál. Ve zbytku sezony odehrál pouze šest dalších ligových zápasů, přičemž v duelu proti Seville přidal svoji druhou trefu. Přesto se Daučík mohl radovat ze své první trofeje kariéry, protože Real Madrid získal svůj devátý ligový titul.
V další sezóně si Daučík zahrál ještě méně. Zasáhl jen do tří ligových zápasů, vstřelil jednu branku a odchod do jiného klubu byl pro něj tím nejlepším řešením. V PMEZ se v Jankové poslední sezóně Real probojoval až do finále, ale šestý titul nezískal. Z cenné trofeje se po výhře 3:1 radoval italský Inter Milán.
Když v roce 2014 zemřel Di Stéfano, Janko Daučík po dlouhé době promluvil do novin. „Alfredo mě naučil bojovat. Nikdy se nevzdávej, říkal. To byla moje zkušenost s Realem Madrid,“ vyprávěl. „Byl velmi laskavý, ale také hodně temperamentní. Řekl vše, co měl na jazyku.“
Po dvou bílých sezónách zamířil Daučík v roce 1964 do Atlétika Madrid. Tohle angažmá ale bylo pro něj ještě méně povedené. Během jediného roku v pruhovaném dresu si nezahrál jediný ligový zápas. Okusil pouze pohárová utkání.
Nahoře: Araquistain, Isidro, Santamaría, Miera, Felo a Zoco.
Dole: Tejada, Ruiz, Di Stéfano, Daučík a Manolín Bueno. [/popisobr]
Následovala angažmá v druholigové Melille, Mallorce a poté i v té době fotbalově exotickém Torontu. Kanadský tým trénoval jeho otec Ferdinand, tak není divu, že si Janko zahrál po boku strýce Ladislava Kubaly a bratrance Branka Kubaly.
Za mořem se Jankovi Daučíkovi dařilo asi nejvíc v kariéře. Nastřílel dvacet branek a stal se nejlepším střelcem ligy. Navíc přidal osm asistencí.
Rodina Daučíkova se v roce 1968 vrátila do Španělska. Janko ještě hrál ještě druhou ligu za Vallecano a San Andrés. La Ligu okusil naposledy v sezoně 1970/71 zásluhou svého otce, který usedl na lavičku Espanyolu.
Janko Daučík v roce 1972 ukončil kariéru ve druhé lize jako hráč Xerezu. Zásluhou emigrace nikdy nehrál za reprezentaci Československa a do španělské se nedostal.
Janko Daučík trávil poslední fázi života v Madridu. Zemřel 13. kvétna 2017. Čest jeho památce.
Zdroj: as.com, marca.com, realmadrid.com
28 Komentářů
Zahrat si s Puskasom a Di Stefanom. +okrem Roba Vitteka vie Slovan vychovat aj poriadneho hráča, zdá sa 🙂 vyborný članok martin
Tak snad to není pravda:
"Podle pátečního vydání italského deníku Gazzetta Dello Sport se na scénu vrací možný přestup Chorvata Luky Modriče z Realu Madrid do Interu Milán. Chorvatský záložník je prý pod novým trenérem Julenem Lopeteguiem nespokojený a stejně tak ho zklamalo, že mu nebyla nabídnuta nová smlouva. Inter zavětřil příležitost a už se vyptával, za kolik by Real 33letého fotbalistu do Milána uvolnil."
Luka byl motorem naší zálohy spoustu let. Loňská sezóna se mu velice vydařila. Ale je mu 33 let a letos už ty výkony mají sestupnou tendenci. Já bych ho prodal, a stáhl zpátky Kovačiče.
narostý souhlas bremi *thumb*
asi v tejto chvili by som uz konal podobne
Tiez by som ho predal. 33 je vek v ktorom maju hraci zenit ci pokles vykonnosti. Modric svoj absolutny vrchol predviedol v poslednej sezone. Pokial za neho mame ziskat slusnu ciastku tak ano.
*thumb* super
fajn clanok – vela z historie sa takto dozvieme – good job *thumb*