JÁ, LEGENDA XXL: Cristiano Ronaldo, bůh z Madeiry

    JÁ, LEGENDA XXL: Cristiano Ronaldo, bůh z Madeiry

    Další díl našeho seriálu bude velmi speciální. Představovaná legenda totiž bude možná tou největší ze všech. Za 9 let, které strávila v Realu Madrid, překonala všechny možné i nemožné rekordy, nastřílela moře gólů, vytvořila si obrovskou fanouškovskou základnu a získala si srdce mnoha Madridistas. Každý příběh však jednou končí a bohužel i Cristiano Ronaldo již dopsal svou závěrečnou kapitolu v nejúspěšnějším klubu historie.

    Cristiano Ronaldo dos Santos Aveiro, známý spíše jako Cristiano Ronaldo, se narodil 5. února 1985 na souostroví Madeira. Cristiano je nejmladším ze 4 dětí Joseho Dinitze a Marie Dolores. Jméno Ronaldo není v Portugalsku příliš obvyklé, Cristianův otec však měl ve velké oblibě herce a později amerického prezidenta Ronalda Reagana a právě na počest tohoto velkého státníka byl Cristiano pojmenován tímto jménem.

    Ronaldův otec pracoval pro místní klub Andorinha (staral se o vybavení) a právě zde se začal psát Cristianův fotbalový příběh. Již od 8 let oblékal dres tohoto místního klubu, který mu však brzy začal být malý a tak přestoupil do známějšího a bohatšího Nacionalu. Už v té době měl Cristiano jednoho oddaného fanouška. Jeho otec nezmeškal jediný synův zápas a vždycky na něj byl náležitě hrdý. U večeře se vždycky rozplýval, co Cristiano s míčem zase předvedl a kolik dal gólů. Jeho matku a dvě sestry, Elmu a Lilianu, však tento fakt nechával chladnými. Fotbalu dámská část rodiny nikterak neholdovala. O dni, kdy se matka i sestry konečně přišly podívat na zápas, Cristiano dodnes mluví jako o jednom z nejlepších dní ve svém životě.

    Little boy, big dreams. #tbt

    Příspěvek sdílený Cristiano Ronaldo (@cristiano),Čen 20, 2013 v 7:44 PDT 

    Zvěsti o jeho nesporném talentu se postupně rozšiřovaly po celém Portugalsku. Není tedy divu, že se dostaly až do hlavního města, kde se o šikovného fotbalistu začal zajímat jistý Sporting Lisabon. Ten neváhal za jedenáctiletého kluka vysázet 1500 liber. Cristiano se rozhodl, že fotbalu dá všechno a tak se z Madeiry, kde měl rodinu i přátele, přestěhoval do Lisabonu. Začátky ovšem byly krušné. Malému Crisovi se stýskalo po rodině, navíc si nemohl zvyknout na lidi v hlavním městě. Sám toto období později popisuje takto: „Skoro každý den jsem brečel. Stále jsem byl v Portugalsku, ale cítil jsem se jako v jiné zemi. Lidé zde měli jiný přízvuk, v podstatě to byl úplně nový jazyk, kterému jsem nerozuměl. Kultura byla také odlišná. Neznal jsem zde nikoho a byl jsem extrémně osamělý. Naši mě mohli navštěvovat pouze jednou za 4 měsíce. Víckrát si to prostě nemohli dovolit. Každý den mi hrozně moc chyběli.“ Ale jak nyní všichni velice dobře vědí, Cristiano je bojovník. Upnul se tak na tu jedinou věc, na které záleželo – na fotbale. Tomu dal všechno. Protože byl hubený, rozhodl se, že musí nabrat svalovou hmotu. Každý den jste ho tak mohli vidět v posilovně. Někdy i přes noc, protože pravidla se přece mají porušovat a noční cvičení ještě nikdy nikomu neublížilo.

    Cristiano si stanovil cíl, že bude nejlepší na světě a podřídil mu všechno. A odměna na sebe nenechala dlouho čekat. Již v 16 letech byl povolán do prvního mužstva. Jeho raketový vzestup nejlépe dokumentuje fakt, že jako první hráč v jedné sezoně prošel 3 mládežnickými týmy, juniorkou, až se dostal do A týmu. Debut v první lize měl vskutku snový. Proti Moreirense pomohl k výhře 3:0 dvěma góly.

    Nebylo tak divu, že okolo něj začaly kroužit ty nejlepší týmy včetně Liverpoolu, Arsenalu nebo katalánské Barcelony. Všechny tyto kluby však měly smůlu. V přípravném zápase si to totiž Sporting rozdal se samotnými Rudými ďábli z Manchesteru a prohráli 1:3. Ronalda bylo plné hřiště. Obránce John O’Shea přiznává, že bránit Cristiana bylo takřka nemožné. Na cestě zpátky hráči United urgovali na Sira Alexe Fergusona, aby tohoto portugalského rychlíka neprodleně koupil. Sir Alex měl Cristiana Ronalda samozřejmě v merku a neváhal za něj vysázet necelých 13 milionů liber, což z něj udělalo nejdražšího teenagera té doby.

    ANGLICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ

    Cristiano se tedy v 18 ocitnul v jednom z největších klubů světa. Přestože chtěl, aby mu dali číslo 28, United mu ukázali, jakou důvěru v něj mají a přidělili mu dres s číslovkou 7. Číslo, které pro Ronalda v budoucnu bude velmi důležité a také bude součástí jeho obchodní značky. Také však na jeho bedra přeneslo poměrně velkou zodpovědnost. Vždyť před Ronaldem ho nosili pouze ty největší legendy jako George Best, Eric Cantona nebo David Beckham. A tak Ronalda čekal debut za Manchester United a to hned v zápase Premier League. Cristiano však na sobě nedal znát ani špetku nervozity a zdánlivě s nulovou námahou se stal nejlepším hráčem zápasu. Obránci Boltonu z něho byli zoufalí.

    Ronaldovi v Anglii velmi pomohl jeho trenér Sir Alex Ferguson, se kterým portugalský mladík navázal velmi blízký vztah. Později o něm prohlásil: „Byl něco jako můj otec, jedna z nejdůležitějších a nejvlivnějších osob v mé kariéře.“

    Cristiano se takřka okamžitě stal základní článkem sestavy Manchesteru United. V raném období své kariéry sice nedával tolik gólů, ale všechno vynahrazoval drzými průniky, úchvatnými kličkami a nahrávkami. Přesto mu mnoho fanoušků nemohlo přijít na jméno kvůli simulování. To mu ostatně vyčítali i jeho spoluhráči. Cristiano si přesto dál jel podle sebe a postupem času přidával i tolik důležité góly.

    My thoughts and prayers are with you, my dear friend. Be strong, Boss!

    Příspěvek sdílený Cristiano Ronaldo (@cristiano),Kvě 5, 2018 v 3:04 PDT

    PER ASPERA AD ASTRA

    V Manchesteru však musel přetrpět i krušné chvíle. V září 2005 mu zemřel otec v pouhých 52 letech. O rok později ho zase celá Anglie nenáviděla, kvůli incidentu, který se odehrál ve čtvrtfinále mistrovství světa v Německu, kdy jeho spoluhráč Wayne Rooney šlápl do rozkroku Ricarda Carvallha a byl vyloučen. Právě Cristiano u rozhodčího nejvíce orodoval, aby červený kartonek Rooneymu ukázal. V obou případech byl Cristiano psychicky na dně, v obou mu však pomohl Sir Alex Ferguson. Cristiano se nakonec vždycky vrátil silnější.

    Vše vyvrcholilo sezonou 2007/2008, která byla jak z individuálního, tak klubového hlediska naprosto mimořádná. Manchester vyhrál Premier League i Ligu Mistrů. Cristiano vstřelil ve všech soutěžích 42 branek, jednu z nich přidal ve finálovém zápase proti Chelsea. Na konci roku 2007 byl vyhlášen druhým nejlepším hráčem světa. První byl Brazilec Kaká, třetí byl jistý Lionel Messi.

    Na konci této úspěšné sezony začal Ronaldo bažit po nové výzvě. Již od dětství fandil Realu Madrid a právě královský klub si ho vyhlédl jako posilu. United však nehodlali svoji největší hvězdu pustit. Přestože se sága táhla celé léto a dokonce rozpoutala diskuzi, zda hráči nejsou v klubech drženi jako otroci, Ronaldo v klubu zůstal a opět vyhrál Premier League. United byli blízko obhajobě trofeje pro vítěze Ligy Mistrů, stopku jim však vystavila Barcelona. Přesto tato sezona byla pro Ronalda veleúspěšná. V jejím průběhu totiž získal svůj první Zlatý míč. Trofej, kterou v dalším průběhu kariéry vyhraje ještě čtyřikrát.

    KRÁL MADRIDU

    V létě 2009 se Cristiano konečně dočkal a přestoupil do svého vysněného klubu – do Realu Madrid. Prezidentem Los Blancos se stal v té době Florentino Pérez a Cristiano byl jeho největší hvězdou. Real Madrid měl za sebou krušné časy a právě hvězdy typu Ronaldo, Benzema, Kaká, Alonso, měli zapříčinit změnu. Real Madrid z Cristiana udělal nejdražšího hráče světa, jeho cenovka činila 94 milionů euro.

    V první sezoně dostal Cristiano na záda číslo 9. Přestože Real získal rekordní počet bodů (96), v lize zaostal za Barcelonou, v Lize Mistrů nepřešel přes osmifinále a v domácím poháru museli fanoušci překousnout trapas s Alarcónem. Ronaldo ve všech soutěžích vstřelil 33 gólů, což je číslo, pro které by většina útočníků vraždila. Pro Ronalda to byl však pouhý rozjezd.

    V roce 2010 vedl Ronaldo jako kapitán Portugalsko na Mistrovství světa v JAR, jeho mise však skončila neslavně. Jediný gól vstřelil proti zoufalé KLDR a Portugalsko skončilo již v osmifinále, když nestačilo na Španělsko. Přesto však bude Ronaldo na léto roku 2010 vzpomínat v dobrém, protože právě v tomto období mu neznámá matka porodila prvního syna, Cristiana Juniora.

    Před sezonou 2010/2011 se Real rozloučil s legendárním Raúlem a číslo 7 se tak konečně uvolnilo pro Cristiana. Povzbuzen tímto faktem a také narozením syna, rozjel Cristiano show, která v podstatě skončila teprve před několika týdny. Ale hezky popořadě. Druhá sezona Cristiana v Realu Madrid byla mnohem úspěšnější. V lize to sice opět na trofej nestačilo, ale Cristiano a celý Real si chuť spravili vítězstvím v domácím poháru. Trofej byla o to sladší, že ve finále Bílý balet porazil nenáviděnou Barcelonu. Asi nemusím psát, kdo toto finále hlavičkou v prodloužení rozhodl (čas hlaviček Sergia Ramose tehdy ještě nenastal – poznámka redakce). Cristiano navíc získal trofej Pichichi a ve všech soutěžích nastřílel úctyhodných 53 branek.

    KONEČNĚ LIGA

    Následující sezonu se Cristiano konečně dočkal. Real Madrid pod vedením Josého Mourinha připomínal dobře namazaný stroj a na konci mohl Cristiano a spol. slavit vítězství ve španělské lize. K trofeji navíc došli zcela bezprecedentním způsobem, když získali 100 bodů a nastříleli 121 gólů. Ronaldo sám vstřelil 46 z nich (pouze v lize) a společně s Higuaínem a Benzemou vytvořili trio, které ve všech soutěžích zatížilo soupeřova konta těžko uvěřitelnými 118 góly. Liga Mistrů a vytoužená La Décima však stále unikala.

    Na tom nic nezměnila ani sezona 2012/2013, která skončila bez trofeje a byla znehodnocena diletantským přístupem Josého Mourinha. Real skončil v lize až třetí, v Lize Mistrů dostal napráskáno od Dortmundu a celkový dojem nespravilo ani prohrané finále Copy pro Atléticu, ve kterém byl Ronaldo vyloučen.

    Sezona 2013/2014 pro Ronalda byla výjimečná. Realu se od začátku sezony dařilo, útočnou dvojici Ronaldo – Benzema doplnil rychlík Gareth Bale a společně vytvořili legendární trio BBC. Zkrátka nezůstali ani Portugalci, kteří se svezli na vlně úžasné Ronaldovy formy a hlavně díky jeho hattricku proti Švédsku postoupili na Mistrovství světa v Brazílii. Los Blancos pod Ancelottim šlapali a dlouhou dobu válčili s Barcelonou a Atléticem o titul. Ten jim nakonec nebyl souzen, náladu si ovšem spravili vítězstvím v Copa del Rey a hlavně ziskem bájné La Décimy. Cristiano k zisku ušaté trofeje přispěl neuvěřitelnými 17 brankami, čímž překonal rekord Ligy Mistrů, který do té doby činil 14 gólů. Aby toho nebylo málo, Ronaldo podruhé v kariéře získal Zlatý míč.

    SIIIIIIIIII !!! Vamos @cristiano 👏🔝❤️

    Příspěvek sdílený Cristiano Ronaldo Fans (@cristiano7_rmd),Bře 3, 2015 v 4:16 PST

    Mistrovství světa v Brazílii ovšem pro Portugalce i Ronalda skončilo neúspěchem. Ronaldo hrál se zraněným kolenem a ani on nedokázal svůj tým dotáhnout k postupu ze skupinové fáze.

    Sezonu 2014/2015 však zahájil o poznání lépe. V lize sázel gól za gólem, Real hrál naprosto dominantní fotbal a vytvořil nový rekord v počtu vyhraných zápasů v řadě (22). Navíc vyhrál Zlatý míč za rok 2014 a vše se zdálo být úžasné. V té době však přišel rozchod s dlouholetou přítelkyní, ruskou modelkou Irinou Shayk. Ronaldovy výkony se strmě zhoršily a spolu s ním zabředl do krize i celý Real Madrid. Sezona skončila bez trofeje, navíc se pakoval oblíbený kouč Carlo Ancelotti, což speciálně Ronaldo zkousával velice těžko.

    S Rafou Benítezem, který měl Ancelottiho nahradit, si portugalská hvězda ani zbytek týmu, nepadl do oka. Na veřejnost prosakovaly informace, že Benítez radí Ronaldovi, jak má kopat do míče, jak má být postaven, což se u fotbalisty kalibru Ronalda nesetkalo s pochopením. Tým byl rozhádaný, drhlo to na hřišti a Pérez neměl jinou možnost než Beníteze odvolat. Jeho nástupce Zidane byl jedním z nejlepších hráčů světa a správně vyhodnotil a pravděpodobně i proto měl se všemi hráči včetně Cristiana daleko vřelejší vztah.

    SPOLUPRÁCE LEGEND

    Ať to bylo jakkoliv, pod Zidanem Ronaldo znovu oživl. Pochopil, že týmový úspěch je důležitější než individuální a začal více makat pro tým. Vynechal některé zápasy, v nichž dříve soupeřům sázel 3 a více gólů a začal se soustředit na ty nejdůležitější. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a za necelé 3 roky Zidanovy vlády, vyhrál Real 3x Ligu Mistrů (Ronaldo se 3x stal nejlepším střelcem) a také La Ligu. Ronaldova pozice se změnila, už nebyl to dravé křídlo, které kličkami ničilo soupeře. Stal se z něj chladnokrevný zabiják ve vápně, který zabral ve chvíli, kdy ho tým nejvíce potřeboval. V průběhu 3 sezon v Lize Mistrů prakticky sám pohřbil týmy jako Wolfsburg, Bayern Mnichov, Atlético, PSG, nebo dvakrát Juventus. Ke třem Zlatým míčům přidal další dva a jeho nekonečný boj s úhlavním rivalem Lionelem Messim je tedy vyrovnaný.

    Cristiano Ronaldo však narozdíl od svého arcirivala má na kontě i velký úspěch s reprezentací. Ten přišel na EURO 2016, kdy Portugalci došli pragmatickým fotbalem až k zisku trofeje evropských šampionů. Ronaldo sám vstřelil 3 branky a patřil mezi hlavní tahouny portugalského zázraku.

    Ronaldo už dávno ale není pouhým fotbalistou. Jeho jméno, tvář a přezdívka CR7 se staly celosvětovou značkou. Někteří ho milují, někteří ho nenávidí. Žádný muž na instagramu nemá více sledujících než Cristiano (138 milionů) a na celém světě jsou pouze 2 účty, které sleduje více lidí (z toho jeden je oficiální účet instagramu). Jeho značka CR7 je již celosvětově zavedená a rozšířená. Produkty, kterým dělá Ronaldo reklamu, jdou na dračku, dresy s jeho jménem jakbysmet.

    ZA OPONOU

    Člověk by řekl, že muž, který svému povolání dává tolik energie a dřiny, musí něco obětovat. Ronaldo však vede spokojený rodinný život se svou přítelkyní Georginou Rodríguez, se kterou vychovává 4 děti (Cristiana Jr., Evu Mariu, Matea a Alanu Martinu). Rodina je pro Cristiana velice důležitá, o tom ostatně vypovídá i fakt, že ji rozhodně nedrží v ústraní. Vždyť kdo by neznal jeho matku Mariu Dolores nebo jeho bratra Huga.

    ❤️❤️❤️

    Příspěvek sdílený Cristiano Ronaldo (@cristiano),Led 31, 2018 v 10:13 PST

    Cristiano je příkladem dokonalého sportovce. K nepopiratelnému vrozenému talentu přidává obrovskou píli a touhu být nejlepší. Chce stále víc a víc. Když dá 4 góly, chce přidat i 5. Všechny zápasy chce vyhrát. Když byl malý, prohry nesl velice těžko, říkali mu tedy uplakánek. Jeho averze k porážkám nevymizela ani v pozdějších letech, Ronaldo se tedy čas od času nevyhne zkratu a následnému disciplinárnímu trestu.

    Nyní je Cristiano hráčem Juventusu. Vzhledem k tomu, že Ronaldo byl důvod, proč jsem začal fandit Realu, mě to samozřejmě mrzí. Real bez Ronalda rozhodně nebude takový jako dřív. Sám jsem měl (a stále mám) proti jeho prodeji výhrady. Myslím si, že klidně mohl dostat přidáno. Zároveň je však třeba si uvědomit, že žádný hráč, ani Cristiano, není větší než Real Madrid a Cristiano není jedinou hrající legendou Realu Madrid. Bílý balet vyhrával před Cristianem a bude vyhrávat i po něm. To je jisté. Nám nezbývá než doufat, aby to dokázal již v následující sezoně. Před Realem stojí velké výzvy, ale současný kádr má na to je splnit. Juventusu a Cristianovi přejme, ať převálcují Itálii, ale Evropa je stále naše.

    Díky za všechno, legendo!


    29 Komentářů

    • Avatar

      * "S Rafou Benitézem, který měl Ronalda nahradit.."
      Myslím, že tam mělo být, že chtěl nahradit Ancelottiho.

      0
      0
    • Avatar

      Legenda, není co dodat!

      0
      0
    • Avatar

      *cry**cry**cry**cry* bude tu chýbať najväčšia legenda futbalu*cry*

      0
      0
    • Avatar photo

      Super článek, Ronaldo je hotová legenda. Je neuvěřitelné, jak dlouho se drží na vrcholu, ač se jeho styl dost změnil. Fenomén *thumb*

      0
      0
    • Avatar

      Tak vrátit čas *cry*

      0
      0
    • Avatar

      Nejhorší je, že odešel bez pořádný rozlučky*cry*

      0
      0
    • Avatar

      Tohle je opravdu legenda. Dodneška si pamatuju už tu jeho prezentaci, kterou jsem tehdy sledoval. Plný Santiago Bernabeu a s ním na pódiu di Stefáno a Eusébio, dvě fotbalový megalegendy a dnes o pár let později, už se může CR klidně řadit mezi tyto jména jako naprostá fotbalová legenda. Musím říct, že už když přicházel, tak jsem čekal, že bude předvádět velký věci, ale to co nakonec předvedl je něco neskutečnýho. Ty jeho statistiky jsou opravdu neuvěřitelný. Škoda toho odchodu, alespoň nějaká rozlučka proběhnout mohla, když už vůbec musel odejít. Takhle to bylo všechno takový zvláštní, ale co se dá dělat.

      0
      0
      • Avatar

        Perez si neumí vážit lidi

        0
        0
        • Avatar

          Bohužel no, tak jak je schopnej udělat show a marketigově někoho prodat když přichází, tak přesnej opak dělá, když někdo odchází. Jak kdyby to už v ten okamžik bral tak, že z toho člověka všechen potenciál dostal a tím pádem ho přestává zajímat. Všechny ty odchody velkých hráčů byly hrozně hořký, Raúl, Iker a i teď CR. Minimálně tihle hráči by si oficiální rozloučení a poděkování určitě zasloužili a přitom všichni odcházeli víceméně zadníma dveřma.

          0
          0
    • Avatar

      ach vidim, ze tu vsetci placete – pridam sa teda tiez.. *cry*
      sme jak banda plackov *lol*

      nuz CR – velka era velkeho hraca. pre mna druha velka era Realu po Raulovi.
      uvidime kto bude dalsi.. *cool*

      0
      0
    • Avatar

      Skvělý hráč, hráč na kterého se bude vzpomínat další desítky let. Nicméně je pro mě naprosto nepochopitelné, že se nedočkal žádné rozlučky. Hráč, který je bezpochyby jednou z nejvýraznějších postav klubové historie a odešel "zadními dveřmi" tak říkajíc. Je to jeden z dalších faktů, který může ukazovat, že Peréz není prezident klubu, ale pouze obchodník, kterého nezajímají takovéto věci. Představení hráče ano, to zorganizuje rád, protože ukáže světu, jak dobré zboží koupil, ale když mu hráč odejde, jakoby se cítil zrazen a nechá hráče odejít bez fanfár. V tomhle ohledu bude Barcelona vždy lidštější a nemusí jít přímo o hráče, kteří celou kariéru zasvětily klubu jako Iniesta, Xavi či Puyol, jejichž rozloučení, zvlášť to poslední Iniestovo, bylo grandiózní a je nominované dokonce i na nějak cenu, co jsem slyšel, ale rozlučky se dočkal i takový Mascherano, který odešel v zimě a nebyl tak výraznou osobností, ale působil v klubu dost dlouho na to, aby se s ním klub a fanoušci rozlo

      0
      0
    • Avatar photo

      Ještě bych dodal, že mladého Cristiana byla mnohem větší zábava sledovat

      0
      0
    • Avatar

      Nesporně jedna z legend Realu Madrid. Je až s podivem, že je to další z řady hráčů, kterejm Flo nedokázal zajistit nebo uspořádat důstojnou rozlučku. Nicméně teď tady asi budu za nenáviděného, ale zvyknul jsem si. V Realu Madrid bude nejlepší sedmička navždycky Raúl.

      0
      0
      • Avatar

        to pises akobyz trucu *lol*
        cisla CR hovoria jednoznacne, Raul zas hral akoby viac srdcom a vzdy sa do toho vlozil cely.

        tazko povedat kto je lepsi/najlepsi hrac. mam ale pocit, ze historia nakoniec vzdy pozera okom statistiky, objemu cisiel, prinosu vo vyznamnych zapasoch a dlzky zotrvania v klube – a to jaksi taksi vsade dominuje CR.

        ale pre mna asi aj tak to bude Raul asi tak nejak spolu s CR *cool*

        0
        0
    • Avatar

      Ja mu fandim od jeho mladého veku a presne na takýchto hracoch vidiet ako zivot velmi rychlo uteka. Ked vyhral MU v 2008 LM tak som mu velmi fandil, odvtedy je to 10 rokov a akoby pred mesiacom.
      CR je ten vzor pre hracov ci beznych ludi ako to ma vyzerat ked sa chcete stat lepsim. Jeho pribeh je krasny*thumb*

      0
      0
    • Avatar

      Můj nejoblíbenější hráč, sleduji ho od doby, co přestoupi do Manchesteru United. Kvůli němu jsem také začal pravidelně sledoval Real Madrid. Doufám, že v Juve získá ještě 1 zlatý míč a že je dovede k titulu v LM. Ale samozřejmě dále fandím Realu. *smile*

      0
      0
    • Avatar

      Výborný článek 🙂 *thumb* legenda je sice pryč ale MADRID žije dál 🙂

      0
      0
    • Avatar

      Myslím že dobrý predaj, lepší uz nebude, pôjde myslím si formou dosť dole.. a perezove praktiky nekomentujem, preňho bol iba tovar/reklamná tvar, nic viac bohužiaľ

      0
      0
    • Avatar

      jsem rád že jsem byl u toho když největší legenda realu psala jeho historii. díky za vše legendo.hala madrid y nada mas

      0
      0

    Přidat komentář

    Související články

    JÁ, LEGENDA #10 – Paco Gento aneb Byl jednou jeden král
    Já, Legenda

    JÁ, LEGENDA #10 – Paco Gento aneb Byl jednou jeden král

    Královská rodina oznámila úmrtí Francisca Genta, čestného prezidenta Realu Madrid a jedné z největších legend klubu a světového fotbalu. Pojďme…
    JÁ, LEGENDA #13 – Hugo Sánchez, lepší než Santiago Muňez
    Já, Legenda

    JÁ, LEGENDA #13 – Hugo Sánchez, lepší než Santiago Muňez

    Když už si fotbaloví fanoušci mysleli, že nemůže přijít nic horšího než reprezentační pauza, objevil se koronavirus. Každá věc však…
    JÁ, LEGENDA #12 – Florentino Pérez: Historky z podsvětí
    Já, Legenda

    JÁ, LEGENDA #12 – Florentino Pérez: Historky z podsvětí

    Florentino Pérez je pravděpodobně nejznámějším prezidentem v historii Realu Madrid. Je schopný, velice mocný, hladový po úspěchu, ale často také…
    JÁ, LEGENDA #11 – Svatý Iker aneb Dej mi gól, když to dokážeš
    Já, Legenda

    JÁ, LEGENDA #11 – Svatý Iker aneb Dej mi gól, když to dokážeš

    Jedenáctý díl našeho seriálu Já, Legenda věnujeme obrovskému srdcaři, který se na vrcholové úrovni drží už 20 let. Iker Casillas…