159 gólů Gonzala
- Mužstvo
- 5. ledna 2026
- 0 Komentářů
- Laša
Bez Mbappého převzal roli zabijáka on — Golzalo. V dresu Los Blancos pálí do sítí už od svých deseti let… ale jeho příběh začal v Argentině. „Raúl z Buenos Aires“ má v prvním týmu už osm branek a tři asistence.
Nový rok, nový zabiják. Tak to pro Madrid začalo. Bez Mbappého (a bez Endricka) přišel ke slovu Gonzalo. A nejenže využil příležitost — on ji spolkl i s trávníkem kolem. Betis rozložil třemi góly, každý jiného druhu. Tolika, že jeho hattrick byl učebnicově dokonalý: hlavou, pravou i levou. Něco takového v týmu Los Blancos neudělal nikdo od Rodryga (2019). A v lize od Cristiana (2018), jeho idolu. Důvodu, proč je sedmička oblíbeným číslem šestnáctky. A proč v La Fábrice pořád dokola napodoboval oslavy made in Madeira, až si vysloužil přezdívku Golzalo. Protože je dělal často. Protože těch gólů bylo hodně. A pořád je. Se znakem Realu Madrid na hrudi jich má už 159. V akademii 151. V dospělém fotbale zatím osm (a tři asistence). Ty poslední tři přišly při jeho prvním velkém koncertu na Bernabéu.
Více než jedenáct let po tom prvním. Po těch prvních dvaceti. Těch, které nasázel za Alevín B v sezoně 2014/15. Tehdy do Valdebebas přišel kluk z Jarama Race. Ten, který zazářil na Promises 2016. Ten, který pálil v každé kategorii, do které vstoupil. Alevín A (34 gólů), Infantil B (7), Infantil A (5), Cadete A (2), Juvenil B (4), Juvenil A (50) a Castilla (29). Ten, který explodoval pod Arbeloou v juniorském týmu, jenž vyhrál Treble. Ten, který se s rezervou rozloučil 25 zásahy. Který Xabimu poděkoval za šanci na MS prací, instinktem a Zlatou kopačkou. Z pichichi na pichichi. Z Primera RFEF až na absolutní vrchol. Zlatý přechod, který mu v létě vynesl smlouvu s galaktickým „pancéřováním“. A místo v první řadě jako Mbappého pravá ruka. A když Kylian zadrhnul, raketou byl on.
Góly Gonzala v Realu Madrid
| Kategorie | Góly |
| Alevín B | 20 |
| Alevín A | 34 |
| Infantil B | 7 |
| Infantil A | 5 |
| Cadete A | 2 |
| Juvenil B | 4 |
| Juvenil A | 50 |
| Castilla | 29 |
| Real Madrid | 8 |
| Celkem | 159 |
„Raúl“ z Buenos Aires…
Své odpoledne shrnul věčným úsměvem a jednoduchou pravdou: „Pro mě je to sen, jsem madridista od mala!“ A je to tak. Není náhoda, že mu v severní části Buenos Aires, v Tigre, říkali „Raúl“. Kvůli práci jeho otce tam Gonzalo žil v letech 2010 až 2012, mezi šestým a osmým rokem života. A spolu s bratrem Fernandem hrával v klubu Santa Bárbara. Den co den se malý Gon objevil v dresu nebo trenýrkách Realu Madrid. A spoluhráči mu rychle přišili přezdívku. Volali na něj jméno Sedmičky. Toho, kdo se o mnoho let později stane jeho trenérem v Castille. Raúla, který sehrál klíčovou roli v závěrečné fázi jeho „dozrávání“.
… který si zahrál proti Giulianu Simeonemu
„On, ročník 2004, trénoval s kluky narozenými v letech 2002 a 2001 — a i mezi nimi vyčníval. Formálně s nimi soutěžit nemohl, ale často jsme hrávali přáteláky s kluby z okolí. Byl to z těch kluků, kteří se s lehkostí obtočí kolem jednoho, dvou, tří hráčů,“ vzpomínal pro FIFA.com Martín Frontera, jeden z koordinátorů Santa Bárbary. Gonzalo si tehdy oblíbil River, získal si srdce všech a dokonce odehrál přátelská utkání proti Nordeltě… kde hrál Giuliano Simeone. Ve čtvrtek se znovu potkají. Ale tentokrát v Arábii.
Luka Romero, Obrador… a Gonzalo
Tigre nebylo jedinou Gonzalovou výpravou daleko od Madridu. Po návratu ze Santa Bárbary zakotvil v Jarama Race a poté v La Fábrice. Jenže v roce 2018 musel znovu sbalit kufry. Opět kvůli práci svého otce. Tentokrát směr Mallorca. Byla to jen jedna sezona — ale jaká. Hrál za baleárský výběr kategorie cadete a potkal talenty jako David López, Luka Romero nebo pozdějšího spoluhráče z Valdebebas Rafu Obradora. A společně podepsali sezonu, kterou tam dodnes označují za „historickou“.
Takto si na něj alespoň vzpomíná Juanan García, trenér tehdejšího Cadete B: „Hned jak ten kluk přišel, už na prvních trénincích jsem viděl, že přichází něco jiného. A snažili jsme se mu dát všechny nástroje, aby mohl růst. V polovině sezony už zvažovali možnost vrátit se do Madridu, ale jako rodina se rozhodli zůstat celý rok — a to nás moc potěšilo. Byla to historická sezona.“ Otevření kruhu, který se symbolicky uzavřel vřelým pozdravem Davidu Lópezovi před ligovým duelem na Bernabéu.
Portillo, Mayoral, Soldado…
Jeho tři góly slavilo Valdebebas jako vlastní. Stejně jako ty od Asencia a Frana Garcíi — všechno kluci z domu. „Je to moc hezká náhoda, skvělý vzkaz pro celou akademii,“ usmál se Gonzalo. Teď má před sebou úkol nejen být, ale usadit se. Ten nejtěžší krok, který se nepovedl ani dalším velkým střelcům z La Fábriky: Portillovi, Mayoralovi, Soldadovi.
Všichni to byli talentovaní útočníci, velké přísliby. Javier Portillo dal slavný gól Dortmundu, který v sezoně 2002/03 odvrátil pohromu v Lize mistrů. Jeden ze 17, které nastřílel za áčko. A k tomu přes 400 oficiálních branek, jimiž naplnil svůj batoh v akademii — a díky nimž je dodnes historicky nejlepším střelcem La Fábriky. Tolik gólů, tolik očekávání. Ale konkurence jeho instinkt odvála do mnoha dalších klubů, až se z něj stal fotbalový světoběžník.
Gonzalo zatím nepřekonal Portillových 17 gólů za první tým, ale už má víc než Soldado (4) i Mayoral (7). První z nich přišel do Madridu v patnácti a po skvělých výkonech zazářil ještě víc v Castille, kde nastřílel 69 branek — z toho posledních 19 ve druhé lize. Jeho zlaté roky ale přišly až ve Valencii, odkud si vystřílel i pozvánku do reprezentace.
Ten krok, který Mayoral tolikrát jen letmo pohladil. Zvlášť po svých 17 zásazích v sezoně 2023/24 v dresu Getafe. Kdyby nepřišlo zranění… Předtím okouzlil Zidana a během deseti sezon v La Fábrice nastřílel 229 gólů. To jsou velká čísla — ale ani ta mu neotevřela dveře k tomu největšímu skoku. K tomu, který teď honí Golzalo. Zatím začal rok 2026 hattrickem. „Lepší start roku neexistuje!“ zvolal. První míč za hattrick už má doma.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
