Ti, o kterých se moc nemluvilo. Článek pro mileniály o bývalých hráčích Realu Madrid (1/2)

Co dělat v těchto dobách, kdy život ve společnosti ochromil koronavirus? Pojďte si s námi v době home officů či domácího vzdělávání zavzpomínat na staré časy, kdy jsme hltali na televizních obrazovkách hráče bílého baletu, nadšeně slavili každé vítězství a těžce polykali hořké pilulky typu Lyon v osmifinále, nebo Ronaldinho a jeho sóla na domácím hřišti Realu.

Taky jste v té době nemohli některým hráčům přijít na jméno, proklínali jste je a nechtěli je v bílém dresu už někdy vidět? Smíšené pocity nám také připravily hvězdné posily za desítky milionů eur, které to sice měli očividně „v noze“, ale očekávání na hřišti prostě nenaplnily. Další kapitolou jsou samozřejmě talenti. Každý rok se objevilo minimálně jedno jméno, u kterého jsme si byli všichni jistí, že bude za několik let atakovat přední příčky ve Zlatém míči a táhnout Real k vítězstvím… Zavzpomínat také můžeme na hráče, kteří byli ve svých bývalých destinacích za hvězdy a kralovali soutěži, ale po přesunu do španělského hlavního města se jim tolik nevedlo. Někteří byli naopak ve své době nedocenění a v současné situaci bychom je brali všemi deseti.

Tento článek má sloužit hlavně jako výplň času pro všechny, kteří v těchto temných dobách bez fotbalu touží po jakémkoli vytrhnutí z mediálního kolotoče. Berte ho tedy prosím s rezervou a neváhejte se podělit do komentářů, které jméno vám ve výčtu chybí, nebo jestli na vás někdo působil odlišně.

Zde je můj okomentovaný seznam hráčů, na které se už možná v hlavách fanoušků Los Blancos zapomnělo. Ke každému jsem se pokusil připsat první co mě při vyslovení jeho jména napadne. 

Brankáři

Jerzy Dudek

Legenda penaltového rozstřelu v istanbulském finále mezi Liverpoolem a AC Milán! V dresu Realu ne moc jistá dvojka za Ikerem Casillasem, ale vždy působil jako sympaťák. Kariéru v bílém dresu ukončil v roce 2011.

Diego Lopéz 

Nedoceněný. V jednom období posadil na lavičku i svatého Ikera a v té době podle mých pocitů zcela zaslouženě. Chytal jako bůh. A pořád chytá první ligu za Espanyol.

Antonio Adán

A jéje, chytá Adán. Tohle jsem si říkal snad vždy, když jsem viděl v sestavě jméno Antonia Adána. Vždy mi přišel nervózní a celý zápas jsem čekal, jestli neprovede nějaký kiks. Nějakou dobu dělal dvojku Casillasovi, mihl se v italském Cagliari, pak stabilně chytal v Betisu a nyní paběrkuje v Atléticu.

Kiko Casilla

Škoda ho. Do Realu přicházel jako ligou prověřený, nadprůměrný brankář. Prohrál ovšem svůj boj o místo jedničky s Keylorem Navasem. Momentálně chytá za anglický Leeds ve druhé lize.

Obránci

Cicinho

Podle mého skromného názoru přišel jen na základě toho, že je to krajní bek z Brazílie. Možná přeháním, ovšem Cicinhovi výkony nikdy ani nenasvědčovaly, že by v tehdejších časech mohl mít Real konečně ofenzivního pravého beka po Míchelu Salgadovi, který se vždy soustředil spíš na bránění. Kariéru ukončil v tureckém Sivassporu.

Raúl Bravo

Brousek! Vždycky, když měl naskočit krátkovlasý obránce, čekalo se, koho „zkosí“ a jestli to bude žlutá, nebo červená. Ale něco navíc jistě uměl, jinak by neodehrál celkem 132 zápasů za Real Madrid.

Royston Drenthe

Talent na baterky… Předcházela ho velmi slibná pověst, reálně ale založená hlavně na jednom mládežnickém turnaji, kde sice zářil, ale výraznou stopu po sobě nakonec nenechal a upozorňoval na sebe spíše výrazným účesem. V současnosti působí v nižší holandské soutěži, kde hraje za tým Kozakken Boys.

Christoph Metzelder

Ach ta zranění. Německý obránce byl v jednu chvíli považován za špičku svého oboru. Spolu s kolegou Mertesackerem vytvářeli velmi silnou a nepříjemnou dvojici středních obránců v německé reprezentaci. Bohužel mu kariéru lemovala zranění a za bílý balet tak stihl odehrát za tři roky pouze 31 utkání.

Ricardo Carvalho

Elegán na stoperu. Jeden ze symbolů Mourinhovi první štace v Chelsea a velký sympaťák. S Mourinhem na lavičce a Decem v záloze připravili fotbalové veřejnosti jedno z největších překvapení, když v dresu FC Porto vyhráli v roce 2004 Ligu mistrů. V Realu sice nikdy nebyl stoperem číslo jedna, ale své si odehrál a po 77 zápasech si dal ještě angažmá v AS Monaco a na závěr čínskou Superligu.

Gabriel Heinze

Čekalo se víc. Gabriel Heinze přicházel do Realu Madrid v roce 2007 s pověstí řízného a kvalitního stopera či levého obránce prověřeného Premier league a měl být přesně tím, co bílý balet potřebuje. Vydržel ovšem jen dvě sezony, než byl odsunut do Marseille. Prostě – čekalo se víc.

Fábio Coentrão

„Koncentráo“. Dnes již legendární přezdívka, kterou se marně snažil reportérům vymluvit Cristiano Ronaldo. V Realu nedostal tolik příležitostí, kolik by si bek jeho kvalit zasloužil. V době jeho nejlepší formy ho nepustil do sestavy Marcelo. Většina fanoušků i odborníků by přitom v té době určitě preferovala proti silnějším celkům právě plavovlasého Portugalce. Ten se na sklonku kariéry vrátil do mateřského Sportingu Lisabon a poté do Rio Ave, kde ukončil kariéru.

Příště se můžete těšit na záložníky, útočníky a talenty z Castilly.