Real Madrid zariskoval, když na Mistrovství světa klubů vsadil na Xabiho Alonsa – vyplatilo se to?
- Mistrovství světa klubů
- včera 19:30
- 0 Komentářů
- Laša
Real Madrid pod taktovkou Xabiho Alonsa zakončil Mistrovství světa klubů drtivou porážkou 0:4 od PSG v semifinále. Tato prohra jasně odhalila slabiny týmu i taktické nedostatky. Přesto turnaj přinesl trenérovi a klubu řadu cenných poznatků. Navzdory zklamání zaznamenal Real v USA značný finanční i propagační úspěch, a Alonso získal důležitý prostor pro budování vztahů s hráči a testování nových herních konceptů.
Real Madrid a jeho nový trenér Xabi Alonso vstoupili do Mistrovství světa klubů v ne zrovna ideální situaci. Alonso převzal jednu z největších a nejnáročnějších pozic ve světě sportu s minimem času na přípravu, ale s obrovským tlakem na okamžitý výsledek. Musel stavět tým za pochodu a zároveň bojovat o úspěch v turnaji, který klubové vedení vnímá jako mimořádně prestižní i finančně důležitý. Středeční porážka 0:4 v semifinále s Paris Saint-Germain byla bolestivá a ponižující. Přesto by v Madridu neměla převládat sklíčenost. V širší perspektivě se celé mistrovství ukázalo jako velmi přínosné – jak pro klub, tak pro nového kouče.
Jednou z největších výzev, kterým Alonso čelil, bylo téměř úplné vybudování nové obranné linie – včetně začlenění nových hráčů, jako jsou Trent Alexander-Arnold a Dean Huijsen – přičemž před zahájením turnaje měl za sebou pouhé tři tréninky s kompletním týmem. Zároveň teprve vznikal jeho trenérský štáb, a po příletu do Miami musel klub ve velmi krátkém čase zajistit vhodné tréninkové zázemí v areálu The Gardens North County District Park v Palm Beach.
Není tedy překvapením, že Real měl potíže už v prvním skupinovém utkání proti Al-Hilalu, kde se saúdskoarabský tým po většinu zápasu jevil jako lépe organizovaný. Přesto se objevily i pozitivní momenty – Alonso se rozhodl poprvé v kariéře nasadit do základní sestavy mladíka Gonzala Garcíu, což se ukázalo jako trefa do černého: jednadvacetiletý hráč vstřelil jediný gól Los Blancos. Herní rozestavení Realu působilo v tomto zápase dost nemotorně, zvláště v obraně. V dalším duelu proti mexické Pachuce bylo od začátku znát napětí – dvaadvacetiletý stoper Raúl Asencio zpanikařil a po taktickém faulu viděl červenou kartu už v 7. minutě. I přes oslabení dokázal tým udržet disciplínu, a po nádherné individuální akci Juda Bellinghama se dostal do vedení, které nakonec s přehledem proměnil ve vítězství 3:1.
Bylo patrné, že Alonso dokázal své herní principy účinně předat během intenzivních a detailně zaměřených tréninků. Zaměřoval se na kompaktní týmovou organizaci, rychlý pressing po ztrátě míče a herní schémata, která si osvojil během působení v Bayeru Leverkusen. K novinkám, které se snažil do hry Realu vnést, patřil aktivnější pressing s vysoko postavenou obrannou linií. V posledním skupinovém duelu proti Red Bullu Salzburg, který skončil výhrou 3:0, už bylo znát výrazné zlepšení – a herní progres se projevil i v play-off. Nejprve vítězstvím 1:0 nad Juventusem v osmifinále, poté v čtvrtfinále proti Borussii Dortmund (3:2), kde skóre nakonec neodpovídalo převaze, kterou Real po většinu zápasu měl.
Jedním z dalších náročných aspektů turnaje bylo pro Real zvládnutí dodatečné zátěže po mimořádně dlouhé sezóně. Alonso se ovšem rozhodl tenhle třítýdenní pobyt daleko od domova a rodin nebrat jako komplikaci, ale jako příležitost. Využil ho k posilování vztahů s hráči, což podle jeho filozofie tvoří základ dlouhodobého úspěchu. „V téhle práci jde především o vedení lidí, o budování důvěry,“ poznamenal Alonso před utkáním s Juventusem. „Společně strávený čas – ať už při snídani, obědě nebo večeři – vytváří pouta, která nám v budoucnu mohou být klíčovou oporou.“
Alonso, bývalý hráč Bílého baletu, ukázal rozvahu – nepokoušel se o radikální změny hned od začátku. V zápase se Salzburgem, kdy se Antonio Rüdiger vracel po zranění, sáhl po rozestavení se třemi stopery – systému, který se mu osvědčil během působení v Leverkusenu. Zároveň však neulpěl na jediném řešení: ve čtvrtfinále s Borussií Dortmund se efektivně vrátil ke klasickému čtyřobráncovému uspořádání. Zkušeně reagoval i během samotných zápasů – hráči jako Jude Bellingham, Federico Valverde, Aurélien Tchouaméni, Arda Güler či Trent Alexander-Arnold se pohybovali na různých pozicích podle situace na hřišti. Střídání rovněž nesla ovoce, zejména pravidelné nasazování technicky vyspělých záložníků jako Luka Modrić či Dani Ceballos ve chvílích, kdy tým vedl a bylo třeba hru zklidnit držením míče.
Turnaj ovšem přinesl i nečekaný problém – zdravotní indispozici Kyliana Mbappého, který kvůli nemoci zcela vynechal skupinovou fázi. Alonso na to reagoval s chladnou hlavou: v prvních dvou vyřazovacích utkáních nasazoval francouzského útočníka postupně z lavičky. Mezitím se blýskl Gonzalo García, jenž během svých prvních pěti startů nasázel čtyři góly a připsal si asistenci – zásadní příspěvek k postupu do semifinále.
Alonso musel řešit i situaci hráčů s nejistou budoucností v klubu – zejména Rodryga, jehož případ se ukázal jako obzvlášť složitý. Trenér se o brazilském útočníkovi vyjadřoval veřejně diplomaticky a zdrženlivě, ale jeho rozhodnutí hovořila jasně. Rodrygo nastoupil v základní sestavě proti Al-Hilalu, ale byl brzy vystřídán, a v následujících pěti utkáních odehrál dohromady jen 27 minut. Podle zprávy deníku The Athletic z minulého týdne jsou dnes Alonso i klubové vedení otevřeni možnosti jeho letního odchodu.
Ne všechno však fungovalo podle představ. Práce odvedená na defenzivě nesla výsledky – až do úplného zhroucení systému v zápase s PSG. Útočná fáze týmu se stále opírala především o individuální kvality. Vinícius Júnior a Bellingham sice předváděli světlé momenty, ale často působili izolovaně, bez podpory zbytku týmu. Alonso se netajil zklamáním z jejich výkonu v utkání s PSG – oba byli staženi ze hřiště, přestože se tým stále snažil vrátit do zápasu. Semifinále jasně ukázalo, že konfrontace s PSG – pravděpodobně nejlepším týmem současnosti – je zatím nad možnosti nově formovaného Realu pod Alonsovým vedením.
Fatální individuální chyby Asencia a Rüdigera umožnily PSG vést už 2:0 po devíti minutách, ale ani trenér nezůstal bez viny – špatně zvolil sestavu i herní strategii. Rozestavení 4-3-3 s Mbappém a Viníciusem na křídlech bylo bez milosti potrestáno kompaktním, silným a skvěle organizovaným týmem Luise Enriqueho. Konečný výsledek 0:4 znamenal, že Real zakončil prodlouženou sezónu 2024/25 s bilancí 84 inkasovaných branek – nejhorší v historii klubu, dorovnávající dosavadní nelichotivý rekord. A nešlo jen o selhání obrany – zklamal celý herní systém. Přesto Alonso během turnaje ukázal, že si nedostatků jasně všímá, a jeho slova po zápase naznačovala, že si plně uvědomuje rozsah práce, která ho ještě čeká.
„Máme toho hodně co zlepšovat,“ přiznal. „Dnes to bolí, náš výkon nebyl dostatečný. Dostali jsme se až do semifinále, ale ztroskotali jsme těsně před cílem. Musíme být k sobě kritičtí, ale tenhle zápas nám ukázal, na čem dál pracovat. Chceme vybudovat tým, který bude fungovat jako jeden celek a kde každý hráč bude mít jasně danou roli.“
Vyřazení z turnaje tak ponižujícím způsobem sice Realu na reputaci nepřidalo, ale samotný postup do semifinále nakonec zajistil, že cesta do USA byla mimo hřiště úspěšná. Klub si díky němu už nyní zajistil výraznou část finanční prémie – postupem mezi čtyři nejlepší týmy inkasoval zhruba 63 milionů dolarů. Samozřejmě zabolela ztráta šance na dalších 30 milionů za účast ve finále a až 40 milionů za případný triumf. Turnaj zároveň přinesl značnou mediální pozornost a potvrdil komerční potenciál Realu na obrovském americkém trhu, který už roky patří mezi hlavní priority prezidenta Florentina Péreze během jeho dvou funkčních období.
Real byl bezesporu největším lákadlem celého turnaje – jeho zápasy přitáhly nejvíc diváků, přičemž většina fanoušků v semifinále proti PSG byla oblečená do bílé. Popularitu klubu potvrdil i vývoj cen vstupenek na finále – na oficiálních stránkách FIFA jejich hodnota výrazně klesla už během středečního utkání, kdy bylo jasné, že Bílý balet si o trofej nezahraje.
Florentino Pérez byl během každého zápasu viděn po boku prezidenta FIFA Gianniho Infantina a dalších VIP hostů, přesto však atmosféra v lóži na stadionu MetLife byla ve středu znatelně chladnější. Důvodem byly mimo jiné napjaté vztahy s prezidentem PSG, Nasserem Al-Khelaïfim, které pramenily z loňského přestupu Mbappého a pozastaveného projektu Superligy.
Prezident Realu byl bezpochyby zklamaný neúčastí ve finále, a drtivá porážka s PSG poškodila image klubu. Přesto samotný postup do semifinále potvrdil správnost rozhodnutí angažovat Alonsa ještě před začátkem turnaje. Investice ve výši 10 milionů eur na urychlený příchod Alexandera-Arnolda z Liverpoolu a bleskové uzavření dohody s Huijsenem za 50 milionů liber z Bournemouthu se ukázaly jako trefné – oba hráči byli stabilní součástí základní sestavy během prvních pěti utkání a jejich absence v semifinále byla citelná: Alexander-Arnold chyběl kvůli zranění, Huijsen vinou karetního trestu.
Změny uskutečněné kvůli Mistrovství světa klubů byly jasným signálem, že Real se chce rychle odpoutat od neúspěšné sezóny 2024/25 pod vedením Carla Ancelottiho. Alonso ale zdůraznil, že turnaj vnímá spíše jako uzavření uplynulého období než jako začátek nové kampaně. „Tenhle turnaj mi hodně ukázal o tom, čím jako tým jsme a co potřebujeme zlepšit,“ prohlásil ve středu. „Odjíždím s novou perspektivou pro nadcházející sezónu, v níž se nám vrátí zranění hráči a provedeme potřebné změny.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: The Athletic
