„Nejlepší posila sedí na lavičce“
Tak se v posledních dnech mluví ve Valdebebas o Josém Mourinhovi, který do Realu Madrid přišel navzdory mnoha kritickým hlasům, jež jeho angažování provázely.
„Nejlepší posila sedí na lavičce.“ Tato věta se ve Valdebebas opakuje den co den. Všichni ji říkají s naprostým přesvědčením o správnosti rozhodnutí, které padlo navzdory mnoha kritickým hlasům, jež se ozývaly poté, co bylo v posledních dubnových dnech poprvé v médiích oznámeno, že José Mourinho je vyvoleným mužem pro trenérskou lavičku Bílého baletu. Portugalec si za necelé dva měsíce od oficiálního návratu do Madridu získal na svou stranu úplně všechny.
Rozhodnou samozřejmě výsledky a to, co se bude odehrávat na hřišti. Přesvědčení, že klub udělal správné rozhodnutí, však uvnitř Realu Madrid neustále sílí. Ještě výrazněji je to patrné v kabině a při každodenní práci týmu, který dává najevo, že je odhodlaný bojovat a nechat na hřišti všechno od první do poslední minuty každého zápasu i každého tréninku.
Realita každodenního dění ve Valdebebas se dnes od pocitu, který panoval před rokem, výrazně liší. Xabi Alonso se s týmem nesžil, nezapadl do mechanismu, který musí mezi klubem a trenérem vždy fungovat, a to nakonec vedlo k postupnému zhoršování celé situace. Fotbalisté jako první poznají, v jakém stavu tento vztah je. Pokud vidí, že se pomyslné lano trhá, sami se odpojí a přestanou pracovat jako tým. Přesně k tomu došlo dokonce i během mistrovství světa klubů a v Realu Madrid se začaly usazovat neustálé pochybnosti – nejen mezi lidmi, kteří klub řídí, ale svým způsobem také mezi těmi, kteří mají v kabině vlastní vliv, tedy samotnými hráči. Arbeloa se to pokusil změnit, ale kabina se znovu ocitla v podobné situaci a historie se opakovala.
Mourinho přišel a, jak média informovala, změnil zvyklosti, pravidla i každodenní návyky. Chtěl znovu probudit v mužstvu respekt ke klubovému znaku a také vzájemný respekt uvnitř týmu jako způsob, jak nastartovat mužstvo, které působilo spícím a odpojeným dojmem a které si v posledních dvou sezonách hrálo tak, jak a kde samo chtělo. Zároveň s každým hráčem mluvil a vysvětlil mu, co od něj očekává. Těm, které původně odepisoval, navíc dal možnost svou situaci napravit.
Výsledkem je rostoucí přesvědčení, že změna na trenérské lavičce a návrat k osvědčeným pořádkům byly nejlepším rozhodnutím, jaké klub od návratu Carla Ancelottiho učinil. Italský kouč i jeho portugalský nástupce navíc přišli do Madridu po vlastním přičinění – v případě Mourinha sehrál klíčovou roli jeho agent Jorge Mendes, který se zasadil o trenérův návrat na Santiago Bernabéu.
Na rozdíl od jiných trenérů, kteří se v průběhu let na lavičce Realu Madrid vystřídali, zůstali Florentino Pérez a Mourinho během třináctiletého odloučení v občasném kontaktu. V důležitých chvílích od sebe vždy dostali zprávu ve správný čas. Bylo to jako s přítelem, o kterém sice dlouho nevíte, ale zároveň nemáte nejmenší pochybnost, že tu pro vás kdykoli je.
To všechno sehrálo svou roli v návratu, který měl stejně jako v případě Ancelottiho také pořádnou dávku štěstí. Tentokrát bylo klíčové, že Zidane už byl domluvený u francouzské reprezentace. V případě Ancelottiho návratu zase vedení nenašlo mezi „novými“ kandidáty nikoho, kdo by ho dokázal přesvědčit.
Trenér je spokojený. V klubu našel naprostou podporu, ale zároveň i vzájemné porozumění. Mourinho nepřišel nic diktovat, ale přesvědčovat a diskutovat. Jeho prvním požadavkem, pomineme-li zrušení pokut za „tresty“ nebo návrat všech zraněných hráčů k rehabilitaci ve Valdebebas, bylo přivést Bernarda Silvu jako středního záložníka. A podle všeho to nebyl vůbec špatný nápad.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
2 Komentářů
zatim se mi tenhle projekt extremne libi. ta demolice Realu Sociedad konecne prinesla po 2sezonach prijemnou podivanou kdy mam konecne pocit za mame tuhle sezonu aspon na jednu trofej
ešte sme nemali súpera