Z Realu Madrid dýchá optimismus
S deseti vstřelenými góly a devíti body dýchá z Madridu optimismus. Mourinho míchá sestavou, v těchto třech zápasech se už protočilo mnoho hráčů (včera bylo pět změn v základní jedenáctce) a v jeho hře je patrná nová energie, povzbuzení a radost.
Nejvíce chybí Viníciusovi, protože známe jeho strop – i když nehraje špatně, není tím ostřím na kraji soupeřovy obrany, jak jsme ho znali. Naopak Bellingham potvrzuje návrat na své maximum, k tomu hráči, který nadchl během prvních čtyř měsíců, pak se kvůli zranění ramene dostal do tunelu, následně trpěl zmatky minulého špatného ročníku a na mistrovství světa znovu vzlétl. Včera, podporovaný Valverdem a Camavingou, tvořil, rozhýbával míč a dostal se ke gólu. Řekněme, že dal jeden a půl, protože druhý se musí klasifikovat jako vlastní gól brankáře Herrera.
Z toho, co Mourinho zvládá dobře, je nejpozoruhodnější nový Trent, který nyní hraje se zápalem a soustředěním, daleko od toho mdlého dojmu, který jsme u něj viděli před rokem. Renesanci a nadšení bylo vidět i u Camavingy, další duše v utrpení z minulého ročníku. Oba toho tehdy udělali tak málo, že ani jeden nejel na mistrovství světa se svou zemí.
Na druhé straně Málaga hrála s týmem mladíků, stejným, který postoupil, bez jakéhokoli výrazného posílení, a s odvážným stylem, který není u menších týmů obvyklý, když přijedou na velké stadiony. Nedávno takto zatlačila Atlético na Metropolitanu; tehdy Cholo Simeone postavil tým s několika odchovanci a aby Málagu zlomil, musel sáhnout po světových šampionech, které nechal na lavičce.
Madrid nastoupil s týmem, který – navzdory pěti změnám oproti předchozímu utkání – můžeme považovat za základní, protože jednak ještě nevíme, jaká bude definitivní sestava, a jednak vždy, když jsou na hřišti Courtois, Bellingham, Mbappé a Vinícius, je přítomná síla Madridu. Právě jeho údernost vpředu brzy rozhodla zápas, který byl po půlhodině už 3:0. Můžeme vinit trenéra Málagy, Funese, za jeho odvážné rozestavení, ale když porovnáme hráče obou týmů, je jasné, že rozdíl na výsledkové tabuli je nevyhnutelným důsledkem toho, a ne žádného taktického modelu.
Baena se rozsvítil
První ročník Baeny v Atléticu nebyl dobrý – a ne jeho vinou. Zranění, zánět slepého střeva… Naštěstí ho De la Fuente získal zpět pro mistrovství světa, kde mohl hrát a zazářit. Vrátil se jako mistr světa, plný sebejistoty, pevný ve své hře, a Cholo v něm – po neúspěšných pokusech s Lookmanem – našel dílek, který mu chyběl k zaplnění středu útoku, alespoň dokud se vyřeší situace Juliána Álvareze a Sorlotha. Jako falešná devítka, která se pohybuje dovnitř a ven, s dotekem i gólem, byl to spektákl.
Zmatek kolem zraněných brankářů
Zdržování hry brankáři se stávalo epidemií. Ale místo toho, aby se rozhodčím připomnělo, aby se nenechali obelhávat a trestali podvodníky, vytvořilo se umělé pravidlo s odchodem jednoho hráče z pole na minutu. Jelikož jsou nelogická pravidla těžko pochopitelná a zapamatovatelná, přísná aplikace tohoto už začíná způsobovat třenice. Nahrazovat autoritu a zdravý rozum rozhodčích složitým manuálem instrukcí nás vede k absurditě a neúspěchu.
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: marca.com
1 Komentářů
toto je čo za článok????? preco tam je odsek o Baenovi a Atletkach?