KRONIKA BÍLÉHO BALETU: La Prima – zrození evropského fenoménu jménem Real Madrid

    KRONIKA BÍLÉHO BALETU: La Prima – zrození evropského fenoménu jménem Real Madrid

    Real Madrid a Liga mistrů. Toto spojení k sobě neodmyslitelně patří. Ačkoliv v soutěži uspělo již mnoho skvělých evropských klubů jako například Bayern Mnichov, AC Milán nebo FC Liverpool, žádný z nich nedosahuje úspěchů Bílého baletu, který v soutěži triumfoval již dvanáctkrát. Poprvé hned v premiérové sezóně 1955/56 tehdejšího Poháru mistrů evropských zemí. Jaká byla cesta Los Blancos za La Primou?

    Myšlenka se zrodila

    Počátky konfrontace fotbalových týmů z různých koutů Evropy sahají do sklonku 19. století, kdy vznikl tzv. Challenge cup, o který měly dle původní ideje bojovat kluby z jednotlivých částí Rakouska-Uherska. Prakticky se ale účastnily pouze výběry z Vídně, Prahy a Budapeště.

    Po rozpadu impéria mohly kluby měřit své síly ve Středoevropském poháru (Mitropa Cup). Účastnily se jej týmy z Československa, Maďarska, Rakouska, později též Itálie. Před druhou světovou válkou šlo o velice prestižní turnaj. Po roce 1945 byl sice obnoven, a hrál se až do roku 1992, hrály zde ale pouze země z komunistického bloku, a prestiž poháru na Západě příliš valná nebyla.

    Deset let po konci druhé světové války, kdy Evropa byla znovu rozdělená na dva nepřátelské bloky, se objevila smělá myšlenka měření sil mezi mistry jednotivých evropských lig. Na Starý kontinent totiž pronikly zprávy o pořádání mezinárodního klubového turnaje v Jižní Americe.

    Iniciativy se chopili novináři francouzského deníku L´Equipe Gabriel Hanot a Jacques Ferran. Pro zorganizování premiérového ročníku bylo důležité, že v roce 1954 konečně vznikla evropská fotbalová asociace UEFA, která mohla nad pořádáním turnaje převzít záštitu.

    Opona se zvedá

    Startu prvního ročníku v sezóně 1955/56 již nic nebránilo. UEFA plánovala, že jednou v soutěži budou bojovat mistři ze všech zemí, které spadaly pod její zónu. Premiéry se ale účastnilo jen 18 vyvolených, na kterých se představitelé asociace dohodli se zástupci deníku L´Equipe.

    Real Madrid, španělský mistr z předchozí sezóny, samozřejmě mezi pozvanými chybět nemohl. Již tehdy měl punc nejlepšího výběru v Evropě. Vždyť jeho bílé barvy hájili borci jako Di Stéfano, Gento, Rial nebo Marquitos.

    Theo[popisobr] Mráz v Bělehradě (© Realmadrid.com)[/popisobr]

    Pozvání dostal např. i anglický mistr, Chelsea. Anglická FA ale start svého klubu v soutěži zamítla. Projevil se zde tradiční britský konzervatismus a snaha o mírnou izolaci od pevninské Evropy. Anglická federace se obávala, že by nově vznikající soutěž mohla ohrozit prestiž místní ligy. Jediným britským celkem tak byl skotský Hibernian.

    Tři mistrovské kluby, nizozemský Holland Sport, dánský BK Copenhagen, a hlavně maďarskýé Honvéd Budapešť, v té době jeden z nejsilnějších týmů v Evropě, pozvánku do soutěže odmítly, a tak je nahradily PSV Eindhoven, Aarhaus a Vörös. Místo Chelsea získala polská Gwardia Varšava. Československý mistr pozvánku nedostal.

    Cesta za La Primou

    Prvním soupeřem Realu Madrid se stalo švýcarské Servette. V Ženevě se odehrála událost, kterou je vhodné zmínit. Raimundo Saporta, prezident basketbalové sekce klubu, využil příležitosti, a vyjednal pro hráče audienci u španělské královny Viktorie, žijící v exilu. Hráči se vyfotografovali s královnou či princem Juanem Carlosem, a snímky se dostaly i do evropského tisku, k velké nelibosti diktátora Franca.

    První poločas utkání v Ženevě dopadl nerozhodně a v kabině Realu bylo nezvyklé tich. Bylo zjevné, že hráči nebyli ve své kůži. V tom ale v doprovodu  Saporty přišel hráče povzbudit princ Juan Carlos. Di Stéfanovi pověděl, že emigranti doufají ve vítězství, a že teď je králem on.

    Po této vzácné návštěvě tehdy sedmnáctiletého budoucího krále Španělska vyběhl na hřiště jiný Real. Hráči najednou svého soupeře přehrávali, a prohra 2:0 byla pro Švýcary ještě milosrdná. V odvetě Los Blancos nepřipustili komplikaci, když zvítězili 5:0, a postoupili do čtvrtfinále.

    V něm se Real střetl s jugoslávským Partizanem Bělehrad, což už samo o sobě mělo velký náboj. Francisco Franco nebyl příliš nadšený z představy, že by reprezentanti komunistické země překročili hranice Španělska. Vždyť proti komunistům bojoval v občanské válce.

    Saporta, pravá ruka Bernabéua, mu ale vysvětlil, že na poli diplomacie by toho mohlo izolované Španělsko využít, když ukáže otevřenost. Tehdy si navíc termíny zápasů určovaly kluby, a Realu se v tomto povedlo soupeři udělit, mírně řečeno, facku do tváře.

    Santiago Bernabéu totiž utkání naplánoval na Boží hod vánoční, a jak známo, komunisté se snažili křesťanskou tématiku vánoc upozaďovat. Na hřišti se pak odehrála bitva, kdy Partizan vstřelil dvě branky, které jim francouzský sudí neuznal, a poté začal řádit Bílý balet.

    Dvě branky vstřelil žolík Castaño, po jedné přidali Gento a Di Stéfano, a do Bělehradu si tak Real vedl luxusní náskok 4:0. Odveta se ale hrála uprostřed ledna, kdy v jugoslávském hlavním městě panovaly teploty hluboko pod bodem mrazu.

    Španělé na tento extrém nebyli zvyklí, a tomu odpovídal i průběh zápasu. Podle výpovědi brankáře Juanita Alonsa, který dle vlastních slov málem umrzl, se hráči Realu sotva dostali z vlastní šestnáctky, byli všude později, a za celý zápas měli jen jednu střelu, o kterou se postaral Rial. V těžkých podmínkách Los Blancos prohráli 3:0, a tak tak postoupili do semifinále.

    Semifinále proti italskému AC Milán proběhlo, oproti předchozím zápasům, poměrně v klidném duchu. Real doma uspěl v poměru 4:2, na San Siru padl 1:2, a kvalifikoval se tak do prvního finále PMEZ, ve kterém na něj čekal Stade de Reims z Francie.

    Finále v Parku princů

    Real měl obrovskou motivaci, aby ve finále uspěl. V La Lize totiž skončil až třetí za Bilbaem a Barcelonou, a vítězství v Poháru mistrů již tehdy zaručovalo účast v následujícím ročníku. V Paříži se ale zápas nevyvíjel dle představ Španělů. Remeš, kterou táhl vynikající Kopa, hodně zlobila.

    Francouzský mistr se v úvodních 10 minutách ujal vedení 2:0, a zklidnění na straně Bílého baletu přinesl až kontaktní gól Di Stéfana ze 14. minuty. Do poločasu vyrovnal Rial, ale v 62. minutě strhl vedení na stranu Remeše Hidalgo.

    Theo[popisobr] Střelec vítězné branky ve finále – Héctor Rial (© Realmadrid.com)[/popisobr]

    Krátce na to ale vyrovnal obránce Marquitos na 3:3 a v 78. minutě Héctor Rial vstřelil rozhodující branku zápasu. Real Madrid porazil v prvním finále PMEZ Remeš 4:3. Podle dobových zpráv zápas rozhodla genialita Alfreda Di Stéfana, který svým umem rozkládal obranu soupeře.

    Oba soupeři byli nesmírně šikovní směrem dopředu, ale zatímco Remeš nabízela stále stejné akce, které obrana Los Blancos časem dokázala zachytávat, Real předváděl neskutečnou variabilitu, kdy se do útoku zapojovali prakticky všichni hráči, s výjimkou brankáře Alonsa.

    PMEZ, finále

    13. 6. 1956 (20:30)

    Logo

    4

    :

    3

    Stade

    Real Madrid

    Stade de Reims

    Stadion:
    Parc des Princes, Paříž

    Rozhodčí:
    Arthur Edward Ellis (Anglie)

    Statistiky

    Di Stéfano14.Góly6.Leblond
    Rial30.10.Templin
    Marquitos67.62.Hidalgo
    Rial79.

    Sestavy

    Logo

    Real Madrid

    Alonso
    Marquitos – Atienza – Lesmes
    Múñoz – Zárraga
    Joseíto – Marsal – Rial – Gento
    Di Stéfano

    Nevyužití náhradníci: 

    Trenér: José Villalonga


    Stade de Reims

    Jacquet
    Zimmy – Jonquet – Giraudo
    Leblond – Siatka
    Hidalgo – Glowacki – Bliard – Templin
    Kopa

    Nevyužití náhradníci

    Trenér: Albert Batteux

     

    Další informace o španělském fotbale

    Španělskýfotbal.czNovinky nejen o španělském fotbale, sleduj na ŠpanělskýFotbal.cz.

    22 Komentářů

    Přidat komentář

    Související články

    Nečekaně pevná obrana Realu v lize. Lepší čísla měla naposledy v roce 1991
    Mužstvo

    Nečekaně pevná obrana Realu v lize. Lepší čísla měla naposledy v roce 1991

    Před sezonou právem vyděsila fanoušky Realu Madrid zpráva o dlouhodobém zranění brankáře Thibauta Courtoise. Když se k němu po prvním…
    Jude Bellingham tvoří historii. Za 15 zápasů dal více gólů než CR7 i Di Stéfano
    Kronika Bilého baletu

    Jude Bellingham tvoří historii. Za 15 zápasů dal více gólů než CR7 i Di Stéfano

    Neuvěřitelný vstup do angažmá v Realu Madrid pokračuje. Jude Bellingham skóroval i na půdě Cádizu a překonal tím v historických…
    Bellinghamův snový start v Realu. Více gólů měl pouze legendární Di Stéfano
    La Liga

    Bellinghamův snový start v Realu. Více gólů měl pouze legendární Di Stéfano

    Za dva měsíce zcela pobláznil fanoušky Realu Madrid. Jude Bellingham prožívá naprosto fantastický vstup do nového angažmá. Naposledy to potvrdil…
    Píšťalky, policista v kabině i debakl 11:1. Jak vznikla nenávist mezi Realem a Barcelonou?
    Kronika Bilého baletu

    Píšťalky, policista v kabině i debakl 11:1. Jak vznikla nenávist mezi Realem a Barcelonou?

    V neděli se oči fotbalových fanoušků po celém světě upřou do Španělska. Na Santiago Bernabéu se totiž odehraje první El…