Xabi opět nalézá rock’n’roll
Jeho herní plán se naplno projevil v prostředí, které vybízelo hráče k uvolněnosti a odvaze.
Real Madrid se v posledních týdnech dusil v těžkopádných útocích, nekonečných kombinacích a postupných akcích, které se nedokázaly zlomit. A pak se San Mamés proměnil v ideální scénu – zápas otevřený, s volným prostorem k využití a soupeřem, který tě nutí zrychlit.
Právě tam se ukázala podoba, kterou se Xabi Alonso snažil od prvního dne vytvarovat. Real Madrid v „rock’n’rollovém“ módu totiž vypadá nejlépe, když běží, když se utrhne ze řetězu, když skládá přihrávky téměř automaticky a když cítí, že každé získané míče může okamžitě proměnit v smrtící úder.
V tomhle prostředí se znovu ukázala soutěživost – prvek, který Real potřeboval posílit. Madridský tým vyhrál 67 ze 102 soubojů, nejlepší procento celé sezony v lize i Lize mistrů. V čele stál Jude Bellingham: 13 vítězných duelů z 15. Hrál sice dál od vápna, ale jeho vliv byl rozhodující. Rozšířil hřiště, vyrovnal přechody a přinesl intenzitu, kterou San Mamés vyžaduje – stadion, jenž málokdy dovolí klidnou noc. V jeho stopách šli Camavinga (11 z 12) a Tchouaméni (9 ze 14).
Courtois to shrnul po zápase jasně: „Zlepšili jsme se ve všem – v intenzitě i hře… nemůžeme srovnávat zápasy, protože Athletic hraje otevřeně, ale zvládli jsme to velmi dobře.“ A právě v tom je klíč. Tento Madrid se cítí svobodně, když soupeř chce hrát, když nemusí 90 minut dobývat obrannou hradbu a může si vyměňovat údery s vědomím, že riziko leží i na protivníkovi.
Zápas vybízel k rychlejší kombinaci, smysluplnému přenášení hry na druhou stranu a k odvážným výpadům do volného prostoru bez obav ze ztráty pořádku. V tomhle rytmu se hráči jako by znovu našli – fotbal začal proudit s přirozeností, která v týdnech těžkopádné ofenzivy zmizela.
Návrat do Spojených států
Rozdíl oproti předchozím zápasům byl do očí bijící. Proti Gironě, Elche či Rayo Real Madrid jen hromadil centry, střely a náznaky, ale všechno působilo bez tvaru. V Bilbau se však každý postup stal konkrétní hrozbou, každý vyhraný souboj otevřel cestu a každé získaní míče se proměnilo v příležitost, kterou Mbappé s Viníciusem dokázali okamžitě využít. Tým – i přes drobné detaily k doladění – znovu připomínal verzi z Mistrovství světa klubů. Náčrt, který se blíží Xabiho vizi pro celou sezonu.
San Mamés nebyl jen balzámem. Byl znamením směrem k budoucnosti. Real Madrid může fungovat v různých herních polohách, ale když se vrátí ke své nejagresivnější a nejpřímočařejší podobě – té, která spojuje rychlost, pressing a rytmus – působí mnohem jistěji v tom, co chce a jak toho dosáhnout. V kalendáři bez oddechu je tento návrat k „rock’n’rollu“ připomínkou: identita je tu, připravená znovu ožít, jakmile se objeví správná scéna a míč se začne hýbat s pocitem, že všechno závisí na dalším úderu.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
2 Komentářů
zase velkohube vyjadrenia
jeden dobry zapas vela neznamena
nech to potvrdia v nasledujucich 10 zapasoch
:thumbsup:presne