Valverdeho paradox
- Mužstvo
- 16. ledna 2026
- 0 Komentářů
- Laša
Po návratu do středu pole Sokolovi chyběly drápy, tah i fotbalová lehkost. Do hry se zapojoval často (94 dotyků s míčem), ale bez skutečného přínosu. V této sezoně působí mnohem přesvědčivěji na kraji hřiště.
Valverde byl v semifinále v Saúdské Arábii nejzářivější postavou Realu Madrid. Proti Atléticu byl rozhodující – s míčem i bez něj. Dal gól a asistoval, ale z pozice pravého obránce. Proti Barceloně nastoupil výše, ve středu pole, ale při bránění se stahoval do pravého koridoru. A jeho výkon rostl s každou minutou. Obstál.
Proti Albacete ho Arbeloa vrátil zpět do středové řady. Ve středu pole byl aktivní, nabízel se (94 zapojení do hry, hned za Gülerem a Huijsenem), ale chyběla mu nejen razance, ale i rozhodnost. Na svém místě, a přitom jakoby mimo něj. Valverdeho paradox.
Zatímco na pozici pravého křídla měl a má tah na bránu, na stadionu Carlose Belmonteho působil jako sokol v kleci. Madrid narazil na manchskou zeď, kterou vystavěl Alberto González. V obraně byla znát křehkost, proto tři inkasované góly, ale chyběl i instinkt dravce. A především kreativita. Valverde se snažil, ale ani on ji nepřinesl.
Byl druhý v počtu přesných přihrávek (80, za Huijsenovými 85) a měl vysokou úspěšnost (94 %). Dařilo se mu i v dlouhých pasech (12 z 13). Jenže na nepřátelském území neprorážel. Pouze 28 jeho přihrávek, tedy 35 %, mířilo do poslední třetiny. A jen jedna z nich skončila střelou spoluhráče. Arbeloova představa je, aby Valverde opustil pravý kraj obrany — nebo alespoň aby tam nehrál tak často. Ve středu pole však musí udělat krok dopředu. A on to ví.
57 %, ve 42 %
Jeho nejlepší zápasy sezony jsou ty, kdy nastupuje z pravého kraje hřiště. Právě odtud padl jeho jediný gól v sezoně: projektil proti Atléticu letící 108 km/h. A právě odtud přišly 4 z jeho 7 asistencí, tedy 57 %. V době, kdy nastupoval jako pravý obránce ve 42 % utkání (11 zápasů).
Daleko je už den v Almaty: „Nenarodil jsem se pro hru na kraji obrany, nevyrůstal jsem tam. Byla to nouzová situace. To, že jsem to zvládl, mě naplnilo hrdostí. Ale vždycky jsem měl pochybnost, jestli ty zápasy nebyly trochu dílem štěstí, spontánní noci.“ Jenže víc než štěstí je to realita. Nemá tu pozici rád, ale funguje na ní. A to, co má rád, zatím nefunguje. Takové paradoxy prostě existují.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
