Tři postřehy z výhry nad Manchesterem City: Znovuzrozený Valverde, Arbeloův plán, zrození hvězdy

Liga mistrů
dnes 7:33
0 Komentářů
Laša

Fede Valverde slaví gól (zdroj: realmadrid.com)

Poslední dvě sezony byl Real Madrid místy opravdu těžko koukatelný. Drtivé porážky od velkých soupeřů ve velkých zápasech, ponižující El Clásica, nečekané ztráty na Bernabéu proti „menším“ týmům — měřeno vlastní slavnou historií byl Real ve chvílích, kdy na tom nejvíc záleželo, zkrátka zklamáním. Přesto se v jednom či dvou zápasech objevily záblesky starých časů. V říjnu proti Barceloně tým působil živě. V únoru minulého roku zase na Bernabéu porazil Manchester City.

Na jeden, dva, možná tři večery se probudilo monstrum, které kdysi strašilo každý tým v jeho evropských nočních můrách — a rozmazleným fanouškům dalo důvod znovu věřit. Ve středu večer zůstalo tohle monstrum vzhůru celých 90 minut a 76 066 fanouškům na Bernabéu — i milionům sledujících po celém světě — připomnělo ten starý, dobře známý pocit, který k Realu Madrid neodmyslitelně patří.

Tady jsou tři postřehy z vítězství Realu Madrid nad Manchesterem City:

Znovuzrozený

„Fede Valverde je Juanito 21. století. Všechno, čím by měl hráč Realu Madrid být, je právě Valverde,“ prohlásil Álvaro Arbeloa poté, co uruguayská superstar zkompletovala svůj první hattrick v kariéře — a zároveň výrazně ulevila trenérovi, který byl po nedávném výsledkovém útlumu pod tlakem. Fede nasázel tři fantastické góly během 22 minut a každý z nich ukázal vlastnost, která se u něj často přehlíží.

U prvního gólu vynikl jeho dlouhý, ničím nerušený krok, díky němuž utekl Nicu O’Reillymu a dostal se k míči dřív, než Gianluigi Donnarumma vůbec stihl zareagovat. Druhý zásah ukázal jeho pohyb bez míče, zakončení slabší nohou i instinkt typického zabijáka uvnitř vápna. A třetí? To byl jeho moment „jsem tady“. Hebký oblouček přes Marca Guehiho a následná volej — čistá majestátnost. Po všem, co si Valverde během sezony vyslechl a přečetl, to byl ideální zápas, ve kterém mohl vytáhnout jeden ze svých dlouhodobě podceňovaných triků.

Stojí ale za to dodat, že i kdybys ten hattrick úplně ignoroval, zapomněl, že se stal, nebo si představil, že ho vstřelil někdo jiný, Valverde by i tak patřil k nejlepším hráčům Realu Madrid.

Čtyři skluzy. Jeden zachycený míč. Čtyři odvrácené situace. Čtyři úspěšné driblinky. Dvě klíčové přihrávky. Jedenáct vyhraných soubojů. Neustálé návraty dozadu a pomoc Trentovi Alexander-Arnoldovi v soubojích s Jeremym Dokem, následované okamžitým sprintem do středu pole, aby vyvinul tlak na Bernarda Silvu nebo Rodriho. Držení Nica O’Reillyho u levé lajny, aby nemohl přehušťovat střed a vytvářet tak početní převahu pro tým Pepa Guardioly. Tohle je práce, o které box-to-box záložníci Valverdeho typu sní. A když k tomu přidáš hattrick, dostaneš výkon, který se zapíše do historie.

V moderní éře Ligy mistrů existuje jen velmi málo výkonů, které by se tomuto byť jen přiblížily.

Arbeloův dokonalý plán

Real Madrid poprvé od říjnového vítězného Clásica nad Barcelonou vypadal, že má proti velkému soupeři jasný a funkční herní plán. V posledních dvou letech to rozhodně nebylo pravidlem, ale tentokrát vše působilo téměř bezchybně. Defenzivní struktura — střední blok se dvěma perfektně organizovanými liniemi po čtyřech hráčích, které Arbeloa výborně připravil — fungovala skvěle a dokázala výrazně omezit veškeré nebezpečí, které se Manchester City snažil během večera vytvářet.

Hráči po celý zápas hledali momenty, kdy mohli vyskočit do presinku a dostat City pod tlak, podobně jako to Real dělal proti Barceloně pod Arbeloovým předchůdcem. Vyhráli tolik odražených míčů, že bylo těžké je vůbec počítat.

Obránci, které Arbeloa zvolil, odehráli výborné zápasy. Trent Alexander-Arnold obstál v prvním velkém defenzivním testu své kariéry v Realu Madrid, i když mu Doku během utkání několikrát zavařil. Antonio Rüdiger a Dean Huijsen — zejména ten druhý — předvedli téměř bezchybné výkony. Ferland Mendy, který musel kvůli zranění střídat už o poločase, byl na své straně neprostupnou zdí (za celou první půli kolem něj neprošel ani jeden hráč). Jeho obranná práce výrazně pomohla eliminovat hrozby, které by jinak křídelníci Manchesteru City vytvářeli.

Huijsen navíc konečně ukázal i svou nejlepší stránku v rozehrávce — 93,6% úspěšnost přihrávek ze 40 pokusů. Mnohé z nich byly tradičně rizikové, ale v největším zápase sezony dokázal předvést to nejlepší. Po měsících nevýrazné a nevyrovnané formy bývalého reprezentanta Bournemouthu to bylo přesně to, co Real potřeboval. A fanouškům připomněl hráče, kterého obdivovali během jeho prvních měsíců ve Španělsku.

Manchester City si za celý zápas vytvořil jen 0,59 xG (oproti 2,63 Realu Madrid), uvádí FotMob. A na tom, že se čísla držela tak nízko, měla obrana Los Blancos obrovský podíl.

Zrození hvězdy

Thiago Pitarch nastoupil v posledních třech zápasech Realu Madrid. A zasáhl do pěti z posledních šesti utkání. Odcházel ze hřiště i v momentech, kdy byl k dispozici Dani Ceballos, a dostal se do základní sestavy i v době, kdy byl ještě v kádru Eduardo Camavinga.

A teď to nejzajímavější: nebyl jediný zápas, ve kterém by nevypadal dobře. V každém z nich byl hozen do jiného herního kontextu. Dva duely s Benficou byly o správném řízení zápasu — Thiago měl být neustále v pohybu, nabízet se, chtít míč a po jeho převzetí ho udržet. Proti Getafe byl poslán na pravé křídlo, aby pomáhal Trentovi a držel šířku hry. Nezvyklá role, ale zvládl ji čistě. Proti Celtě totéž, jen na opačné straně. Jak zápas postupoval, jeho vliv rostl a když šel dolů, měl odpracováno do poslední kapky energie.

Ve středu večer nastoupil Thiago v samotném srdci zálohy vedle Auréliena Tchouaméniho (který byl opět monstrózní). Byl zapojený mnohem víc než v předchozích zápasech. Spoluhráči mu konečně začali důvěřovat, hledali ho v mnoha situacích a dávali mu míč v momentech, kdy to bylo nejdůležitější. A on tam byl. Neustále se nabízel, otevíral se do prostoru a výborně roztáčel kombinaci.

A tohle všechno proti elitnímu týmu, jako je Manchester City, při jeho prvním startu v Lize mistrů. Mnoho hráčů by pod takovým tlakem zkolabovalo. Ale Thiago? To je jeho denní chleba. Osobnost, kterou ukázal v pěti dosavadních vystoupeních, je obrovská. Přesně to Real Madrid potřeboval — energického hráče, který se nebojí chtít míč a udržet ho i v těžkých chvílích.

Samozřejmě přijdou i bolístky. Přijdou chyby — jedna z nich proti City málem skončila klíčovým gólem hostů — ale Thiago je typ hráče, který se z nich poučí a vrátí se silnější. Tohle zdaleka není jeho maximum, které předváděl v Castille. Až se na tu úroveň dostane — a bude ji držet konzistentně — fanoušci Realu si ho zamilují ještě víc.

Laša

Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.