Třaskavá trasa Real <-> Barca #1: Ricardo Zamora, katalánský brankář, který Real dovedl k velikosti
- Kronika Bilého baletu
- 14. března 2018
- 5 Komentářů
- redakce
V novém seriálu se budeme věnovat hráčům, kteří prošli Realem Madrid i FC Barcelonou. Od roku 1902 bylo takových fotbalistů 33. Změna dresu u nich měla různé motivy a ne vždy vzbudily takovou kontroverzi, jako přestup Luise Figa. V prvním čísle seriálu se zaměříme na Ricarda Zamoru, legendárního španělského gólmana, kterého ve 30. letech Real přivedl, aby s jeho pomocí srovnal s Barcelonou krok…
Začátky v Barceloně
Ricardo „El Divino“ Zamora se narodil 21. ledna 1901 v katalánské metropoli Barceloně. Z dnešního pohledu začal s fotbalem relativně pozdě. Až v 15 letech jej rodiče nechali zapsat do mládežnického výběru týmu Club Deportivo Español.
Proč dostal méně slavný ze dvou hlavních barcelonských klubů přednost? Ve Španělsku totiž byl fotbal již od počátku propojen s politikou a myšlením lidí. FC Barcelona se od počátku formovala jako klub katalánských nacionalistů.
Když o pár měsíců později, v roce 1900, byl založen Español, byla hlavním motivem vzniku snaha vytvořit v Barceloně španělsky smýšlející klub. Dodnes se traduje, že Bílý balet je u fanoušků bílomodrých v oblibě na druhém místě.
Dobré vztahy mezi oběma kluby dokumentuje například fakt, že Real do této části Katalánska posílá hráče na rozehrání. (Stačí vzpomenout na Casillu, Lucase nebo Asensia).
Zpět k Zamorovi. V roce 1916 byly poměry ve Španělsku zcela jiné. Celostátní liga se nehrála, hrála se pouze Copa a různé regionální soutěže. Podle pramenů Zamora v dresu Espanyolu debutoval proti týmu Madrid FC právě v Copa del Rey.
V barvách RCDE na sebe okamžitě upozornil a sbíral s ním úspěchy. V roce 1918 například vítězství v Campionat de Catalunya. O rok později FC Barcelona uspěla a získala Zamoru do svých služeb. Názory na motiv jeho přestupu jsou různé – od neshod s vedením RCDE po finanční problémy.
V barvách Blaugranas uspěl v Copa del Rey. Památný je zápas hlavně proti Bilbau. FC Barcelona z něj již před zápasem udělala hlavní hvězdu finále a Zamoru tak bylo vidět na každém plakátě. Ricardo proti Baskům vychytal čisté konto, navzdory drtivému tlaku Athléticu, a výrazně tak přispěl k barcelonskému triumfu.
Po třech letech ve službách FC se ale v roce 1923 opět vrátil do Españolu. Ten mezitím kompletně vyměnil vedení, které hvězdu španělské kopané dokázalo přivést zpátky. FC Barcelona, v reakci na diktaturu Prima Rivery, navíc ještě více vyostřila nacionalistické smýšlení, což bylo proti Zamorově přesvědčení.
Přestup do Realu
V barvách Españolu Zamora ještě jednou triumfoval v mistrovství Katalánska a to v sezóně 1928/29. Ve stejném roce navíc RCDE uspěl i v Copa del Rey. Následující ročník znamenal předěl ve španělské kopané. Po dlouhém jednání mezi kluby se rozběhl premiérový ročník La Ligy 1929.
Nejúspěšnějšími kluby ve Španělsku do té doby byly Athlétic Club Bilbao a FC Barcelona, v jejichž barvách zářilo několik hvězd jako Álcantara či Samitier. Real Madrid v této době stagnoval a nedosahoval takových úspěchů jako dva zmínění rivalové, kteří se již pomalu měnili v profesionální kuby.
Pro Real tak bylo konečné 2. místo za Barcelonou v premiérovém ročníku vlastně úspěchem. V Madridu, v politikou nasáklém prostředí, tehdy ale umístění za katalánským klubem brali jako potupu. V následujícím ročníku, 1929/30, si ale madridský celek pohoršil až na 6. místo a jeho ambice dostaly další ránu.
V Realu ale již tehdy úřadoval Santiago Bernabéu, prozatím pouze v pozici sportovního ředitele. Ten již ve 30. letech toužil madridský klub povznést na úroveň Bilbaa a Barcelony. A proto se ohlížel po hvězdě, která jeho tým dovede k velikosti.
A tou hvězdou byl Ricardo Zamora. Ve srovnání s dnešní praxí je trochu s podivem, že Bernabéu zvolil právě brankáře. Zvláštně vypadá i skutečnost, že královský klub měl k výšinám pozvednout člověk katalánského původu. Don Santiago ale dobře věděl, co dělá. Zamora byl již hvězdou světové kopané, vypadal dobře na plakátech a šlo tedy i o dobrý marketingový tah.
Proto za něj Real neváhal položit na stůl tehdy astronomických 150 000 španělských peset. Zamora rovněž nebyl žádný hlupák a věděl, jak zaujmout. Když dojel vlakem z Barcelony do Madridu, čekal na něj na nádraží veliký dav novinářů a fanoušků.
Zamora před shromážděnými pronesl předem promyšlenou řeč, v níž důvod svého přestupu shrnul do následujících slov: „Pro změnu jsem nemohl vybrat lepší město – město, kde příznivci fotbalu opravdu rozumějí.“ Madridské si tímto získal, Katalánce pro změnu naštval. A ačkoliv byl hráčem Españolu, tedy španělského týmu, byl v katalánském tisku nemilosrdně lynčován.
K premiérovému titulu…
Jeho angažmá v Madridu ale začalo neslavně. Ve druhém zápase v barvách Realu, v zápase madridského přeboru proti Atléticu, se totiž Zamora srazil s protihráčem a zůstal bezvládně ležet na trávníku.
Ricardo nakonec vynechal polovinu ročníku La Ligy a do branky se vrátil až ve chvíli, kdy Real byl na posledním místě, daleko za Bilbaem a Barcelonou a mohl alespoň přispět k záchraně týmu mezi elitou. Klub tedy ještě více posílil, když z Alavésu přivedl dva obránce – Jacinta Quincocese a Errasti Ciriaca.
Do čtvrtého ročníku La Ligy šel Madrid CF, jenž mezitím po převratu a svržení monarchie přišel o korunku ve znaku i název Real, s touhou vyrovnat se konečně Barceloně a Bilbau. A zásluhou Zamory, Quincocese a Criaca se mu to konečně podařilo.
Los Blancos v 18 kolech sezóny 1931/32 ani jednou neprohráli a obdrželi pouhých 15 branek. O titul sváděli boj do posledního kola s Bilbaem. Zatímco Baskové prohráli se Santanderem, Madrid remizoval s FC Barcelonou na starém stadionu Les Corts 2:2 a získal tak premiérový titul v La Lize.
O rok později, v sezóně 1932/33 Madrid CF titul obhájil, rozhodnuto o něm bylo prakticky od 15 kola, kdy tým se Zamorou v čele porazil Barcelonu 2:1, a nezměnila na tom ani prohra s Bilbaem v kole posledním. Tehdy se hrálo pouze 18. kol a za vítězství byly dva body.
Na dlouhých 21 let to pro klub byly poslední dva ligové tituly. Madrid CF, stále se Zamorou v bráně, ale ve třech následujících ročnících skončil pokaždé na 2. místě. V roce 1934, po sedmnáctiletém čekání, tým zvítězil v Copě, a o dva roky později si triumf zopakoval.
Poté ale všechny španělské soutěže přerušila občanská válka. Zamora z Madridu odešel do Nice a do klubu se již nevrátil, ačkoliv po skončení bojů by jej Bernabéu uvítal s otevřenou náručí. V roce 1938 skončil s hráčskou kariérou.
Do Madridu se v roce 1939 sice vrátil, zamířil ale do konkurenčního Atlética, na pozici trenéra. Nutno zmínit, že Atlético Aviación, jak se tehdy největší městský rival jmenoval, mělo po válce lepší vyhlídky. Podporované Francovým letectvem mělo našlápnuto k tomu, aby se stalo hegemonem španělské kopané.
Real v této době paběrkoval, a nějaký čas se ocital i na hraně zániku. Klubu chyběly finance, stadion byl v troskách, a z předválečného týmu zbylo jen torzo… Ale to je již jiný příběh.
Ricardo Zamora byl jednou z prvních španělských fotbalových hvězd a ve své době jedním ze dvou nejlepších gólmanů na světě. Navždy bude zapsán pod první dva tituly Realu Madrid v La Lize. Byl jedním z těch, kteří Real pozvedli k výšinám. Jeho zásluhou mohl madridský klub, do té doby pokulhávající za Bilbaem a Barcelonou, srovnat s těmito týmy krok. Jednou z prvních legend klubu je tedy katalánský brankář, jenž svoji úspěšnou kariéru zahájil v Españolu, a prošel si i FC Barcelonou. Mimochodem, i Blaugranas mu věnovali místo mezi legendami klubu. Malou připomínku mu věnovali například na oficiálních webových stránkách.
V příštím díle seriálu se zaměříme na boj mezi Realem a Barcelonou o Alfreda Di Stéfana…
5 Komentářů
Paráda! *thumb*
Velka pochvala redaktorom, tieto clanky zvysuju vedomosti aj lasku k Realu, aspon u mna. Som rad ze ste si nasli cas a rozhodli nam priblizit Real, po tych dlhych rokoch fandenia zistujem nove veci. Dakujem. *smile*
musim sa pridat – tieto clanky o historii velmi vitam – a bol by som rad, ak by takto sme presli aj celou historiou klubu. clovek sa dozvie nielen o klube, ale ajo lige a najvyznamnejsich kluboch danej doby, co velmi vitam..
kopec novych info (aj o superoch) – fakt dik chalani *thumb*
ano i historie patří k fotbalu a takové články jsou super.*thumb*
Presne súhlasím *thumb* perfektný článok.. 🙂 história je veľmi zaujímavá 🙂