Tchouaméni: V záležitosti s Fedem mi vadily nepravdivé příběhy. Podali jsme si ruce a není mezi námi žádný problém
- Reprezentace
- dnes 12:27
- 0 Komentářů
- Laša
Aurélien Tchouaméni poskytl rozhovor pro L’Équipe.
Končíš klubovou sezónu bez jakéhokoli trofeje. Může si hráč tvého formátu dovolit sezonu bez titulu, a to i s ohledem na reprezentaci?
Dovolit si to – ne. Samozřejmě se to může stát, ale bylo by to bolestivé. Zbývá nám ještě šance získat trofej, která by byla ze všech nejkrásnější.
Máš pocit, že jsi v této sezóně v Realu Madrid posunul svou hru na další úroveň?
Ano. Vlastně už od druhé části minulé sezóny, kdy jsem začal nabírat tempo. A letos také díky mým výkonům v nejdůležitějších zápasech. Pomohlo mi i to, že jsem začal stabilně nastupovat ve středu zálohy. Kritizovali mě, když jsem hrál ve středu obrany, a já odpovídal, že to není moje pozice. Lidé si toho ale moc nevšímají. Nemám s tím však žádný problém. Jeden den tě vynášejí do nebes a druhý den říkají, že jsi beznadějný. Co to znamená? Nic. Každý má svůj názor.
Když vezmeme v úvahu také tvoji pozici v Realu Madrid, incident týkající se tvé hádky s Federicem Valverdem měl obrovský ohlas po celém světě. Jakou lekci si z toho dnes bereš?
Jak už jsem říkal, vadily mi nepravdivé příběhy, které se objevily ve vztahu k tomu, co se skutečně stalo. To nemohu ovlivnit. Nejdůležitější je, abychom měli v kabině dobré vztahy a zachovali klid. Lekce? Taková, že bez ohledu na to, co se v tvém životě děje, problém nikdy není tak velký, jak se ti zdá. Jako u všeho: dnes se o tom mluví, a zítra se bude mluvit o něčem jiném. Stačí jen přečkat ty dva nebo tři dny, kdy je kolem toho hluk. Ten příběh nabral takové rozměry, že jsme první dva nebo tři dny měli pocit, že to nikdy neskončí. A přitom po dvou nebo třech dnech někdo řekne něco stejně šíleného, nebo se stane nějaká jiná událost, a všichni přejdou k dalšímu tématu.
Mluvili jste spolu později s Valverdem?
Ano, samozřejmě! Trénovali jsme spolu. Znovu jsme ale spolu nehráli, protože v posledním zápase La Ligy jsem cítil svalové nepohodlí.
Byl by pro tebe zápas Francie – Uruguay něčím výjimečný?
Je to vůbec možné?
Předběžně ne dříve než v semifinále.
Lidé ale opravdu musí pochopit, že mezi námi není žádný problém. V kabině se děje spousta různých věcí. Podali jsme si ruce, když se vrátil, a dál spolu pracujeme.
Obával ses, že po téhle historii se změní tvůj veřejný obraz?
Právě proto jsem chtěl tuhle záležitost vysvětlit.
Když se vrátíme k věcem na hřišti: v kterém herním prvku jsi v této sezóně udělal největší pokrok?
V postavení na hřišti, když máme míč. Také v rozhodování. Hodně jsem na tom pracoval na trénincích s různými trenéry, se kterými jsem měl možnost spolupracovat, a teď to přináší výsledky.
Tvůj gól proti Anglii v roce 2022 padl po střele z dálky. Pracuješ i na tomhle?
V této sezóně jsem také dal takový gól. Všechno ale záleží na postavení na hřišti. Jak v klubu, tak v reprezentaci to závisí na tom, s kým tvořím dvojici na pozici dvojitého defenzivního záložníka a jestli mi to umožňuje častěji vyrážet dopředu. Takže záleží na situaci. Nejdůležitější je dělat to, co je pro tým podstatné, ne to, co od tebe očekávají lidé.
Co bys chtěl na hřišti dělat, co zatím ještě neděláš?
Dával bych ještě víc gólů. Pocit po vstřelení branky je totiž nepopsatelný, obzvlášť na mistrovství světa. Můžu říct, že je to vzpomínka, která se mnou zůstane do konce života.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: L’Équipe
