Mourinho: Nemůže to fungovat tak, že někteří brání a ostatní jen čekají na míč
- La Liga
- dnes 10:49
- 0 Komentářů
- Laša
José Mourinho dnes absolvoval tiskovou konferenci před zítřejším utkáním Realu Madrid proti Espanyolu v La Lize. Přinášíme nejdůležitější výroky trenéra Realu Madrid z setkání s novináři ve Valdebebas. Kompletní přepis tiskové konference zveřejníme na webu ještě dnes.
„Espanyol? Je to velmi dobrý tým. Mužstva, která už delší dobu pracují se stejným trenérem, bývají dobře připravená, mají zažité herní mechanismy a přesně vědí, co chtějí hrát. Espanyol navíc hraje dobře a s velkou ambicí. Jejich první zápas se mi opravdu líbil. Získali tři body, vstřelili tři góly a ani jednou neinkasovali, takže fanoušci jsou pochopitelně spokojení. My jsme ale připraveni na to, co nás čeká.“
„Cítím se dobře a jsem klidný. Před námi je další sezona. Dobře jsi zmínil kádr a komplikace, které přineslo to, že hráči začínali přípravu v různých termínech. Někteří mají za sebou 36 tréninků a šest zápasů, jiní odehráli jen málo a absolvovali třeba pouze pět tréninků. Každému jsem proto mohl nastavit individuální tréninkový plán. Někteří hráči chodili na individuální jednotky a vtipkovali jsme, že na jednoho fotbalistu připadá deset členů realizačního týmu. S aktuální situací jsem velmi spokojený. Kdybys se mě zeptal, jestli bych chtěl ještě týden navíc, řekl bych ano. Přátelských zápasů už ale máme dost. Fotbal neděláme kvůli přípravným utkáním. Chceme už hrát opravdové zápasy. Hráči, kteří si zranění přenesli ještě z minulé sezony, jsou mimo hru už delší dobu a neočekávám, že se vrátí během dvou nebo tří týdnů. Jediným fotbalistou, který v tomto utkání nebude k dispozici kvůli problému nesouvisejícímu s minulou sezonou, je Endrick. Tchouaméni se cítí dobře. Dnes, zítra i v neděli ale musí trénovat, aby co nejrychleji nabral potřebnou kondici. Vrátil se v takovém stavu, který mu nedovoluje být na tento zápas připravený.“
„Nenazýval bych to tlakem, ale spíš adrenalinem. A to je něco pozitivního. Ve chvíli, kdy ho přestanu cítit, bude to znamenat, že něco není v pořádku. Necítím tlak ani kvůli debutům, ani před fotbalovými zápasy. Obrovsky věřím práci, kterou jsme odvedli. Hodně věřím v ambice hráčů, jejich mentalitu a vášeň, kterou mi každý den ukazují. Bude to těžký zápas, ale zítra vyrazíme na cestu s přesvědčením, že se vrátíme se třemi body.“
„Diomandé je připravený za mě zemřít? Pokud se nebudeme držet doslova každého slova, tak se mi tohle vyjádření líbí. Dokonce bych byl raději, kdyby řekl, že by zemřel za tým, za Real Madrid. Rozumím ale tomu, co tím v souvislosti se skupinou a klubem myslí, když používá moje jméno. Slova jsou snadná. Mnohem těžší je přejít k činům. To, co říká Diomandé, ale vidím u všech hráčů. Vidím jejich nasazení a touhu dělat všechno co nejlépe. Tato skupina se vyvíjí a je jednotná. Nejsme dokonalý tým, protože takový neexistuje. Ani nepředpokládám, že se vyhneme problémům, protože ty určitě přijdou. Pokud ale jde o základy, na kterých stojíme, je tato skupina silná. Diomandého slova se dají vztáhnout na všechny.“
„Přišel jsem sem s velkou znalostí toho, co se v klubu dělo před mým příchodem. Strávil jsem tady tři roky, mám své kontakty a vy jako novináři také. O řadě věcí jsem věděl, nejen o situaci mezi Tchouaménim a Federicem. Přesto jsem se rozhodl začít od nuly. Samozřejmě jsem byl v určité výhodě, protože jsem už měl spoustu informací. Necítil jsem ale potřebu o tom s Tchouaménim mluvit. Viděl jsem mezi nimi naprostou normalitu. Kdybys o problému z minulé sezony nevěděl a viděl, jak se k sobě teď chovají, vůbec by tě nenapadlo, že se mezi nimi něco stalo. Oni sami mi dali najevo, že nemusím nijak zasahovat ani se snažit situaci ovlivňovat, abych mezi nimi nastolil klid. Protože tady nejde o žádný mír. Jde o normální vztahy, přátelství a spolupráci. Vypadá to, jako by se vůbec nic nestalo.“
„Co bude úspěchem? Dá se na to dívat z mnoha různých úhlů. Pokud k tomu ale chceme přistoupit pragmaticky, rozhodují výsledky. Můžeme se zlepšovat na mnoha úrovních, vylepšovat strukturu klubu a měnit spoustu věcí. Nakonec jsou ale nejdůležitější výsledky. Máme tři soutěže a k tomu ještě jednu menší. V Realu Madrid jednoduše nelze považovat sezonu bez jediné trofeje za úspěšnou.“
„Zítra budou na lavičce Cestero, Ciria a Rivas. Nemáme příliš široký kádr a několik hráčů navíc bude delší dobu mimo hru. Já rád pracuji s maximálně 22 fotbalisty. Oni teď zaplňují volná místa a pracují s námi opravdu dobře. Chci mladé hráče motivovat a ukázat jim, že dveře do prvního týmu jsou otevřené. Tento týden dostanou šanci právě tito tři, ale později přijde řada na mnoho dalších. Je to něco, co rád dělám a čeho si v La Fábrice váží. Myslím, že to může kluky ještě více motivovat.“
„Jsem spokojený s kapitány? Jsem spokojený se všemi. Myslím, že i kapitáni mě stále poznávají. Mají možnost mě sledovat, analyzovat a dělat si vlastní závěry. Nechci jim vykládat, jaký jsem. Chci, aby mě poznali podle toho, co sami uvidí a vyhodnotí. Zatím jsou kapitáni opatrní a stále si tímto procesem procházejí. Je ale vidět, že skupina drží pohromadě a panuje v ní vzájemná empatie. Každé ráno v osm hodin máme poradu realizačního týmu. Lidé, kteří tady pracovali už dříve, nám říkají, že nyní vidí skupinu, ve které panuje úplně jiná úroveň vzájemného porozumění. Kapitáni ještě neměli skutečnou příležitost převzít svou roli v nějakém těžkém momentu. Takový ale určitě přijde. Až nastane, uvidíme, jak si s tím poradí. Zatím mi hráči pomáhají s tím, aby nevznikaly žádné problémy. Celá skupina zároveň kapitánům umožňuje, aby situaci v klidu sledovali a poznávali všechno zevnitř.“
„O věcech, o kterých se nediskutuje, nemůžeme smlouvat. Nasazení musí být v každém zápase, bez výjimky. Budeme se muset vyrovnávat s momenty frustrace, ať už kvůli výsledkům, nebo z osobních důvodů. S hráči jsem mluvil o tom, že pro mnohé z nich takový moment přijde. Poprvé totiž budu muset dělat rozhodnutí – jeden nastoupí v základní sestavě, druhý zůstane na lavičce a může cítit zklamání. Každý se s tím musí umět vyrovnat sám i jako součást týmu. Nemůžu začít zápas v patnácti hráčích. Na hřišti jich může být jen jedenáct. Doufám, že moje rozhodování bude těžké, protože pokud budou všichni dál pracovat tak jako teď, bude velmi těžké někoho vybrat a někoho posadit. Ve chvíli, kdy ale někdo kvůli frustraci poleví, bude moje rozhodnutí snadné. Tým musí umět zvládat i takové chvíle frustrace.“
„Bránění útočníků? To bude záležet na konkrétním zápase a soupeři. Bránit musí celá jedenáctka. A to může znamenat spoustu různých věcí. Pokud nás soupeř zatlačí a bude nám dělat problémy na naší polovině, musíme bránit všichni. Když naopak hrajeme na polovině soupeře, musíme být aktivní a presovat. Každý musí pracovat. Jeden hráč to bude dělat presinkem, jiný zavíráním prostoru. Někteří budou muset opravdu intenzivně napadat, jiní se zase především správně postavit a zavírat volné prostory. Nemůže to fungovat tak, že někteří brání a ostatní jen čekají, až dostanou míč. Zatím je ale reakce všech velmi dobrá. Žádné problémy.“
„Viníciusova smlouva? Nepřekvapilo mě to. Když mi celou situaci vysvětlili, moje první otázka zněla: ‚Chce zůstat, nebo ne?‘ Řekli mi, že chce zůstat, takže jsem byl klidný. Nechci hodnotit, jestli patří mezi deset nejlepších hráčů světa. Je ale jedním z nejlepších a nejlepší hráči by měli být tady.“
„Nejsem člověk, který se neustále vrací k minulosti nebo po něčem touží. Z Portugalska jsem odešel před dvaceti lety a loni jsem se tam vrátil jen na několik měsíců. Nejsem typ, který se ohlíží zpět. Nepřemýšlím o tom, co jsem za sebou zanechal. Po každé trofeji Realu mi volal prezident. Vždycky jsem mu odpovídal: ‚Ne, to se mnou nemá nic společného.‘ Jsem rád, že po mé práci zůstalo něco pozitivního, ale ty trofeje patří Carlovi, Zidanovi, hráčům a všem lidem, kteří s nimi pracovali. Z jejich úspěchů jsem měl vždycky radost. Neříkám, že se mi stýská, ale pokud se mě zeptáš, jestli mám nějaký vztah k Romě, Interu nebo Chelsea, tak ano. Vždycky chci, aby se jim dařilo. O Benfice ani nemluvím, protože mě s ní pojí ještě něco víc než s těmito kluby.“
„Vinícius? Nevím, čím to bylo způsobené, protože dříve měl nějaké problémy. Opravdu nevím. To, co vidím teď, je hráč, který chce vyhrávat. Bezpochyby také ví, co od něj očekávám. Myslím, že je šťastný a cítí se dobře v tom, jak se na zápasy připravujeme. Od prvního dne chce vyhrávat. Ještě předtím, než jsem podepsal smlouvu, končil každý náš krátký rozhovor přibližně stejně: ‚Budeme se zlepšovat, vrátíme se k vítězství a znovu budeme šťastní.‘ Všechno se od začátku točilo právě kolem toho.“
„Kdy budeme moct říct, že je to Mourinhův tým? Už teď je to můj tým, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Pokud mluvíme o představě ideálního mužstva, tak takové podle mě nikdy neexistuje. Každý den se musíme zlepšovat. Mám rád týmy, které pracují se stejným trenérem dva nebo tři roky, protože pak se mohou postupně rozvíjet, sbírat zkušenosti a budovat vzájemné porozumění. Každý tým má vždycky co zlepšovat. Před námi je ještě dlouhá cesta, ale soutěž na nás nepočká. Teď už hrajeme o body. Když jsem řekl, že to nejlepší teprve přijde, mysleli jste na hráče. Já měl na mysli zápasy. A ty právě přicházejí. Přípravná utkání jsme brali vážně, ale teď, když už hrajeme o body, musíme ze sebe vydat maximum. Každý získaný bod nás přibližuje k Cibeles.“
„Mourinhova základní jedenáctka… Uvidíme, kdo z vás má lepší kontakty a kdo se to dozví jako první. Hráči už vědí, kdo nastoupí. Nejsem trenér, který by před nimi něco tajil. Oni už to vědí. Možná se tato informace za pár hodin dostane i k vám. Já vám ji ale neprozradím. Nemám ideální základní jedenáctku. A i kdybych ji měl, nechci ji mít. Chci, aby dveře do boje o místo v sestavě zůstaly otevřené. Před námi je spousta zápasů. Budeme hrát každé tři dny. Pak hráči odjedou na tři týdny na dovolenou a až se vrátí, nikdo neví, v jaké budou formě. Víme, jak chceme zakládat útoky, jak presovat i jak zůstat kompaktní. Víme také, jak hrát proti týmům, které nastupují v různých systémech. Neustále budujeme naši taktickou kulturu. Pokud mluvíme o hráčích nejvyšší úrovně, jako jsou Trent, Dumfries, Cucurella nebo Carreras, nemůžeme očekávat, že jeden odehraje 50 zápasů a druhý deset. To není možné. Máme obrovskou kvalitu.“
„Nemyslím si, že nám v kádru něco chybí. Střední záložník by byl jen pomyslnou třešničkou na dortu. Když máte Tchouaméniho, Bernarda, Ardu… Časem bude moci na těchto pozicích nastupovat také on. V tomhle směru nemáme žádný problém.“
„Vinícius, Mbappé a Bellingham společně? Jsou to úžasní fotbalisté a takoví hráči chtějí hrát po boku dalších úžasných hráčů. Ti nejlepší jsou frustrovaní, když musí nastupovat s hráči, kteří nejsou na nejvyšší úrovni. Těžší může být všechno správně poskládat po taktické stránce. Ancelotti našel pro Vinícia ideální Brazílii, Deschamps pro Kyliana ideální Francii a Tuchel pro Judea ideální podmínky. Pro Mourinha bude těžší najít ideální řešení pro celou trojici. Musíme ho ale najít, protože věřím, že společně mohou fungovat skvěle. Jsou to hráči obrovské kvality a jejich pozice se vzájemně nevylučují. Jsem přesvědčený, že nás s nimi čeká velmi dobrá sezona.“
„Volba členů realizačního týmu? Vždycky je těžké přijít do nového klubu. Není mi příjemné říkat někomu, že už dál nebude pokračovat. To je vždycky těžké. Snažím se proto dělat co nejméně změn a přivádět jen lidi, kteří mi mohou pomoci nastavit určitou mentalitu a způsob práce. Chci mít kolem sebe lidi, kterým maximálně důvěřuji.
Máme sedm analytiků a já přivedl pouze jednoho. Jsem velmi rád, že stačilo doplnit jen jednoho člověka. Ostatní se jednoduše museli přizpůsobit mému způsobu práce. Podobné je to v oblasti fyzické přípravy, práce s daty, kontroly zátěže nebo individualizace tréninku – i tam jsem přivedl pouze jednoho člověka. Lidé, kteří tady už byli, se zároveň posunuli a přizpůsobili tomu, jak pracujeme.
Co se týče Samuela, v každém klubu rád mám v realizačním týmu někoho, kdo ho zná zevnitř. Během mého prvního působení tady to byl Aitor, který se později stal mistrem světa. Přemýšlel jsem o bývalých hráčích Realu Madrid z mé éry, kteří odpovídají profilu, jaký hledám. Xabi je trenér na nejvyšší úrovni, Álvaro také, Modrić stále hraje, Granero se vydal do světa byznysu… Zůstala mi dvě nebo tři jména. Při prvním rozhovoru rád poznám, jestli mezi námi funguje správná chemie. On mi řekl: ‚Jestli mám přijet zítra, přijedu zítra.‘ Zná mentalitu tohoto klubu. S hráči má přesně takový vztah, jaký by mít měl. Navíc se výrazně zlepšuje i po stránce práce na hřišti. Ostatní lidé, kteří se mnou působili v Benfice, jsou lidé, kterým důvěřuji. Jeden má více na starosti organizaci hry v útoku, druhý defenzivu a standardní situace. Pokud jde o Llopise a Nuna, nebylo to pro mě jednoduché rozhodnutí. Llopise ani jeho metody práce jsem osobně neznal. Možná jsem udělal něco, co jsem dělat neměl, ale tuto oblast jsem považoval za zásadní a chtěl jsem mít od začátku po svém boku člověka, se kterým jsem už dříve pracoval. Tohle už není fotbal jako před deseti lety. Tým tvoří jedenáct hráčů, a proto jsem se rozhodl pro změnu. Pokud jde o Pintuse a Silvu, usoudil jsem, že se k sobě mohou velmi dobře hodit. Mají rozdílné kompetence, starají se o různé oblasti a pracují odlišnými způsoby. Jsem velmi spokojený s tím, jak to funguje. Máme dobrý realizační tým, dobré hráče… Pokud tedy něco nebude fungovat, bude to znamenat, že trenér není dost dobrý.“
„Zápas Benfiky na Bernabéu? Během toho utkání jsem zůstal v garáži. Sledoval jsem ho v autobuse. Ale teď vážně – v té době jsem s nikým nebyl v kontaktu. Byl to důležitý zápas pro Real Madrid i Benfiku, ale s nikým jsem nemluvil. Nejprve se objevily spekulace a teprve potom došlo ke kontaktu. Obvykle to funguje opačně – nejdříve spolu lidé začnou jednat a až potom se objeví spekulace a informace v médiích. Tentokrát to bylo obráceně. Každý rok se objevovaly nějaké zvěsti, takže jsem jim nepřikládal větší význam. Když mě Real Madrid kontaktoval, už jsme byli vyřazeni ze soutěže a blížili se ke konci sezony. Tehdy se mě zeptali, jestli mám zájem. Myslím, že to bylo během posledních dvou zápasů Benfiky.“
„Já v roce 2013 a já teď? To je dobrá otázka. Filozofická. A těžká. Podívej… Dnešní Mourinho může radit Mourinhovi z roku 2013. Ten z roku 2013 ale nemůže radit tomu dnešnímu. Je to trochu jako otázka, jestli radíš svému otci ty, nebo on radí tobě. Vždycky je potřeba zachovat klid. Dnes je pro mě jednodušší zůstat v klidu než před pěti, deseti nebo dvaceti lety. Řekneš mi, že i teď dostávám každou sezonu červené karty, ale takový klid nemám na mysli. Když vynásobíš 24 hodin sedmi dny, vyjde ti obrovské množství hodin věnovaných fotbalu. A právě během všech těch hodin musíš umět zachovat klid. Dnes jsem lepší než v době, kdy jsem sem poprvé přišel, a lepší než tehdy, když jsem odcházel. A právě o tom to celé je.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: Real Madrid TV
