Mourinho: Mbappé má pravdu, hráč, který dává 40 gólů, nikdy není pro tým problém
- La Liga
- dnes 15:01
- 0 Komentářů
- Laša
José Mourinho dnes vystoupil na tiskové konferenci před zítřejším ligovým utkáním proti Rayu Vallecano. Přinášíme přepis setkání trenéra Realu Madrid s novináři, které se kvůli závodnímu víkendu výjimečně uskutečnilo na Santiago Bernabéu.
[Real Madrid TV] Po úterním zápase a vítězství, do kterého vaši hráči dali spoustu energie a odvedli velké množství práce – jak se tým cítí a jak se připravuje na zítřejší utkání s Rayem Vallecano, které také přichází po vítězství?
„Jsme šťastní, držíme při sobě a dobře pracujeme. Kvalitní práce samozřejmě znamená také dobrou regeneraci. Dnes jsme absolvovali taktický trénink. Byl krátký a pochopitelně ne příliš intenzivní, ale k soupeři přistupujeme s velkým respektem. Jak říkáš, Rayo jde do zápasu po vítězství. A i v dalších utkáních, ve kterých nedokázalo vyhrát, ukázalo svou kvalitu a dokazovalo, proč proti němu musíme být zítra maximálně soustředění. Zároveň využiji tvou otázku, abych poděkoval trenérovi Beñatu San Josému. Řekl na mou adresu velmi hezká slova, která jsem si snad ani tolik nezasloužil [úsměv]. Každopádně mu za ně chci veřejně poděkovat a zítra budu mít možnost ho obejmout.“
[Chiringuito] Když už jsme na Santiago Bernabéu, vy jste Portugalec a Portugalsko bude v roce 2030 společně se Španělskem a Marokem hostit mistrovství světa – kde by se podle vás mělo hrát finále, případně kde byste si přál, aby se hrálo?
„Jedna věc je, kde by se mělo hrát, a druhá, kde bych si přál, aby se hrálo [úsměv]. Promiňte, ale já bych chtěl, aby se finále hrálo v Lisabonu [smích]. Už teď mám ale radost z toho, že země jako ta naše bude hostit některé zápasy mistrovství světa. A moje odpověď samozřejmě nevychází z toho, že jsem dnes trenérem Realu Madrid. Myslím, že už mě trochu znáte. Když můžete hrát na legendárním stadionu, na historickém stadionu, kde nastupovali někteří z nejlepších fotbalistů v historii, na stadionu nejvýznamnějšího klubu v dějinách fotbalu, pak si myslím, že finále by se mělo hrát právě tady. A říkám to bez ohledu na to, že jsem trenérem Realu Madrid. Kdybych byl trenérem Benfiky, řekl bych vám
[AS] Teď, když se vrací La Liga, bych se ještě rád zeptal na konkrétní situaci s penaltou proti Betisu, která se neopakovala, abychom tuto kapitolu trochu uzavřeli. Jak hodnotíte to, že Komise rozhodčích podpořila rozhodnutí sudího penaltu neopakovat? Že toto rozhodnutí následně potvrdila?
„Nepřekvapuje mě to, protože jednou z věcí, kterých si na rozhodčích nesmírně vážím, je jejich obrovská solidarita. Vždy mezi nimi existuje velká soudržnost a také výrazná ochrana ze strany institucí. To je něco, čeho si v rozhodcovském prostředí opravdu velmi cením. A nemluvím jen o Španělsku. Ve všech zemích, kde jsem působil, jsem se setkal s naprosto stejnou situací. Velmi, velmi, velmi zřídka se stává a je opravdu velmi, velmi, velmi těžké, aby například veřejně kritizovali nějakou rozhodcovskou situaci. Jsou velmi jednotní a v jednotě je síla.“
[Radio Nacional] Chtěl jsem se zeptat na Viníciuse. Během zápasu s Interem jsme viděli statistiku, podle které byl hráčem, který získal nejvíce míčů zpět v obranné fázi. Proti Betisu byl v několika situacích klíčový, ale přesto panuje pocit, že jeho hra, jak se říká ve Španělsku, stále úplně netěší oko fanouška. Proč si podle vás lidé od Viníciuse žádají víc? Proč od něj očekávají více, když je v některých momentech rozhodující nebo vyniká ve statistikách, o kterých jsem mluvil?
„[k tiskovému mluvčímu] Používá se ve španělštině slovo ‚přísloví‘? Ano? V Portugalsku máme jedno přísloví – nevím, jestli existuje stejné nebo podobné i ve Španělsku: Kameny házíte jen na stromy, které nesou ovoce. Na strom, který vám nic nedává, kameny házet nebudete. Házíte je na strom plný ovoce… A co tady Vini v posledních letech dokázal? Kolik vyhrál Lig mistrů? Kolik nastřílel gólů? Kolik vyhrál dvojzápasů? Co tady Vinícius za posledních pět šest let, co je v klubu, dokázal? Možná je to dokonce ještě déle. Je to strom, který dává obrovské množství ovoce. A lidé na něj házejí kameny, protože chtějí ovoce. Chtějí od Viníciuse to nejlepší. A jeho nejlepší výkony teprve přijdou. Přijdou. Přijde ten Vini, který v minulé sezoně proti Benfice, když na Santiago Bernabéu panovala nervozita, sám rozhodl celý dvojzápas. Tenhle Vinícius přijde. Zatím jsme ale neviděli toho Viníciuse, který dokázal zápasy rozhodovat sám. Teď máme Viníciuse, který pracuje víc než kdy předtím. Žijeme v éře dat a ta jsou velmi objektivní. Je velmi, velmi, velmi, velmi blízko své maximální rychlosti. Opravdu velmi blízko. Pokud jde o vzdálenost naběhanou ve vysoké intenzitě, v této sezoně překonal své vlastní rekordy. Počet získaných míčů – rekordy. Počet míčů získaných v obranné třetině – rekord. Ještě přijde. Ještě přijde…“
[COPE] Zítra odehrajete první ze tří zápasů během devíti dnů. Dá se říct, že tím uzavřete první mikrocyklus sezony, protože pak přijde reprezentační přestávka. Jak moc jsou pro vás tyto tři zápasy důležité a mluvili jste už o tom s hráči? A nastal už čas na rotaci, když se po postupných návratech dostali fyzicky zhruba na stejnou úroveň? A dostane v rámci rotace Diomandé zítra první příležitost nastoupit od začátku?
„Na tuhle otázku ti přímo neodpovím, protože nechci prozrazovat, kdo bude hrát a kdo ne. Nechci říkat, jestli Diomandé nastoupí, nebo ne, protože když ti řeknu, že bude hrát, budeš to vědět. A když řeknu, že hrát nebude, budeš vědět, kdo nastoupí místo něj. Tímhle směrem se vydat nechci [šklebí se]. V tuhle chvíli nemyslím na ty tři zápasy. Myslím na zítřejší utkání. Chceme ho vyhrát, musíme ho vyhrát a musíme do něj jít naplno. Ale v tom ‚naplno‘ samozřejmě je prostor… Možná slovo ‚rotace‘ není výraz, který mám úplně rád, ale bude prostor pro… novou energii. Pro hráče s čerstvými silami. V úterním zápase jsme samozřejmě odvedli obrovské množství práce. Teď už máme kádr, který nám dává spoustu možností. Když se podíváme na poslední zápas, vrátili se nám Camavinga, Bernardo, Arda… Máme tedy dostatečně silnou skupinu na to, abychom dali šanci některým hráčům, kteří mají spoustu energie, a jiným zároveň dopřáli trochu odpočinku, který je také důležitý. A máš pravdu, jsou to tři zápasy během devíti dnů a Elche nás čeká už za tři dny… Ale soustředíme se na zítřejší utkání: jak ho vyhrát, jakým způsobem ho můžeme vyhrá
[SER] Naposledy jste nám řekl, že nechcete hodnotit kritéria, podle kterých veřejnost posuzuje hráče. Chtěl bych se ale zeptat, co José Mourinho cítí, když slyší pískot na svého hráče, který se snaží, dělá chyby, stejně jako je děláme všichni, a fanoušci na něj pískají? Co se v José Mourinhovi odehrává u postranní čáry, když například pískají na Viníciuse?
„Dobře, začněme tím, co už jsi řekl: nechci se k tomu ani vyjadřovat. Nejde už ani o kritiku, ale nechci na to dokonce ani vyjadřovat svůj názor. Jsem trenér, nic víc. Nejsem nikdo, kdo by to měl hodnotit. Je mi to líto, protože na své hráče jsem náročný. Velmi náročný. Nedávno jsem například četl nějaké vyjádření Deana Huijsena, ve kterém říkal, že jsem velmi otravný, že nad ním pořád stojím. A je na tom kus pravdy. Na své hráče jsem velmi náročný, ale moje náročnost spočívá v tom, že od nich chci, aby ze sebe vydali všechno, co mohou nabídnout. A když ze sebe člověk vydá maximum, nemůže po něm nikdo chtít víc. V tomto smyslu si velmi vážím hráče, který udělá chybu nebo neodehraje výjimečný zápas, ale nechá na hřišti všechno. Protože chtěl hrát, chtěl pomoci, hrál pro tým, měl empatii ke spoluhráčům, respektoval znak na dresu a udělal maximum pro dobrý výsledek. Takový hráč mě bude mít vždycky na své straně. Vždycky. Neznamená to, že bude vždycky hrát – samozřejmě že ne. Znamená to ale, že vždycky budu stát za ním. Když náš stadion píská na nějakého hráče, samozřejmě je mi kvůli němu smutno. Ale jak už jsem řekl, nechci to hodnotit ani kritizovat. Z mé zkušenosti ale vyplývá – a nemyslím tím jen Real Madrid, ale celou moji trenérskou kariéru –, že když mezi týmem a stadionem panuje jednota, pak… Nechci říct, že jste neporazitelní, protože to je příliš silné slovo, ale jste téměř k neporažení. To můžu říct, protože si myslím, že stále držím Guinnessův rekord v počtu domácích zápasů bez porážky v pěti nejlepších evropských ligách. Bylo to… Nevím… Šest nebo sedm let bez porážky. Když panuje jednota mezi týmem, který funguje jako tým, a jeho stadionem, je téměř neporazitelný. To můžu říct. Každý stadion má ale v určitém okamžiku právo reagovat a chovat se tak, jak uzná za vhodné.“
[MARCA] Nedávno poskytl Mbappé rozhovor, ve kterém mluvil o kritice a o tom, co lidé říkají, když střílí góly a když je nestřílí. Řekl také, že hráč, který dává góly, nikdy nebude pro tým problémem. Jak této kritice rozumíte? Co cítíte nebo jak si vysvětlujete, že je Kylian Mbappé kritizován právě tímto způsobem?
„Ne, o těch, kteří kritizují, mluvit nebudu. Použiji stejné přísloví, které jsem předtím použil v souvislosti s Vinim: je to strom, který dává obrovské množství ovoce. Obrovské množství ovoce. K Mbappého slovům se ale vyjádřit můžu: má pravdu. Hráč, který vám nastřílí 40 gólů, nikdy není pro tým problém. A když se vám podaří vytvořit mezi hráči empatii, přátelství, odhodlání a respekt, pak si jen představte… Zároveň jsou věci, které jako trenér vidím a nesmírně si jich cením. A jsou lidé, kteří… Někteří tomu nerozumějí, což je naprosto normální. Je spousta lidí, kteří milují fotbal, ale do hloubky mu nerozumějí. Pak jsou tu jiní, kteří fotbalu dokonale rozumějí, ale z nějakého důvodu je pro ně výhodné nemluvit o dobrých věcech. Viděl jsem tým, který hrál dvě minuty v deseti. A nebylo to v páté nebo desáté minutě, ale v 90. minutě. Dvě minuty jsme hráli v deseti a viděl jsem Mbappého na levém křídle, jak brání v deseti před Cucurellovi, který už byl úplně vyčerpaný. Viděl jsem Kyliana, rovněž úplně vyčerpaného, jak dvě minuty maká jako zvíře v obraně na levé straně. A vedle něj byl velmi otravný trenér, který na něj nepřestával křičet a motivovat ho. Já jsem to viděl a jako trenér si toho nesmírně vážím. Takové chování mi dělá radost. Jsou lidé, kteří fotbalu rozumějí stejně dobře jako já a také to viděli, ale nemluví o tom. Nemluví. Místo toho pak říkají, že jsme špatně bránili a mohli jsme dostat tři nebo čtyři góly. Už ale neřeknou, že jsme jich mohli dát osm. Mohli jsme dát osm. Některé zápasy jsou velmi nudné a možná takový ještě také odehrajeme. V Lize mistrů často vidíte nudná utkání, ve kterých se týmy navzájem bojí, velmi hluboko brání, nic neriskují, skončí to 0:0 a lidé odcházejí domů s nepříjemným pocitem. Někdy vyhrajete 1:0 gólem z protiútoku v 90. minutě a najednou jsme všichni šťastní. V tomhle zápase nám mohli dát čtyři góly? Ano, mohli. Ale my jsme mohli dát osm. A znovu – lidé, kteří fotbalu rozumějí stejně dobře jako já, tohle neřeknou. Proč to neříkají? [mlasknutí] Nemají radost z toho, že jsme vyhráli? Je to snad důvod? [mlasknutí] My si jdeme svou cestou. Já, hráči, realizační tým – všichni ve Valdebebasu cítíme tu jednotu. Společně jsme prohráli s Betisem, společně jsme po zápase s Betisem trpěli a náš život šel dál. A náš závazek vůči sobě navzájem spočívá v tom, že budeme pracovat pro Real Madrid, ne jen být v Realu Madrid. V tomto závazku budeme pokračovat a uděláme všechno, co bude v našich silách, aby byli lidé šťastní.“
[Onda Cero] Po zápase s Interem jste mluvil o Thibautu Courtoisovi a jeho skvělém výkonu. Thibaut vstupuje do posledního roku smlouvy. Během své kariéry jste trénoval řadu špičkových brankářů, takže bych chtěl, abyste popsal význam Courtoise pro současný Real Madrid, a to i s ohledem na budoucnost a jeho setrvání v klubu.
„Já se tím neznepokojuji a on také ne. Máme k sobě velké sympatie. On ví, že ho klub chce, a klub zase ví, že Thibaut chce zůstat. Na brankáře je stále mladý. Navíc se rozhodl, že v této sezoně nebude nastupovat za reprezentaci v Lize národů, takže se může ještě více soustředit na Real Madrid a během termínů UEFA nebo FIFA bude mít také čas na odpočinek. Taková je situace. Odehrál skvělý zápas, to je pravda.“
[DAZN] Chtěl bych se zeptat na Velkou cenu Formule 1. Změnila nějak vaše plány, případně je změní do zápasu, pokud jde o sraz ve Valdebebasu nebo setkání přímo tady? My jsme například dnes nemohli přijít na trénink, což, jak předpokládám, bylo pro vás tak trochu pozitivním detailem v uvozovkách. A ze zvědavosti, možná to nejdůležitější: už máte lístek na nedělní závod?
„Obvykle, když nespím ve Valdebebasu, odjíždím z domu v 7:15. Dnes jsem odjel v 6:30. Přišel jsem tak o 45 minut spánku. Někteří hráči to měli podobně, jiní, kteří bydlí opravdu hodně blízko, ale nemuseli nic měnit. Pokud jde o trénink, kvůli vaší nepřítomnosti jsme nic neměnili. Prvních 15 minut jsme znovu nic nedělali [smích], potom jsme ale dobře pracovali dalších 45 až 50 minut. Odvedli jsme dobrou práci. V nízké intenzitě, ale procvičili jsme věci, které jsme z taktického hlediska potřebovali. Na zítřek jsme měli dvě možnosti. První bylo jet rovnou do Valdebebasu. Druhá byla přijet sem na stadion, nechat tady auta a do Valdebebasu jet autobusem. A potom už máme normální zápasový den. Jsem velkým přítelem – a říkám to s velkou hrdostí – Stefana Domenicaliho [generálního ředitele F1], a to ještě z doby, kdy jsem začínal v Itálii. A ano, lístek mám. Jsem ale takový magor, že když nevyhrávám, tak pro mě nic neexistuje. [šklebí se] Když nevyhraju, není život. Takže pokud budu spokojený, možná se tam ukážu [úsměv].“
[El Mundo] Když už jsme u tématu Formule 1: je nějaký tým, který vám historicky i v současnosti připomíná Real Madrid? Jste velkým fanouškem mistrovství světa F1? Nevím, jestli jste v posledních týdnech sledoval závody. Je nějaká stáj, která vám připomíná Real Madrid z historického i současného pohledu?
„Musím být velmi opatrný, protože všichni jsou na mě moc hodní [úsměv]. Opravdu moc hodní. Všichni mě zvou sem a tam. Pokud jde samozřejmě o celosvětový vliv klubu nebo závodního týmu, který je něč víc než jen klubem či závodním týmem, tak červení [Ferrari] budou vždycky červení. To, co tenhle kluk [Kimi Antonelli] předvádí v Mercedesu, je neuvěřitelné. Absolutně neuvěřitelné. Ale i když nemá vůz, který by mu umožňoval vyhrávat, a prakticky ani vůz, se kterým by mohl pravidelně bodovat, jsem také kamarád s Fernandem [Alonsem]. Moc se mi líbí jeho osobnost. Líbí se mi, že je pořád jedním z nejlepších, i když mu dají auto, které není dobré. Celkově mám tenhle sport jako takový opravdu moc rád.“
[OkDiario] Vrátím se k otázce kritiky a Mbappého. Řekl jste, že jsou lidé, kteří možná nemají radost z vítězství Realu Madrid. Někteří trenéři říkají, že nic neposlouchají a nic nečtou. Chápu správně, že vy ano?
„Já nic nečtu, ale oni bývají hodně otravní [ukazuje na tiskového mluvčího]. Říkám vám, že nic nesleduju. Vůbec nic. Ani noviny, ani televizi, ani sociální sítě. Nic. Nic nesleduju, ale oni jsou opravdu hodně otravní. Když mě připravují, v uvozovkách, na to, abych sem přišel, dají mi bibli se vším, co jste v posledních dnech říkali a psali. Oni jsou ti otravní.“
Takže komunikační tým vás připravuje opravdu dobře. Chtěl jsem se zeptat, jestli když se připravujete a dozvídáte se, co říkáme a píšeme, máte pocit, že je tento tým hodnocen příliš nespravedlivě?
„Nespravedlivě?“
Nespravedlivě, nebo příliš přísně.
„Ne, tímhle směrem se nechci vydávat, protože bych se znovu musel zabývat tím, co lidé říkají a píšou. Tímhle směrem jít nechci. Soustředím se na svou práci a hráči také. Jsem naprosto klidný, protože vím, že ani kritika, ani pískot nezmění nastavení tohoto týmu. Myslím, že nikdo nezmění jeho duši. Samozřejmě, samozřejmě, samozřejmě je jednota a empatie další vel
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: Real Madrid TV
