Míří La Liga ke skotskému modelu?
- La Liga
- dnes 9:19
- 0 Komentářů
- Zbynek H.
Real Madrid, Barcelona a Atlético Madrid se ostatním klubům La Ligy stále výrazněji vzdalují po finanční stránce. Luis Núñez-Villaveirán z deníku El Mundo rozebírá, jak příjmy z evropských pohárů, především z Ligy mistrů, prohlubují rozdíly ve španělském fotbale.
Od roku 2004 získávaly titul španělského mistra výhradně Real Madrid, Barcelona nebo Atlético Madrid. Atlético dokázalo dominanci dvou největších klubů narušit pouze dvakrát. Posledním týmem mimo tuto trojici, který se v posledních dvou desetiletích umístil na druhém místě, byl Villarreal v sezoně 2007/08.
Podle Javiera Tebase patří mezi hlavní příčiny rostoucích rozdílů evropské poháry. Prezident La Ligy při prezentaci údajů o ekonomické kontrole španělských klubů uvedl, že fotbal začíná fungovat „ve dvou rychlostech“.
„Jsou tu kluby, které hrají evropské poháry, a ty, které v nich nehrají,“ řekl Tebas. Podle něj mezinárodní soutěže, zejména Liga mistrů, získávají stále větší podíl peněz z televizních práv a prohlubují náskok klubů, které se evropských soutěží účastní pravidelně.
Jak zdůrazňuje El Mundo, spor Tebase s vedením Realu Madrid nic nemění na jeho hodnocení ekonomické situace Bílého baletu. Real si díky dobrému hospodaření udržuje obrovskou finanční převahu a Barcelona po problémech způsobených mimo jiné pandemií znovu nabírá na síle. Mnoho dalších španělských klubů však stále pociťuje důsledky krize z předchozích let.
Pravidelná účast v Lize mistrů může rozhodovat o situaci klubu nejen v jedné sezoně, ale i v horizontu mnoha let. Deník připomíná příklad Deportiva La Coruña, jehož dřívější rozpočty počítaly s pravidelnou účastí v evropských soutěžích. Jakmile tyto příjmy zmizely, finanční problémy se ještě prohloubily.
Na opačné straně stojí Atlético Madrid. Od příchodu Diega Simeoneho v prosinci 2011 klub Ligu mistrů ani jednou nevynechal. Během tohoto období se navíc dvakrát dostal až do finále soutěže. Podle El Mundo to Atléticu přinášelo v průměru téměř 100 milionů eur ročně v příjmech spojených s účastí v Lize mistrů.
„K tomu, abyste se mohli rozvíjet, potřebujete stabilitu, a abyste měli stabilitu, potřebujete výsledky. Simeone je dosud synonymem výsledků,“ vysvětlil generální ředitel Atlética Miguel Ángel Gil Marín.
Navzdory svému růstu zůstává Atlético od Realu Madrid a Barcelony výrazně vzdálené. Ještě před několika lety představoval jeho rozpočet přibližně třetinu rozpočtu dvou největších španělských klubů. Dnes je to zhruba polovina, rozdíl je však stále značný.
Ještě výrazněji je tato propast vidět na příkladu Athleticu Bilbao. Klub letos dosáhl rekordních příjmů ve výši 193 milionů eur. To je méně než polovina příjmů Atlética, přibližně pětina příjmů Barcelony a zhruba šestina příjmů Realu Madrid.
Problém se může dále prohlubovat, protože UEFA od minulé sezony výrazně navýšila odměny pro účastníky Ligy mistrů. Kluby, které se do soutěže kvalifikují pravidelně, tak získávají další prostředky, díky nimž mohou svůj náskok před domácí konkurencí ještě zvětšovat.
Rozdíly jsou patrné také na přestupovém trhu. Za posledních deset let utratilo za přestupy více peněz, než získalo z prodeje hráčů, pouze šest klubů La Ligy. Nejvyšší záporné saldo má Real Madrid, který na přestupy v čistém vyjádření vynaložil o 434 milionů eur více, než získal z prodejů. Barcelona je v tomto ohledu druhá se saldem −386 milionů eur a Atlético třetí s −316 miliony eur.
El Mundo uzavírá, že bez systémových změn bude v příštích letech pro ostatní kluby velmi obtížné finančně se přiblížit největším týmům La Ligy. Pokud bude současný trend pokračovat, španělská soutěž se může stále více podobat skotské lize, v níž od roku 1985 získávají mistrovský titul výhradně Celtic nebo Rangers.
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: elmundo.es