Mastantuono: Zeptal jsem se prezidenta, jestli mohu hrát s číslem 30. Je pro mě velmi výjimečné
- Mužstvo
- dnes 16:00
- 0 Komentářů
- Zbynek H.
Franco Mastantuono se po svém představení zúčastnil tiskové konference ve Valdebebas. Přinášíme kompletní přepis jeho setkání s novináři.
Na začátku konference přivítal hráče španělský ředitel pro institucionální záležitosti Emilio Butragueño: „Dobrý den. Drahý Franco Mastantuono, vítej v Realu Madrid a přejeme ti, abys tu byl velmi šťastný. Přejeme ti, abychom společně dosáhli mnoha úspěchů. Jak řekl prezident, dnes začíná nová etapa pro tebe a tvou rodinu. Etapa, která je velkou výzvou ve tvém životě. Chci, abys věděl, že fanoušci na tebe čekají a budou tě podporovat od prvního okamžiku, kdy vstoupíš na tuto cestu jako hráč Realu Madrid. Přejeme ti hodně štěstí a vítej.“ Hráč za tato slova poděkoval.
Jak se cítíš v tento výjimečný den, kdy tě představují jako hráče Realu Madrid a zároveň slavíš 18. narozeniny?
„Opravdu se moc raduji. Cítím v sobě štěstí. Vždycky jsem snil o tom, že si zahraji za Real Madrid. Dnes se mi ten sen splnil – a navíc mám narozeniny. Je to pro mě splnění snu.“
Uvědomuješ si, že fanoušci jsou z tvého příchodu velmi nadšení? Můžeš popsat, jaký byl okamžik, kdy ti řekli, že přestup do Realu Madrid je možný? Jak jsi prožíval ten čas až do splnění svého snu?
„Ano, moc děkuji fanouškům. Od mého příjezdu mi projevili velké sympatie. Když se objevily první rozhovory a oficiálně oznámili přestup do Realu Madrid, pořád jsem ještě hrál za River. Tehdy moje mysl zůstávala v River Plate. A když jsem přiletěl sem, moje soustředění se přesunulo na tento největší klub. Jsem moc šťastný, že jsem tady.“
Jak by ses popsal jako fotbalista pro lidi, kteří tě neznají? Představoval sis, že tvoje narozeniny mohou vypadat takto – slavené tady s rodinou?
„Jsem ofenzivní hráč, levonohý, prakticky vždy se stáčím doprava. To je vše… Upřímně, moc se nerad popisuji – raději to nechávám na ostatních. Ale mohu slíbit, že ze sebe vydám maximum, abych pomohl týmu a aby se fanoušci Realu Madrid se mnou mohli ztotožnit.“
Chtěl bych se zeptat na telefonát od Xabiho Alonsa těsně před přestupem. Byl klíčový v této operaci?
„Ano, už jsem o tom rozhovoru s Xabim mluvil. Kontaktoval mě. Pro mě bylo důležité, že mi trenér projevil takovou důvěru. Obsah rozhovoru je samozřejmě soukromý, ale měl velký vliv, protože mi dal důvěru. Navíc mým snem jako fotbalisty bylo hrát za Real Madrid – a takový kontakt z jeho strany pro mě hodně znamenal.“
Jsi 13. hráčem v historii, který hrál za River Plate i Real Madrid. Prvním, jak připomněl Florentino Pérez, byl Alfredo Di Stéfano. Co je podle tebe zvláštního na hráčích z River? Co odlišuje odchovance River, že se mohou prosadit i v největším klubu na světě?
„Mým prvním snem bylo hrát za River a ten jsem si splnil. Pravda je, že jsem se v River narodil – podle mě je to největší tým v Americe. Jak říkáte, mnoho hráčů přešlo z River do Realu Madrid. Neměl jsem tu čest vidět hrát Alfreda Di Stéfana, ale prarodiče mi o něm vyprávěli. Znamenal hodně pro Real Madrid i pro světový fotbal. Pro mě je velkou radostí, že mohu přejít z River do největšího klubu na světě – do Realu Madrid.“
Co se týče Argentiny – zdá se, že díky Leovi Messimu bylo v posledních letech v Argentině více fanoušků Barcelony než Realu Madrid, který má s touto zemí historicky silné vazby. Bude tvým úkolem i obnova dominance Realu Madrid v Argentině?
„No… Ano, Messi znamenal pro Barcelonu hodně – a pro Argentince, kteří ho sledovali. Podle mě je Real Madrid největší klub na světě, a to ukazuje i historie. Pravda je, že sem přicházím, abych si vytvořil vlastní cestu. Chci, aby fanoušci Realu Madrid byli spokojeni s tím, co budu dělat na hřišti – a myslím, že právě na tom to celé stojí.“
Uvědomuješ si, jaké mediální pozornosti budeš od teď vystaven? Každé slovo a gesto bude interpretováno – možná i překrouceno. Pracoval jsi na tom? Jak se s tím budeš vyrovnávat?
„Vyrovnávám se s tím klidem a upřímností. Takový jsem vždycky byl – a tak zvládám život. Myslím, že není třeba lhát – a tak žiju. Budu v tom pokračovat. Chápu, jaká je mediální pozornost na fotbalisty, obzvlášť v Realu Madrid. Přicházím z River, které má v Argentině také velkou mediální pozornost. Je to součást krásné práce, kterou dělám – a přistupuji k tomu klidně, jako vždy, s upřímností.“
Jsi velmi mladý. Jaká je tvoje první nebo nejsilnější vzpomínka na Real Madrid?
„Když jsem vyrůstal, sledoval jsem Real Madrid, jak vyhrává mnoho Lig mistrů a dosahuje velkých úspěchů v Evropě. To je moje vzpomínka. Ty Ligy mistrů byly něco neuvěřitelného. Ta léta Realu Madrid byla historická – jako celý klub. Doufám, že jich teď bude tolik, kolik jsem jich viděl jako dítě.“
Co bys dnes, když se ti splnil sen, řekl tomu klukovi, který odjížděl z Azulu do River Plate?
„Jak správně říkáš – plním si sen. Když se vrátím k předchozí otázce, vůbec jsem si nepředstavoval, že moje narozeniny budou vypadat takto. Je to něco krásného. Jak říkám – pro mě je to sen. Přijít do tak velkého klubu, jako je Real Madrid, je snem každého hráče – a prožít to osobně je něco výjimečného.“
Kdo byl v posledních letech tvým vzorem v Realu Madrid? Měl jsi už možnost mluvit s některými spoluhráči?
„Vzory? Bylo jich mnoho. Pravda je, že Real Madrid má každý rok a každou sezónu neuvěřitelné hráče. Ti nejlepší jsou právě tady. Je krásné být v takovém klubu s takovými hráči, jaké měl v historii a jaké má teď. A jestli jsem s někým mluvil? Dnes jsem potkal Judea [Bellinghama] v lékařské zóně. Přijal mě skvěle. Moc ho obdivuji. Často jsem ho sledoval v Argentině. Mám ho moc rád – a měl jsem štěstí, že jsem s ním mohl mluvit. Přivítal mě a jsem mu za to velmi vděčný.“
Přibližuje tě tento krok k nominaci na mistrovství světa?
„Myslím na dnešní den a snažím se dívat dopředu. Samozřejmě – mým snem a cílem je jet na mistrovství světa. Budu o to bojovat, ale teď se chci soustředit na zítřejší trénink s prvním týmem. Chci se na to zaměřit – a pak doufám, že se vše vyvine tak, abych mohl být na mistrovství.“
Jak vypadal poslední čas, kdy jsi už byl hráčem Realu Madrid, ale nemohl jsi trénovat s týmem?
„Bylo to trochu nervózní období, protože jsem už chtěl být s týmem. Ale byly to i krásné dny, protože jsem neznal Madrid. Viděl jsem velmi krásné město, ve kterém jsem se cítil velmi pohodlně. Samozřejmě jsem na ten den čekal s velkým napětím – ale naštěstí jsme už tady a teď se soustředím na to, co je přede mnou – tedy na zítřejší trénink.“
Tvůj telefon musí být v těchto dnech pořádně rozpálený. Je nějaká zpráva, hovor nebo rada, která ti obzvlášť utkvěla v paměti?
„Pravda je, že netrávím moc času na telefonu. Snažím se do něj moc nekoukat. Naštěstí je většina mých blízkých tady se mnou – a mohu s nimi být a mluvit. Vždycky mi pomáhají a ukazují mi cestu. Snažím se mluvit hlavně s nimi. Samozřejmě mi psalo mnoho přátel a spoluhráčů, gratulovali mi a radovali se se mnou – a za to jsem jim velmi vděčný.“
Zaujalo nás číslo 30, když volné bylo číslo 25. Vybral sis ho ty, nebo ti ho přidělil klub?
„Zeptal jsem se prezidenta, jestli mohu hrát s číslem 30. Je to pro mě velmi výjimečné číslo – hrál jsem s ním v River a naštěstí to schválil a dovolil mi ho nosit. To číslo mě opravdu nadchlo, že ho mohu používat i nadále – a naštěstí se tak stalo.“
Říkáš, že jsi ofenzivní hráč. Real má v útoku spoustu hráčů, především Viníciuse a Mbappého. Slabiny týmu se spíše projevovaly ve středu pole. Můžeš být hráčem, který pomůže ve středu hřiště a s tvorbou hry? Jsi v tomto směru univerzální?
„Budu dělat to, co pomůže týmu – na pozici, kterou určí trenér. Přicházím pomoci jakkoliv. Jsem více zvyklý hrát na pravém křídle a také se stahovat do středu, ale mým hlavním cílem je pomáhat. Cokoliv trenér rozhodne, bude dobré, abych mohl být užitečný týmu.“
Před přestupem do Realu Madrid mnohá média, zvláště francouzská, tvrdila, že tvůj přestup do PSG je hotový. Jak moc to byla pravda? Mluvil jsi s PSG a Luisem Enriquem?
„Ano, je pravda, že se o mě zajímalo mnoho týmů – za což jim velmi děkuji. Mám k těmto klubům plný respekt. Pro mě je skvělé, že se o mě zajímalo tolik klubů z celého světa. Měl jsem štěstí, že jsem mohl mluvit s Luisem Enriquem. Byl ke mně velmi otevřený – za což mu děkuji. Gratuluji mu také k včerejšímu vítězství. Nemusím o něm nic říkat – je to skvělý trenér, což letos ukázal. Mám k němu plný respekt a vděčnost.“
Co se týče argentinských vzorů – v Realu Madrid hrály legendy jako Di Stéfano, Redondo nebo Di María. Kdo z nich byl tvým vzorem? A koho považuješ za nejlepšího hráče na světě?
„Myslím, že jsem sledoval všechny. Bylo krásné vidět Argentince v Realu Madrid. Jak jsem říkal – Di Stéfana jsem nemohl sledovat, ale sledoval jsem Di Maríu nebo Higuaína. Ti byli nejaktuálnější a zůstali mi v paměti. Snažil jsem se je často sledovat. A pokud jde o nejlepšího hráče na světě – pro mě je to Messi. Jsem Argentincem a myslím, že v posledních letech je to právě on. Nemám k tomu víc co říct [úsměv].“
Když sem přichází hráč z Jižní Ameriky, často se mluví o adaptaci na tempo a rychlost hry. Jak se vidíš před tímto krokem, který právě podnikáš?
„Těším se na zítřejší trénink – a pak budu vědět víc [úsměv]. Myslím, že jsem připravený a doufám, že budu moci pomoci týmu. Doufám, že mě ten první krok nebude stát moc sil a že ho zvládnu co nejrychleji, abych mohl soutěžit a hrát.“
Vidíme tu celou tvou rodinu. Viděli jsme slzy tvé maminky. Mluvili jste v rodině o tom okamžiku, kdy jsi před lety odmítl tenis, abys hrál fotbal?
„No, realita je taková, že jsem od malička hrál fotbal díky tátovi. Tenis jsem začal hrát trochu později – ale byl to sport, který mi hodně dal a opravdu mi pomohl. Často sleduji tenis a obdivuji ho. Podle mě to nebylo těžké rozhodnutí, protože River mě chtěl do své akademie – a to byl můj sen. Rozhodnutí jsem samozřejmě udělal po rozhovoru s rodinou – a ta mě podpořila v mém snu stát se fotbalistou.“
Co podle tebe bude nejsnazší a nejtěžší při adaptaci na evropský fotbal?
„Myslím, že na španělské lize se mi nejvíc líbí kombinační hra. Mám rád taktický fotbal – myslím, že mi to může pomoci. Pokud jde o obtíže, tempo hry v Evropě je samozřejmě vyšší. Doufám, že se do něj rychle dostanu a zvládnu to dobře.“
V Argentině se říká, že jsi snílek. Dnes si plníš další sen. Jaký je ten další?
„Rychle přecházíme k dalšímu snu. Jsem šťastný, že se mi splnil tento sen. Teď je mým snem obléknout dres, hrát a pomáhat týmu v čemkoliv bude potřeba. Mým snem je vyhrát mnoho titulů s tímto klubem a také s argentinskou reprezentací, která pro mě hodně znamená. To jsou moje sny.“
Během prezentace jsi mluvil o hodnotách, které ti vštípila rodina. Jaká je nejlepší rada, kterou jsi od nich dostal?
„Myslím, že Real je velký klub, který velmi obdivuji právě kvůli jeho hodnotám. Budu se snažit je napodobovat. Moje rodina měla velkou radost, když se to stalo oficiálním. Pro mě je to splněný sen – a oni se z něj radují se mnou. Teď se budu snažit, abych si tu cestu mohl užívat – a aby si ji mohli užívat i oni. Prostě tolik.“
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: realmadrid.com
