Mastantuono žádá čas
Franco Mastantuono prožil v létě zlom, jaký se nevidí každý den. Nový klub, liga diametrálně odlišná od argentinské a navíc role, která se nedá srovnat s jeho postavením v River Plate. Z někdejší nejzářivější perly Millonarios se stal mladíkem, jenž musí teprve dobýt své místo mezi elitou – v mužstvu, kde neexistuje prostor pro zaváhání. Real Madrid nečeká, ani nepřihlíží na časové potřeby jednotlivců. A argentinský talent dorazil na Bernabéu s bolestí, která se v něm zrodila na Mistrovství světa klubů – jeho posledním turnaji v dresu River – než se podřídil taktovce Xabiho Alonsa.
Touha zapůsobit a vybojovat si místo v základní sestavě se pro něj stala – aniž by to tušil – prvním kamenem úrazu. Franco dostal šanci: šestkrát nastoupil v základu během svých sedmi prvních zápasů dresu Los Blancos. Přesto nedokázal rozptýlit pochybnosti ani ukázat převahu, která by mu zajistila pozici, jež v systému baskického kouče stále nemá svého majitele. Zápasy se kupily a Argentinec nenacházel správný klíč. Jeho osobnost a odvaha – vlastnosti nezbytné k úspěchu v Madridu – narážely na nevyrovnanost v provedení i rozhodování. Talent byl zjevný, viditelný, ale stále neopracovaný, aby dosáhl čistoty velkých hvězd.
Lapen v bílé náročnosti
Po 689 minutách v La Lize a Lize mistrů si Mastantuono připsal jen jeden gól a jednu asistenci. A pocit uvnitř týmu byl jasný: něco neklapalo. Nešlo ani tak o čísla, jako spíš o to, co ukazoval na hřišti. Pak přišly velké zápasy – chvíle, kdy se skutečně rýsuje trenérův oblíbený základ – a Argentinec se mezi spoluhráči ztratil. Tehdy pochopil, že nastal čas zastavit se, naslouchat sám sobě a znovu se poskládat. Proti tlaku neexistují kouzelné recepty, když tělo vysílá signál SOS.
Pubalgie – zranění, které tvrdě zasahuje mladé fotbalové talenty po celém světě – se stala jeho nejhorším nepřítelem. Když bolest vystřeluje směrem k sponě stydké kosti, intenzita je nesnesitelná; hráči doslova „vidí hvězdy“. Přesně to prožíval hráč s číslem 30. Jeho mysl se ztrácela v nepříjemnostech a jeho fotbal byl uvězněn v těle, které nenacházelo úlevu.
Nyní Mastantuono žádá čas. Čas na uzdravení, na srovnání myšlenek a na dokončení adaptace, která každého hráče zasáhne jinak. „Teprve jsem dorazil do Madridu. Jsem v procesu adaptace, který doufám bude rychlý. Snad brzy chytím evropský rytmus a bude to dlouhý příběh s mnoha zápasy. Moje nejlepší verze ještě nepřišla. V River jsem měl skvělý moment, který mě sem přivedl, ale to není můj strop,“ přiznal v rozhovoru pro El Larguero.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
1 Komentářů
za mňa sa Mastantuono ukázal v dobrom svetle, ani som nečakal, že sa prepracuje do základu, ale bude zbierať minúty z lavičky,
navyše na PK je viacpočetná konkurencia Rodrygo/Brahim/Guler,
Mastantuono je však dravý, dynamický, odvážny v súbojoch, dobrá strela, určite sa ešte musí veľa učiť a zbierať skúsenosti, ale za mňa dobrá kúpa,
tiež som postrehol, že takmer zahviezdil a neskôr sa už trochu vytratil, ale to asi nie je nič výnimočné, najmä, ak je mladý,
čo sa dá s tou pubalgiou robiť? ohrozuje to dlhodobo jeho výkonnosť? tuším to má aj Yamal