Marcelo: Tvrzení, že je Real Madrid v krizi? Zní to povědomě
- Bývalí hráči Realu
- dnes 10:16
- 0 Komentářů
- Laša
Marcelo poskytl rozhovor deníku MARCA u příležitosti svého zařazení společností EA Sports do týmu La Liga Classic Team, který odehraje zápasy jak ve hře, tak i na skutečném hřišti proti vybraným influencerům. Přinášíme nejdůležitější výroky legendy Realu Madrid z této konverzace.
Sleduješ Real?
„Někdy ano.“
Líbí se ti?
„Ano, moc.“
Druzí v La Lize, v top 5 Ligy mistrů a v krizi. Zní to trochu povědomě?
„Ano, zní to povědomě, zní to povědomě.“
Ty jsi je trochu zažil.
„Hodně.“
Hodně se mluví o kabině Realu Madrid. Jaká byla ta, do které jsi přišel ty?
„Moje kabina byla ohromující. Přišel jsem a tehdy tam bylo mnoho zkušených hráčů, hodně mi pomohli. Raúl, Van Nistelrooy, Míchel Salgado, Iker, Guti, Roberto Carlos — spousta fotbalistů, které jsem předtím sledoval jen v televizi. Pro mě bylo snem sdílet s nimi kabinu. Také s Ronaldem, se kterým jsem debutoval a vyběhl spolu s ním na hřiště. Pro mě to bylo neuvěřitelné. Kabina byla ohromující.“
Přijdeš první den a co uděláš?
„První osobou, kterou jsem uviděl, byl David Beckham, a to mě hodně překvapilo, protože kromě toho, že je skvělým fotbalistou, je také superhvězdou, vzorem k následování. Když jsem tam přišel, byl jsem dost vystrašený tolika legendami v kabině.“
Myslíš si, že Xabi trochu ztrácí kontrolu nad tou kabinou?
„Nevím.“
Jak podle tebe zvládl neuctivé chování Viníciuse v El Clásicu?
„Nevím. Stejně jako ty jsem to viděl z tribuny. Nemám tušení.“
Někteří říkají, že s Viníciusem a Mbappém se nedá praktikovat pressing. Co o tom soudíš?
„Upřímně řečeno, teď už moc fotbal nesleduji. Sleduji jen zápasy svých dětí, a s nimi mám už dost zmatků, protože jim musím pomáhat a vysvětlovat různé věci, takže v této chvíli fotbal nesleduji.“
Byl jsi na lavičce během remontady proti Manchesteru City. Jak jsi to prožil?
„Uf, to… působivé, to jsou magické večery na Bernabéu, které jsem měl štěstí zažít a nesmírně jsem si je užíval. A stále si je užívám pokaždé, když jdu na Bernabéu. Připomínají mi krásné věci od chvíle, kdy jsem sem dorazil v roce 2006. Zažil jsem jen výjimečné a nádherné chvíle. Ty remontady jsou výjimečné věci, které se ve fotbale stávají, ale většinou jen na Bernabéu.“
Proč jen na Bernabéu?
„Mnoho lidí se mě na to ptalo a nedokážu to vysvětlit, protože to jsou věci, které je třeba zažít přímo uvnitř, být při takových magických večerech… Nevím, musí se to prostě cítit. Nedá se to pochopit, nedá se to vysvětlit, je to něco šíleného.“
Možná tomu začne věřit i samotný soupeř.
„Také. Myslím, že to může nastat, protože v mnoha zápasech jsem viděl tváře hráčů ve stylu: ‚Uf, to Bernabéu je skutečné.‘ Ano, ano.“
Byl tam toho dne okamžik, kdy sis pomyslel, že je to nemožné?
„Ani na chvíli. Když se dostaneš do Realu Madrid, myšlení, že něco nejde udělat nebo že se to nepodaří, je nemožné. Real tě učí vyhrávat, snít o nejvyšším, a ani na okamžik mě nenapadlo, že toho nedosáhneme.“
To, co se stalo v oné sezóně, bylo spektakulární: PSG, Chelsea, City…
„Bylo to něco šíleného a to proti opravdu velkým týmům. Mnoho lidí si jistě myslelo, že se nám po prvních zápasech nepodaří postoupit dál, ale na Bernabéu jsme ukázali, že Real Madrid vždycky dorazí k cíli.“
Jak jsi prožíval tehdejší Klásika z éry Mourinha a Guardioly?
„Uf, byla skvělá. Teď o tom mluvím s Ikerem, s Piquém, s Puyolem… Na hřišti jsme se navzájem ‚zabíjeli‘, ale bylo to něco, co jsme zažili a co bylo krásné. Hádky, problémy, které jsme měli, to jsou věci vyplývající z fotbalu, ale vždy s velkým respektem — my bránili Real Madrid, oni Barcelonu. Takové věci se ve fotbale dějí, ale myslím, že to byla éra, která vejde do historie.“
Teď jsi přítelem Piquého.
„Ne, já jsem byl vždy přítelem Piquého, ale když jsem hrál v Realu a on v Barceloně, tak uvnitř hřiště přátelé neexistují. Byli jsme soupeři, ale nebyl žádný problém. Bojovali jsme na hřišti, ale mimo něj bylo vždy vše, jak má být.“
Přehánělo se, když se říkalo, že kvůli tomu trpěla reprezentace?
„Nevím, v tom jsem neměl úplný přehled. Soustředil jsem se na svou reprezentaci, tam jsem měl dost vlastních starostí. Nemyslím si ale, že by oni měli nějaké zásadní problémy.“
Jaké bylo bránit Messiho?
„Těžké — dodnes ho hledám. Je prostě geniální, a pro fotbal… O tom často mluvím se svými dětmi, hlavně s nejmladším, protože na sociálních sítích se objevuje spousta videí. Zná spoustu bývalých hráčů, legendy fotbalu, a pořád mu naskakují záznamy Cristiana a Messiho. Někdy se mě ptá: ‚Bylo to opravdu tak těžké?‘ A já mu říkám: ‚Podívej se na ta videa a uvidíš sám.‘ Měl jsem štěstí hrát v té skvělé éře — proti Messimu, s Cristianem, proti takovým hráčům. To jsou vzpomínky, které zůstávají, krásné věci.“
Proč se v Realu Madrid lépe osvědčí trenér „typu Zidane“ než spíše taktický „typu Benítez“?
„Nevím. Upřímně řečeno, s Rafou Benítezem mi také bylo velmi dobře, hodně jsem se od něj naučil. Myslím, že to jsou odlišní trenéři, každý má svou vlastní filozofii hry.“
Jak vypadala ta slavná chvíle, kdy ti Mourinho řekl, že neumíš bránit?
„Bylo to velmi krátké, během zkráceného tréninku. Mourinho se mě zeptal, proč si myslím, že jsem nejel na mistrovství světa 2010. Odpověděl jsem: ‚Ech, protože trenér…‘ Byl jsem tehdy hodně mladý a trochu drzý. Řekl jsem: ‚Nejel jsem, protože mě trenér nemá rád.‘ A on na to: ‚Ne, ne, nejde o to, že tě trenér nemá rád, ale o to, že vůbec nebráníš. Ale já ti pomůžu.‘ A opravdu mi pomohl stát se agresivnějším, lépe chápat obranné principy a vědět, že krajní obránce musí nejdřív bránit a teprve potom útočit. Jsem mu za to velmi vděčný.“
Měl jsi skvělé trenéry. Dokázal bys vybrat jednoho?
„Aj, to je nemožné. Učil jsem se od všech, dokonce i od Capella, který mě příliš často nestavěl do sestavy. Chápu to, byl jsem tehdy mladý, ale i tak mi hodně pomohl. Myslím, že od každého se dá něco naučit. Protože jsem ale strávil více času se Zidanem a Ancelottim, měl jsem s nimi velmi dobrý vztah. Všechny vzpomínky spojené se Zizou jsou pro mě úžasné, stejně tak všechny vzpomínky s Ancelottim. Ale měl jsem i jiné trenéry, s nimiž jsem měl velmi dobrý vztah — třeba Juande Ramos mi také hodně pomohl, stejně jako Pellegrini… Všichni trenéři měli v sobě něco výjimečného.“
Kolik by dnes stál Marcelo?
„Já? Šest milionů eur.“
Ale za levého obránce se už platilo 50–60 milionů eur.
„Za koho?“
Carreras nebo Cucurella.
„Ach, ano, to je pravda, ale ne za mě. Já jsem přišel ve věku 18 let.“
A kolik bys stál ve svém prime?
„V prime? Nevím, nemám tušení.“
Sdílíš kritiku rozhodčích ze strany části fanoušků Realu?
„Ne. Už jsem říkal, že fotbal nesleduji. Často vidím lidi, kteří protestují a pouštějí se do takových věcí, ale abych vyjádřil názor, musím to vidět. Pokud to nesleduji, bohužel se nemůžu vyjádřit. Ale pokud někdo škodí mému Realu, tak mě to naštve.“
Jaký máš názor na takzvanou kauzu Negreira?
„Taky nemám tušení, jak to vypadá. Slyšel jsem o tom trochu, ale nevím.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
