Isco: Řekl jsem Monchimu, že je lhář, napadl mě a chytl pod krkem. Union Berlín mě podvedl

Bývalí hráči Realu
19. července 2023
1 Komentář
Zbynek H.

Isco (zdroj: facebook.com)

Isco poskytl deníku MARCA rozsáhlý rozhovor. Deník v rozhovoru přináší velmi zajímavé odpovědi bývalého záložníka Realu Madrid, který mimo jiné prozradil, jaká byla jeho situace v Seville a proč nakonec nepodepsal smlouvu s Unionem Berlín. Přinášíme Vám první část rozhovoru.

Pět let bez rozhovoru… Proč?

„Snažil jsem se zůstat trochu bez povšimnutí. Necítím se v poslední době před novináři moc dobře, nelíbí se mi, čím se stala část sportovního tisku, kde nejdřív hodíte ‚zprávy‘ a pak si ověřujete fakta. Koneckonců jsme lidé, a když mnoho z toho, co je zveřejněno, není pravda, bolí vás to. Ubližují vaší rodině, vašim dětem, a proto se od toho držím dál.“

Musel jste se za ta léta hodně kousat do jazyka?

„Ano, mnohokrát. Nechtěl jsem se plést do všech těch pomluv a myslím, že jsem se také mýlil. Myslím, že jsem se mýlil, protože lidé potřebují vědět z první ruky, co se stalo. Stalo se mnoho věcí, mnoho věcí, které jsou moje vina a jiné, které ani tak moje vina nejsou. Je dobré si čas od času promluvit, abyste ze mě sundali toto břemeno, tento malý trn, který v sobě nosím, a dali lidem vědět, co se stalo.“

Byla tato izolace pro vás osobně dobrá nebo pro vás horší profesně?

„Možná. Koneckonců si myslím, že po tolika letech ve fotbale jsem si vytvořil jakési brnění před novináři. Měl jsem několik střetů s novináři, takže pro mě bylo prioritou zůstat v klidu, nezatahovat se do polemiky a vyhýbat se jí. Na jednu stranu je to dobře, ale na druhou je pravda, že se člověk musí občas ukázat a v tomto smyslu si myslím, že jsem udělal chybu. Dlouho jsem se neozval a teď je ten čas.“

Pojďme si tedy o všem povídat.

„Super.“

Právě jste opustili školicí zařízení Crys Díaz & Co., kde absolvujete speciální přípravné období. Kolik dní v týdnu sem chodíte?

„Přicházím od pondělí do pátku a můj osobní trenér mi po večerech a víkendech dává úkoly. Trénink spojuji s rodinným životem, dětmi… Ale upřímně, strašně chci hrát. Chybí mi to a doufám, že se to brzy stane.“

Je těžké přijít a trénovat sám?

„Je to těžké, protože mi fotbal moc chybí. Ale když sem přijdu, opustím dům, stýkám se s ostatními lidmi a bavím se. Tréninky jsou zábavné a zaměřené na fotbal. To je to, co dostanu, prožívám novou zkušenost.“

Ale mezitím začíná přípravná sezóna, nejste smutný, že při tom nejste?

„Jak jsem řekl, chybí mi fotbal, soutěže, zápasy, šatna… Chybí mi cítit se jako fotbalista. A je pravda, že nabídky mám, ale nechci udělat chybu nebo udělat další falešný krok v kariéře. Důležité je, že svou vůli mám stále neporušenou. Chci hrát, soutěžit, bavit se a nemůžu se dočkat, až se vrátím.“

Na jakou nabídku čekáte?

„Projekt, ve kterém mohu mít kontinuitu, tým, který chce hrát fotbal útočným stylem, zábavu… Jsem v bodě své kariéry, kdy po vyhrání všeho, co teď chci, je bavit se. Samozřejmě na soutěžní úrovni, a pokud přijdou další tituly, tím lépe… Jsem mladý a mám před sebou ještě mnoho let hraní na dobré úrovni. Teď to musím dokázat.“

Co bude prioritou?

„Tým s konkurenceschopným designem, který se snaží hrát dobrý fotbal. Nikdy nebudu upřednostňovat peníze, jinak bych do Sevilly nešel. Mám a měl jsem mnoho nabídek z Kataru a Arábie, s velkými částkami, ale chci hrát, soutěžit a bavit se.“

Proč je Isco v této situaci, co se stalo?

„Stalo se mnoho věcí. Skončila mi smlouva s Realem Madrid a Lopetegui byl před sezonou v Seville. Zavolal mi a řekl, že mě chce… Nakonec je Lopetegui jedním z trenérů, se kterým se mi hrálo nejlépe a dosahoval jsem nejlepších výsledků. Měl jsem další nabídky z Itálie, ale myslel jsem si, že to byl dobrý krok v mé kariéře, protože je to skvělý tým, hráli Ligu mistrů, byl tam Lopetegui… Byla to velmi dobrá příležitost.“

A co se stalo, když byl Lopetegui propuštěn?

„Julen dostane padáka, přijde Sampaoli, a to je taky fajn. Ale když Lopetegui odejde a blíží se zimní přestupové okno, vidím uvnitř klubu spoustu podivných věcí. Nejprve zavolali mému agentovi, aby hledal cestu k mému odchodu, aniž by se mnou nejprve mluvili, takže jakmile jsem to zjistil, šel jsem si promluvit přímo s Monchim.“

„Řekl jsem mu: ,Poslouchej, tohle se ke mně dostalo, nevím, co se děje, nevím, jestli mě chceš nebo ne… Buď ke mně upřímný a bez problémů to vyřešíme. Jsem vám k službám.‘ Nevím, jakou ekonomickou krizi může mít Sevilla, ale po tomto rozhovoru se všechno pokazilo. Chtěl jsem jen znát myšlenky klubu a on mi řekl, že pokud něco najdu, mám odejít.“

„Po tomto rozhovoru Monchi nadále tvrdil, že chci odejít, což nebyla pravda, a začal mi a mému právníkovi každý den volat a obtěžovat nás, abychom podepsali výpověď. Šel jsem si s ním tedy znovu promluvit a řekl jsem mu: ‚Poslouchej Monchi, nejsi ke mně ani k lidem, kterým o tom říkáš, upřímný. Chci zůstat a ty říkáš, že chci odejít.‘ A pak došlo k nějakému konfliktu…“

Co se stalo?

„To, co vám budu povídat, je velmi silné. Řekl jsem mu, že je největší lhář, jakého jsem kdy ve světě fotbalu potkal, a on mě napadl. Přišel ke mně, chytil mě za krk, odtáhli jsme se od sebe a museli nás úplně oddělit. Jak jistě chápete, poté jsem tam za žádných okolností nechtěl zůstat. A i když mě to mrzelo, protože jsem měl se spoluhráči velmi dobrý vztah a fanoušci se ke mně chovali úžasně, nemohl jsem se cítit dobře v klubu, kde na mě sportovní ředitel útočí a nikdo se neozve a ani neomluví. Ani za tu agresi nebo ani za všechny ty lži, které řekl. Tak jsem vypověděl smlouvu a odešel.“

Stalo se to v sídle klubu?

„Stalo se to po tréninku, cestou do šatny.“

A jak reagujete, když vás sportovní ředitel chytne pod krkem?

„Nejdřív jsem ho odstrčil a pak nás bodyguardi úplně oddělili. Vím, že Monchi i klub zažili choulostivé chvíle, ale prolomení bariéry násilí není něco, co bych dovolil. V Seville jsem byl šťastný, pořád jsem hrál a i když jsme prožívali složité sportovní chvíle, věřil jsem, že to zvládneme, což se nakonec povedlo.“

„Ale není to tak, jak se na mnoha místech říká, zejména v andaluském tisku, kde se říká, že jsem opustil loď. Jsem daleko od toho. Není to moje mentalita. Byl jsem mnoho let v Realu Madrid a nikdy jsem se nevzdal, vždy jsem se snažil bojovat o místo v sestavě, někdy se mi to povedlo, někdy ne… Ale opustit loď v tomto životě nikdy.“

Když jste přišel domů… Jaký vypadal ten okamžik?

„Přišel jsem domů velmi zraněný. Šel jsem do klubu, protože mi zavolal Lopetegui a řekl mi, že mě chce, že mě miluje, že je tu dobrý tým… A já byl potěšen. Snížil jsem si plat čtyřikrát ve srovnání s tím, co jsem vydělával v Madridu, a když jsem dorazil, lidé v klubu mi řekli, že Monchi s mým přestupem nesouhlasil.“

„Přišel jsem s úmyslem hrát s trenérem, který na mě vždy sázel a přesvědčit lidi, kteří si mnou nebyli tak jistí, ale stalo se… Představte si, jak jsem se potom dostal domů. Po přestěhování se svými třemi dětmi jsem čtyři měsíce v Seville… A najednou se vynoří pochybnosti, co bude, kam půjdeme, jaké budou školy… Je to složité, ale musíte být silný a dívat se do budoucnosti.“

Brečel jste kvůli tomu?

„Nebrečela jsem. Je mi to velmi líto, ale mám pocit, že mám privilegovanou kariéru, fotbal mě hodně bavil, vyhrál jsem mnoho titulů… Je to sport, který mě nadchl. Že jsem smutný? Ano. Že jsem byl zklamaný? Ano, také jsem byl zklamaný. Ale jsem si vědom svého výsadního postavení a toho, že existují lidé s opravdu vážnými problémy. Snažím se na to soustředit. Je mi 31 a stále mám chuť a nadšení hrát dál a pracuji na tom.“

A pak… Blíží se zimní přestupové období, chystáte se podepsat do Unionu Berlín a poslední den se všechno rozpadne, co se stalo?

„Pfff… Nakonec se ukáže, že se jen vymlouvám.“

Nebojte se, o všem si promluvíme.

„Vyčítám si spoustu věcí, že jsem se při některých příležitostech nechal unést, že jsem pustil ruce dolů i na tréninku, protože jsem se cítil přemožen, ale co se stalo v Berlíně? Bylo to něco úžasného. Ve čtyři odpoledne, poslední den přestupového období, mi zavolali a řekli, že pro mě mají tým.“

Jorge Mendes, který je váš agent, vám volal, že?

„Ano, volal mi, že má Union Berlin z Německa s velmi dobrou nabídkou do konce roku s opcí 1+1. Řekl jsem mu, že mu za pět minut zavolám a začal se rozhlížet a radit se. Dařilo se jim velmi dobře v Bundeslize, byli v Evropské lize, smlouva byla dobrá, projekt vypadal dobře… Tak jsem souhlasil.“

„Poslali mi smlouvu a já ji dal svému právníkovi. Všechno bylo v pořádku. Sbalil jsem si kufr a odjel sám do Berlína, protože zorganizovat stěhování celé rodiny za čtyři hodiny se dvěma malými dětmi se nedalo… A když jsem tam dorazil, potkal mě někdo z klubu. Vše bylo vyřízeno. Fotím mě, mávám do kamery… To co obvykle. A na druhý den jsme se domluvili na lékařské prohlídce.“

„Ráno mi v autě na cestě do nemocnice řekli: ,Nakonec tě nemůžeme v Evropě zaregistrovat.‘ Odpověděl jsem: ,To mi říkáš teď?‘ Odpověděli, že se snažili do úplného konce a že to nejde, tak dobře… Podstoupil jsem lékařskou prohlídku, která byla úspěšná, i když to mnoho lidí zpochybňovalo… Docela absurdní tvrzení, protože lékaři v Seville mohu potvrdit, že moje fyzická kondice byla v té době jedna z nejlepších v mé kariéře.“

„Faktem je, že jsem prošel testy a cestou k podpisu smlouvy mi zavolali znovu. ,Hele, to nakonec není taková částka… Je to méně.‘ A podruhé jsem přijal ty změny, které nebyly v předběžné dohodě, pro kterou jsem letěl do Německa. O deset minut později mi ale volali potřetí, že částka na příští sezonu není stejná jako ve smlouvě a že je potřeba ji změnit. A v tu chvili jsem vstal.“

„S velkým očekáváním a nadšením jsem cestoval do týmu, který hraje Evropskou ligu a za patnáct minut mi změnili polovinu smlouvy. Smlouva, která byla přijata a ověřena námi i jimi. Bylo to neuctivé. Není mi 18 a není to první smlouva, kterou jsem podepsal, tak jsem řekl, že něco takového nepodepíšu. Kdyby se tohle všechno stalo za 12 hodin v Německu, příští rok na to nechci ani myslet… Řekl jsem jim, že mě to moc mrzí a že se vracím do Španělska, že to, co se děje, není vážné.“

A vrátil jste se.

„Ano, jsem zpět. A pak jsem cítil, že po tom všem, co se stalo, se musím odpojit, vyčistit si hlavu… Psychicky jsem nebyl připravený na další přestup, další projekt… Cítil jsem, že se musím zastavit, podstoupit terapii, uspořádat si mysl zorganizovat si život, své myšlenky…“

Chápu, že jste se svěřil do rukou psychologa.

„Ano, je důležité mít kolem sebe profesionály, kteří vám dají nástroje, jak se vypořádat s pocity, konflikty se sebou samým a lidmi kolem vás, s vaší profesí… A v tomto momentu právě jsem.“

Jak se cítíte teď?

„Velmi dobře, těším se na zahájení nového projektu a nové zkušenosti. Chci hrát fotbal, bavit se, soutěžit, ukázat, že mi ještě zbývají dobré roky fotbalu. Chci zapomenout na špatné zkušenosti a soustředit se na ty dobré.“

Víte, že až se vrátíte do hry, budete bojovat s tím, co se o vás řekne.

„Vím to a jsem připraven. Profesi, kterou dělám, znám, chápu, že mohou být pochybnosti o mém současném stavu a mém fotbale, ale své povinnosti jsem vždy plnil. V Madridu jsem měl velmi dobré roky, v Malaze taky… V Seville, navzdory situaci týmu a tomu, že jsem mohl být lepší, si myslím, že jsem pořád hrál. Vždycky jsem do toho dával všechno, hrál jsem zraněný, byl jsem jeden z těch, kteří nejvíc běhali v každém zápase.“

„Vždy jsem dával najevo své odhodlání. Na konci dne nejsou statistiky a data z každého zápasu něco, co by se dalo zfalšovat. Oni jsou tam. Myslím, že mě lidé potřebují poznat osobně a nevěřit všemu, co čtou. Dnes jdete na Twitter a kdokoli může zveřejnit neověřené, vymyšlené informace a najednou se to stane virální a vytvoří o vás jednomyslný názor, něco, co není pravda.“

„Musíte lidi poznat a vědět, co znamenají. Teď už jsem opravdu klidný, vím, že jsem se mnohokrát mýlil a vím, že můžu hrát znovu na vysoké úrovni. Jsem připraven.“

Vím, že v těchto měsících vás vaše rodina vždy podporovala, ale měli o vás lidé, vaši fotbaloví přátelé, zájem?

„Ano, někteří měli zájem. Získal jsem několik skvělých přátel a dostával zprávy a telefonáty od lidí, kteří se o mě zajímali. Abych byl upřímný, z této stránky jsem získal sympatie.“

Zbynek H.

Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.