Intenzita a presink jako poznávací znamení Xabiho Realu Madrid
- Liga mistrů
- 20. září 2025
- 0 Komentářů
- Laša
Ta samá Liga mistrů, nový Real Madrid. Debut Xabiho Alonsa v nejprestižnější evropské soutěži s Realem Madrid definoval drtivý, vysoký pressing. Plán byl jasný od první minuty: vytáhnout linie, udusit rozehrávku Marseille, rychle získávat míče a okamžitě útočit. Tento scénář umožnil Bílému baletu vytvořit osm gólových příležitostí během prvních patnácti minut. „Pro trenéra všechno začíná vpředu,“ píše deník MARCA.
V úvodních minutách se Marseille na Santiago Bernabéu dusilo – stadion se proměnil v tlakovou komoru. Každý pokus o rozehrávku byl utrpením, každý zisk míče Realu klíčem k brance Rulliho. Argentinský brankář musel zasahovat desetkrát už před přestávkou – číslo, které Chamartín neviděl od roku 2012, kdy zde chytal Vermeer v dresu Ajaxu. Real Madrid hrál na polovině soupeře, bránil směrem dopředu. Pressing se stal základem ofenzivy, jako by se hřiště na Bernabéu naklánělo směrem k brance hostů.
V celém utkání získali hráči Realu 12 míčů v poslední třetině hřiště a dalších 12 ve střední zóně – statistika, která přesně vystihuje neustálý pocit sevření, jemuž tým Roberta De Zerbiho dlouhé pasáže zápasu čelil.
Překonání první linie vysokého presinku Realu Madrid bylo v první půli vzácností. Marseille se z tlaku dokázalo vymanit jen pětkrát: jednou po akci Kondogbii zakončené nepřesnou přihrávkou, dvakrát po dlouhých míčích, které vyvolaly drobné chyby v obraně domácích, a dvakrát po průnikových přihrávkách středem, které umožnily překročení středové čáry. Na Real to bylo zoufale málo – každý zisk míče se na Bernabéu měnil v příval energie, stadion voněl gólem při každém přerušení.
Trhlina pro Marseille
Jednu z mála mezer dokázalo Marseille proměnit ve vedoucí branku. Chyba Ardy Gülera při rozehrávce vedla k akci, která otevřela skóre – trest za jedinou trhlinu v jinak dominantní první půli Realu. Situace připomněla problém, kterému čelí tým Xabiho Alonsa: absence klasického organizátora hry. Kvůli tomu se Real častěji spoléhá na spojení Huijsena s vybranými útočnými články. Turecký záložník zaplatil daň za nízké zkušenosti s Ligou mistrů – jeho 142 minut ve dvou ročnících ukázaly, že se teprve učí tempo a nároky této soutěže. Snažil se chybu napravit aktivitou mezi liniemi, rychlými otočkami a nabídkou do kombinace. Xabi ho nabádal ke hře na jeden–dva doteky, aby urychlil přechodovou fázi ve třetí čtvrtině hřiště, ale Arda se nedokázal plně prosadit, píše MARCA.
Éder Militão a Huijsen drželi obrannou linii vysoko, připraveni vystupovat do soubojů na polovině soupeře a komplikovat každé přijetí míče Aubameyangovi či O’Rileymu. Tato odvaha umožnila Realu zatlačit Marseille až do jeho pokutového území – tlak vyústil ve vyrovnání po penaltě Mbappého. Do přestávky svítilo na tabuli 1:1, i když skóre mohlo klidně být 3:1 – týmu Xabiho Alonsa chyběla jen přesnější koncovka.
Po přestávce – méně tempa, více úsilí
Závratné tempo z úvodu utkání nemohlo trvat věčně. Po změně stran začal Real Madrid ztrácet svěžest v presinku a dopouštěl se drobných chyb, což umožnilo Marseille lépe kombinovat a několikrát se přiblížit k brance. Intenzita první půle se proměnila ve výpadky opožděného úsilí – jasný signál, jak fyzicky náročný je Xabiho herní plán. Přesto si tým udržel individuální krytí i okamžitý presink po ztrátě míče. Xabi Alonso sáhl po střídáních, aby obnovil intenzitu a zabránil roztržení struktury týmu v závěrečné snaze o vítězství, upozorňuje MARCA.
Postava Auréliena Tchouaméniho se ukázala jako klíčová pro konečný výsledek 2:1. Francouz opět velel druhé linii presinku, s precizní anticipací poblíž šestnáctky a efektivním přerušením akcí soupeře. Zaznamenal pět úspěšných zachycení – stejně jako zbytek týmu dohromady – a přidal dalších pět odběrů z celkových 49, které Real v utkání nasbíral. Tato čísla jasně ukazují, proč mu Xabi svěřuje roli páteře svého týmu.
Valverde – hráč, který se musel obětovat
Pro Federica Valverdeho to nebyla noc plná záře. Uruguayský záložník, obvykle létající po polovině soupeře a trhající linie svým mohutným krokem, tentokrát musel ustoupit o úroveň níž, aby pomáhal s rozehrávkou už od základů. Tím přišel o část svého vlivu v ofenzivě a byl více svázán rolí podpory a zajištění – zejména na straně Emersona.
Přesto jeho průměrná progresivní vzdálenost po vedení míče zůstala stejná jako v předchozí edici Ligy mistrů: 17,8 metru. Rozdíl spočíval v místě, odkud své náběhy začínal – dál od soupeřova vápna a bez přímého ohrožení branky. MARCA upozorňuje, že Valverde se musel přizpůsobit potřebám týmu, i když to znamenalo ústup z vlastní dominantní role.
Mbappé v nejdravější podobě
Pokud pressing někoho proměnil, pak právě Kyliana Mbappého. Francouz, povolaný do role lídra, začal jít příkladem. Proti Marseille jeho nasazení připomnělo „metodu Dembélého“, kterou Luis Enrique zavedl v PSG – nutí útočníky (včetně samotného Mbappého), aby byli prvními obránci. Kylian v tomto utkání zaznamenal 33,8 presinkových výpadů – více než průměr Ousmaneho Dembélého v minulé edici Ligy mistrů (24,5).
Sám Mbappé po zápase přiznal: „Chce, abychom rychle získávali míč zpět, máme hrát s odhodláním. Žádá mě, abych pomáhal v presinku a odběrech, jako dnes. Vznikají pak situace, které útočníci musí proměňovat – a nám se snáz daří získávat trofeje.“
Televizní záběry jen podtrhly tohle srovnání. Nový Real Madrid pod Xabim Alonsem začíná u útočníků – a směr jako první určila jeho největší hvězda. Stejně jako jeho krajan, Mbappé ví, že k slávě vedou detaily: presink a role prvního obránce jsou nutnou obětí, která se proměňuje v tituly i individuální ocenění, shrnuje MARCA.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
