Guardiola: Hráči mají dnes volno. Dodatečný trénink nezpůsobí, že budeme proti Realu hrát lépe
- Liga mistrů
- dnes 16:00
- 0 Komentářů
- Laša
Pep Guardiola se dnes objevil na tiskové konferenci před zítřejším duelem s Realem Madrid v Lize mistrů. Přinášíme kompletní přepis setkání trenéra Manchesteru City s novináři na Etihadu.
Pokud se vám to zítra podaří, kam bys případný postup zařadil mezi všechny své trenérské úspěchy?
„Nemám tušení. Je to jen osmifinále, takže opravdu nevím. Je to fotbalový zápas, může se stát spousta věcí. Musíme se soustředit, nejdřív se pokusit ten zápas vyhrát a pak uvidíme, co se bude dít v jeho průběhu. Nemám žádný konkrétní plán, prostě to zkusíme.“
Musíš hráčům dodat víru, že se to dá otočit? Protože úkol je opravdu těžký.
„Po deseti letech už své hráče nemusím přesvědčovat o víře. Jsme v těžké situaci. Znají mě velmi dobře a vědí, že v každém zápase se o to pokoušíme – a zítra nebude výjimka. Musí to zkusit. Ti, kteří nastoupí, to určitě udělají. Znám je. Jasně, mnoho z nich je nových, ne všichni mají zkušenosti s takovými situacemi. Už to není ta samá skupina jako po mnoho let, ale zároveň je to úžasná zkušenost a velká šance to zkusit.“
Pepe, můžeš trochu přiblížit rozhodnutí dát dnes hráčům volno? Často říkáš, že nejde jen o fotbal, ale i o mentální stránku. Do jaké míry mělo to volno právě psychicky osvěžit tým a připravit ho na zápas?
„Všechno to spolu souvisí. Čím lépe hraješ, tím silnější máš hlavu. A když nehraješ dobře, jsi mentálně slabší. Je to víc než jen devadesát minut. Nemám obavy o to, jestli si vytvoříme šance – doma jsme toho vždycky schopní. Mnohem víc mě zajímá, jak dobře budeme bránit. Úkol je obrovský. Dát Realu víc než tři góly není jednoduché. Výsledek z prvního zápasu není ideální, ale pořád jsme ve hře. Je to fotbal, může se stát cokoliv. Musíme na stadionu vytvořit co největší tlak, společně s našimi fanoušky, odehrát dobrý zápas, využít talent, který máme, a dobře bránit.“
Říkal jsi, že úkol je obrovský. Musí to být až perfektní výkon?
„Ano. Rozhodně.“
Z trenérské perspektivy – přemýšlíš o něčem, čím by se dalo Real Madrid překvapit?
„Ne. Jde o to, aby hráči byli na svých nejlepších pozicích. V prvním zápase jsme hráli se čtyřmi nebo pěti útočníky a stejně jsme nedali gól. Někdy nastoupíš se dvěma falešnými devítkami a najednou dáš pět branek. Nikdy nevíš. Myšlenku máme, teď ji musíme jen zkusit přenést na hřiště. Nebude tam moc věcí jinak než to, co běžně děláme doma. Když tu hrajeme, chceme útočit a lépe bránit klíčové prostory. Ano, musí to být v mnoha ohledech perfektní výkon. Samozřejmě, nejde hrát dokonale celých 93 nebo 94 minut, takže je to o tom zkoušet to dál a nepolevit. Vždycky si dokážeme v krátkých úsecích vytvořit šance. Víme to, protože se dobře známe a víme, jak tenhle ročník probíhá. Šance máme, jen je neproměňujeme. Pokud budeme efektivní a hlavně dobře bránit, pořád budeme v zápase.“
Samozřejmě, nikdo nechce být v takové situaci, ale některé z nejpamátnějších zápasů Ligy mistrů jsou právě ty, kde někdo dokázal otočit ztrátu z prvního utkání. Barcelona proti PSG je jeden příklad. Říkal jsi, že jde „jen“ o postup do čtvrtfinále, ale pro fanoušky, kteří zítra přijdou na stadion, by to v případě úspěchu byl zážitek, na který by asi nikdy nezapomněli.
„Už jsme tu zažili spoustu takových zápasů. Pamatuju si Tottenham nebo dva duely s Realem, kdy jsme dali čtyři góly. Problém není v tom, že bychom Realu neuměli dávat branky. Umíme. Proti Tottenhamu jsme taky dali čtyři nebo pět, oni tři nebo čtyři. Real nám v tom prvním roce dal tři. Takže problém nejsou góly. Doma si vždycky dokážeme vytvořit šance. I v posledních zápasech jsme měli během krátkých úseků deset, patnáct minut, kdy jsme se dostávali do mnoha situací.“
„Musíme jich vytvořit co nejvíc, ale zároveň víme, že jejich kvalita je úplně jinde než u většiny soupeřů. Oni ti míč nevrátí, umí běhat, je to Real Madrid. V Lize mistrů je kvalita těchto týmů obrovská. Bylo by jednoduché říct: ‚Pánové, během prvních dvaceti minut musíme dát tři góly.‘ Skvělá věta. Jenže realita je úplně jiná.“
„Musíme být stabilní v našem přístupu, v tom, jak chceme hrát, a ve všech detailech, na kterých pracujeme a o kterých si ještě zítra promluvíme. Víme, že je to těžké, protože výsledek prvního zápasu nebyl dobrý. Někdy je to frustrující – během prvních patnácti, dvaceti minut jsme měli čtyři, pět situací na brankové čáře, Bernardo byl sám na pátém metru, byly tam dvě, tři přihrávky pod sebe, ke kterým jsme se nedostali… a oni tři střely na bránu a tři góly. Taková je Liga mistrů. Proto je tak náročná. Soupeři jsou opravdu výborní.“
„Musíme to přijmout. Jasně, budeme muset víc riskovat, ale i když nebude výsledek v poločase dobrý, musíme jít dál, tlačit dál, protože nikdy nevíš.“
Ve své kariéře už jsi zažil zápasy i dvojzápasy, ve kterých ses dokázal vrátit z těžké situace. Máš nějaký oblíbený comeback, který si vždycky vybavíš?
„Aston Villa, poslední zápas sezony, když jsme potřebovali vyhrát Premier League. V 74. minutě 0:2 a pak tři góly během dvanácti minut. Byly i jiné obraty. V těchto soutěžích jsme dělali neuvěřitelné věci, dávali spoustu branek. Někdy jsme ale i inkasovali a vypadli kvůli detailům – bilanci, drobnostem, rozhodnutím rozhodčích, spoustě různých faktorů. Občas prostě vypadneš.“
„Proto zítra musíme podat perfektní výkon v mnoha, mnoha ohledech. Fanoušci, rozhodčí, spousta věcí se musí sejít, aby se něco takového povedlo. Ale je dobré znovu takovou zkušenost prožít. I v porážkách zůstávají vzpomínky. Jeden z nejvíc vzrušujících momentů pro mě byl zápas s Tottenhamem. Vypadli jsme, ale byl to neuvěřitelný zápas, neuvěřitelná chvíle. Bolí to, je to těžké, ale v životě si nepamatuješ jen dobré věci. Ty špatné jsou taky součástí velkých zápasů a takových zážitků.“
„Chceme zítra odehrát velký zápas spolu s našimi lidmi. Snad nám dají něco navíc. Zkusíme to.“
Pokud jde o trénink – cítil jsi, že dnes bylo důležitější dát odpočinout tělům, nebo hlavám?
„Podívej, byli jsme v Madridu, vrátili jsme se pozdě do hotelu, bylo potřeba jít spát, ráno návrat, cesta zpátky, pak den tady bez tréninku, potom výjezd do Londýna, včera návrat ve 2:30 ráno. Dnes bylo potřeba regenerovat. Dnes by se stejně nic nedalo dělat, protože hráči, kteří hráli, jsou pořád ‚v zápase‘. Zítra budeme trénovat.“
„Nemyslím si, že by nějaký dodatečný trénink dnes, nějaké opakování cvičení, způsobilo, že budeme proti Realu hrát lépe. V moderním fotbale, v top týmech, trénink už tolik nezmění, pokud jde o opakování. Důležitější je pochopit, co máš dělat, protože na trénink není čas. Proto jsem chtěl, aby dnes byli doma – já ostatně taky.“
„Zítra se místo ve tři nebo ve čtyři sejdeme ve dvě. Trochu rozhýbeme nohy na hřišti, znovu si připomeneme, co chceme hrát, a půjdeme do toho. Dělal jsem to tak už dvakrát nebo třikrát v této sezoně, takže to není poprvé.“
Dělal jsi to i před zápasem s Dortmundem v listopadu.
„A před Fulhamem. Ano, dva nebo tři razy v této sezoně. Když jsou mezi zápasy tři dny, říkám hráčům: zůstaňte doma. Máme devět měsíců… ne, jedenáct měsíců. Do toho Klubové MS, dva týdny, pak mistrovství světa, zase dva týdny a začátek sezony. Všichni se dobře známe. Mluvíme spolu, pořád trénujeme spoustu věcí. Aby ses zlepšoval, musíš trénovat – jenže teď už je na to pozdě.“
Jak moc pro ně bylo přínosné dostat tenhle dodatečný čas?
„Nevím. Snažíme se dělat to nejlepší, ale nevím.“
Pepe, hodně jsi mluvil o tom, jak důležité bude v tomhle zápase skvěle bránit a být téměř perfektní. Jak podle tebe vaše defenziva vypadala v posledních týdnech a co je potřeba zlepšit?
„Když zahraješ jako proti West Hamu, když soupeř vystřelí do šibenice a ty se ani nepohneš, znamená to, že bráníš opravdu, opravdu dobře. Lidé říkají: ‚musíme dávat góly‘, ‚musíme se víc hýbat‘, ale přitom my inkasujeme. Zkusme se tomu vyhnout. Není to jednoduché, protože kvalita Realu tam vždycky je, ale musíme takové situace omezit.“
„V soubojích jeden na jednoho, u brankáře, u obránců – všude musí být solidarita v práci bez míče. Protože s míčem… možná se mýlím, možná je to jen můj pohled na hru, ale z vlastní zkušenosti v Lize mistrů vím, že když je potřeba, vždycky si dokážeme vytvořit šance. Vždycky, v každém zápase. Teď jde o to, abychom to nedělali jen patnáct nebo dvacet minut, ale co nejdéle.“
V sobotu jste bránili opravdu dobře a prakticky jste soupeře nepustili do šancí. Znamená to pro tebe trochu dilema při volbě sestavy na zítřek? Dias v sobotu nehrál, ale defenziva fungovala skvěle a Chusanov proti Viníciusovi může být klíčový.
„Sestavu už mám v podstatě hotovou. Vím, kdo zítra začne. Nemám o tom pochybnosti. Možná jedna ještě zbývá, ale jinak je to jasné.“
Vidíš – kromě minulého týdne na Bernabéu – zlepšení stability týmu v průběhu sezony?
„Ano, obrovské. Byly momenty, kdy jsme inkasovali v závěru a všechno se zbláznilo. Máš šest střel na bránu, Real tři a tři góly… někdy se to prostě stane. Ale celkově jsem spokojený s mnoha, mnoha věcmi. Náš pressing je dobrý, v Premier League máme vysoké expected goals, spolu s Chelsea jsme na špici, takže jsme tam byli celou dobu.“
„To samé jsem říkal po zápase s West Hamem, ale ten názor mám už měsíce. Chybí jen jedno: neproměněné, neproměněné, neproměněné šance. Okazje tworzymy, jen je většinou neproměníme. Musíme jich tedy vytvářet ještě víc a prostě dostat míč do sítě.“
Říkal jsi nedávno, že s Realem Madrid jsi se jako trenér i hráč potkal zhruba padesátkrát. Chybí ti v té historii ještě nějaký epický obrat po porážce v prvním utkání Ligy mistrů? Představuješ si to? Jak se na takový zápas připravuješ?
„Zkusíme to, ale nemám pocit, že by mi v těch všech zápasech s Realem něco chybělo. Jsem velmi spokojený se zkušenostmi, které jsem jako hráč i trenér nasbíral. Padesát zápasů proti Realu… to není špatné. Nemám špatnou bilanci ani jako hráč, ani jako trenér. Teď udělám všechno pro tým, který reprezentuji. Za poslední dekádu jsme dokázali neuvěřitelné věci. Ale to nezmění to, co jsem už prožil, ani to nijak neovlivní zítřejší zápas.“
Mluvil jsi o volnu, které jsi hráčům dal. Proč jsi to udělal? Je v tom nějaký rituál? Viděli jsme, že před Dortmundem to fungovalo.
„Dozvím se zítra. Zítra trénujeme místo toho, abychom trénovali dnes. Je to velmi jednoduché. Dnes bychom udělali v podstatě to samé co zítra. Možná by to byl rozdíl jednoho procenta. Mezi zápasy máme tři dny. Měli jsme dvě dlouhé cesty. Byli jsme v Londýně, to je taky cesta. Vracíš se z West Hamu. Dnes bychom stejně nic velkého neudělali.“
„Hráči jsou doma s rodinami, možná si píšou na WhatsAppu, tak si to představuju. Zítra se uvidíme, trochu potrénujeme a pak jdeme hrát.“
Chci se zeptat na obranu. Kylian Mbappé zřejmě nastoupí, nebo minimálně přicestoval. Mění to nějak způsob, jakým plánuješ zítřejší zápas? Můžeme od tebe vidět nějaké překvapení?
„Uvidíme po pěti minutách. Pokud se Mbappé vrátí, je to pro ně jen dobře. Uvidíme, jestli nastoupí, nebo ne. Nevím.“
A co nějaký speciální vzkaz pro tým před pokusem o obrat? Bereš to jako další zápas, nebo jim řekneš něco výjimečného?
„Už toho není moc, co říkat. Je to jako finále. Ideální zápas na to, abychom se pokusili otočit situaci. Není potřeba mnoho dalších slov. Všichni jsme dospělí. Mám pocit – ne kvůli tomu, co jsem jim řekl, ale kvůli tomu, co jsem viděl včera – že to určitě zkusíme. Jestli se nám to povede, nemám tušení.“
Říkal jsi, že i špatné věci jsou součástí zkušenosti a historie. Chtěl bych se zeptat na kulturu porážky. Je možné, že znovu vypadnete brzy z Ligy mistrů. Cítíš to jako neúspěch? Jak pracuješ s frustrací v týmu?
„Nejdůležitější je nenamlouvat si, že je to porážka v tomhle smyslu. Musíš sám sebe přesvědčit, že důležitá je síla a nasazení, které vkládáš do toho, čemu věnuješ život. Ve sportu můžeš udělat spoustu věcí dobře a soupeř může být stejně lepší. Musíš to přijmout, zkusit se zlepšit a zkusit to znovu v další sezoně.“
„Můžeš používat spoustu krásných přívlastků, ale není potřeba to tak prožívat. Vychází to z tvrdé práce, obětování, z lásky ke sportu, z respektu k fanouškům a k lidem kolem tebe. Neexistuje tým na světě, který vyhrává pořád. Neexistují ani perfektní zápasy. Někdy odehraješ něco výjimečně fantastického – a nám se to v posledních letech stávalo často – a stejně vypadneš. Měli jsme s vámi skvělé dvojzápasy a mnohokrát jsme šli ven. Je to porážka? To posuď ty.“
„Pro mě je nespravedlivé mluvit o porážce ve sportu.“
Jak s tím pracuješ v kabině?
„Řekneš: ‚Škoda, že nejsme v Lize mistrů.‘ Jsou zápasy, na které se nezapomíná. Góly, které zůstanou navždy. Jména, která se pořád zpívají. Nedá se vyhrávat pořád, to neexistuje. Ve sportu prohráváš častěji než vyhráváš. Můžeš to nazvat obrovským zklamáním. Jak dlouho o tom budeš přemýšlet? Den? Tři? Čtyři? Život jde dál. Musíš jít dál.“
„Na světě se dějí mnohem smutnější věci, než abys nad tím seděl příliš dlouho. Zkusíme udělat všechno správně a půjdeme dál. Real Madrid byl v mnoha věcech fantastický.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: realmadryt.pl
