Courtois: Jsem šťastný z toho, jak jsme jeden za druhého dřeli

 „Je to teprve polovina dvojzápasu, ale jsem strašně šťastný z toho, jak tým pracoval — z intenzity, z nasazení, z toho, jak jsme jeden za druhého dřeli. Upřímně, bylo to krásné. Máme spoustu problémů kvůli zraněním, ale nehledáme výmluvy a bojujeme až do konce. Je to skvělý výsledek, ale pořád je to jen malý krok. Já si moc dobře pamatuju porážky na Etihadu… Takže je jasné, že všechno je stále otevřené. Musíme tam být stoprocentně koncentrovaní od první minuty.“

Fede Valverde odehrál fantastický zápas. Jak jsi viděl jeho výkon?
„Mám z něj obrovskou radost. Fede je neskutečně rychlý, silný, výborný ve hře hlavou, skvěle střílí — je to komplexní hráč. Trochu jsme šli do plánu hledat ho vysoko za obranou soupeře a fungovalo to perfektně. A ten třetí gól? Prostě paráda. Jsem nadšený jak z jeho výkonu, tak z jeho mentality.“

A tvoje druhá asistence v Lize mistrů?
„Všichni vědí, že mám dobrou nohu, hlavně na dlouhé balony, že umím poslat míč opravdu daleko — a dnes jsme to využili. Je to jednodušší proti týmům, které hrají vysoko, než proti mužstvům v La Lize. Při vší úctě, tam soupeři častěji brání nízko a pak je těžší se takhle prosadit. Ale jsem spokojený jak se svou přihrávkou, tak s prací celého týmu.“

Často se říká, že nejsi úplně „brankář do rozehrávky“. Jak to vnímáš ty?
„Lidi někdy říkají, že nejsem dobrý nohama — a jasně, nejsem Ter Stegen,“ směje se. „Ale mám dobrou ránu, hlavně na dlouhé balony. Pracovali jsme na tom a dneska to vyšlo.“

Co ta situace po ztrátě Pitarcha? Vypadalo to hodně nebezpečně.
„Chtěli jsme najít třetího hráče do rozehrávky, proto jsem mu ten míč dával. Jenže za ním byl dobrý presink. On je typ, který chce mít míč u nohy. Takové situace se stávají často i na tréninku — nejen s ním, ale s mnoha hráči. Někdo se tam trochu zamotá a soupeř hned zkusí vystřelit. Já reagoval rychle, protože jsem viděl, že by to mohlo špatně dopadnout. Viděl jsem, jak míč přichází, a zachránil jsem to nohou. Jsem rád, že jsem tam dokázal zasáhnout. Naštěstí jsem zareagoval dost rychle, protože inkasovat po takové akci by byla škoda.“

Jaký byl plán na standardky a na bránění Haalanda, kterého často hlídali Fran García s Ardou Gülerem?
„Plán byl jednoduchý — nedostat gól,“ směje se. „Oni mají spoustu vysokých hráčů a my… Myslím, že náš průměr je tak 175–180 centimetrů. Ale u standardek jde o to, že i když je soupeř vyšší, musíš ho prostě dobře pohlídat a nepustit ho k míči. Když to uděláš správně, jako dneska my, dá se bránit velmi dobře. Jednou mě tam zablokovali zezadu, ale myslím, že to rozhodčí dobře viděl. Musíme na tom dál pracovat, protože příští týden určitě zkusí něco nového. Jejich první roh byl nacvičená akce — Semenyo tam uklouzl, ale byl úplně sám. To jsou věci, které musíme zanalyzovat a připravit se na to, co mohou zkusit příště.“

Mrzí tě neproměněná penalta Viníciuse?
„Je to škoda, ale ve fotbale se vždycky může stát cokoliv. I oni mohli dát gól. Takový je fotbal. Jasně, mrzí to, ale myslím, že odjet tam s výsledkem 3:0 je pořád nádherný výsledek. Nikdy nevíš — kdyby Vini penaltu proměnil, možná by oni pak dali gól na 4:1, kdo ví. Fotbal je prostě takový. Skončilo to 3:0 a víme, že odveta bude těžká. Pojedeme tam, abychom ze sebe vydali maximum a postoupili.“

Říká se, že když penaltu nekopneš, tak ji nemůžeš zkazit. Jak to vidíš ty?
„On vzal odpovědnost na sebe a tu penaltu neproměnil. Škoda, bylo by to 4:0. Ale oni taky měli svoje šance — po ztrátě Thiaga, nebo když Rüdiger odkopával míč před Haalandem. Fotbal je fotbal a výsledek je 3:0. V téhle sezoně tyhle momenty většinou šly proti nám, ale dneska ne.“

Jak si vysvětluješ, že v Lize mistrů hrajete takové zápasy, ale v La Lize ztrácíte body?
„Myslím, že jsou tu dvě věci. Zaprvé se musíme podívat sami na sebe — nemyslím si, že do každého ligového zápasu jdeme s takovou intenzitou, koncentrací a stoprocentním nastavením jako dnes. A to je něco, co musíme v některých utkáních změnit. Zadruhé, v La Lize proti nám týmy často brání hodně hluboko a ne vždycky nacházíme volné prostory. A právě v tom se musíme zlepšit. Dnes soupeř hrál hodně ofenzivně a když máš Viníciuse, Fedeho nebo Brahima mezi liniemi, rychle najdeš prostory, které v La Lize často vůbec nejsou. Takže si myslím, že jde o kombinaci těchto dvou faktorů.“

Byl to podle tebe nejlepší výkon týmu v této sezoně?
„Určitě jeden z nejlepších. Myslím, že i domácí zápas s Barçou byl výborný a několik venkovních utkání jsme také odehráli velmi dobře. Ale doufám, že jako tým dokážeme udržet to, co jsme dnes předvedli, a mít to v hlavách až do konce sezony, abychom ji zakončili opravdu silně.“

Potřeboval Arbeloa takovou výhru?
„Arbeloa chtěl vyhrát jako všichni ostatní. Nebyl to zápas Arbeloa proti Guardiolovi. Arbeloa připravil tým tak, jak považoval za správné, a dnes to fungovalo. Teď musíme udělat to samé příští týden. Protože tam jsme už dokázali vyhrát, ale také jsme tam prohráli 0:4, takže možné je úplně všechno. Zůstáváme nohama na zemi.“

[Chiringuito] Cítili jste chuť ukázat něco navíc po kritice, která se na vás v poslední době snášela?
„My nakonec nečteme všechno, co říkáte, víš?“ směje se. „Nesledujeme to takhle průběžně…“

Takže vůbec nic nesledujete?
„Ne,“ směje se znovu. „Já jsem doma a analyzuju to, co analyzovat musím — s trenérem brankářů Llopisem. A sám dobře vím, co mám dělat co nejlépe.“

Thibaute, ale je přece nemožné, aby se po těch osmi měsících kritika do kabiny vůbec nedostala.
„Něco se samozřejmě dostane, jasně. Nejsme z Marsu. Ano, četl jsem některé věci a říkal jsem si: ‚Proboha…‘ Ale to je vaše práce a já to respektuju.“

Máš na mysli informace o týmu, o náladě hráčů? Nebo o způsobu hry?
„Informace o našem chování a podobně. Podle vás to tady někdy vypadá jako školka, kde si děláme, co chceme, ale tak to není. Respektujeme trenéry, všechny lidi, co tu pracují, zdravotníky — všechny. A myslím, že velká část kritiky je nespravedlivá, i když jiná část je oprávněná a s tou problém nemám. Proto říkám: i my neseme svůj díl viny a já to beru na sebe.“

[La Sexta] Bolí vás, když se říká, že kabina má větší moc než trenér? Protože přesně o tom teď mluvíš.
„Ano, protože si nemyslím, že je to pravda. Nikdo tady Xabiho ‚nepodkopával‘. Myslím, že jsme pracovali dobře. Ale to povídání, že se nám nelíbí taktika, že nechceme sledovat videoanalýzy… Poslouchej, já měl jako trenéra Antonia Conteho, který u videa dokázal sedět hodinu denně, a bylo mi to jedno, protože jsme profesionálové a práce je na prvním místě. Něco jiného je jít si zahrát s kamarády a nemít chuť koukat půl hodiny na video, to je jasné. Ale já jsem profesionál — když mám sledovat půl hodiny videa, tak ho sledovat budu.“

„Myslím, že se zpochybňoval náš profesionalismus. A pravda je taková, že někdy si s trenérem sedneš lépe, někdy hůř. První měsíce s Xabim byly velmi dobré, pak jsme se dostali do útlumu, ve kterém jsme se neorientovali — a to se ve fotbale stává. A pak se dělají rozhodnutí. Ale my jako tým ani jako hráči tu nevládneme. Nakonec vládne trenér — a tu autoritu respektujeme.“

Co říkáš na situaci brankáře Kinského, kterého trenér Tottenhamu stáhl už po 17 minutách?
„Neviděl jsem ten zápas, protože můj syn měl včera v Valdebebas přípravák a vraceli jsme se domů. Pak mi někdo napsal: podívej se, co se stalo brankáři — a viděl jsem, že ho vystřídali. Poslal jsem mu zprávu na Instagram, abych ho trochu povzbudil, protože to je těžká věc… Nezažil jsem úplně to samé, ale po Ajaxu tady doma na mě taky spadla obrovská vlna kritiky.“