Carvajal: Příchod Trenta beru jako svou osobní výzvu
- Mužstvo
- včera 17:48
- 0 Komentářů
- Laša
Po náročné rehabilitaci, těžkém zranění, a dlouhém období bez zápasového tempa se opět vrací do hry. Mluví otevřeně o svém boji, cestě zpět k fyzické formě, i o tom, jak moc mu během turnaje chybí rodina, či jak vnímá konkurenci v podobě Trenta.
Jaký máš pocit ze společných tréninků po návratu k týmu?
„Mám radost z těch týdnů tréninků s týmem. Sbírám hodně tréninkových jednotek a necítím strach. Nemám žádné omezení při tvrdém tréninku ani když jdu do souboje, a to je pro mě nejdůležitější.“
Jak bys zvládal takové zranění třeba před lety?
„Kdyby se mi tohle stalo v mladším věku, asi bych se úplně ztratil ve vlastní hlavě. Hodně bych přemýšlel o budoucnosti, jestli se vůbec vrátím na 100 %… Teď jsem prošel velmi stabilní rehabilitací, stanovoval jsem si krátkodobé cíle. Někdo mi řekl: ‚Když tě znám, tak jsi to zvládl fakt skvěle, myslel jsem, že budeš skákat po zdech.‘ Ale kdepak!“
Mluvil jsi i s hráči, kteří řeší podobné zranění. Pomáhá ti to?
„Ano, třeba rozhovory s Rodrim, který si přetrhl vaz o 13 dní dřív než já a už je zpátky ve hře. Přistupují k němu velmi opatrně, postupně mu dávají minuty. Teď na mistrovství světa odehrál první zápas od začátku. Myslím, že to je klíčové — u takových zranění není dobré spěchat.“
V klubu došlo ke změnám. Jak vnímáš příchod nového hráče?
„Myslíte Trenta? Přestupy se dějí ve všech týmech a na všech pozicích. I já to beru jako osobní výzvu. Miluju soutěživost, miluju velké výzvy a doufám, že tahle zdravá rivalita pomůže týmu.“
Co ti na tomto turnaji nejvíce chybí?
„Asi nikdy jsem se po nikom tak nestýskal jako po rodině během tohohle výjezdu. Tenhle rok jsem necestoval. Snažil jsem se vystoupit z rutiny rehabilitace tím, že jsem byl doma – s rodinou a dětmi. Užíval jsem si jejich přítomnost a vytvořili jsme mezi sebou neuvěřitelné pouto.“
Stanovil sis velký cíl — návrat na Mistrovství světa klubů. Co tě k tomu vedlo?
„Bral jsem to jako výzvu, jako cíl, abych měl před sebou nějakou metu. Ale vždycky jsem zůstával realistický a opatrný. Ještě před půldruhým měsícem bych řekl, že se na tom turnaji vůbec nevidím, protože jsem měl špatné pocity. Dnes už se ale cítím připravený bojovat. Třeba i naskočit na pár minut do zápasu!“
Po tak těžkém zranění to musí být obrovský pokrok. Věříš si?
„Vím, že po takové zranění, jako bylo to moje, se člověk dostává na optimální fyzickou úroveň až po roce. Ta jiskra, rytmus — to všechno se vrací pomalu. Ale znám se. A když mě dnes pošlou na hřiště, dám do toho všechno. Bez strachu, naplno, a budu připravený od první vteřiny.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: El País
