Carlos Espí: Mourinho po mně chce, abych pomáhal Mbappému
- Mužstvo
- dnes 8:00
- 0 Komentářů
- Laša
Pouze 26 minut na hřišti a dva góly, které měly cenu zlata. Jeden proti Espanyolu, druhý proti Elche. A třetí mu unikl jen o pár milimetrů, když mu VAR sebral nádhernou vyrovnávací trefu proti Betisu. Carlos Espí zatím dostává minimum prostoru, jeho produktivita je ale obdivuhodná. Přesně tak vypadá hráč, který dokáže okamžitě využít svou šanci.
A právě to je Carlos Espí. Útočník, kterého si Real Madrid s José Mourinhem vyhlédli ve chvíli, kdy začalo být jasné, že Gonzalo García zamíří jinam. Přestup proběhl bleskově a stejně rychle se Espí adaptoval na nové prostředí. Teď už má za sebou první výrazné momenty v dresu Realu.
O své dosavadní zkušenosti i rychlý vzestup se podělil v rozhovoru pro AS v Las Rozas, v madridské Ciudad del Fútbol. V těchto dnech navíc zažívá další důležitý krok – debutuje za španělskou reprezentaci do 21 let. Pro Espího je to svým způsobem první krok směrem k A-týmu. Trenér Luis de la Fuente ho bedlivě sleduje, zatím však bude jeho rozvoj v jednadvacítce řídit David Gordo.
Přinášíme první rozhovor Carlose Espího pro písemné médium od 30. července, kdy se jeho život výrazně změnil.
Ještě nedávno se o tobě mluvilo dokonce v souvislosti s A-týmem. Byla pro tebe nominace do jednadvacítky očekávaným krokem, nebo tě přesto překvapila?
„Věděl jsem, že mám šanci. Nominace do jednadvacítky mě hodně motivovala. Mám obrovskou chuť týmu pomoci a přispět mu, jak jen to bude možné.“
Přicházíš do generace hráčů, které znáš už z mládežnických kategorií. S kým máš ze všech nejlepší vztah? Kdo je tvůj parťák?
„Uf, řekl bych, že prakticky se všemi. Z devatenáctky třeba Chema, Jacobo, Fer López… Hodně mi pomohli a skvěle mě mezi sebe přijali.“
Bereš tuhle nominaci jako příležitost začít klepat na dveře A-týmu, nebo se zatím nechceš dívat tak daleko?
„Kéž by! Já jsem ale teď poprvé v jednadvacítce a mám obrovskou chuť vydat ze sebe maximum a pomoct týmu. Teď je hlavní být připravený.“
Ještě před pár týdny jsi byl v Levante a teď sdílíš kabinu s Mbappém, Viníciusem, Bellinghamem, Courtoisem… Napadlo tě někdy: „Tohle se mi snad nemůže dít“?
„Upřímně, vždycky mě trochu vrátí do reality, když přijedu do své rodné vesnice a vidím, jaký je skutečný život. Trénovat s nejlepšími hráči na světě je obrovská výsada a jsem za to moc rád.“
Přestup proběhl bleskově. Jak vzpomínáš na dny, kdy to vypadalo, že zamíříš do Premier League, a najednou bylo všechno jinak? Bylo těžké udržet všechno v tajnosti? Ani tvoji kamarádi nic nevěděli…
„Bylo to šíleně těžké (směje se). Představ si, že nemůžeš nikomu říct, že přestupuješ do Realu Madrid! Bylo to pár dost náročných dní. Chceš to všem říct, ale zároveň musíš dodržovat to, co po tobě klub chce. Řekli nám, že se všechno brzy vyřeší a ať o ničem nemluvíme… Já jsem ale ze všeho nejvíc chtěl říct to svým kamarádům (znovu se směje). Ani nevíte, kolikrát se mě ptali, jestli jdu do jednoho nebo druhého týmu. Jenže já nemohl říct vůbec nic! Každopádně jsem moc šťastný. A oni mají ze mě obrovskou radost.“
Když ti Real Madrid zavolal… napadlo tě někdy, že bys přestup odmítl?
„(Usmívá se) Vlastně vůbec ne. Jakmile padlo jméno Realu Madrid, bylo nám jasné, že je to obrovský krok v mé kariéře. Můžu se tady rozvíjet, zlepšovat se každý den. Každý trénink tě něco naučí, pořád objevuješ nové věci. Každá minuta, kterou za Real Madrid odehraju, je pro mě další obrovskou motivací.“
Mourinho o tobě mluví s velkou náklonností a dokonce prozradil, že spolu ve Valdebebas obědváte. Jaký máte vztah mimo hřiště a co po tobě Mourinho chce?
„Když vezmu v úvahu Mourinhovu kariéru, je pro mě obrovská věc, že mě od prvního dne přijal tak jako on a že je na mě tak náročný. Díky tomu se cítím mnohem komfortněji, jistěji a víc si věřím. Je obrovská výsada, že se ke mně Mourinho takhle chová.“
Courtois tě označil za „zvíře“ a řekl, že v týmu je typ hráče, jakým jsi ty, potřeba. Baví tě tahle přezdívka? Co cítíš, když o tobě spoluhráči mluví tímhle způsobem?
„(Usmívá se) Když o mně takhle mluví hráči s takovou úrovní a zkušenostmi… Je to pro mě obrovská motivace a zároveň mi to dodává sebevědomí. Je to opravdu velká výsada.“
Přirovnávají tě také k Joseluovi. Co z jeho hry bys chtěl převzít a v čem chceš, aby se Carlos Espí odlišoval?
„On je on a já jsem já. Joselu dokázal své šance velmi dobře využívat a já se o to snažím pokaždé, když nastoupím. Dělám to, co po mně chce trenér – pracovat naplno pro Real Madrid. Také jsem typický hrotový útočník, takže v něčem jsme si podobní. Já se ale soustředím hlavně na sebe a na to, čím můžu týmu pomoct.“
Jak se v hlavě vyrovnáváš s tím, že jsi v Levante byl jednou z hlavních postav týmu, zatímco v Realu Madrid jsi náhradníkem hráče Mbappého kalibru?
„Jsem tady proto, abych využil každou příležitost. Chci se zlepšovat a růst. Trénovat s hráči jako Kylian, Jude a všemi ostatními je neuvěřitelné. Je úžasné sledovat, jak jsou soutěživí a jak vysoké nároky na sebe mají. Hodně se učím a posouvám. Pokaždé, když dostanu šanci nastoupit, chci ze sebe vydat maximum a pomoct týmu.“
Kdo tě při každodenním tréninku překvapil nejvíc?
„Překvapil? Kylian, Jude, Vini… Thibaut, ten toho při tréninku hodně chytá! (směje se) Vlastně všichni. Jsou to nejlepší hráči na světě. Každý den vidíš, jak jsou soutěživí. Vyhráli už spoustu trofejí, ale pořád se chtějí každý den zlepšovat. Je to opravdu obrovská výsada.“
A kdo ze spoluhráčů ti nejvíc pomohl s adaptací?
„Řekl bych, že všichni… Přijali mě opravdu skvěle. Překvapilo mě, jak jsou ke mně otevření a přátelští. Možná bych zmínil Fedeho (Valverdeho), Brahima, Carrerase, Deana (Huijsena)… Ale vážně, všichni se ke mně chovají skvěle a od začátku mi dávají najevo, že mezi ně patřím.“
Mluvil jsi také o Mourinhovi a jeho přístupu k tobě. Jak ti ale vysvětluje, co od tebe chce? Do hry totiž většinou přicházíš v jednoduchých situacích, ale spíš ve chvílích, kdy se láme zápas.
„V první řadě mi vždycky říká, abych ze sebe vydal maximum. Ať hraju pět, deset nebo patnáct minut, mám dát do hry všechno. Také mi říká, abych pomáhal Kylianovi, který hraje vedle mě, a abychom se nahoře dobře doplňovali. A hlavně abych byl v pokutovém území, protože kdykoli ke mně může míč propadnout… A v mém případě se to zatím stalo dvakrát a (usmívá se) málem i potřetí.“
Sledujeme Real Madrid, kterému se zatím daří o něco hůř než například Barceloně. Navíc je po porážce v madridském derby…
„Musíme držet při sobě a každý den pracovat stejným směrem, protože výsledky přijdou. Musíme se dívat dopředu a věřit sami sobě. Do konce sezony zbývá ještě spousta zápasů.“
Na co trenér Mourinho nejvíc klade důraz? Kde podle tebe má Real Madrid největší prostor pro zlepšení?
„Abychom zůstali sami sebou a hráli tak, jak umíme. Abychom vždycky nechali na hřišti maximum. Když budeme držet pohromadě, všechno se začne dařit. Tak to bude.“
Z Levante jsi odešel po 66 zápasech a 20 gólech za první tým. Co si z těch let odnášíš?
„Rodinu. Obrovskou podporu, kterou jsme měli od fanoušků. A hlavně tu rodinu, kterou jsme měli v kabině. Trochu mě mrzí, že jsem se nemohl pořádně rozloučit. S některými lidmi jsem se viděl, ale zatím ne se všemi. S trenérem, kustody… Ještě jsem neměl možnost se s nikým pořádně rozloučit a mrzí mě to. Věděli jsme, že to nebude jednoduché a že jedinou cestou je držet spolu. Byli jsme jedna rodina a táhli jsme za jeden provaz.“
Derby bylo první velkou ránou v této sezoně. Jak se z toho tým oklepává a s jakým pohledem se dívá do budoucna?
„Každý chce vyhrát, a o to víc derby na stadionu Atlética. Samozřejmě nás to hodně mrzí, ale pořád nás čeká spousta zápasů. Musíme držet spolu a nevzdávat se. Věřím, že to zvládneme. Tahle reprezentační pauza nám může pomoct dobít baterky a znovu se soustředit na to, co je před námi.“
V jednadvacítce se potkáváš s Gonzalem, jehož místo jsi v Realu Madrid zaujal. Jste vzájemně kompatibilní, nebo jste dva klasické „devítky“, které spolu nemohou hrát?
„Gonzalo je skvělý kluk. Od prvního dne se ke mně chová výborně a hodně mi pomohl. Jestli budeme hrát spolu, nebo každý zvlášť, to je otázka pro trenéra. Oba jsme tady proto, abychom ze sebe vydali maximum a byli připraveni pomoct. Když nastoupíme spolu, chceme se doplňovat. Ať už hraje jeden, nebo druhý, chceme být pro tým impulzem. Každopádně mě hodně příjemně překvapilo, jak skvělý člověk Gonzalo je.“
Dáme ti kouzelnou lampu. Promneš ji, zamyslíš se… a řekneš nám tři přání.
„Vyhrát s Realem Madrid spoustu trofejí, dostat se do A-týmu reprezentace, což je můj dětský sen, a… (přemýšlí) v krátkodobém horizontu si užít povedenou reprezentační pauzu.“
A nakonec nám řekni, komu bys dal Zlatý míč?
(Bez váhání) „Mbappému.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
