Arbeloův rukopis je po necelých dvou týdnech vidět
- Analýzy a rozbory
- dnes 16:45
- 0 Komentářů
- Laša
Ještě před dvěma týdny působil Real Madrid jako skládačka s dílky rozházenými po celé desce. Dnes už Álvaro Arbeloa poskládal každý z nich na své místo. Všechno do sebe zapadlo. Rodák ze Salamanky přišel připravený a znalý každého kouta klubu. A během pár dní dokázal něco, co se zdálo být utopií: že Madrid znovu začne připomínat ten Madrid, který je schopný úplně všeho.
To první, co člověka zaujme hned na první pohled, je to nejcennější – a zároveň to nejtěžší znovu vybudovat: tenhle tým získal zpátky svou duši. Tam, kde se dřív tříštila ega, dnes stojí jednota. Kde vládla letargie, tam teď pulzuje soudržnost. Bílá kabina semkla řady kolem dvou jasných cílů: La Ligy a Ligy mistrů. Arbeloa dokázal proměnit krizi v palivo a tahle nová kolektivní energie je cítit v každém tréninku, v každé oslavě i v každém drobném gestu mezi hráči, kteří znovu vědí, že jsou součástí něčeho většího než oni sami.
Pokud Arbeloa něco opravdu převrátil naruby, pak je to způsob, jakým vede největší osobnosti týmu. Vinícius – ještě nedávno utlumený lídr, který potřeboval znovu cítit vlastní důležitost – udělal obrat o celých 180 stupňů. Má víc sebevědomí, víc svobody, víc odpovědnosti. „Musíme ho hledat,“ opakuje Arbeloa, protože dobře ví, že velký a úspěšný Real Madrid začíná u velkého a hladového Viníciuse.
A pak je tu Fede Valverde – švýcarský nůž, který dál maká pro tým z pravého beku, ale který teď dostal možnost víc se tlačit dovnitř, vstupovat do středu hřiště a objevovat se v šestnáctce. Proti Monaku to bylo vidět, proti Villarrealu potvrzeno. Arbeloa chce krajní obránce, kteří žijí mezi liniemi, kteří tvoří, kteří jsou mnohem víc než jen strážci postranní čáry.
Nejvýraznějším důsledkem nového pořádku je osvobození Thibauta Courtoise. Belgičan už nemá potřebu nasazovat plášť superhrdiny v každém utkání, aby svými zákroky zahlazoval chyby obrany. Teď je méně pod palbou a mezi třemi tyčemi působí klidněji než kdy dřív. Jediný gól inkasoval proti Monaku – a ten šel na vrub Ceballosovy chyby v rozehrávce, nikoli jeho výkonu, který byl opět bezchybný. Gólman Los Blancos může konečně vydechnout, protože kolem sebe cítí větší nasazení a Real Madrid dovoluje soupeřům výrazně méně.
Velcí vítězové změny
V tomhle novém ekosystému rozkvetli hráči, kteří ještě nedávno působili unaveně a bez jiskry. Franco Mastantuono se proměnil v piraňu bez míče, která kouše každý centimetr prostoru. Arda Güler, který po počátečním nástupu v úvodu sezony přešel spíše do role náhradníka, znovu získal lehkost, odvahu i respekt ve středu pole — fyzicky má kam růst, ale jeho fotbalová hlava je pro Madrid nepostradatelná. A Jude Bellingham? Ten září v práci, která není vidět v sestřizích. Stal se neúnavným motorem, přesně tím svalem, který Arbeloa potřebuje. A přitom nezapomíná dávat góly, jak ukázal v Lize mistrů.
Arbeloa znovu nahodil pojistku, která nechala madridismus ve tmě. A i přes kaňku proti Albacete — kdy měl za sebou teprve jediný trénink — udržel výsledkovou trajektorii, jež drží jeho tým mezi osmi nejlepšími v Evropě a v lize na dostřel Barceloně. To rozhodně není málo pro člověka, který ještě před dvěma týdny vedl Castillu a nemá zkušenosti z absolutní elity. Je to připomínka, že ne každý problém potřebuje mesiáše. Někdy stačí Sparťan, který přijde, vyhrne si rukávy a vrátí týmu identitu.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
