ANALÝZA: Proč hraje Fede Valverde svůj nejlepší fotbal kariéry?
- Analýzy a rozbory
- 26. dubna 2024
- 0 Komentářů
- Zbynek H.
Kariéra Federica Valverdeho byla vždy spjata s týmem, jako téměř u nikoho jiného. Málokterý hráč snížil své ambice více a přečetl a pochopil ostatní lépe než Uruguayec, který se až do této sezony 2023/2024 nepozvedl k tomu, co by si jeho fotbal a hra zasloužily, tedy k novému prostoru v Realu Madrid, který k němu stále více vzhlíží, aby získal uznání, a ne jen aby ho chránil.
Hra Ancelottiho týmu má stále více hlas a tón Federica Valverdeho a od doby, kdy je Ital trenérem, tým nikdy nezažil okamžiky větší brilantnosti.
Skrytý klenot
Valverdeho vzestup byl poznamenán ostatními. V Realu Madrid, kde se nachází, v hierarchy na čele s formujícím se Viniciusem a Rodrygem, bylo vždy jeho úkolem kompenzovat a vyplnit mezery, které ostatní nedokázaly zaplnit.
Jeho obrovské nasazení, velkorysost a taktické čtení dělaly z mladého Uruguayce přínos nesmírné hodnoty, protože byl švýcarským armádním nožem, který se dal použít vždy jinak, v závislosti na soupeři nebo ročním období. Dalo by se říci, převedeno na naše hřiště, že byl ideálním trenérem. Přestože všichni uznávali jeho přidanou hodnotu, nikdo mu nepřiznal status, který si zasloužil.
Nový život ve středu pole
Po odsunutí Luky Modriće na lavičku, ztrátě Benzemy a příchodu Bellinghama se Fedemu otevřela nová příležitost, aby se posunul z pozice falešného křídla, hráče, který z pravé strany dával hře šířku, ale také podporu a průniky do středu hřiště, a který v defenzivě umožňoval Kroosovi a Modrićovi klid, který by bez něj nebyl možný. S přechodem na 4-2-2-2 se Valverde střídal s Kroosem na pravém krajním záložníkovi, na obou pozicích se mnohem více stahoval k míči a stále lépe řídil hru.
V této sezoně si připisuje více přihrávek – 58,6 na zápas (pouze v La Lize), čímž je čtvrtým hráčem Realu Madrid, který dává nejvíce přihrávek, když v předchozích sezonách nikdy nepatřil do první šestky, a shodou okolností je to sezona, v níž si přihrává ve větší vzdálenosti od soupeřovy branky (54 metrů). Více ovládá míč a v prostorech blíže Kroosovi, a přestože vstřelil mnohem méně branek (2 góly oproti 12 v minulé sezoně), poskytl již o jednu asistenci více (8) než za celou minulou sezonu.
Na obou mapách můžeme vidět změnu trendu Fedeho, který má stále větší vliv ve středu hřiště. Z 6,4 na 10 doteků na zápas ve středovém kruhu, což je znatelný nárůst, který se shoduje s jeho novým životem dále od křídla, přičemž je třetím hráčem La Ligy (minimálně 1 200 minut) s největším počtem postupů směrem do finální třetiny (9,17 na 90 minut), je pouze za Kroosem a De Jongem. Nová forma pro Uruguayce?
Když hraje níže na hřišti, jeho přednosti září dvakrát jasněji než jeho nedostatky. Je to hráč s velmi malým driblinkem (0,53 na zápas) a jeho náběhy jsou vždy lepší, když začínají níže, protože jeho velkou hodnotou je doprovázet rozehrávku, pohybovat se kolem ní krátkými doteky, aby zajistil kontinuitu a zásoboval své okolí přihrávkami, nebo dlouhými náběhy, které eliminují tlak a umožňují nejlepším hráčům Realu Madrid dostat se dopředu.
Díky tomu, že hraje níže, vznikla velmi výhodná spolupráce s Kroosem, protože Němec se méně pohybuje a je nejlepším nahrávačem ve světě fotbalu, což otevírá dveře hráči, který ho může doprovázet a který mu může přinést přednosti a výhody, které Toni nemůže nabídnout.
Hra, jako je ta výše uvedená, vyzdvihují tichou hru Fedeho Valverdeho, který dokáže vyjádřit svou fyzičnost, rozvahu a střízlivost na míči. Je to fotbal sovětské architektury, na který se moc nedíváte, ale téměř nikdy nezklame. Problém je, že jeho hra září více než jeho přesuny a lidé obvykle sledují více to druhé než to první.
Ve skutečnosti v mnoha zápasech hraje Fede Valverde jako hasič, téměř vždy je v rozehrávkách, které sám nedokončí, takže se nepočítá do žádného statistického oddílu. Brání tak, že o sobě málokdy musí dávat vědět, takže jeho síla je založena spíše na tom, co obránce ví, že Uruguayec má, než na tom, co předvádí. Proti Barçe jeho sprint zachránil Camavingu před červenou kartou, která by změnila průběh El Clásika.
Tyto typy akcí jsou pro Fedeho velmi opakující se a dávají Ancelottimu obrovský bezpečnostní pás, protože Uruguayec je vždy ve střehu a skutečnost, že ho umístí blíže k základně hry, znamená, že tyto snahy ho zachycují blíže k nebezpečným zónám než v předchozích letech.
Jak jsme viděli na Etihadu, pro Carla je stále zásadní mít Valverdeho na pozici záložníka ve scénářích, kdy musí bránit hluboko, přičemž Uruguayce staví do obrany téměř jako křídelního hráče, což Carvajalovi umožňuje být hráčem, který stíhá křídlo. Je to konkurenční výhoda, kterou Fede týmu štědře poskytuje.
Z 2,21 střely na zápas klesl na 1,6, ale jeho přihrávky ve finální třetině zůstaly téměř nedotčeny (generuje 0,16 xA za 90 minut), přestože hraje hraje dále od brány. Asi nejpodceňovanější na něm je, že Uruguayec umí skvěle přihrávat a je stále lepší a lepší.
A to jak při centrování, tak při hře v malých prostorech a především při hledání hráčů do šířky. Je jen otázkou času, kdy se na něj tým bude více obracet s určitými přihrávkami, které teď od něj nepřicházejí.
Strop Fedeho Valverdeho může být jiný, když Toni Kroos opustí Real Madrid. Bez Němce a se záložníky, kteří nejsou příliš naklonění velení (Camavinga, Bellingham, Tchouameni), to bude Uruguayec, kdo bude muset ještě více růst v roli, která se mu začíná líbit, ale kterou zatím oficiálně nedostal, protože v týmu, jako je Real Madrid, je zdroj jako Fede vždy v nebezpečí, že bude tam, kde je potřeba, a ne tam, kde může s větším přehledem odhalit vše, co má na srdci.
Jasné je, že Fede dává mnohem méně gólů, ale hraje mnohem lépe.
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: relevo.com
