REPORT: Real Madrid – Bilbao 4:2. Vítězné loučení s legendárním Carvajalem

Real Madrid uzavřel velmi špatnou sezonu přesvědčivým vítězstvím a emotivním, krásným rozloučením s Danim Carvajalem, posledním z velké generace šesti triumfů v Lize mistrů. Věrný své soutěživé dravosti se rodák z Leganés rozloučil nádhernou gólovou přihrávkou, která otevřela zápas s malým dějem a jen několika málo lákadly – byť některými významnými. Mbappé si zajistil korunu Pichichi, a to navzdory hlasitému pískotu tribun. Podobnému, jaký kdysi slýchával Vinicius, který tentokrát chyběl v jinak výjimečném utkání. Rozloučil se také David Alaba, skvělý obránce a výjimečný sportovec, jehož kariéru trápila zranění.

Real Madrid se brzy dostal do vedení proti sympaticky hrajícímu Athleticu, který předvedl mix nových tváří a starých jistot. V nové sadě dresů pro příští sezonu a s trenérem, který je už teď klubovou legendou. Ernesto Valverde si rozhodně nezasloužil trpět ve svém posledním utkání, i když si ho také příliš neužil. Jeho tým inkasoval podruhé po skvělém centru Thiaga Pitarcha, který se snaží dokázat, že kromě energie umí nabídnout i kvalitní fotbal. Poslal nádherný oblouček za obranu a Bellingham zakončil volejem. Po dlouhých měsících se znovu rozeznělo Hey Jude. A přestože domácí vedli 2:0 a Athletic do té doby ani nevystřelil na bránu, hosté využili pokles koncentrace a v nastavení snížili. Iñaki Williams měl na pravé straně spoustu prostoru, poslal ostrý centr a Guruzeta pohodlně volejem skóroval.

Po přestávce Athletic dokonce naznačil, že by mohl vyrovnat. Po akci zprava se k míči dostal Gorosabel, kterého předtím tvrdě dohrál Bellingham, a Robert Navarro byl blízko parádní trefě. Jenže udeřil Real – a tím definitivně potvrdil vítězství i Mbappého korunu Pichichi. Kylian si převzal míč na hranici vápna, otočil se a tvrdou ranou si symbolicky vyryl své jméno do trofeje. Oslava byla střídmá, jen krátký sprint k lavičce a plácnutí s Arbeloou. Konec dobrý, všechno dobré.

Valverde využil střídání také k tomu, aby se rozloučil s jedním ze svých nejvěrnějších vojáků. Lekue odehrál poslední minuty v dresu Bilbaa na velké scéně, s týmem, který bojoval až do konce. Nejprve mohl snížit Guruzeta, později Adama, ale ani jeden z nich netrefil bránu.

Zápas se na chvíli zastavil, aby se Bernabéu mohlo s plnými poctami rozloučit s Davidem Alabou – nechyběla ani čestná ulička. Na Fondo Sur se zvedly desítky židlí, stejně jako při oné památné noci proti PSG. A na hřiště vyběhl Ceballos, aby se s Realem rozloučil tak, jak se sluší a patří – v zápasovém dresu.

Závěr byl přesně takový, jaký si všichni přáli. Celý stadion povstal. Hráči Realu i Athleticu vytvořili čestný špalír. Juan Martínez Munuera – krásné gesto – tleskal legendě. Valverde měl na předloktí kapitánskou pásku. A v očích slzy. Carvajal odešel. A s ním se symbolicky uzavřila druhá zlatá éra Realu Madrid.

Góly Brahima a Izety už jen přidaly filmovou tečku. Dokonalé rozloučení s legendami.