Arbeloa: To jsou situace, které nereprezentují Real a které by se mezi spoluhráči neměly stávat

La Liga
dnes 6:30
0 Komentářů
Laša

Álvaro Arbeloa (zdroj: realmadrid.com)

Álvaro Arbeloa se objevil na tiskové konferenci před zápasem s Barcelonou v La Lize. Přinášíme přepis setkání novinářů s trenérem Realu Madrid ve Valdebebas.

[RMTV] Zítra na Camp Nou proběhne zápas Barcelona – Real Madrid. Jaký duel a jaké Clásico očekáváš?
„Doufám, že to bude velký zápas proti velkému rivalovi, který v lize předvádí opravdu vysokou úroveň. Doma vyhrávají jeden zápas za druhým a hrají skvělý fotbal. Máme obrovskou chuť odehrát duel, který přitahuje největší pozornost na světě. Jdeme do něj s ambicí udělat všechno správně a vyjít si pro vítězství.“

[Jugones laSexta] Nevím, jak můžeš vysvětlit to, co se v posledních dnech stalo v kabině? To střetnutí mezi Valverdem a Tchouaménim. Jak jsi to zvládl řídit a je velmi těžké připravovat tak důležitý zápas v takové atmosféře?
„Poslouchej, musím říct dvě věci. Zaprvé: jsem velmi hrdý na rozhodnost, rychlost a transparentnost, s jakou klub zareagoval. Zadruhé: hráči už vyjádřili lítost, uznali svou chybu, přijali důsledky toho, co udělali, a omluvili se fanouškům, klubu i kabině. A pro mě to stačí. Já své hráče nebudu veřejně upalovat na hranici — ani jeden z nich si to nezaslouží, ani Fede Valverde, ani Aurélien Tchouaméni. Za to, co pro tenhle klub udělali tolik let, za to, co jsem jako fanoušek cítil, a za to, co mi oba ukazovali den za dnem během těch čtyř měsíců… co znamená být hráčem Realu Madrid, jaké je jejich nasazení, úsilí, láska k tomuhle dresu. Na to nezapomenu. Vždycky uvádím jeden příklad a často o něm mluvím s jeho synem Robertem, aby věděl, že když o něm mluvím, dělám to s úctou a sympatií. Pro mě existuje jeden hráč, který představuje a zosobňuje to, čím má být fotbalista Realu Madrid — a tím je Juanito. A udělal Juanito někdy chybu? Myslím, že my madridistas jsme na něj nesmírně hrdí. Je to jediný hráč, jehož jméno zpíváme v každém zápase. V každém jednom zápase. Protože pochopil, co Real Madrid je. Protože nebyl jen hráčem s obrovským talentem, ale vždycky bránil tenhle znak, nechával na hřišti duši. A jak bych se já nemohl splést? Nikdy bych se nepostavil na jeho úroveň, ale pokud ho milujeme, tak proto, že jsme cítili, že byl jedním z nás. Že se mýlil, tak jako se může splést každý člověk. A já si myslím, že Fede Valverde a Aurélien Tchouaméni jsou dva hráči, kteří velmi dobře reprezentují to, co Real Madrid je. Zaslouží si, abychom šli dál a dali jim šanci dál bojovat za tenhle klub. Jsou to dva fotbalisté, kteří s Realem Madrid vyhráli Ligu mistrů. Ne každý, kdo tu byl, to může říct. A já jsem na ně hrdý. Velmi, velmi hrdý. A také nedovolím, aby se tohle všechno využívalo k zpochybňování profesionality mých hráčů, protože se říká spousta lží… spousta lží. Je lží, že moji hráči nejsou profesionálové. Je lží, že by mi někdo z nich někdy projevil neúctu. Je to absolutní lež. Stejně jako je lež, že někdo nehraje kvůli problémům se mnou, nebo proto, že jeho život neodpovídá tomu, jak má vypadat život hráče Realu Madrid. To nedovolím, protože je to úplně nepravdivé. Já jsem první, kdo spolu s hráči nese odpovědnost za to, že ta sezona — pravděpodobně ne, určitě — určitě není na úrovni toho, co naši fanoušci sportovně očekávají. Ale jsem tu čtyři měsíce a jsem na své hráče velmi hrdý. A především jsem jim velmi vděčný za to, jak mě přijali v situaci, která nebyla jednoduchá, vzhledem k tomu, odkud jsme startovali. Požadavky tohohle klubu jsou obrovské a je jasné, že někdy frustrace a zloba mohou vést k situacím, které nechceme. Ale tu frustraci a tu zlobu musíme využít k tomu, abychom zítra odehráli velký zápas. To je to, co musíme udělat. Na to se musíme soustředit a do toho vložit veškerou energii.“

[ElDesmarque] Před chvílí jsi pronesl velmi obsáhlou reflexi. Chtěl bych se tě zeptat osobně: cítíš se nějak zodpovědný za to, co se v uplynulém týdnu stalo? Myslíš, že jsi mohl udělat něco, čím bys předešel situaci mezi těmito dvěma hráči?
„Myslím, že je to v pořádku — já jsem zodpovědný za všechno, co se v Realu Madrid děje. A pokud chcete ukázat na někoho jako na viníka, tak tady jsem.“

[Onda Cero] Říkáš, že nedovolíš, aby se každý den objevovaly lži, ale realita je taková, že dva dny po sobě došlo k problému mezi dvěma hráči, kteří jsou pro klub velmi důležití. Nevím, jestli jsi něco takového viděl během své kariéry — jako trenér, v Realu Madrid, nebo když jsi byl v prvním týmu? A opravdu si myslíš, že všechno, co vyšlo ven, je natolik přehnané, že to může ospravedlnit potyčku dvou hráčů dva dny po sobě?
„Poslouchej, měl jsem spoluhráče, který vzal golfovou hůl a praštil s ní jiného spoluhráče. Chci tím říct… Pro mě je nejvážnější a nejbolestivější — a řekl jsem to i svým hráčům — to, co jsem říkal už minulý týden: co se děje v kabině Realu Madrid, má zůstat v kabině Realu Madrid. To mě bolí nejvíc. Jsou to situace, které samozřejmě nereprezentují Real Madrid, stejně jako nereprezentují žádný jiný klub, když se stanou jinde. Jsou to věci, které by se mezi spoluhráči stávat neměly, ale stávaly se vždycky a všude. A tím to nijak neomlouvám. Ale samozřejmě jsem zažil i horší situace. A to, co se stalo včera, byl incident, u kterého jsme nakonec měli smůlu — obrovskou smůlu — že to u Fedeho skončilo rozseknutím. Ale byl to incident, který měl víc společného s nešťastnou náhodou než s tím, co se skutečně stalo. Nic víc. Jak jsem ti říkal, myslím, že je to téma, které musíme uzavřít — a klub ho včera uzavřel velmi dobře. Hráči, opakuji, přijali důsledky, omluvili se a jsou připraveni dál bránit dres Realu Madrid. V případě Fedeho si bude muset pár dní počkat. A odteď musíme myslet jen na zítřejší zápas.“

[AS] Jedna z vět, které jsou v těchto dnech slyšet nejčastěji — a objevovala se už dřív — zní: v kabině Realu Madrid mají hráči příliš velkou moc. Že jejich vůle a jejich přání mají příliš velký vliv. Zajímalo by mě, co si o tom myslíš a jak to vnímáš ty?
„Nevím úplně, k čemu se to vztahuje. Řeknu ti to samé, co před dvěma minutami: když hráč Realu Madrid nehraje, je to čistě sportovní rozhodnutí. Jak vždycky říkám — možná v jiných sportech může hrát dvaadvacet lidí, ale já můžu postavit jen jedenáct. A když vybírám jedenáctku, opakuji to a říkal jsem to už na tolika tiskovkách, že ani nevím na kolika — není to proto, že bych musel být nespokojený s tím, kdo nehraje. Je to proto, že vybírám toho, kdo si to podle mě zaslouží, nebo kdo je vhodný pro ten konkrétní zápas. A znovu opakuji: řeklo se spoustu lží o hráčích, kteří nehrají proto, že měli se mnou problémy, nebo proto, že nejsem spokojený s jejich profesionalitou, nebo tisíc dalších historek, které nejsou jen nepravdivé — jsou to lži. Absolutní lži. A proto — protože mi záleží na tom, co si myslí naši fanoušci — mohou být opravdu klidní, pokud jde o tuhle kabinu a o tyhle hráče. Jediné, co od nás mají požadovat, je, aby Real Madrid znovu vyhrával. Víme, že dva roky v tomhle domě bez vítězství nejsou jednoduché. V historii jsme procházeli situacemi, které si ti nejmladší už ani nepamatují. Procházeli jsme velmi těžkými obdobími: třicet let bez vítězství v Poháru mistrů, dvanáct let od devátého k desátému. Já jsem sem přišel v době, kdy klub pět let neprošel přes osmifinále — a ještě další rok se to nepovedlo. Ano, procházeli jsme krizemi. Ale musíme to zvládnout společně — fanoušci a klub. Není nikdo lépe připravený na to tu situaci otočit než náš prezident. Velmi dobře si pamatuji, v jakém stavu byl klub před jeho příchodem a čeho dosáhl. Je to prezident… určitě ten s největším počtem titulů v historii klubu. A dokázal vrátit Real Madrid tam, kam patří. A s tím vším musíme bojovat, abychom Real Madrid znovu vrátili tam, kam patří.“

[SER] Chci se tě zeptat na dvě situace. Mluvíš o Juanitovi — u něj ta lítost přišla spontánně. Juanito šlápl Matthäusovi na hlavu a ani se nešel osprchovat, s mokrými vlasy vyšel na Olympijský stadion, aby se omluvil. Stalo se to deset minut předtím a on už věděl, že jeho sportovní kariéra skončila. V tomhle případě se chci zeptat na to, že ten incident pokračoval dva další dny — a jestli jste nemohli nějak docílit té spontánní lítosti z obou stran? A také na to, že se dva dny po sobě v kabině dál střetávali a prali. Jak to, že jste to nezastavili?
„(úsměv) Poslouchej, já nemám v kabině Realu Madrid vlastní kancelář. Kéž by to tak bylo, protože pak bych mohl být zodpovědný za úplně všechno, co se tam děje, a mít nad vším absolutní kontrolu. Opakuji: pokud je závěr, shrnutí nebo způsob, jak se tahle situace chápe, takový, že to měl trenér zastavit, tak opakuji…“

(novinář něco dodává mimo mikrofon)
„…opakuji, že to přijímám. Přijímám to. Je to situace, která — jak znovu říkám — není příjemná, a hráči vědí, že udělali chybu. Myslím, že to musí posloužit jako příklad pro všechny a není k tomu co víc dodat. Musíme se posunout dál po tom, co se stalo, vzít si z toho ponaučení a pokračovat cestou Realu Madrid. A nezapomínat, že zítra se hraje Barcelona – Real Madrid.“

[El País] Bráníš hráče, bráníš i kabinu. Chtěl bych se tě zeptat, jak tu kabinu vidíš ty. Když vezmeš celou svou kariéru — jako hráče i jako trenéra — jak bys tuhle kabinu popsal? Je to pro tebe zdravá kabina? Kabina na úrovni Realu Madrid?
„Samozřejmě, že ano. Samozřejmě, že ano. Opakuji: není jednoduché přijmout dvě sezony bez trofejí. Není jednoduché přijmout všechno, co se stalo. A to způsobuje, že když máš v té kabině hráče… A vždycky říkám, že abys byl hráčem Realu Madrid, musíš mít obrovskou ambici, musíš být velmi náročný sám na sebe, musíš chtít vždycky vyhrávat. Tady každý hráč hraje o hodně — o svůj prestiž, o to bránit tenhle znak a být na jeho úrovni. Není to pro nikoho jednoduchá situace — přijmout ji a uvědomit si, že musíme být na výši, že musíme dělat věci lépe, změnit je, zlepšit, promyslet a začít znovu, abychom byli silnější. Ale já vidím zdravou kabinu, opravdu to říkám — zdravou. Vidím kabinu připravenou znovu vyhrávat. Jisté je, že příští rok budou mít všichni mnohem víc zkušeností. Objektivně je to mladší kabina, než byla ta, ve které jsem byl já během sedmi let v Realu Madrid. A nakonec všechny tyhle zkušenosti způsobí, že porostou. Jsem si jistý, že příští rok se vrátí s větší energií, větší silou, větší zkušeností a s mnohem lepším pochopením toho, co tenhle znak znamená. A opakuji: nic z toho, co jsem za ty čtyři měsíce viděl, mě nepřimělo říct, že nejsem s touhle kabinou spokojený a hrdý.“

[COPE] Chtěl bych se tě zeptat na všechno, co se děje kolem Kyliana Mbappého. Ptali jsme se tě na to už nedávno v Barceloně, po zápase s Espanyolem, když přiletěl do Madridu pár minut před výkopem. Teď se hodnotí dokonce i to, jestli odjíždí z Valdebebas po tréninku s úsměvem. Řekl jsi, že o jeho volném čase a regeneraci rozhodují lékaři. Chci se zeptat: není nutné, aby si od tebe vyžádal souhlas s cestou? Udělal to, nebo ne? A jestli v tomhle případě necítíš, že byla zpochybněna tvoje autorita? A také — bude na zítřejší Clásico k dispozici, nebo ne?
„Hodně otázek, že? (smích) Poslouchej, to, že se chce vytrhnout z kontextu fakt, že hráč odjíždí po tréninku s úsměvem, opakuji, je snahou využít situaci a postavit věci mimo jejich místo. Stejně jako se vytáhl Carreras na stadionu Espanyolu hned poté, co se zranil jeho kolega a měl jít na hřiště někdo jiný. Můžu se jen postavit za Álvara Carrerase — za jeho profesionalitu, za to, jak se chová ke mně i ke všem spoluhráčům, za to, jak dobře pracuje. Je to velmi mladý kluk s velkou budoucností. A když hrál, bylo to proto, že si to zasloužil. Když nehrál, bylo to proto, že si to zasloužil jiný kolega. V případě Kyliana Mbappého si myslím, že všichni madridistas vědí, jaké úsilí vynaložil, aby přišel do Realu Madrid. Měl úplně všechno ve svém předchozím klubu a musel se vzdát mnoha věcí, aby byl v klubu svých snů. Všichni jsme viděli malého Kyliana Mbappého v tom dresu Realu Madrid. A jak jsem řekl dřív — a jak jsem řekl minulý týden — cítím, že můj autoritativní rámec je plně zachovaný. To, co dělám, je kontrola toho, co moji hráči dělají na tréninkovém hřišti a na fotbalovém hřišti. V tomhle smyslu cítím, že mám plnou autoritu trenéra Realu Madrid. A myslím, že hráči Realu Madrid — jako každý hráč na světě — musí cítit, že trenér má autoritu bez ohledu na to, jak se jmenuje nebo kolik let má kdo v kontraktu. Protože nakonec respektují trenéra Realu Madrid, v tomhle případě svého současného trenéra. A myslím, že pro hráče je to nejdůležitější.“

[RTVE] Vedeš bezpodmínečnou obranu všech hráčů, ať hrají víc nebo míň. Navzdory všemu, co se stalo, chci se tě zeptat: to, že unikají takové věci, nepřijde ti nespravedlivé třeba vůči tobě a vůči klubu?
„Opakuji — možná jsem nebyl úplně jasný (smích). To, že unikají věci, které se dějí v kabině, považuji za zradu Realu Madrid. Za absolutní neloajalitu vůči tomuhle znaku. A je to něco, co mě velmi zarmucuje.“

[Radio MARCA] Chtěl bych se zeptat, jestli si stále myslíte — jak jste nám kdysi řekl — že Mourinho je „jedním z nás“?
„Ano.“

[Radio Nacional de España] Nedávno, když jsem se tě ptal na Ceballose, řekl jsi mi, že to, co se děje v kabině, zůstává v kabině — a že ses to tak naučil. Teď jsi odpověděl velmi rázně, mluvíš o zradě. A já se ptám: když dochází k únikům, máš to identifikované? Víš, odkud ty úniky jsou?
„Ne, nepracuju v CIA ani ničem podobném (smích v sále). A v kabině Realu Madrid neobviňuji ani hráče, ani nikoho jiného, protože to nemůžu udělat. Kolem prvního týmu Realu Madrid je spousta lidí a nejsem tady od toho, abych ukazoval prstem a obviňoval kohokoli. A jak znovu opakuji, snažím se jít příkladem — a to, co se děje v mých soukromých rozhovorech s hráči, vždycky zůstane jen mezi nimi a mnou. Myslím, že to je můj způsob práce a můj způsob chápání toho, jak má tahle kabina fungovat, a také způsob, jakým chci jít příkladem svým hráčům i celému klubu.“

[MARCA] Chtěl bych vědět, co mohlo Arbeloovi chybět. Protože samozřejmě — jak sám říkáš — kdybys to mohl zastavit, zastavil bys to. Ale cítíš, že trenérskému vedení něco chybělo, aby se takovým věcem předešlo? Nebo jak vůbec mohlo dojít k takové situaci?
„Ne, poslouchej — jediné, co mě trápí a nad čím přemýšlím, je to, jak jsem mohl zařídit, aby moje mužstvo vyhrálo víc zápasů. Myslím, že za ty čtyři měsíce byly momenty obrovské náročnosti. Vím, jakou situaci jsem po příchodu našel. Vím, čím jsme prošli. Vyhráli jsme velmi těžké zápasy. Vyhráli jsme dvojzápas s City, a to s tolika absencemi — proti týmu, který má fantastický kádr a fantastického trenéra. Týmu, který po tom, co nás vyřadil, porazil Arsenal 2:0 v poháru, a Arsenal je teď ve finále Ligy mistrů. Týmu, který vyhrál 3:0 na hřišti Chelsea, vyhrál 4:0 s Liverpoolem. A my jsme je porazili v obou zápasech. Vyhráli jsme oba zápasy s Benficou — týmem, který v lize neprohrál ani jednou. Porazili jsme velké Atlético Madrid. Odehráli jsme velké zápasy, hráči odvedli obrovské úsilí. A nejspíš cítím, že v zápase s Bayernem… no, byly věci, které se — jako ve fotbale — vymykají naší kontrole. A hodně se ptám sám sebe, co jsem mohl udělat lépe, abychom vyhráli zápasy, které nám v lize utekly, i když tam byly věci těžko přijatelné. Ale pokud jde o mě, tohle je to, co mě trápí nejvíc a nad čím nejvíc přemýšlím: jak udělat své hráče lepšími, jak udělat lepším svůj tým a jak jsem jim mohl víc pomoct, aby vyhrávali — v rámci okolností, které jsme měli, v rámci obtíží a v rámci toho, čemu jsem musel čelit.“

[OkDiario] Včera Real Madrid velmi jasně uvedl ve svém komunikátu, že oběma hráčům uděluje finanční pokutu. Chtěl bych se zeptat, jestli můžeš vyloučit, že z tvé strany nepřijde nějaký sportovní trest — s tím, že Valverde hrát nemůže, takže případně pro Tchouaméniho? A zda by bylo normální, aby zítra Tchouaméni nastoupil v Clásicu?
„Zítra bude Tchouaméni v nominaci.“

[La Razón] V téhle sezoně jsi hodně mluvil o tom, kolik hráči naběhají. Říkal jsi také, že ti to téma vadí a že je potřeba běhat víc než soupeř. Moje otázka zní: má to, co se děje v kabině, nějakou souvislost s tím, co se děje na hřišti?
„(zamyslí se) Nevím úplně, na co se ptáš… Myslím, že jak jsem říkal dřív… (obrací se na tiskového mluvčího) Nevím, kolik jsme už měli tiskových konferencí. Několik, že? Ano, několik — už jich máme pár (úsměv). Hodně se kritizovalo, že nemluvím o taktických nápadech, o fotbale, o těch trenérštějších věcech, a že jsem od svého příchodu vždycky hodně zdůrazňoval hodnoty, které chci ve svém týmu vidět. A zdá se, že minulý týden hodně zaujalo to, co jsem řekl. Ale myslím, že to říkám pořád. Na hřišti můžeme dělat věci lépe nebo hůř a budeme na nich muset pracovat. Ale je něco, co Real Madrid reprezentuje a co podle mě musí tým vždycky odrážet: úsilí, kamarádství, solidaritu, ambici, vášeň… A to musíme ukazovat vždycky. Není žádná omluva pro to, aby tohle mužstvo neukazovalo každý den. A pak — takticky a fotbalově — je určitě spousta věcí, na kterých musíme pracovat a které musíme zlepšit. Ale pro mě tohle nikdy nesmí v týmu chybět. A už vůbec ne v týmu Realu Madrid.“

[ABC] V té 124leté historii klubu byl kapitán Realu Madrid vždy určován podle délky působení v klubu. Přijde ti to jako nejvhodnější model alespoň pro tenhle klub, ve kterém jsi strávil nejvíc času? Nebo si myslíš, že může existovat lepší model — například hlasování hráčů v kabině, jak to dělají jiné týmy? A myslíš, že událost s Valverdem může mít vliv na jeho kapitánskou pásku?
„Jsem velmi, velmi, velmi spokojený s rolí a prací svých čtyř kapitánů.“

[EFE] Říkal jsi před chvílí, že tuhle kabinu vidíš připravenou vyhrávat příští sezonu — se zkušeností navíc a s tím, co si z těch čtyř měsíců odnesla. Platí to i pro tebe? V kontextu toho, co ses za ty čtyři měsíce naučil, abys příští rok znovu vyhrával v Realu Madrid?
„Na sebe vztahuju chuť vyhrát zítřejší zápas (úsměv). To je ta budoucnost, která mě zaměstnává a na kterou soustředím veškerou svou energii.“

Laša

Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.