Rummenigge: Duel mezi Bayernem Mnichov a Realem Madrid je předčasné finále Ligy mistrů

Liga mistrů
dnes 12:47
1 Komentář
Laša

Jude Bellingham a Brahim Díaz slaví postup (zdroj: realmadrid.com)

Karl‑Heinz Rummenigge je bývalý fotbalista Bayernu Mnichov, později mimo jiné generální ředitel klubové společnosti a předseda dozorčí rady Bayernu, v níž působí dodnes. Byl také členem Výkonného výboru UEFA a dlouholetým prezidentem Evropské klubové asociace. Deník AS ho před blížícím se čtvrtfinále mezi Bayernem a Realem Madrid vyzpovídal.

Real–Bayern. Tady jsou slova zbytečná.
„Je to zápas, který se v historii Ligy mistrů hrál nejčastěji — ověřil jsem to. Dosud došlo k 28 utkáním. Real má o dvě vítězství víc než my. Podobně je to i v klubovém žebříčku UEFA: oni jsou první, my těsně za nimi. Je to vrchol, zápas nad zápasy, předčasné finále.“

A také největší evropská klasika.
„To je souboj, který po celou tu dobu vyvolával největší emoce. V nultých letech jsme to byli my, kdo Madridu nejvíc komplikoval život, v poslední době zase oni získali převahu. Od černé bestie k bílé bestii. Mají pět Lig mistrů za deset let — a to říká všechno.“

Co se děje s Realem v Lize mistrů?
„Legenda se zrodila v 50. letech, spolu s oněmi pěti Poháry mistrů Evropy, které tým Di Stéfana a Genta získal mezi lety 1956 a 1960. Pak přišli Los Galácticos. Madrid vždycky shromažďoval la crème de la crème světového fotbalu. Pamatuju si, že jsme je vyřadili v roce 1976: 1:1 v prvním zápase a 2:0 v odvetě, všechny tři góly dal Gerd [Müller]. Bylo mi tehdy 19, ale když jsem vstoupil na ten stadion, pochopil jsem, že je to něco výjimečného. A pořád je. Budou to dva skvělé zápasy — jak v Madridu, tak v Mnichově.“

Hraje roli i znak?
„Stadion dělá obrovský dojem. A fanoušci také. Dřív sis musel dávat trochu pozor i na to, jakého rozhodčího zrovna dostaneš [smích], ale energie, kterou ten stadion dokáže vytvořit, je mimořádná. Pamatuju si dvojzápas s City v roce 2022. Real byl prakticky vyřazený. Až do chvíle, kdy v nastavení duel srovnali a poslali do prodloužení. To stadion a fanoušci, kteří se spolu s týmem mění v hurikán, jenž se přežene přes soupeře. Musíš mít nervy z oceli, zachovat klid a být mentálně připravený.“

Jaká anekdota vám utkvěla v paměti?
„Pamatuju si, že v roce 1976 jsem hrál na levém křídle a Hoeneß na pravém. Na mé straně byl Del Bosque, který se obvykle příliš nezapojoval do útoku. Uli měl naopak Camacha, jenž se zapojoval do každé ofenzivní akce, takže jsem několikrát musel přebíhat hřiště z jedné strany na druhou, abych mu pomohl. Naběhal jsem tolik kilometrů, že jsem skončil v jacuzzi a byl jsem blízko omdlení, když za mnou přišel Franz [Beckenbauer] a řekl: ‚Dal jsi tomu všechno, kluku, respekt.‘ Nikdy v životě jsem se už tolik nenaběhal.“

Jak hodnotíte nejbližší dvojzápas?
„Za prvé, děláme dobře, že se neprohlašujeme za favority, bez ohledu na to, jak stabilní náš tým je. To není obyčejný zápas. Stále jsem velmi dobrý přítel s Pepem [Guardiolou] a volal jsem mu před jeho osmifinálovým dvojzápasem, abych mu popřál hodně štěstí, ale už tehdy jsem věděl, že Real Madrid z února má jen málo společného s tím z úvodu sezony. Měli problémy, ale nejpozději od zápasů s City jsou znovu tím týmem, který dokáže vyhrát všechno, pokud mu to dovolíš. Příkladem mohou být naše střetnutí před dvěma lety. Dlouho jsme vedli v odvetě na Bernabéu, ale pak přišel ten dvojitý úder a finále nám vzali.“

Předstupeň k patnáctému Poháru mistrů Evropy.
„Úroveň musí být taková jako v našem zápase s PSG ve skupinové fázi. V prvním poločase jsme hráli jako andělé a ve druhém, po červené kartě pro Luise Díaze, jsme se stali obry v obraně. Přesně tohle budeme potřebovat i v Madridu. Pokud tým dokáže hrát na takové úrovni, budeme mít šanci vybudovat si solidní základ pro odvetu. Klíčové bude také přistoupit k tomu dvojzápasu s pokorou a vědomím, že před námi stojí obrovská výzva. Bude to nejtěžší zkouška.“

Překvapilo vás, že kapitola Xabiho Alonsa v Realu skončila tak rychle?
„Za prvé, bylo mi ho líto. Přistoupil k té výzvě s velkými ambicemi po svém úspěšném období v Leverkusenu. To, co se stalo potom, nemůžu hodnotit do detailu, ale když jsou výsledky pod očekáváním, lékem bývá obvykle změna trenéra. Arbeloa znovu našel správnou cestu a tým zase hraje na nejvyšší úrovni. Ale jsem přesvědčený, že Xabi Alonso půjde svou vlastní cestou.“

Byl Xabi blízko Bayernu?
„Po sérii odmítnutí jsme se nakonec rozhodli pro Viniho [Kompanyho]. Jak vidno, někdy se na tebe štěstí usměje. Je to požehnání, že je tady. Bayernem prošli velcí trenéři jako Lattek, Hitzfeld, Heynckes nebo Guardiola — a Vini se tomuto standardu přizpůsobuje. Zase mám radost ze stadionu, a to v posledních letech nebylo vždy samozřejmé. Na naši hru je radost se dívat, přicházejí úspěchy a v klubu znovu panuje klid. Trenér je nejdůležitější pracovník a Vini je požehnáním i po lidské stránce. Pracuje s tím, co mu klub dá, a vytěží z toho maximum. Požádali jsme ho také, aby víc sázel na akademii — a on zapojil celkem devět hráčů, v čele s [Lennartem] Karlem.“

Karl prorazil strop.
„Lennart právě dovršil 18 let a už debutoval v seniorské reprezentaci. Nej důležitější je pomoct mu zůstat nohama na zemi, ale máme jak ideálního trenéra, tak ideální hráče, kteří ho dokážou vést za ruku. Znovu je tu jasná hierarchie, v čele s lídry jako Kane, Neuer, Kimmich a také Olise, který se rozvíjí neuvěřitelným tempem. Je to jako v době mých začátků v Bayernu, kdy lídry byli Beckenbauer, Müller a Maier.“

Olise se velmi líbí v Madridu a Barceloně.
„To jsou fámy, které v klubu všem vykouzlí úsměv. Vy víte lépe než kdokoli jiný, jak funguje mediální kolotoč. Má ještě tři roky smlouvy a víc k tomu není třeba dodávat. Lidé chodí na stadion kvůli takovým hráčům, jako je on.“

Hodí se hráč jako Vinícius do Bayernu?
„To je zbytečná otázka, vezmeme‑li v úvahu, že je neocenitelný a už hraje v ideálním klubu. Nepřekvapilo by mě, kdyby byl jedním z oblíbených hráčů Florentina. Dozvěděl jsem se, že kluby ze Saúdské Arábie mu klepou na dveře, ale nemyslím si, že nakonec odejde. Florentino je estét fotbalu a udělá vše, co je možné, aby si ho udržel. Dobře si pamatuju jeho dva góly v prvním zápase před dvěma lety.“

Jeden z těch gólů padl po asistenci Toniho Kroose.
„On tahal za nitky a díky němu ti vpředu zářili. Zaplnit tuhle mezeru není jednoduché. Na druhou stranu musím říct, že Valverde se mi také moc líbí. A to už dlouho před jeho hattrickem proti City.“

Dokážete si představit Real Madrid bez Florentina?
„Vždycky jsme měli velmi dobré vztahy. Pamatuju si, jak jsme trávili dlouhé hodiny debatami o fotbale a shodli jsme se ve všem kromě jedné věci: Superligy. Politická mapa fotbalu vypadá takto: nahoře jsou FIFA a UEFA, pak federace a až na konci kluby. Superliga byla vždy považována za Florentinův projekt, ale ve skutečnosti se zrodila jako reakce na pandemii. Koronavirus zanechal ve fotbale hlubokou stopu a z toho, co vím, měli všichni účastníci dostat trojciferné prémie v milionech za podpis smlouvy. Naštěstí ale Superliga patří minulosti. Nedávno jsem mluvil s prezidentem Čeferinem během shromáždění UEFA v Bruselu a zdůraznil mi, že všichni měli radost z návratu Realu Madrid do fotbalové rodiny. A je to dobré i pro Real a Florentina, protože konflikty nikomu nepomáhají.“

To, co spojuje Florentina a Real Madrid, je vášeň?
„Samozřejmě, že ano — a chápu, že vždy chce pro Real Madrid to nejlepší. Pamatuju si, že dokonce ustoupil, když byl přesvědčený, že on je problémem, ale nikdy jím nebyl. To on vrátil Real na úroveň, na které byl dříve jen za časů Bernabéua. Co se často nebere v potaz, je fakt, že dnes je mnohem těžší dosahovat takového úspěchu dlouhodobě. Florentino má cenu zlata.“

A Laporta pro Barcelonu také?
„Joan byl mým místopředsedou v Evropské klubové asociaci, pojí nás velké přátelství. Ještě před jeho návratem do funkce prezidenta jsem ho varoval před citlivou finanční situací klubu, ale on je jeho prvním fanouškem a bez ohledu na cokoli chtěl jít dál. Čas mu dal za pravdu. Na sportovní úrovni je klub znovu na vrcholu a díky tomu se postupně zlepšuje i finanční situace. Co se týče Flicka, řekl jsem mu, že nejdůležitější je být jeho přítelem. Hansi potřebuje důvěru. Je vidět, že si to vzal k srdci, protože všechno funguje a Hansi odvádí skvělou práci.“

Pojďme mluvit o vašem Bayernu. V roce 2021 jste odešel z pozice generálního ředitele, ale v roce 2023 jste se vrátil do dozorčí rady.
„To nebylo plánované. Ale Uli Hoeneß a Herbert Hainer mě kontaktovali, protože nebyli spokojeni s celkovou situací. Bayern se vždy vyznačoval tím, že byl seriózní a stabilní klub. Franz Beckenbauer vždy říkal: úspěch je klíčový, ale musí být vždy financovaný solidním způsobem. V určitém momentu Bayern z této cesty sešel, aby investoval nadměrně do platů a provizí agentům, ale už pracujeme na tom, abychom to napravili.“

Je potřeba přibrzdit agenty?
„Jsme v jedné lodi, a proto si myslím, že bychom si všichni měli sednout k jednomu stolu: samotní agenti, federace, ligy i kluby. Úplně jsme ztratili správný směr. Minulé léto bylo vyplaceno 1,347 miliardy dolarů na provizích pro zástupce hráčů. Před pěti lety to bylo 500 milionů eur, což už tehdy byla obrovská částka. Když Bayern kupuje hráče z Freiburgu, Freiburg pak koupí jiného z Mainzu a Mainz zase dalšího — peníze tak dál kolují uvnitř fotbalu. To, co inkasují agenti, už ne, a to našemu sportu velmi škodí. V Bayernu se tím chceme zabývat mnohem důsledněji.“

K čemu se vztahujete?
„Především: Bayern Mnichov není místo, které mohou agenti jen tak snadno obejít. Pokud už nechceme s nějakým zástupcem spolupracovat, má to své důsledky. Kromě toho je potřeba dál prosazovat reformy FIFA v oblasti přestupů: myšlenka, aby agent dostával pevně daných pět procent roční mzdy hráče, je velmi dobrá. Byl by to dobrý výchozí bod, protože dnes jsme zhruba na deseti procentech. Je nutné najít společné řešení, protože vedle absurdně vysokých platů jsou právě provize agentů největším problémem fotbalu. Bohužel zejména německé soudy zatím zastavily zavedení limitu provizí.“

Jste optimista, pokud jde o nalezení řešení?
„Nejprve je potřeba zkusit to po dobrém. Pokud to nezabere, bude nutné obrátit se na evropský soudní systém. Dosud byla politika vůči takovým regulacím poměrně zdrženlivá, protože preferuje volnou soutěž. Ale i v Bruselu by si konečně měli všimnout, že výdaje ve světě fotbalu už překročily všechny meze.“

Líbí se vám nová Liga mistrů?
„Stále si pamatuju, jak jsem tleskal, když byl v roce 2021 představen tenhle formát. Mimochodem, nápad pochází od německého šachisty. Bohužel je fanouškem Dortmundu [smích]. Vyřazovací fáze byla atraktivní i ve starém formátu, ale skupinová fáze bývala trochu únavná. Teď je všechno velmi zajímavé. UEFA zaslouží gratulaci.“

Zdá se, že skupinová fáze příštího mistrovství světa, rozšířeného na 48 týmů, může připomínat tu ze staré Ligy mistrů…
„Nejprve tomu dejme šanci. Pro toho, kdo nakonec získá titul mistra světa, to bude jen o jeden zápas navíc. Mám vztah založený na důvěře s Infantinem a myslím, že to bude dobrý turnaj. Samozřejmě, akce takového rozsahu mají i politické konotace, s nimiž dnes fotbal musí žít, protože je součástí společnosti. Především přeju německé reprezentaci mnoho úspěchů. Bylo by krásné, kdyby po posledních zklamáních dokázala znovu dát fanouškům radost.“

Po Spojených státech, Mexiku a Kanadě přijde v roce 2030 řada na Španělsko.
„Budou to také výjimečné mistrovství světa, protože poprvé se odehrají na různých kontinentech. Je nejvyšší čas, aby tak fotbalová země, jako je Španělsko, znovu hostila turnaj. Hrál jsem na mistrovství světa v roce 1982 a nastoupil jsem i v tom legendárním semifinále s Francií v Seville. Atmosféra byla hodná toho, čím Španělsko je: jednou z fotbalových velmocí Evropy vedle Anglie, Německa a Itálie.“

Laša

Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.