Xabi vstupuje na neprobádané území. Del Bosque posledním úspěšným Španělem na lavičce Los Blancos
- Mužstvo
- včera 5:24
- 0 Komentářů
- Laša
Začíná éra Xabiho Alonsa v Realu Madrid—a čeká ho obrovská výzva. Pro baskického trenéra je to klíčový moment v jeho dosud krátké, ale zářivé kariéře. Převzal tým po Carlu Ancelottim, který vyhrál vše, co mohl, a odchází jako nejúspěšnější kouč v historii klubu. Spolu se Zidanem vytvořili jednu z nejlepších a nejstabilnějších etap Realu Madrid.
Oba trenéři dokázali s jemností a taktickou precizností vtisknout týmu svůj styl a nastavili laťku velmi vysoko. Pro Xabiho Alonsa to znamená výzvu z mnoha úhlů pohledu—od jeho přístupu k vedení kabiny až po obrovský tlak na výsledky.
Za posledních dvanáct let bylo období bez Ancelottiho nebo Zidana na lavičce Realu Madrid jen krátkou epizodou v historii klubu. Italský trenér se loučí po 353 odkoučovaných zápasech, stále daleko za legendárním Miguelem Muñozem, který vedl tým v 605 utkáních. Zidane je v tomto žebříčku třetí s 263 zápasy. Mezi nimi se od roku 2013 krátce objevili Benítez, Lopetegui a Solari, kteří dohromady odkoučovali pouhých 71 utkání.
A ještě zajímavější statistika—od odvolání Vicenteho del Bosqueho v roce 2003, tedy za posledních 22 let, vedli Ancelotti a Zidane více než polovinu všech zápasů, které Real Madrid odehrál.
Odkaz, který po sobě Ancelotti zanechává, se bude měřit především trofejemi. Italský trenér odchází do Brazílie jako nejúspěšnější kouč v historii Realu Madrid s 15 tituly. V žebříčku je Zidane třetí s 11 trofejemi.
Pokud se podíváme zpět na odchod Vicenteho del Bosqueho jako zlomový moment, statistiky jsou jasné—od jeho rozloučení s klubem získal Real Madrid 34 titulů, z nichž 26 bylo pod vedením Ancelottiho nebo Zidana. Impozantní bilance, která ukazuje, jak zásadní roli oba trenéři sehráli v moderní historii klubu.
Za posledních 22 sezon prošlo lavičkou Realu Madrid 15 trenérů, ale více než polovina z nich nezískala žádnou trofej. Mourinho vybojoval tři tituly, Schuster dva, zatímco Quieroz, Capello a Solari si připsali po jednom.
Naopak Camacho, García Remón, Luxemburgo, López Caro, Juande, Pellegrini, Benítez a Lopetegui odešli s prázdnou—žádný z nich nevedl tým ve více než 50 zápasech.
Neúspěšná sázka na španělské trenéry
Od odchodu Vicenteho del Bosqueho se žádný španělský trenér neprosadil na lavičce Realu Madrid. Po epizodě s Queirozem klub vsadil na domácí kouče—nejprve Camacha, kterého po jeho rezignaci nahradil García Remón.
Následovalo dlouhých jedenáct let, kdy se španělský trenér na lavičce neudržel, přičemž López Caro a Juande Ramos převzali tým až v průběhu sezony. Až v roce 2015 dostal šanci další Španěl, Rafa Benítez. Ani on však nedokázal dokončit ani první polovinu ligového ročníku.
Když Zidane, jeho nástupce, odstoupil, Lopetegui vydržel na lavičce jen čtyři měsíce. Xabi Alonso přichází, aby prolomil smůlu, která provázela španělské trenéry v Realu Madrid. Jeho jmenování znamená nový začátek—po úspěšném působení v Bayeru Leverkusen se vrací do klubu, kde jako hráč získal šest trofejí
Xabi Alonso, návrat mladé krve
Od zkušenosti k mládí. Carlo Ancelotti byl nejstarším trenérem, který v posledních třiceti letech vedl Real Madrid. Když se v červnu 2021 vrátil na lavičku, bylo mu jen pár dní do 62. narozenin. Teď odchází a brzy oslaví 66 let (narozeniny má 10. června). Byl nejstarším koučem od dob Arsenia Iglesiase, který v roce 1996 vedl klub ve věku 65 let.
S příchodem Xabiho Alonsa se vrací mladší generace trenérů. Rodák z Tolosy převezme tým ve věku 43 let, 6 měsíců a 7 dnů – téměř stejně starý jako Zinédine Zidane, když se stal poprvé trenérem Los Blancos. Francouz měl tehdy 43 let, 6 měsíců a 12 dní, tedy jen o pět dní více. Ještě mladší byl Santiago Solari, který v říjnu 2018 nahradil Julena Lopeteguiho. Argentinci bylo 42 let a funkci převzal 23 dní po svých narozeninách.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
