Real Madrid zvažuje historickou a kontroverzní změnu vlastnického modelu
- Klub
- včera 22:22
- 0 Komentářů
- Laša
Real Madrid připravuje zásadní změny ve své vlastnické struktuře: uvažuje o přístupu externích investorů – například formou oddělení sportovní a obchodní části nebo variantou podobnou německému modelu 50+1 – při zachování kontroly v rukou socios. Florentino Pérez má podrobnosti představit na valném shromáždění v roce 2025. Cílem je posílit konkurenceschopnost a finanční stabilitu klubu (včetně splacení nákladů na přestavbu Bernabéu), aniž by došlo ke „zpeněžení“ podílů nebo riziku převzetí klubu externími subjekty. Projekt je však právně i daňově složitý a citlivý pro fanouškovskou základnu. Celou situaci detailně popisuje Dermot Corrigan v magazínu The Athletic.
Real Madrid urychluje práce na zásadní změně své vlastnické struktury – takové, která by poprvé umožnila externím investorům nakupovat podíly v klubu. Od svého založení v roce 1902 patří klub členům (socios) a jakákoli úprava tohoto modelu by vyžadovala jejich souhlas prostřednictvím hlasování. Stejnou strukturu v rámci španělského fotbalu mají už jen tři další kluby: Athletic Bilbao, Osasuna a Barcelona.
Real je jediným fotbalovým klubem na světě, který vykázal příjmy přesahující jednu miliardu eur – v sezóně 2023/2024 to podle zprávy společnosti Deloitte činilo přesně 1 miliardu 45,5 milionu eur. Přesto prezident Realu Florentino Pérez opakovaně zdůrazňoval, že členské vlastnictví klub v určitých ohledech omezuje – zejména v přestupovém boji s kluby podporovanými miliardáři nebo státními investičními fondy.
Pérez poprvé zmínil možnost uspořádání „referenda“ o změnách vlastnické struktury na loňském valném shromáždění – šlo o otevření cesty pro externí investice při zachování kontroly ze strany socios, i když tehdy nebyly předloženy žádné konkrétní návrhy. Podle zdrojů obeznámených se situací má prezident nyní představit nové detaily a další kroky směrem k těmto změnám na nadcházejícím valném shromáždění v roce 2025. Datum zatím nebylo stanoveno, ale očekává se, že se uskuteční před koncem listopadu.
Jedním z interně diskutovaných návrhů je faktické rozdělení Realu Madrid na dvě samostatné jednotky – oddělení sportovní části od té obchodní. V tomto modelu by socios zůstali formálními vlastníky klubu, zatímco investoři by mohli získat podíly v komerční činnosti. Zvažován byl také tzv. model 50+1 známý z Bundesligy, který zaručuje většinový podíl členské základně.
Jak zdůrazňují zdroje, finální detaily celé operace se stále dolaďují – jde totiž o velmi složitý proces z právního a daňového hlediska. Přesto v klubu i mimo něj sílí přesvědčení, že nadcházející týdny mohou odstartovat historické změny na Santiago Bernabéu.
Jaký je vlastnický model Realu Madrid?
Všechny španělské sportovní kluby patřily svým členům (socios) až do počátku 90. let, kdy vláda nařídila profesionálním týmům transformaci na zvláštní typ soukromých společností – tzv. „sociedades anónimas deportivas“ (sportovní akciové společnosti).
Real Madrid – spolu s Barcelonou, Athleticem Bilbao a Osasunou – obdržel výjimku, která mu umožnila zachovat původní model. Tyto čtyři kluby jsou na tento status velmi hrdé. Model je založen na demokratických procesech: socios volí prezidenta klubu, schvalují (nebo neschvalují) výroční finanční zprávy a hlasují o změnách stanov během každoročního valného shromáždění.
Jak to funguje?
Podle současných pravidel se členem (socio) Realu Madrid může stát pouze dítě nebo vnuk stávajícího člena. Právo hlasovat na valném shromáždění má jen vybraná skupina zhruba 2 000 z téměř 100 000 socios – tzv. socios compromisarios (delegáti), kteří jsou voleni ve volbách, jichž se mohou účastnit všichni členové. Tento model řízení je klíčový pro identitu klubu, ačkoli nikdo nepochybuje o tom, že největší vliv na směřování Realu měl během svých dvou funkčních období (2000–2006 a od roku 2009) Florentino Pérez. Ve srovnání s ostatními třemi kluby vlastněnými socios dochází na shromážděních Realu jen zřídka k otevřeným sporům. Návrhy vedení téměř vždy projdou výraznou většinou.
V roce 2012 byla schválena změna stanov, podle níž musí kandidát na prezidenta klubu být členem alespoň 20 let a předložit finanční záruky ve výši 15 % ročního rozpočtu klubu (v sezóně 2024/2025 to činilo 1,1 miliardy eur). Pro hlasovalo 997 delegátů, proti bylo 100, a 15 se zdrželo. V posledních letech delegáti podobnými většinami schvalovali i dohody umožňující spolupráci s americkými investičními fondy při financování nákladné přestavby stadionu Bernabéu.
Jaké externí partnery už Real Madrid má?
Odhadované náklady na modernizaci stadionu Bernabéu – přibližně 1,8 miliardy eur – spolu s dopady pandemie COVID-19 přiměly Real hledat externí financování. V roce 2017 klub uzavřel smlouvu s americkou skupinou Providence, která poskytla 200 milionů eur výměnou za podíl na budoucích příjmech ze sponzoringu. V roce 2021 byla dohoda znovu projednána a klub obdržel dalších 50 milionů eur.
V květnu 2022 poskytla americká společnost Sixth Street 360 milionů eur na přestavbu stadionu. Dohoda stanovila dvacetileté partnerství prostřednictvím společného podniku (joint venture), který zahrnuje veškeré příjmy generované na stadionu – s výjimkou prodeje permanentek.
Firma Legends, specializující se na správu sportovních areálů, v níž má Sixth Street většinový podíl, se stala partnerem Realu v oblasti maloobchodního prodeje a gastronomie na Bernabéu. Zároveň byla vytvořena samostatná společnost a značka „Bernabéu“ pro správu všech „nesportovních“ aktivit klubu – od koncertů Taylor Swift přes zápasy NFL až po korporátní akce.
Jak Pérez připravuje půdu pro změny?
Florentino Pérez často zdůrazňuje, že jeho prioritou je ochrana členského vlastnictví klubu – právě tím vysvětluje své spory s La Ligou a UEFA i důslednou podporu projektu Superligy. Zároveň však upozorňuje, že tento model ztěžuje konkurenci s předními evropskými kluby, jejichž majitelé mohou týmy přímo a snadno finančně posilovat.
K těmto tématům se vrátil na valném shromáždění v listopadu 2024, kde nečekaně oznámil možnost budoucího hlasování o změnách v řízení a vlastnictví klubu.
„Potvrzuji, že tomuto shromáždění předložíme návrh na korporátní reorganizaci klubu, která jasně zajistí naši budoucnost, ochrání nás před hrozbami a především zaručí, že my, socios, zůstaneme skutečnými vlastníky našeho klubu i jeho ekonomického majetku. A samozřejmě zavedeme nezbytná opatření, aby efektivní kontrola nad klubem vždy zůstala v rukou jeho socios. Jsme to my všichni, socios, kdo v referendu společně rozhodneme o našem osudu.“
Od té doby se Pérez k referendu ani k přesnému znění otázky veřejně příliš nevyjadřoval. Vedení na Bernabéu však velmi dobře zná hodnotu klubu. Podle jednoho ze zdrojů by Real mohl mít hodnotu až 10 miliard eur – tedy tolik, kolik mají Dallas Cowboys, nejhodnotnější franšíza NFL.
Co se může stát dál?
Podle informací deníku The Athletic vedení Realu Madrid spolu s poradci z Key Capital Partners a právní kanceláře Clifford Chance (obě sehrály klíčovou roli v projektu Superligy) analyzují možné modely vlastnictví, které by umožnily přísun externího kapitálu při maximálním zachování kontroly v rukou socios. Zatím však není jasné, jakým směrem se klub nakonec vydá.
Jednou z variant je rozdělení Realu na dvě jednotky – jednu sportovní (fotbalovou) a druhou obchodní. V tomto scénáři by klub mohl přizvat investory ke koupi podílů v komerční části (např. televizní práva nebo příjmy ze stadionu), zatímco vlastnictví klubu by právně zůstalo v rukou socios prostřednictvím nadace.
Problémem je však praktická realizace a sladění s daňovým a obchodním právem ve Španělsku. Jde navíc o citlivé a potenciálně kontroverzní téma pro část fanoušků. Zvažována byla i možnost, že by socios mohli prodat svůj podíl – což by mohlo znamenat jednorázové výplaty v rozmezí 50 až 100 tisíc eur – ale podle zdrojů byla tato varianta odložena.
Z pohledu potenciálních investorů je výzvou i to, že mnoho permanentek na Bernabéu stojí méně než většina VIP balíčků na jednotlivé zápasy. Pro investory by byl atraktivnější model s menším počtem místních socios a větším počtem jednorázových návštěvníků. Jenže právě místní socios jsou základem Pérezovy moci – jejich spokojenost je pro něj prioritou.
Zdroje obeznámené s interními diskusemi dodávají, že současné vedení klubu chce zajistit, aby rozhodnutí o trenérech a přestupech hráčů vždy zůstala v rukou představenstva, které se zodpovídá socios.
Potenciálně přijatelnější variantou pro vedení i socios by mohl být model podobný německému systému 50+1, v němž mají socios vždy většinu (50 procent plus jeden hlas) při rozhodování. Ani zde však není jasné, jak takovou strukturu zavést bez vážných komplikací – jak pro současné vedení a socios, tak pro investory. Jeden z tržních expertů navíc upozornil, že nabídka 49 procent pro externí investory by kvůli omezené kontrole mohla být méně atraktivní a obtížněji zpeněžitelná.
Pérez vždy jasně říkal, že nechce, aby Real ovládly vnější subjekty. „Nikdo by neměl mít možnost převzít kontrolu sladkými slovy,“ řekl socios už v roce 2012. „Nechci nikoho očerňovat – ani arabské šejky, ani Rusy – ale tohle je naše věc.“
Bez ohledu na zvolený model půjdou veškeré získané prostředky přímo do klubu: na posílení týmu nebo splacení nákladů na přestavbu Bernabéu. Nikdo nebude „zpeněžovat“ podíly a sám Pérez z toho nebude mít žádný osobní finanční prospěch. Osmasedmdesátiletý prezident, který chodí na Bernabéu od 50. let, hledá způsob, jak si v krátkodobém horizontu udržet kontrolu a zároveň dlouhodobě zajistit konkurenceschopnost klubu na nejvyšší úrovni.
Ať už padne jakékoli rozhodnutí, je jisté, že nějaká forma změny klubového modelu v Realu se blíží – a připravuje se už delší dobu. Jak přesně vyvážit zájmy všech zúčastněných stran – dlouholetých fanoušků, současného vedení a budoucích investorů – zůstává otázkou. Ďábel se může skrývat v detailech plánu, který nakonec poputuje k hlasování socios.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: The Athletic
