Raúl Asencio: Loučit se s rokem před fanoušky je něco krásného
Raúl Asencio poskytl rozhovor klubové televizi po skončení otevřeného tréninku na Estadio Alfredo Di Stéfano. Přinášíme přepis jeho slov.
Zvykal sis na podepisování dresů na tomto stadionu jako hráč Castilly, a teď to děláš jako hráč prvního týmu. Jaký je to pocit, Raúle?
„Je to moc krásné. Loučit se takhle s rokem před našimi fanoušky, cítit to teplo, které nám předávají, když přijdou na trénink — na něco, na co nejsou zvyklí… Je to opravdu jiný trénink, nádherný. Být s nimi je vždycky výjimečné.“
Z tribun jsi dostal spoustu ovací. Jak vnímáš podporu fanoušků?
„Od první minuty, co jsem tady v Realu Madrid, cítím od fanoušků neuvěřitelné teplo. Vždy jsem měl pocit, že jsou blízko a že mi projevují sympatie. Vůbec jsem to nečekal, jsem za to moc vděčný a je to opravdu úžasné, když skandují moje jméno. Doufám, že to tak bude ještě dlouho.“
Co si přeješ do roku 2026?
„Především zdraví, protože podle mě je to nejdůležitější. A po sportovní stránce tituly. Chci se dál rozvíjet jako fotbalista i jako člověk.“
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: realmadrid.com
1 Komentářů
Jeho příběh je doslova jako pohádka. Včetně toho letoška a příchodu Xabiho, kdy podělal MS a vypadlo to jako filmový zvrat, že z pohádkového „zachránce“ upadne u Xabiho v nemilost a postupně se vytratí a třeba pak odejde z Realu. Ale s ním to nezamávalo a zase to otočil. Je vidět, že je už mentálně odolný. Ta kauza kolem něj mu paradoxně musela pomoct, že už si tyhle fotbalové věci moc nebere. Když pominu Daniho, Militaa a Mendyho, kteří ale dlouhodobě nehrají, tak je z naší obrany určitě mentálně nejodolnější, víc než Carreras a hlavně víc než Saddám, tomu to zranění hodně uškodilo. A víc než Trent, který si ještě nezvykl.
Tak hodně štěstí do Nového roku celému týmu i tobě, Asenacho!