PREVIEW: Rayo Vallecano – Real Madrid. Xabi, Iñigo a vysoké napětí
- La Liga
- dnes 6:42
- 0 Komentářů
- Laša
Stadion ve Vallecas se v kolektivní představivosti fotbalového světa zapsal jako jedno z těch nepříjemných míst, kam se nikomu nechce. Ani výhra vám tam nepřinese lesk, prostředí je nekomfortní a Rayo spolu se svými fanoušky vám zaručí tvrdý, nepříjemný zápas. Pro velké kluby, jako je Real Madrid, to platí dvojnásob. Cesta z Valdebebas je sice krátká, ale může se proměnit v hotové utrpení.
Xabi to dobře ví, a tak včera při předzápasové tiskovce utnul třetí otázku na Anfield bez okolků. Doslova. „To už jsme probrali a zanalyzovali, teď máme v hlavě jen Vallecas,“ odpověděl suše, ale rozhodně.
Anfield má mystiku Ligy mistrů, zatímco Vallecas si nese ducha nezkrotné madridské čtvrti. A přesto jsou si podobnější, než by se mohlo zdát… dokonce i rozměry. Historický stadion Liverpoolu má hřiště jen o metr delší a širší než ten v dělnické čtvrti (Anfield 101 × 68 m; Vallecas 100 × 66,7 m). Ale pozor na podcenění. Rayo si ve středu vyslechlo posměšky na sociálních sítích od Lechu Poznaň kvůli vybavení v hostující šatně v rámci Konferenční ligy — a odpovědělo fackou v podobě výhry 3:2 gólem v poslední minutě. Takové je Rayo: šampion hrdosti. Ukázalo to už předtím proti Hackenu v Göteborgu ve stejné soutěži — zápas nenabídl žádnou fotbalovou krásu, ale skončil remízou 2:2, z penalty, opět v poslední akci před závěrečným hvizdem.
Zatímco Madrid zdobí Bernabéu na příjezd NFL příští týden, Vallecas dál trpí svůj stadion. Nový nátěr nezakryje lhostejnost majitelů ke svému vlastnímu domu, byť jen pronajatému. Stejně je to i se sportovním areálem. Ale i tak: s Rayem žádné žerty. Nikdo ve Španělsku si dosud nestěžoval — a Lech Poznaň se to naučil tou tvrdší cestou.
Tak jako to musí dělat Xabi a jeho Real Madrid, když vyrážejí na nehostinná hřiště. Anfield jim připomněl, jak kruté to může být ve výškách — staré chyby, jako je šetření sil, se tam neodpouštějí. A Vallecas, s duší pirátského přístavu a tradicí Námořní bitvy, se mění v horský průsmyk, kde se bojuje o každý metr. Barcelona tu potřebovala zápas bez VARu (penaltový zákrok Chavarríi na Yamala se nedal přezkoumat) a šest nadpozemských zákroků Joana Garcíi, aby si vůbec odvezla bod (1:1). Flick sklonil soupeři poklonu: „Rayo hrálo fantasticky.“ Simeone při své poslední návštěvě zažil podobné martyrium. Odjel s remízou 1:1 díky Gallagherovi a pocitem, že víc už se udělat nedalo.
Fede a Trent
Právě proto — protože Barça má před sebou těžké utkání ve Vigu a kvůli nevýraznému výkonu v Liverpoolu — Xabi příliš nezmění základní sestavu, do které nově zařazuje Alabu. Mastantuono, který balancuje mezi základem a lavičkou, zůstává kvůli přetrvávajícím problémům s třísly mimo hru. Bez Tchouaméniho, jenž bude mimo tři týdny, se očekává, že klíčový post defenzivního záložníka v Xabiho systému převezme znovu oživený Camavinga, s podporou na cestě od Valverdeho, který si prosadil návrat do středu pole — a pravý kraj obrany přenechá Trentovi.
Anglický reprezentant, který se během reprezentační přestávky ke svému národnímu týmu nepřipojí, má před sebou dlouho očekávanou příležitost. Otázkou však zůstává, jak moc je „zrezivělý“, protože v základní sestavě nenastoupil od svalového zranění, které utrpěl 16. září v zápase proti Marseille. Od té doby se jeho herní vytížení omezilo na pouhých 9 minut proti Liverpoolu – spíš jen takové zahřívací kolečko.
Trenta navíc čeká nelehký úkol – utkat se v rychlosti a chytrosti s Álvarem Garcíou, hrdinou proti Lechu Poznaň (a také v Göteborgu, v Szegedu…) a zároveň jasným příkladem toho, že být malý a pocházet z Utrery (jeho idolem byl José Antonio Reyes) sice nemusí být marketingově atraktivní, ale na hřišti mluví jeho talent za vše. Není náhodou, že je historicky nejlepším střelcem Vallecana v La Lize se 29 góly.
Álvaro, čerstvý reprezentant, De Frutos a Brazilec Alemão tvoří útočný trojúhelník, který prověří nejistého Huijsena. Otazníky však visí spíš nad obrannou částí sestavy Iñiga Péreze. K již známým absencím (Luiz Felipe a Mumin) se přidal i Nteka, zatímco Unai López má drobné zdravotní potíže. Pokud se zotaví v posledních hodinách, nastoupí on, jinak ho nahradí Pedro Díaz – mezi nimi se rozhoduje o jednom místě.
Oba trenéři čelí rozdílným výzvám, ale podařilo se jim rychle urovnat dvě menší krize ve vlastních řadách. Vinicius se po nespokojenosti se střídáním v El Clásicu omluvil veřejně prostřednictvím dopisu, čímž situaci uklidnil. Balliu zase reagoval podrážděně po svém stažení ze hry za stavu 0:2 minulý čtvrtek, což vedlo nejprve k trenérově napomenutí a následně k jeho „nevolnosti“ před médii – aby se zbytečně nerozdmýchávalo napětí, které nakonec uhasil páteční trénink. „Všechno je v pořádku,“ zní z obou táborů. Emoční barometr ukazuje klidné hodnoty.
Xabi a Iñigo zvládli drobné turbulence s noblesou, přesto představují dva zcela odlišné trenérské světy. Oba bývali středními záložníky, dnes jsou posedlí taktikou a analýzou – a tím jejich podobnosti končí. Jeden je Bask z Gipuzkoy, legenda Realu Sociedad a fanoušek rock’n’rollu; druhý Navařan, pracant z Athleticu, který s klidem cituje Antonia Machada. Od Xabiho, vítěze Ligy mistrů, mistrovství světa i Evropy, až po Iñiga, jenž si musel cestu vyšlapat v Numancii, kde málem překvapil Real Madrid střelou z půlky.
Současný kouč Realu Madrid odstartoval trenérskou kariéru ve slavném Bayeru Leverkusen, a to rovnou v Lize mistrů. Naproti tomu trenér Raya ze Santa Inés začínal jako asistent Andoniho Iraoly, a kvůli administrativnímu zádrhelu – nedostal pracovní vízum pro přesun do Bournemouthu – se nečekaně ocitl v čele evropského tažení Vallecasu, přesně 25 let po Juande Ramosovi.
Dnes Xabi a Iñigo „sdílejí“ stejné město. Tak blízko, a přitom tak daleko.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
