Postřehy z El Sadar: Když selže osa Mbappé–Courtois, fotbal Madridu na soupeře nestačí
Pamplona zůstává pro Real Madrid nepřátelským územím. Už to není peklo jako v osmdesátých a devadesátých letech, ale pořád jde o jeden z nejtěžších výjezdů sezony. A ročník 2025–26 to jen potvrdil. Osasuna postavila zápas na tvrdé, neústupné obraně a rychlých, jedovatých protiútocích. Courtoisův šlapák na Budimira znamenal 1:0 a přesně ten typ scénáře, ve kterém má současný Madrid největší problémy a kde se jeho slabiny ukazují nejvíc.
Mbappé byl znovu k nepoznání — stejně jako v několika posledních utkáních — a osvědčená osa Courtois–Kylian tentokrát selhala. A když tahle dvojice nefunguje, Real se rozpadá. Zvlášť proti soupeři, který šel celý zápas naplno, rval se o každý míč a nic nevypustil. Nedostatek fotbalovosti je Achillovou patou tohoto týmu.
Carvajal a Alaba, dva muži ze „šedé pohovky“
Arbeloova základní sestava nabídla výrazné změny v obraně. Do hry se vrátili hned dva hráči, kteří ještě nedávno seděli na proslulé „šedé pohovce“, kde se dozvídali rozsah svých zranění: Dani Carvajal a David Alaba. Oba si prošli těžkými zraněními kolene a v základní jedenáctce se společně neobjevili od 2. prosince 2023, kdy Real doma porazil Granadu 2:0.
Trenér Los Blancos tím ukázal odvahu — proti soupeři, který má vepředu rychlíka Víctora Muñoze a zkušeného zabijáka Anteho Budimira. Pro Carvajala ani Alabu to nebylo jednoduché odpoledne. Návrat do ostrého tempa, navíc v Pamploně, prověřil oba do posledního detailu.
Když chybí hra, nastupuje Valverde. Jako kdysi Pirri
Z marasmu, do kterého se Madrid dostal po Budimirově gólu, ho vytáhl výbuch odvahy Federica Valverdeho. Uruguayec, nejlepší nositel Pirriho srdce za dlouhé dekády, zapomněl na kombinace, struktury i taktické mantinely. Rozjel se naplno, prorazil několik linií a poslal smrtící přihrávku, kterou Vinícius proměnil ve vyrovnání. Do plic týmu, který se začínal dusit, se konečně dostal čerstvý vzduch. Jenže ani to nakonec nestačilo.
Závislost na Ardovi
Je jasné, že Madrid stojí na dvou hlavních pilířích: Courtoisovi a Mbappém. Stejně zřetelně ale platí, že kreativita hry dnes ve velké míře závisí na Ardovi Gülerovi. V zápasech, které se zamotají, nebo v nichž soupeř — jako Osasuna — dokáže srovnat fyzickou intenzitu madridské zálohy, je to právě turecký génius, kdo umí změnit dynamiku utkání. Díky své technice, klidu a mimořádné herní inteligenci vidí přihrávky i prostory, které ostatní ani netuší. Jen on dokáže vnést do hry moment překvapení, který láme struktury soupeře a otevírá cestu k rozhodujícím situacím.
Losování a změna stran
Stalo se to v Lisabonu a zopakovalo se to i v Pamploně. Real vyhrál předzápasové losování a znovu zvolil změnu stran. Cílem bylo jediné: vytrhnout Osasunu z její komfortní zóny. Ta totiž tradičně útočí ve druhém poločase na branku před tribunou, kde sídlí její nejhlasitější a nejradikálnější fanoušci — a z toho těží.
Madrid jim tuhle výhodu vzal. Další drobný detail, který ukazuje, že v dnešním Realu se počítá každý centimetr a nic se neponechává náhodě.
Budimir, panútočník
Patří mezi ty hráče, u kterých si po skončení kariéry řekneme: takovýhle útočník prošel španělskou ligou. Chorvat možná není megahvězda ani mediální supertalent, ale je to výjimečný forvard. Jeho práce má pro Osasunu cenu zlata. A nepatří mezi ty typy útočníků, u kterých se říká, že bojovnost nahrazuje nedostatek gólů. Vůbec ne. Budimir k obrovskému nasazení přidává i velmi solidní střelecká čísla. Alaba s Asenciem by mohli vyprávět, jak nepříjemný a komplexní útočník to je. Když byl v 66. minutě střídán, stadion mu připravil monumentální ovaci. Zasloužil si ji do posledního decibelu.
Lidé, kteří kazí fotbal
Znovu — stejně jako už tolikrát — se z kotle Indar Gorri ozvaly chorály přející Asenciovi smrt. Byli to jen oni. Zbytek stadionu pískal a bučel na hráče Realu — se stoperem a Viníciusem jako hlavními terči —, ale od těchhle fanatických křiklounů se distancoval. Nechali je v tom samotné. A právem: takové projevy jen špiní jméno Osasuny.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
5 Komentářů
Dovolím si tvrdit, že tento zápas jsme projeli díky špatným rozhodnutím trenéra.
Spíše Asencia. Střídání nebyla dobrá, ale jednak nemá moc na výběr a druhak když tam v Lisabonu nedal Ceballose spousta lidí a novinářů, se ho na to ptala a považovali to za chybu (i třeba Podvinho). Teď ho tam dá a zase špatně, největší chyba je, že tady x let neměl být a v kádru místo něj má být lepší záložník.
Smutná sobota. Sestava slabá, Carvajal a Alaba na lavičku, tak se o titul nehraje. Kilián kdyby měl 10 šancí dnes tak to nedá, vše bylo pomalé, žádné zrychlení, nic. Barca musí taky padnout, ale asi těžko v Levante.
Vždycky, když je šance se odlepit, tak to poserem.
Aj ja si myslim, ze to dnes poserkal trener striedaniami. Valverdeho da dole po tej jeho golovej asistencii a namiesto neho Gonzalo na pravu stranu, kde je totalne strateny, to akoby sme hrali 10. A som za, aby Ceballos hral viac, ale ked tak ho mal dat od zaciatku, nie na poslednych10 minut po mesiaci – jasne ze je nerozohraty a pokazil skoro kazdu prihravku, aj tu pred nasim druhym golom