Platby Barcelony ve výši 8,4 milionu eur pro Negreiru: stín nad El Clásicem

Španělský superpohár
dnes 15:07
0 Komentářů
Laša

José María Enríquez Negreira (zdroj: x.com)

Od zveřejnění informací o platbách Barcelony v celkové výši 8,4 milionu eur, směřujících k bývalému místopředsedovi Technické komise rozhodčích José Maríu Enríquezovi Negreirovi, uplynuly téměř tři roky. Barcelonský soud vyšetřuje platby odesílané v letech 2001–2018 firmám napojeným na Negreiru a v nadcházejících měsících může případ vstoupit do fáze trestního řízení. V případě uznání viny hrozí zapojeným osobám i trest odnětí svobody. Všichni zainteresovaní tvrdí, že na těchto platbách nebylo nic závadného. Přesto zůstává řada zásadních otázek: proč vůbec peníze odcházely a co za ně Barcelona získala, případně co očekávala.

Absence jasné, veřejné odpovědi na to, co se skutečně stalo, nebrání mnoha lidem ve Španělsku i mimo něj hlasitě vyjadřovat své názory. Kauza Negreira se stala hořkým tématem sporů mezi Barcelonou a jejím rivalem. Atmosféra je obzvlášť napjatá před dnešním finále španělského Superpoháru v Saúdské Arábii. The Athletic shrnuje nejnovější vývoj případu a vysvětluje, jaké mohou být další kroky.

Co v poslední době vyhrotilo atmosféru?

V prosinci před soudem vypovídalo několik výrazných svědků, mimo jiné prezident Barcelony Joan Laporta a bývalí trenéři Luis Enrique a Ernesto Valverde. V týdnech předcházejících Vánocům navíc prezident Realu Madrid Florentino Pérez pronesl sérii veřejných komentářů, které se případu přímo dotýkaly.

„Vánoce jsou časem, kdy bychom se měli zamyslet nad věcmi, které nás trápí, a největší starostí Realu Madrid je situace kolem rozhodčích ve Španělsku. Je to natolik vážné po tom, co se v kauze Negreira dělo téměř dvě desetiletí. To všechno ukazuje, jak moc je potřeba radikální změna ve struktuře španělského rozhodování,“ řekl Pérez na setkání s médii 15. prosince.

Jeho slova zazněla tři dny poté, co Laporta vypovídal jako svědek před soudkyní Alejandrou Gil. Podle španělských médií (úplný přepis výpovědi současného prezidenta Barcelony unikl na veřejnost) znovu obhajoval platby směrem k Negreirovi jako legální a tvrdil, že celá kauza je „organizovaná kampaň“ namířená proti klubu z Camp Nou.

„FC Barcelona nikdy nepodnikla žádné kroky s cílem ovlivnit soutěž ve svůj prospěch. Je zcela zřejmé, že jde o organizovanou kampaň, jejímž cílem je pošpinit skvělou éru v našich dějinách. Barcelona se tehdy stala celosvětovým vzorem — tím, co jsme vyhrávali, i tím, jak jsme vyhrávali. A teď to vypadá, jako by se něco podobného mělo opakovat, zatímco celé řízení se neustále vleče,“ měl Laporta říct pod přísahou.

Ještě v tom samém týdnu připravila oficiální televize Realu Madrid pětiminutový materiál, v němž poukazovala na údajné nesrovnalosti v Laportových výpovědích. Prezident Barcelony na video reagoval během klubové vánoční večeře.

Za potlesku hráčů, zaměstnanců a členů vedení Laporta prohlásil: „To jsou ti, kteří si pletou moc s despotismem. A rozhodně ne tím osvíceným. To jsou ti, kteří praktikují cynismus a nepřiměřenou aroganci. To jsou ti, kteří mají lacinou televizi, kde jen chrlí lži a neustále a trvale otravují. Těmto lidem říkám: Barça se vrací jako silný klub — na hřišti i mimo něj. Jsme znovu silní! A zatímco oni ničí, zatímco se snaží vymazat historii nebo ji překroutit — což se jim nepodaří — my budujeme. Budujeme skvělou etapu v dějinách Barçy, která znovu dosáhne slávy a zapíše se do historie, a to především díky vám!“

Podobně ostré výměny názorů se objevují pravidelně od dubna 2023, kdy Real Madrid oficiálně vstoupil do řízení jako poškozená strana. Laporta tehdy reagoval slovy, že „Real Madrid historicky těžil z rozhodnutí rozhodčích, byl týmem režimu, blízkým politické, ekonomické i sportovní moci po 70 let“.

„Režim“, o kterém Laporta mluvil, byla diktatura generála Francisca Franca, jenž vládl Španělsku od roku 1939 až do své smrti v roce 1975. Televize Realu Madrid odpověděla materiálem naznačujícím, že Frankův režim ve skutečnosti nadržoval Barceloně. Video zakončili citátem bývalého prezidenta Realu Madrid Santiaga Bernabéua: „Když slyším, že Real Madrid je označován za ‚tým režimu‘, mám chuť vy… na otce toho, kdo to říká.“

Od té doby média nakloněná Realu v Madridu nevynechají jedinou příležitost vykřiknout „Negreira“ pokaždé, když sporné rozhodnutí sudího vyzní ve prospěch Barcelony. Téma se navíc propojilo s dlouholetou snahou Florentina Péreze získat větší kontrolu nad tím, jak je ve Španělsku organizováno rozhodování.

Fanoušci Barcelony — včetně těch působících v médiích — stále reagují velmi podrážděně na jakoukoli narážku, že trofeje vybojované legendami jako Lionel Messi, Pep Guardiola či Andrés Iniesta by mohly být jakkoli „nelegitimní“. Zároveň mezi nimi přetrvává přesvědčení, že prostředí v Madridu je vůči Barceloně dlouhodobě zaujaté.

To vše slibuje ledovou atmosféru v zóně VIP na stadionu King Abdullah Sports City v neděli večer, kde vedle sebe usednou Laporta, Pérez, prezident Španělské fotbalové federace Rafael Louzán a saúdští představitelé.

„Vztahy mezi Realem Madrid a Barcelonou jsou špatné, jsou přerušené,“ řekl Laporta novinářům v sobotu. „Je několik věcí, které nás od sebe vzdálily. Pokud jsme byli odjakživa zarytými rivaly, teď vznikla situace, která ty vztahy úplně zpřetrhala. To ale neznamená, že chybí respekt. Jako v životě — všechno se dá znovu srovnat, ale záleží to na obou stranách.“

Jak to celé začalo?

V únoru 2023 přinesla Cadena SER Catalunya v pořadu Que t’hi jugues! jako první informaci, že Barcelona po řadu let platila firmě patřící Negreirovi. Platby vyšly najevo během daňové kontroly týkající se přiznání podaného jednou z Negreirových společností (DASNIL 95). Dokumentace zahrnovala 1,4 milionu eur, které katalánský klub zaplatil v letech 2016–2018.

Brzy se ukázalo, že v období 2001–2018 Barcelona celkově uhradila 8,4 milionu eur různým společnostem kontrolovaným Negreirovou rodinou — v době, kdy on sám zastával funkci místopředsedy CTA, tedy Technické komise rozhodčích Španělské fotbalové federace.

Jak Negreira a Barcelona vysvětlovali tyto platby?

Když se podrobnosti převodů objevily ve španělských médiích, několik redakcí zveřejnilo citace připisované Negreirovi, údajně pocházející z uniklých výpovědí před finančním úřadem. Negreira v nich měl uvádět, že Barcelona mu platila „proto, aby žádná rozhodnutí rozhodčích nebyla činěna proti ní, tedy aby vše bylo neutrální“.

Na tiskové konferenci v dubnu 2023 Laporta prohlásil, že klub prováděl legální platby „externímu poradci“, který připravoval zprávy „týkající se profesionálního rozhodování“. Důrazně přitom zdůraznil, že „Barcelona se nedopustila žádné činnosti, jejímž cílem by bylo ovlivnit výsledky soutěží nebo získat sportovní výhodu“.

Jak se případ vyvíjel u soudu?

V březnu 2023 barcelonští prokurátoři obvinili klub ze „sportovní korupce“, „zneužití důvěry“ a „falšování obchodní dokumentace“. Stejná obvinění vznesli i vůči samotnému Negreirovi, Josepu Marii Bartomeuovi (prezident Barcelony v letech 2014–2020), Sandru Rosellovi (prezident v letech 2010–2014) a také bývalým funkcionářům Óscarovi Grauovi a Albertu Solerovi. Všichni popírají, že by se dopustili jakéhokoli protiprávního jednání.

Soudkyně Silvia López Mejía zahájila tzv. vyšetřovací fázi (tedy shromažďování důkazů), ale případ byl později předán soudci Joaquínu Aguirremu Lópezovi. V červnu 2023 Aguirre López rozšířil vyšetřování i na Negreirova syna Javiera Enríqueze Romera kvůli podezření z praní špinavých peněz. Také on vinu odmítá.

Když měl starší Negreira v březnu 2024 vypovídat, během soudního jednání neodpověděl na jedinou otázku. Jeho právníci tvrdí, že osmdesátiletý bývalý funkcionář trpí Alzheimerovou chorobou. V květnu 2024 barcelonský provinční soud rozhodl, že nelze pokračovat v části týkající se úplatkářství. Důsledkem bylo, že současné vedení klubu — včetně Laporty — přestalo být součástí řízení.

V srpnu 2024 státní zastupitelství obvinilo z praní peněz i Negreirovu partnerku Anu Paulu Rufas poté, co údajně zjistilo, že v letech 1992–2023 na účty vedené na její jméno dorazily převody v celkové výši 3 milionů eur. Také ona vinu popírá.

V lednu 2025 soudce Aguirre odešel do důchodu a případ převzala nová soudkyně Alejandra Gil.

Proč se v případu objevuje Negreirův syn?

Enríquez se postupně stal klíčovou postavou. V září loňského roku vypovídal před soudkyní Gil jako osoba zahrnutá do vyšetřování. Bývalý hráč mládežnických týmů Barcelony, později profesionál v Segunda División, Enríquez působil také ve štábu trenéra Luise Aragonése během vítězného EURO 2008. Následně poskytoval poradenské služby jak Technické komisi rozhodčích (CTA), tak jednotlivým španělským sudím — jak vyplývá z jeho životopisu dostupného online.

V září Enríquez u soudu uvedl, že v letech 2012–2018 dostával od Barcelony 60 tisíc eur ročně za přípravu zpráv o rozhodčích před zápasy Barcelony a Barcelony B. Dohled nad touto spoluprací — jak vypověděl — měl na starosti bývalý barcelonský funkcionář Josep Contreras (zemřel v prosinci 2022).

Když se soud ptal na faktury, které Barcelona platila společnostem, v nichž on a jeho otec působili jako jednatelé — a které pokrývaly výrazně delší období — Enríquez uvedl, že byl těmito platbami šokován a od otce požadoval vysvětlení.

„Neměl jsem tušení, že můj otec vystavil Barceloně fakturu byť jen na jedno euro. Z etických důvodů mi vždy říkal, že jako místopředseda rozhodcovské komise nemůže pracovat pro žádný fotbalový klub. Takže jsem byl vzteky bez sebe. Zavolal jsem mu a požádal o vysvětlení. Nakonec mi řekl, že klubu radil, a pak na mě vyjel: ‚co je ti do toho, do pr…e?‘“ řekl Enríquez.

Co vypověděli svědci v prosinci?

Ačkoli platby směrem k Negreirovi probíhaly i během Laportova prvního prezidentského období (2003–2010), lhůta pro jejich soudní přezkum už uplynula. Z tohoto důvodu Laporta osobně nečelí obviněním. Při prosincovém výslechu byl vyslýchán jako svědek a obhajoval platby prováděné ve prospěch Negreirových firem během svého prvního mandátu.

„Pro mě byl (Negreira) bývalým rozhodčím, který společně se synem připravoval zprávy a analýzy. Rozhodli jsme se v platbách pokračovat, protože technické poradenství v oblasti rozhodování bylo užitečné,“ uvedl Laporta.

Když se soud ptal na detaily faktur z jeho prvního období — mimo jiné na převod, který měla Barcelona v roce 2005 provést ve výši 60 tisíc eur údajně za „dárkové sady s aloe vera“, a také na četné platby za analýzy rozhodčích během mistrovství světa 2010 — Laporta opakovaně odpovídal, že si takové detaily nepamatuje. „Platby nižší než jeden milion eur se k představenstvu nedostávaly,“ řekl.

Když byl Laporta dotázán na to, že Barcelona uhradila příslušné daně z faktur vystavených firmami spojenými s Negreirovou rodinou za roky 2016, 2017 a 2018, uvedl, že faktury byly „zpracovávány účetním oddělením klubu, kontrolovány finančním úřadem a podrobeny auditu“. Dodal také, že zprávy byly předávány trenérům, aby jim usnadnily přípravu týmu na zápasy. Podobné argumenty už dříve uváděli bývalí prezidenti Rosell a Bartomeu, když vypovídali v září.

Luis Enrique (trenér Barcelony B v letech 2008–2011 a prvního týmu v letech 2014–2017) i Ernesto Valverde (trenér prvního týmu v letech 2017–2020) však při prosincových výpovědích uvedli, že o existenci takových zpráv neměli ani tušení.

„Nikdo se přede mnou o žádných zprávách nezmínil a nikdo mi žádné zprávy neukázal. Mohu to potvrdit — ani mně, ani nikomu z mého realizačního týmu,“ řekl u soudu současný trenér Paris Saint‑Germain Luis Enrique. „O těch zprávách jsem nic nevěděl. Nežádal jsem o ně a nikdo mi je nenabídl,“ uvedl Valverde, nynější trenér Athleticu. „Podle všeho to nijak nesouviselo s mojí prací.“

Jaká je podstata právního sporu?

Soudce Aguirre López napsal v září 2023, když posouval případ dál, že „čistá logika velí předpokládat, že FC Barcelona by Negreirovi od roku 2001 nezaplatila zhruba 7 milionů eur, kdyby z toho neměla nějaký prospěch“.

Jednou ze stran vystupujících v řízení jako poškozená je bývalý španělský rozhodčí Xavier Estrada Fernández. „Domníváme se, že už samotný fakt, že klub zaplatil peníze místopředsedovi CTA, představuje trestný čin,“ řekl Estrada Fernández pro The Athletic.

Katalánský právník Víctor Ballbé Sanféliz však v rozhovoru pro The Athletic vysvětlil, že k odsouzení za „korupci ve sportu“ je nutné prokázat úmysl ovlivňovat výsledky zápasů. „Nestačí ukázat významné, nejasné nebo zdánlivě neopětované platby. Klíčové je prokázat, že platby byly součástí plánu zaměřeného na manipulaci soutěží,“ uvedl Ballbé Sanféliz.

Trestný čin „korupce ve sportu“ je ve Španělsku poměrně nový. Od jeho zavedení v roce 2015 skončil pravomocným odsouzením pouze jeden případ — kauza Osasuny, v níž byli bývalý prezident klubu Miguel Ángel Archanco a bývalý ředitel Ángel María Vizcay v roce 2020 odsouzeni k trestu odnětí svobody za účast na ovlivňování zápasů v sezoně 2013/14.

„Trestný čin ovlivňování zápasů vyžaduje důkazy o konkrétních činech — schůzkách, dohodách, platbách spojených s konkrétními zápasy, instrukcích nebo vzorcích rozhodnutí rozhodčích, které by odhalovaly úmysl podvádět. V kauze Negreira — vycházíme‑li pouze z toho, co zveřejnila španělská média — máme platby rozprostřené přes více než deset let, ale chybí jakýkoli záznam o některém z těchto prvků,“ vysvětlil Ballbé Sanféliz.

Co se může stát dál?

Ballbé Sanféliz zdůraznil, že vzhledem k malému počtu precedentů v judikatuře týkající se korupce ve sportu je velmi obtížné předvídat, jak kauza Negreira nakonec dopadne. Vyšetřovací fáze má skončit 1. března a poté bude mít soudkyně 10 dní na to, aby rozhodla, zda případ postoupí k trestnímu řízení. Prokuratura i všichni obvinění budou mít možnost takové rozhodnutí napadnout.

Možné je také vznesení obvinění vůči jednotlivým osobám za jiné hospodářské trestné činy, například falšování dokumentů či účetní podvody. Ballbé Sanféliz však upozornil, že precedent v podobě kauzy Osasuny činí nepravděpodobným, že by Barcelona jako klub byla uznána vinnou z takových činů. Právní zdroje obeznámené s případem — které si přejí zůstat v anonymitě kvůli své pozici — naznačují, že celé řízení může trvat ještě roky.

Jak zareagovaly fotbalové autority?

Ačkoli se objevila řada oficiálních odsouzení skutečnosti, že klub prováděl tajné platby vysoce postavenému představiteli rozhodcovské struktury, dodnes nepodnikla žádné kroky ani La Liga, ani UEFA, ani FIFA.

Prezident La Ligy Javier Tebas v březnu 2023 uvedl, že organizátor soutěže „nemohl podniknout žádné kroky“, protože události jsou příliš vzdálené v čase. Tvrdil, že kdyby o platbách věděl v roce 2019, zahájil by řízení, nyní však musí věc ponechat státnímu zastupitelství, protože podle sportovního práva došlo k promlčení — byť nikoli podle práva trestního.

V červnu 2023 zpráva UEFA potvrdila existenci plateb Barcelony směrem k Negreirovi, avšak vyšetřovatelé UEFA se rozhodli neudělit žádný trest. Barcelona tak nadále startuje v soutěžích UEFA.

Současný prezident CTA Fran Soto v listopadu uvedl, že doufá v rychlé rozhodnutí, aby se celá záležitost mohla definitivně uzavřít. „Velmi to škodí rozhodování, i když žádný (současný) rozhodčí není součástí vyšetřování. Doufám, že co nejdříve padne rozsudek, abychom na to mohli zapomenout a jít dál,“ řekl Soto pro Cadena COPE.

Scénář, v němž by všichni jednoduše zapomněli na Negreiru a přešli nad tématem dál, se však jeví jako málo realistický — bez ohledu na to, jak řízení dopadne. Bývalý rozhodčí Estrada Fernández uvedl, že celá sága vrhá špatné světlo na osoby, které ve španělském fotbale drží moc. „Je tu spousta hluku a kontroverzí, a nikdo nepřemýšlí o dobru fotbalu ani o zlepšení úrovně rozhodování. Každý si hledí svého, brání vlastní zájmy, místo aby se snažil dojít k pravdě,“ řekl.

Laša

Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.