Pět důvodů, proč Real na Mallorce kapituloval
- La Liga
- dnes 7:03
- 0 Komentářů
- Laša
Real Madrid znovu ukázal, že na něj v téhle sezoně není spoleh. Nebyl a pořád není. Arbeloa na to upozorňoval už dřív a po dalším zakopnutí na Mallorce to řekl naplno: „Je složité, aby hráči pochopili, že bez odevzdání 200 % bychom nevyhráli.“ A měl pravdu. Bílý balet znovu padl — už podesáté v sezoně, z toho pětkrát pod současným trenérem v pouhých osmnácti zápasech — a na Son Moix nechal víc než půlku ligových nadějí. Madrid zkrátka jede dál v módu, kdy jeden krok vpřed střídají dva kroky zpět.
Ústup na plné čáře, za kterým stojí hned několik důvodů. Chybějí klíčoví hráči a ti, kteří jsou k dispozici, se sami sobě vůbec nepodobají. Dokonce se neobjevuje ani ten pověstný charakter, díky kterému Real tolikrát otáčel zápasy. Posily na to výkonnostně nemají, plán B taky nepřináší to, co dřív… Všechno si to detailně rozebereme.
Paradox jménem Mbappé
Aby bylo jasno: hráč, který má v sezoně nastříleno 38 gólů, nemůže být nikdy problémem. Jenže v tuhle chvíli je zřejmé, že není ani řešením. Mbappé skóroval naposledy 8. února a nejlepší období Madridu pod Arbeloou — pět výher v řadě včetně vyřazení Manchesteru City — přišlo v době, kdy v žádném z těchto utkání nebyl v základní sestavě.
Real se naučil přežít i bez něj. Dokonce se objevil i slušný fotbal. Jenže Francouz se po kauze kolem zraněného kolena vrátil… a přišla porážka, která bolí. Ne že by to byla přímá příčina, ale svůj díl na tom měl. Na Son Moix se trápil: šest střel, tři do prostoru brány, pokaždé narazil na Lea Romána, hlavně v první půli.
O jeho místě v základu nikdo nepochybuje, ale Mbappé nutně potřebuje znovu najít cestu k tomu, aby góly dával s pověstnou lehkostí. Jen tak může vyvážit to, co Madrid s ním ztrácí v kolektivní a defenzivní práci. Zvlášť když hraje vedle Viníciuse. Na Son Moix prakticky nebyla jeho přítomnost pro soupeře znepokojením.
Ani náznak po remontadě
Vinícius s Mbappém hráli spolu ve druhé půli — a právě tahle část zápasu mrzela Arbelou nejvíc. Po utkání to řekl naplno: „To, že jsme ve druhé půli nehráli mnohem lépe, je to, co mě bolí úplně nejvíc.“ Mallorca šla do vedení a Madrid ji po změně stran skoro vůbec nedostal pod tlak. Ano, po standardce přišlo vyrovnání, ale pak tým znovu vypnul a inkasoval druhý gól.
Obraty jsou pro Real něco jako DNA. Když prohrává, má soupeře v závěru semlít a jít si pro zázrak. Jenže na Mallorce to tak vůbec nevypadalo. A upřímně — Arbeloův Madrid zatím nepůsobí jako mužstvo, které umí zápasy otáčet. Ze sedmi duelů, v nichž jako první skóroval soupeř, zvítězil Arbeloův tým pouze dvakrát – proti Benfice a Atléticu.
Pintus a marodka
V Madridu hledají příčiny letošních problémů hlavně v bídné fyzické kondici týmu. Prstem se ukazuje především na éru Xabiho Alonsa a na bývalého kondičního kouče Ismaela Camenforteho. Aby to klub otočil, sáhl zpátky po Pintusovi, který byl za Alonsa odsunut na vedlejší kolej a věnoval se hlavně analýze dat. Jenže Ital zatím nedokázal situaci změnit — nejspíš i proto, že na to neměl dost času. Když Realu chybí fotbalovost, nedokáže soupeře převálcovat ani silou, jak by se od fyzicky dobře stavěného kádru čekalo.
A do toho všechno situaci komplikují zranění. Na Mallorce se do základu vrátil Mbappé po problémech s kolenem, další minuty přidal Bellingham a po pauze naskočil i Militao. Jenže pořád chybí klíčoví hráči. Třeba Courtois. Lunin sice neudělal žádnou vyloženou chybu, ale realita je jednoduchá: Mallorca vystřelila dvakrát mezi tyče a dala dva góly. Zázraky jsou doménou Belgičana — a ten teď není. Stejně jako Rodrygo, Mendy nebo Ceballos, což trenérovi pořád zužuje manévrovací prostor.
Čekání na posily
Kapitola letních posil letos bolí nejvíc. Nejenže nepřinášejí očekávaný přínos, ale u většiny z nich se objevily pochybnosti. Za Huijsena, Carrerase, Mastantuona a Trenta utratil Real v létě skoro 180 milionů eur — a zatím to není vidět. Každý z nich měl slabší období. Huijsen je teď sice v dobré formě, ale na Mallorce rychle dostal žlutou a musel střídat. Potenciál má, cesta je správná, ale pořád je to hráč ve vývoji.
Trent má pravou nohu jako z učebnice — jeho centr na Militaa při gólu na 1:1 to jen potvrdil. Jenže v samotném zápase se nedokázal prosadit tak často, jak by měl. Carreras směrem dopředu nenabízí tolik, kolik by se čekalo od beka za 50 milionů, a navíc byl nedůrazný u druhého gólu, když se míč dostal k Muriqimu.
A Mastantuono? Ten je momentálně největším zklamáním. Ztratil místo v sestavě a jeho výkon na Son Moix je lepší zapomenout: jen 12 dotyků s míčem, žádný úspěšný driblink, jedna nevýrazná střela a druhý gól domácích padl po jeho špatném zpracování. A aby toho nebylo málo, vyfasoval žlutou, která ho vyřadí z utkání s Gironou.
Ani plán A… ani plán B
Dřív platilo, že co nezvládla základní jedenáctka, to zachránili náhradníci. Stačí si vzpomenout na sezonu 2023/24, poslední opravdu úspěšnou — Joselu, Lunin, Nacho, Modrić… všichni přispěli k ligovému a evropskému double. Jenže letos druhá vlna prakticky neexistuje.
Brahim byl na Son Moix nevýrazný, stejně jako Manuel Ángel, který při své první ligové základní sestavě nepředvedl nic, co by ho tam udrželo. Mastantuono po příchodu z lavičky nic nezměnil. Gonzalo ztratil roli. Endrick nedostával šanci a své góly si odvezl do Lyonu. Příliš mnoho hráčů, kteří nepřinášejí žádný efekt — a i tohle táhne Real v lize ke dnu.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
