KOMENTÁŘ TOMÁSE RONCERA: Ještě nás neodepisujte! Jsme Real Madrid a tohle je El Clásico!
- Komentáře
- včera 11:21
- 0 Komentářů
- Laša
Tomás Roncero, neúnavný hlas madridisma a novinář deníku AS, servíruje další porci své typické vášně. V textu plném víry, ironie i fotbalové poezie líčí cestu Realu Madrid do finále Superpoháru — a připomíná, že tenhle klub nikdy neumírá.
Cvičení z přežití. V derby je nejdůležitější jediné: vyhrát. Jakkoliv. Hlavně aby ses druhý den v hospodě na rohu nepotkal s kamarádem z tábora Los Colchoneros a on tě nezačal popichovat — řekněme to diplomaticky. I když nehraješ nic moc. I když tě soupeř mačká. I když trpíš, jako by nemělo být žádné zítra. Šlo o to je srazit na zem, porazit je a připomenout jim, že to, co se stalo na Metropolitanu, se opakovat nebude. Madrid bude moci našim milým sousedům vždycky připomenout, že jsme vyhráli obě finále Ligy mistrů, že v Evropě máme navrch poměrem 15:0 a že je dokážeme porazit i ve chvílích, kdy jsme výrazně horší. Tým se chytil dvou záblesků. A jsme ve finále. To je to podstatné.
No tak, Cholo, to už stačí. Všichni víme, že Vinicius má krátkou zápalnou šňůru a že ho to přivedlo k řadě chyb, hlavně po té jeho hysterii při střídání v posledním El Clásicu. Ale je naprosto nepřijatelné, aby si Cholo hrál na nedotknutelného, vyběhl skoro až k lajně a zákeřně provokoval Brazilce. Takovéhle pouliční manýry se nemůžou brát jako normální, i když se Cholo mezi svými věrnými cítí neprůstřelný. Vini může mít své mouchy, ale když mi někdo řekne, že mě připraví o práci a že se mám podívat, jak mě lidi vypískávají, měl by si to hodně dobře rozmyslet…
Uruguajec. V týmu, který chce být šampionem, musíš mít aspoň jednoho Argentince a jednoho Uruguajce. A Valverdeho charrúská hrdost odšpuntovala derby ranou jak z jiného světa — přímým úderem na bradu nepřátelské družiny, granátem, který prorazil Oblakovu pevnost. Slavil s šílenstvím a obrovskou hrdostí. Jeho první gól v sezoně nemohl přijít v lepší chvíli. Atleti mu v Superpoháru svědčí od chvíle, kdy se hraje v Arábii. Moji červenobílí kamarádi mají dodnes noční můry z jeho záchranného, naprosto nezbytného kopu do Moraty — a teď i z tohohle večerního projektilu v Džiddě. Máme tě rádi, Fede. URUGUAYEC!!!
Rodrygova jemnost. Brazilec byl opačnou tváří Viníciuse, který dál tápe v koncovce a nemůže najít svou magii ani ztracenou sílu v situacích jeden na jednoho. Rodrygo pokračuje ve své snové formě a vstřelil gól, který nakonec znamená finále a šanci získat první trofej roku 2026. Jeho průnik středem úplně obnažil stopery Atlética a s naprostým klidem překonal Oblaka. Hrdina z duelů proti City je zpátky — a jeho místo je neoddiskutovatelné.
Jsme naživu. Kolegové — mnozí z nich fandí Barceloně — mi říkají, že bychom v nedělním finále snad ani neměli nastupovat, protože nás prý rozdrtí. Ale jak mi připomínají kamarádi z rockové kapely Alcalá Norte (naprostí borci!): „Roncero, jsme Real Madrid.“ A je to El Clásico. A Mbappé, skoro jako El Cid, v pátek nasedá do letadla, aby stihl velké představení v Džiddě. Nesmějte se předčasně. Viděl jsem svůj tým otočit mnohem horší situace. Jsem optimista. Vidím se jako superpohárový šampion.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
