Jediné vítězství Madridu v Aténách
- Liga mistrů
- dnes 9:48
- 0 Komentářů
- Zbynek H.
Bez triumfu v řecké metropoli v žádném ze svých devíti oficiálních zápasů, Real vyhrál pouze jeden ze tří přátelských utkání.
Není na světě město, které by se Realu Madrid tak vzpíralo jako Atény. Obr se z Ligy mistrů se nikdy nevrátil z řecké metropole s oficiálním vítězstvím. Až devětkrát cestoval bílý tým v evropských soutěžích do města Parthenónu a vítězství mu uniklo.
Tři porážky (Chelsea, AEK a Olympiakos) a šest remíz (Chelsea, jedna s Panathinaikosem a AEK a tři proti současnému soupeři, týmu z Pirea) tvoří bilanci Realu v řecké metropoli.
Od roku 2007 není po Madridu v Aténách ani stopy. Tehdy to byla remíza 0:0 proti Olympiakosu s dobře známými tvářemi z Realu — Raúlem Bravem a Juliem Césarem — a ze španělského fotbalu — Gallettim a Kovačevičem.
To byla poslední návštěva města, které Real poprvé poznal v oficiálním zápase při finále: finále Poháru vítězů pohárů v roce 1971. K jeho rozhodnutí byly potřeba dva zápasy. Gól Grossa v 90. minutě poslal finále do odvety proti Chelsea o dva dny později na stejném místě, stadionu Karaiskakis. Výsledek 2:1 přinesl trofej — jedinou, která se neobjevuje v historických úspěších Madridu — do Londýna.
Objevování Atén
Na cestovní mapě Realu Madrid mimo Španělsko, která začala 25. ledna 1913 výjezdem do Lisabonu se třemi zápasy, se Atény objevily až na jaře 1965. Poté, co byla v březnu uzavřena účast v Poháru mistrů (Real vypadl ve čtvrtfinále s Benficou), a liga byla v polovině dubna s přehledem vyhraná, Real si naplánoval dva přátelské zápasy mezi prvním utkáním pohárového kola proti Mestalle a odvetou.
První zápas byl doma (3:0 proti belgickému Royal Beerschot, 9. května); druhý, o tři dny později, v Aténách proti AEK. Na stadionu Nikos Goumas, který byl zcela zaplněný, ale bez avizované přítomnosti krále Konstantina, Real Madrid remizoval 3:3 poté, co prohrával 0:2, 1:3 a byly mu odvolány dva góly.
V září 1969 se Real vrátil do Atén. Tentokrát, aby se utkal s Panathinaikosem, přesně týden předtím, než liga odstartovala ve vysokém tempu: návštěvou Barcelony na Chamartínu.
Dne 5. září, s výrazným zpožděním, odletěl Real do Atén bez Amancia, který musel zůstat doma kvůli silné horečce. Real cestoval pod těžkými mraky. Prohrál finále turnaje Colombino (2:1 se São Paulem), finále Carranzy (s Palmeiras, 2:0) a jeho představení na Bernabéu, den před cestou do Řecka přes Řím, skončilo další porážkou proti dalšímu brazilskému týmu: 1:2 s Portguesou.
Stejně jako při své první návštěvě v Aténách se Real ocitl ve ztrátě o dva góly. Na hřišti v hrozných podmínkách slavilo 30 000 diváků čtvrthodinu před koncem prestižní vítězství Panathinaikosu, i když šlo jen o letní zápas.
Ale Real, v němž se Muñoz rozhodl neudělat jedinou změnu, se zvedl a vyrovnal díky gólům Grossa a v poslední minutě Zoca. Z 40 000 dolarů z vybrané částky putovalo 27 500 do pokladny Realu.
Liga, která začala remízou 3:3 proti Barceloně, byla pro Real katastrofou. Skončil šestý v sezóně, kterou zachránil ziskem Poháru, protože z Poháru mistrů vypadl v prosinci v osmifinále proti Standardu Lutych po dvou porážkách: 1:0 v Belgii a 1:2 doma.
Výjimka
Na trnité cestě Realu Madrid v Aténách existuje jediná výjimka: jedno vítězství ve 12 zápasech ve městě bohyně Athény. Bylo to proti stejnému soupeři, kterému čelí nyní – Olympiakosu.
V létě roku 1972 se Real rozhodl vyrazit na cesty. Po zahájení 1. srpna se tým pod vedením Muñoze vydal na Balkán. Začal jasnou porážkou na hřišti Crvene Zvezdy: 4:1. O tři dny později, 19., remizoval 2:2 v Sarajevu, když neudržel vedení 0:2.
Z bosenské metropole pak odletěl do Atén. Čekal ho první zápas v historii a neobvyklá očekávání.
Tentokrát měl trávník výborný vzhled, což bylo pro madridské hráče úlevou v utkání, které začalo při teplotě 35 stupňů a vysoké vlhkosti.
Real Madrid ukázal svou sílu hned od začátku a už ve 4. minutě Santillana vypálil nezastavitelnou střelu na Alberta José Polettiho, argentinského brankáře týmu z Pirea a trojnásobného vítěze Poháru Libertadores s Estudiantes de La Plata.
Přestože Řekové vyrovnali gólem Papadimitrioua, ve druhém poločase další branka Santillany a gól Amancia zpečetily vítězství, které si tehdy nikdo nedokázal představit, že i po 53 letech zůstane jediným triumfem Realu Madrid v Aténách.
Mendoza debutuje v Evropě
Evropský debut Ramóna Mendozy jako prezidenta Realu Madrid se odehrál v Aténách. S „Quintou del Buitre“ v čele a se spektakulárními posilami Macedou, Gordillem a Hugem Sánchezem zahájil bílý tým obhajobu své koruny vítěze Poháru UEFA na stadionu Nikos Goumas, chrámu AEK. A začal porážkou 1:0, první v sezóně. Bylo to jen mírné varování, protože na Chamartínu neměl tým Molowneho žádný problém postup vyřešit. Už po půlhodině vedl 4:0 v zápase, který přinesl jen jeden další gól.
Gól Portilla
Pokud Real Madrid nemá na kontě další porážku při svých oficiálních návštěvách Atén, je to díky 20. březnu 2002, kdy při svém debutu Portillo vstřelil nádherný gól, který zachránil jeho tým a stanovil výsledek 2:2 proti Panathinaikosu.
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: marca.com
