ANALÝZA: Odpustil Real Madrid Barceloně velký debakl?
- Analýzy a rozbory
- dnes 11:36
- 0 Komentářů
- Laša
Tým Xabiho Alonsa dostal Barcelonu pod tlak už od prvních náznaků a čísla ukazují, že konečný výsledek byl poněkud mírný.
Real Madrid ovládl první El Clásico sezony, čímž ukončil sérii čtyř porážek v řadě proti věčnému rivalovi a vytvořil si odstup v LaLize. Před vstupem do první třetiny soutěže mají Los Blancos už pětibodový náskok na Barcelonu.
Stadion Santiaga Bernabéu byl svědkem dalšího souboje dvou týmů, které si drží pevnou pozici, ale zároveň budí určité pochybnosti. Více otřeseně odchází Barcelona – přestože měla územní převahu i držení míče, téměř vůbec nevyvolala pocit nebezpečí. Naopak Real, který se v závěru zápasu trochu stáhl, působil hrozivěji. Nicméně zanechal dojem, že výsledek byl možná i vůči soupeři milosrdný.
Ale zasloužil si Madrid víc? Odpustil snad svému věčnému rivalovi debakl? Podle pocitů – toho neuchopitelného a subjektivního dojmu – se názory různí. Právě proto má smysl obrátit se k datům a hledat objektivnější odpověď.
Víc hrozby, méně míče
Na první pohled je jasné, že i přes pouhých 31,6 % držení míče řídil tým Xabiho Alonsa zápas skrze neustálou hrozbu: 23 střel celkem (z toho 10 na bránu) oproti 15 (z toho 6 na bránu) ze strany Flickovy Barcelony. Jinými slovy – Barça měla víc balón, ale Madrid měl pod kontrolou zápas. Xabiho plán byl opět chirurgicky přesný: přenechat míč soupeři a trestat každou ztrátu. A dělal to v tempu přechodů, které Barcelona nedokázala zastavit.
Statistiky utkání (zdroj: MARCA)
Bílý balet dominoval i po časových úsecích. První půli zakončil s 12 střelami (7 na bránu) a dvěma góly. Barcelona odpověděla sedmi pokusy, čtyřmi mezi tyče a jediným zásahem.
Ve druhé půli, navzdory závěrečnému náporu Flickova týmu, zůstala čísla podobná: Real vystřelil jedenáctkrát (3x na bránu), Barça osmkrát (2x přesně).
Statistiky první půle (zdroj: MARCA)
Je tedy zřejmé, že co do objemu šancí byl Real aktivnější než Barcelona. Jenže jak víme, něco jiného je počet příležitostí — a něco jiného jejich nebezpečnost. Právě proto mluvíme o očekávaných gólech (xG), metrice, která měří pravděpodobnost, že daná šance skončí gólem. Zohledňuje přitom řadu proměnných a umožňuje tak posoudit kvalitu vytvořených příležitostí.
Následující graf ukazuje průběh zápasu právě z pohledu xG. Jde o časovou osu, kde každý schod představuje jednu šanci — a jeho velikost odpovídá pravděpodobnosti, že skončí gólem. Symboly míče pak označují skutečně vstřelené branky.
Statistika očekávaných gólů (zdroj: MARCA)
Tímto způsobem vidíme, že Madrid nejenže si vytvořil více šancí, ale od samého začátku byl výrazně nebezpečnější. První věc, která upoutá pozornost, je fakt, že hned první příležitost skončila gólem. Poté následovala řada méně kvalitních šancí, než přišel druhý zásah. Ve druhém poločase měli „Los Blancos“ velmi nadějnou příležitost z penalty, kterou však Mbappé neproměnil. Další vážnější hrozbu si vytvořili až v závěru, kdy sice několikrát zakončovali, ale šlo o pokusy s nízkou pravděpodobností gólu.
Každopádně tým vedený Xabim zakončil El Clásico s kumulovanou hodnotou 3,63 xG. To znamená, že podle kvality všech vytvořených šancí měl vstřelit tři až čtyři góly. Barcelona si vytvořila prakticky tolik, kolik sama skórovala (1,14 xG), takže spravedlivější výsledek by byl jasná výhra Madridu – nebo alespoň pohodlnější vítězství. Neustálý růst Madridu ukazuje tým, který ani na chvíli neztratil emocionální ani ofenzivní kontrolu nad zápasem, a to i v momentech, kdy míč držela Barcelona.
Mapa střel pomáhá pochopit, proč jsou čísla tak jednoznačná: více než 20 pokusů, vysoká koncentrace zakončení v srdci vápna a dvě naprosto jasné šance (xG přes 0,4). Madrid se nespokojil se střelami z dálky – rozebral Barcelonu vnitřními prostory, s opakovaným a účinným útočným vzorcem.
Střely Los Blancos v nedělním El Clásicu (zdroj: MARCA)
I kdybychom ze vzorce vyřadili Mbappého penaltu – specifickou situaci, která nám příliš nepomáhá při hodnocení kvality zakončení týmu – Madrid si i tak vytvořil dostatek šancí na výraznější vítězství.
Dva vstřelené góly (bílá kolečka) neodrážejí skutečný rozsah jeho dominance. Tým Xabiho Alonsa totiž generoval více, než kolik skutečně proměnil – rozdíl, který naznačuje spíše nedostatek přesnosti než nedostatek kreativity.
Neviditelná kontrola: hrozba bez míče
Očekávané góly (xG) dokážou změřit pouze situace, které vedou k zakončení. Jenže v zápasech existují i fáze latentního nebezpečí – momenty, kdy tým vytváří tlak, aniž by nutně vystřelil. Právě tuto skrytou dimenzi zachycuje metrika zvaná očekávaná hrozba (xThreat).
Následující graf pomáhá tuto dynamiku lépe pochopit v průběhu utkání. Jednotlivé „hory“ představují míru hrozby každého týmu – čím vyšší vrchol, tím větší nebezpečí. Nejde tedy jen o držení míče, ale o to, co s ním tým dokáže vytvořit i bez přímého zakončení.
Graf, který znázorňuje úroveň hrozby v jednotlivých fázích zápasu (zdroj: MARCA)Trend je jasný: Madrid byl týmem, který po většinu zápasu generoval největší nebezpečí – a to s nejvyšší intenzitou. Nejvýraznější fáze tlaku (minuty 25–45 a 50–60) se kryly s jeho úseky vysokého presinku a rychlých zisků míče po ztrátě.
Barcelona naopak dokázala vyvolat větší pocit ohrožení v úvodních deseti minutách a v některých pasážích druhého poločasu, zejména kolem 60. a 70. minuty. Její tlak však nedosahoval intenzity, jakou předváděli „Los Blancos“.
Spravedlivý výsledek?
Skóre odměnilo lepší tým, ale zároveň potrestalo jeho nedostatek přesnosti. Výsledek 3:1 – nebo dokonce 4:1 – by lépe odpovídal tomu, co se na hřišti skutečně odehrálo. Madrid nejenže tvořil více a kvalitněji, ale dokázal zneutralizovat barcelonské držení míče a proměnit ho v pouhou iluzi. Bránil vysoko, útočil s přesvědčením. Zatímco Flickův tým kombinoval, Xabiho tým hrozil.
Zasloužené vítězství, bez debat – ale s výsledkem, který byl vzhledem k datům… i dění na hřišti až příliš skromný.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
