Xabi Alonso: V Realu Madrid to podle mě skončilo příliš brzy

Bývalí trenéři Realu
dnes 6:56
0 Komentářů
Laša

Xabi Alonso (zdroj: realmadrid.com)

Xabi Alonso byl hostem Jamieho Carraghera v pořadu Boss, který vzniká pro Sky Sports. Přinášíme nejzajímavější výroky bývalého trenéra Realu Madrid a současného kouče Chelsea z tohoto rozhovoru.

Proč jste si vybral Chelsea?

„Šlo o správné načasování. Myslím, že pro mě nastala ta pravá chvíle. Po Leverkusenu a Realu Madrid jsem si dal pauzu a chtěl jsem si vybrat místo, ke kterému si vytvořím vztah a z něhož budu mít dobrý pocit. Chelsea jsem znal. Předtím jsem s ní sice nebyl nijak spojený, ale z toho, co jsem slyšel a věděl, jsem tušil, jaký potenciál v sobě skrývá. Některé věci se daly změnit a já si řekl, že bychom tu cestu mohli společně nastoupit.“

Chelsea v poslední době propustila řadu trenérů. Neměl jste obavy, že by se podobná situace mohla opakovat, a chtěl jste se proto rychle vrátit do práce?

„Ne, to mě neznepokojovalo, protože vím, že je potřeba dosahovat výsledků. Zároveň jsem ale měl ujištění, že vedení je do projektu skutečně zapojené, a cítil jsem, že jsme na jedné lodi. Věděli jsme, kde chceme být za rok nebo za dva a že k tomu potřebujeme čas. Je to proces, jehož cílem je všechno správně vybudovat. Proto si myslím, že první etapa i to, co jsme v týmu zlepšili, dopadly dobře. Odehráli jsme teprve sedm zápasů, ale máme jasný směr a víme, čeho chceme dosáhnout. Vůbec si s tím nedělám starosti. Fotbal je o výsledcích a ty musíte přinášet. Stejně důležitý je pro mě ale i pocit, že postupujeme správně a máme plán, na kterém se všichni shodneme.“

Jakým trenérem jste se chtěl stát pod vlivem Beníteze, Ancelottiho, Mourinha a Guardioly, kteří vás během kariéry vedli?

„Každý z nich pro mě byl v určité fázi kariéry velmi důležitý. Do Liverpoolu jsem například přicházel jako jednadvacetiletý nebo dvaadvacetiletý hráč. Kdybych tehdy zamířil k Ancelottimu, možná by to vypadalo jinak než v době, kdy jsem s ním spolupracoval v Madridu jako třicetiletý. V dřívější fázi jsem potřeboval spoustu taktických pokynů a vysvětlení. Trenér mi musel říct: ‚Narazíš na takový tým, jeho hráči budou dělat to a to a ty díky tomu můžeš získat výhodu.‘ Rafa v tom byl velmi dobrý. Dokázal budovat týmy, které uměly konkurovat soupeřům a fungovat jako jeden celek. Během pěti let, které jsme spolu strávili v Liverpoolu, mi hodně pomohl. Později, když už jsem byl vyzrálejším fotbalistou, jsem přestoupil do Madridu, kde jsem se setkal s Josém. Pracoval jsem s Pellegrinim, Josém a Ancelottim, především ale s Josém. Tam šlo o soutěživost a mentalitu. Byl jsem dobrým hráčem a už jsem vyhrál různé trofeje, ale stále jsem se mohl zlepšovat. Šlo o schopnost prosadit se v konkurenci, vítěznou mentalitu a o to, abych se stal odolnějším. V Madridu jsem dospěl. Moje poslední etapa v Mnichově pak byla trochu jako magisterské studium po získání bakalářského titulu. Po bakaláři chcete pokračovat dál a udělat si magistra. Zamířil jsem ke Guardiolovi, protože mě nesmírně zajímalo, proč jeho týmy hrají tak dobře. Chtěl jsem si to vyzkoušet a poznat jeho práci zevnitř. Myslím, že právě poslední etapa kariéry v Mnichově mě připravila na to, abych se pokusil stát trenérem. Začal jsem přemýšlet o jednotlivých procesech, o tom, jak všechno funguje a jak je potřeba pracovat. V těch letech jsem všechno velmi pozorně sledoval, protože jsem věděl, že se moje hráčská kariéra blíží ke konci a že se poté pokusím stát trenérem.“

Mluvil jste s některým z těchto trenérů o tom, že byste se chtěl stát koučem?

„Ano, když už jsem byl starší, mluvil jsem o tom s Ancelottim a Guardiolou. Pamatuji si, že v mé poslední sezoně s Ancelottim mě pozval, abych vedl týmovou poradu. Řekl mi: ‚Xabi, dnes povedeš poradu ty.‘ Bylo to během předsezonní přípravy. Mluvil jsem o tom také s Pepem. Měl kolem sebe řadu asistentů, se kterými si vytvořil dobrý vztah. Myslím, že ho nepřekvapovalo, jak moc se zajímám o hru a že bych se v budoucnu chtěl pokusit stát trenérem.“

To, čeho jste dosáhl v Leverkusenu, bylo neuvěřitelné. Slavil jste úspěchy a poté se vrátil do Madridu, do klubu, který dobře znáte a s nímž jste vyhrál Ligu mistrů i ligový titul. Samozřejmě to nedopadlo tak, jak jste si představoval. Jakou nejdůležitější lekci jste si z Madridu odnesl jako trenér? Co vám tato zkušenost dala? Pořád jste byl poměrně nezkušeným koučem, na nejvyšší úrovni jste měl za sebou možná dva nebo tři roky.

„Ano, tři roky… Mám tak trochu pocit, že to skončilo příliš brzy, ještě než jsme mohli zjistit, jestli se všechno vyvine dobře, nebo špatně. Byli jsme uprostřed sezony a stále jsme bojovali v La Lize i Lize mistrů. Takže… Trénovat Real Madrid je ale zkušenost sama o sobě. Real Madrid je výjimečný ve všech ohledech. V mnoha věcech se od ostatních klubů liší. A já jsem se z toho poučil. Neohlížím se zpátky s hněvem. Beru to tak, že jsem to zkusil a snažil se ze sebe vydat maximum. Teď se soustředím na budoucnost. Ale musel jsem to zkusit.“

Laša

Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.