Mbappé: Chápu, že jsou fanoušci frustrovaní, ale musí pochopit, že je k zisku trofejí potřebujeme
- Mužstvo
- dnes 8:45
- 0 Komentářů
- Laša
Kylian Mbappé poskytl rozsáhlý rozhovor pro deník AS.
V Realu Madrid už působíš dva roky a několik měsíců. Je Real Madrid takový, jaký si ho představoval kluk, který snil o tom, že za něj jednou bude hrát?
„Ano, přesně takový. Čekal jsem nejlepší klub na světě a obrovské nadšení madridistů po celém světě. Když jsem sem přicházel, už jsem měl určité jméno, ale jakmile se stanete hráčem Realu Madrid, dostanete se na úplně jinou, vyšší úroveň. Myslím, že pokud se chcete zapsat do historie fotbalu, musíte projít Realem Madrid.“
A našel jsi tady to, co jsi hledal?
„Našel jsem větší klid. Ve Francii ho mám méně. Chtěl jsem poznat novou kulturu a rychle se přizpůsobit té španělské. Samozřejmě mi ještě trochu chybí, ale myslím, že se ve Španělsku každým dnem cítím lépe. Nikdy jsem neměl pocit, že bych tady nebyl šťastný. Jen na začátku, když jsem ještě neměl vlastní bydlení. Když nemáte svůj domov, je to zvláštní pocit. Vždycky se chcete vrátit domů a být se svými blízkými. Od chvíle, kdy jsem měl vlastní domov, jsem byl v Madridu a ve Španělsku vždycky šťastný.“
Troufneš si vyrazit do města?
„Ano, ale ne příliš často. Občas můžu. Mám klid, ale… Je to normální, patří to k mé práci i životu a stoprocentně to akceptuji.“
Žije se ti v Madridu dobře?
„Ano, v Madridu se mi žije opravdu dobře. Opravdu.“
Real Madrid, Španělsko a samotný Madrid. Jsou takové, jaké jsi očekával?
„Ano, na sto procent. Ani o procento méně, než jsem očekával. Hrát každý týden na Bernabéu je výsada. Ta obrovská podpora fanoušků… Ve Španělsku jsem našel něco, co jsem vůbec nečekal. Dostalo se mi podpory z celého Španělska. Moc se mi tady líbí. Poprvé v životě jsem opustil svou zemi a byl to pro mě důležitý okamžik. Jsem opravdu šťastný, že jsem se tak rozhodl. Hrát na Bernabéu ve vás vždy vyvolává emoce, už jen kvůli legendárnímu statusu tohoto stadionu a jeho historii. Každý zápas je novou příležitostí.“
Pamatuji si jednu z tvých návštěv Bernabéu ještě v dresu PSG. Bylo vidět, jak sis stadion prohlížíš. A všichni jsme si tehdy říkali: „Obdivuje místo, které bude brzy jeho domovem.“ Co se ti tehdy honilo hlavou?
„Bylo to něco trochu víc, protože hrát za Real Madrid je úplně jiný pocit. Když jsem sem přijel s PSG, Bernabéu ještě nebylo dokončené. Byl to fantastický stadion, ale stále na něm zbývaly nějaké drobnosti. Dobře si pamatuji, jak jste říkali, že se na něj dívám a přemýšlím, že tady jednou budu hrát… Pamatuji si to velmi dobře. Bylo to den před zápasem Ligy mistrů a na stadionu byl obrovský hluk. Pracovalo se tam, shora se ozýval velký rámus, takže jsme všichni koukali nahoru, protože jsme měli pocit, že nám něco spadne na hlavu. Říkalo se, že jsem byl nadšený, a samozřejmě že jsem byl, protože to byl fantastický a historický stadion. V tu chvíli tam ale byl hlavně obrovský hluk. Od dne své prezentace a při každém zápase, který tady hraji, mám pocit, že je to něco výjimečného.“
Vyvolává v tobě hraní na Bernabéu stále emoce?
„Ano, vždycky, opravdu vždycky. Je to legendární stadion, cítíte tíhu historie a každý zápas je jiný. Všichni zapomínají na to, co bylo, a soustředí se na to, co přijde. Pokaždé máte šanci dokázat něco nového a to na všech stadionech světa nezažijete. Vím, že mě i celý tým na Bernabéu čekají další magické večery. A když jeden z takových magických večerů přijde, není na světě lepší místo.“
Florentino Pérez se o tvůj přestup snažil řadu let, až se mu to nakonec podařilo. Jakou roli sehrál v tvém příchodu do Realu Madrid?
„On mě sem přivedl. Už deset let před mým příchodem jsme spolu byli neustále v kontaktu. Vždycky ke mně byl velmi vstřícný a chápal okolnosti každého rozhodnutí, ať už bylo pro Real Madrid výhodné, nebo naopak ne. Vždycky mi říkal, že jednoho dne budu hrát za Real Madrid. A teď jsem tady a jsem za to nesmírně šťastný. Proto mu musím poděkovat za všechno, co pro mě udělal a co pro mě stále dělá. Je to nejlepší prezident na světě.“
Byl nějaký konkrétní detail, který tě přesvědčil, že máš do Realu Madrid přestoupit?
„Upřímně, k příchodu do Realu Madrid vás nemusí přesvědčovat vůbec nic ani nikdo. V mém příběhu s Realem jsem sem chtěl přijít, ale nebylo to možné. Ve fotbale přicházejí chvíle a rozhodnutí, která nejsou ve vašich rukou. Důležitý je správný moment a musíte počkat, až se rozsvítí zelená na všech stranách, abyste mohli odejít. Všichni, kteří byli tehdy kolem mě, věděli, že v určitém okamžiku budu chtít do Realu Madrid přestoupit. O tom, že jsem sem chtěl přijít, nebyly žádné pochybnosti. Někdy ale něco zkrátka není možné a vy s tím nic neuděláte. Musíte to přijmout. Samozřejmě přichází zklamání, ale život fotbalisty spočívá v tom, že se díváte dopředu, ne zpátky. K příchodu do Realu Madrid mě nemusel přesvědčovat nikdo, dokonce ani Florentino Pérez, přestože je to tak výrazná osobnost. Bylo to pro mě samozřejmé.“
Byl poslední rok v PSG těžký?
„Samozřejmě. A ne všechno, co se tehdy dělo, je veřejně známé. Je to součást mé životní cesty. Nemyslím si, že bych po dvou letech měl někoho kritizovat. Bezpochyby to bylo těžké, ale je to minulost a další etapa, kterou jsem musel projít, abych si splnil svůj sen.“
Trénoval tě Ancelotti, Xabi Alonso, Arbeloa… a teď Mourinho.
„Všichni čtyři jsou významnými postavami fotbalu. Být součástí jejich cesty je vždycky výsada. Od každého jsem se něco naučil, protože na fotbal mají velmi odlišné pohledy. Ve svých kariérách jsou vítězi a od každého se můžete něco naučit. Je ale pravda, že s Mouem je to jiné. Je to jeden z nejchytřejších lidí, které jsem v životě potkal. Je to lídr. Věděl jsem to už před jeho příchodem, ale když ho vídáte každý den, uvědomíte si, že je to výjimečný člověk a legendární trenér, který zanechal výraznou stopu ve své éře a bude ji zanechávat i s námi. O tom nepochybuji.“
Vyzval tě, abys nastřílel 50 gólů?
„Ne, žádné konkrétní číslo mi nedal. Řekl mi, abych dával góly. Nikdy si nestanovuji žádný limit ani konkrétní střelecký cíl, protože nevíte, co se během sezony může stát. Stanovit si určitý počet gólů znamená vytvořit si vlastní hranici a tu já nechci. Když dávám hodně gólů, jsem velmi šťastný. Když jich dávám méně, jsem šťastný také, ale v každém zápase pracuji na tom, abych pomohl týmu a zůstal soustředěný v každém okamžiku.“
Nejlepším příkladem byla právě asistence na vítězný gól Espího v Elche, že?
„Samozřejmě, to je jasné. Raději vyhraju, takže je potřeba přihrát. Myslím, že jsem mohl zakončovat, ale Espí byl úplně sám a byla to stoprocentní gólová šance. Ani na okamžik jsem proto nepřemýšlel o střele.“
Co říkáš lidem, kteří tvrdí, že jen střílíš góly?
„Je to jejich názor. Postupem času a s přibývajícími zkušenostmi jsem pochopil, že ve fotbale má každý svůj názor a musíte ho respektovat. Někdy se na věci dívají stejně jako vy, jindy úplně jinak. Ve fotbale neexistuje jediný způsob, jak vyhrávat, jsou jich miliony. Proto jsem vždycky otevřený naslouchat. Jsou lidé, kteří vás chtějí jen vyprovokovat nebo vám ublížit. Vždycky ale rád mluvím s lidmi, kteří se chtějí bavit o fotbale, mají na něj ucelený pohled a vlastní představu o tom, jak by měl vypadat. Člověk se může něco naučit i z toho, když se na fotbal podívá z jiné perspektivy.“
Na obzoru je Zlatý míč. Co podle tebe musí fotbalista udělat, aby ho získal?
„Možná jsem měl dobrý rok. Ale tohle není v mých rukou. Mým cílem je vždycky pomáhat spoluhráčům, dávat do toho všechno a přesvědčit ty, kteří hlasují. Nakonec jsou to lidé jako ty, protože ty také hlasuješ. [José Félix Díaz, ředitel deníku AS a autor rozhovoru, hlasuje za Španělsko.] Moje práce spočívá v tom, abych hlasující přesvědčil svými výkony na hřišti.“
Přesvědčovat svými výkony na hřišti je tedy tvůj hlavní argument?
„Vždycky, vždycky. Na tom stojí celá moje kariéra. Základem všeho je hřiště. Myslím, že dokážu dobře mluvit, ale ještě lépe za mě mluví moje nohy. Vždycky chci mluvit nohama. To je nejlepší. Všechno ostatní je součástí fotbalu, ale já se vždy snažím soustředit na hřiště a na to, co můžu předvést svou hrou.“
Které hráče považuje Mbappé letos za favority na zisk Zlatého míče?
„To není moje starost, protože nepřemýšlím nad tím, co musím udělat, abych ho získal. Nejdůležitější pro mě je, aby se Zlatý míč vrátil do Realu Madrid. Je to nejlepší tým na světě. Musí se vrátit na Bernabéu, k madridistům. Chci, aby se vrátil ke všem těm lidem, aby jim přinesl radost a naději. Ti lidé si ho zaslouží víc než kdokoli jiný. Být hráčem Realu Madrid znamená bojovat o všechny trofeje. Zlatý míč je jednou z nich a já budu bojovat o to, abych ho znovu přivezl do Realu Madrid. Mnoho hráčů ho dokázalo získat v tomto dresu a já chci být jedním z nich.“
Je to období individuálních ocenění, ale zároveň také budování základů pro týmové úspěchy, že?
„Je to také období, kdy musíme položit základy pro vítězství a týmové trofeje, které přijdou ve druhé polovině sezony. Nemůžeme šest měsíců nic dělat a pak si říct, že chceme všechno vyhrát. Takhle fotbal nefunguje, není to tak jednoduché. Nemůžete k tomu přistupovat tímto způsobem. Proto jsme teď společně s trenérem, klubem a celou strukturou, kterou máme, maximálně soustředění. Velmi pečlivě se koncentrujeme na to, co musíme udělat. Ale všechno to musíme ukázat na hřišti. Jako vždycky.“
Musí být hráči jednoho týmu přátelé?
„Musíme spolu dobře vycházet, držet při sobě a pracovat pro společný cíl. V tvém případě je tím cílem úspěch a sláva deníku AS, v mém případě Real Madrid. Ty se snad přátelíš se všemi v AS? Je to spíš otázka nové generace fanoušků, protože kvůli sociálním sítím je všechno pod drobnohledem. Někdo někomu nepodal ruku, někdo se neusmál… Ale to je normální. Víme, že to tak je, a snažíme se dělat všechno co nejlépe, aby lidé nehledali něco tam, kde to někdy vůbec není. Nejdůležitější je Real Madrid.“
Nemůžete přece celý den a v každou chvíli všechno vysvětlovat…
„Myslím si to stejně jako ty. Problém ale nastává ve chvíli, kdy za mě všechno vysvětlují ostatní. Je to velmi složité téma, ale my myslíme pouze na to, aby Real Madrid vyhrával. Real Madrid je důležitější než všechno ostatní, než každý vztah i každá osobní ambice. Je to Real Madrid.“
S kým si na hřišti nejlépe rozumíš – s Viniciusem, nebo Bellinghamem?
„Jsou velmi odlišní. Na hřišti dělají úplně jiné věci. V některých aspektech hry si lépe rozumím s Judem, v jiných zase s Vinim, Gülerem, Brahimem, Diomandem, Espím… Ten posledně jmenovaný letos nastřílí hodně gólů, má čich na branky.“
Kterého hráče bys přivedl do Realu Madrid?
„Cristiana, Zidana nebo Ronalda, kdyby se mohli vrátit. Cristiano by se vrátil. Zizou si občas ještě zahraje. A Ronaldo… kvalita se nikdy neztrácí. Jsou to velké osobnosti Realu Madrid. Pro klub toho udělali opravdu hodně a mezi madridisty stále vyvolávají obrovské nadšení.“
Pojďme k mistrovství světa. Co se stalo v zápase se Španělskem? Bylo opravdu o tolik lepší, jak se zdálo?
„Vyhráli a ve fotbale platí, že když vyhrajete, máte pravdu. Myslím, že jsme udělali chybu už v úvodním nastavení zápasu a proti týmu, který rád drží míč, je pak o to těžší hrát s jednobrankovým mankem. Nebyl to náš den. Na mistrovství světa navíc nemáte jako v Lize mistrů možnost odvety. Neodehráli jsme zápas tak, jak jsme měli. Je to jednoduché. Myslím, že to pro nás byla promarněná příležitost, ale budeme pracovat na tom, abychom dostali další.“
Francie v posledních letech vyhrála mistrovství světa, skončila druhá a dostala se do semifinále. Je Francie nejlepší reprezentací?
„Vždycky říkám, že dominuje ten, kdo vyhrává. A teď dominuje Španělsko, protože vyhrálo, a to musíme respektovat. My ale vždycky bojujeme o nejvyšší příčky a každý, kdo sleduje naše zápasy, vidí, že bojujeme o všechny trofeje. Máme kvalitu, tým i hráče, ale musíme dát každému, co mu patří. Vyhrálo Španělsko, které je nejlepší reprezentací na světě. V tuto chvíli je nejlepší Španělsko.“
A kdo byl nejlepším hráčem mistrovství světa?
„Několik hráčů se na tomto mistrovství světa ukázalo ve velmi dobrém světle. Pak už je to otázka názoru a toho, čeho si ve fotbale ceníte. Jeden ukáže na toho, jiný zase na někoho dalšího. V zápasech jsme viděli spoustu kvality. Přijely velké hvězdy a ukázaly, proč mezi ně patří. Byl to povedený turnaj, padalo hodně gólů a myslím, že na něj budou lidé vzpomínat v dobrém.“
Jeden den skóroval jeden, další den druhý a potom zase někdo jiný… Vypadalo to, jako byste mezi sebou soupeřili. Bylo to mistrovství světa hvězd.
„Spousta hráčů se ukázala v tom nejlepším světle. A to je dobře, protože mistrovství světa je největší sportovní událostí. Sleduje ho celý svět a lidé si ho budou pamatovat. Když vidíte nejlepší fotbalisty světa, jak potvrzují svou kvalitu a píší historii, je to něco, na co budou lidé vzpomínat ještě mnoho let.“
Co se ti honí hlavou, když tři nebo čtyři zápasy neskóruješ? Začne se z toho stávat posedlost?
„Já nečekám tři nebo čtyři zápasy, stačí mi jeden. Zápas bez gólu je těžký, ale ten pocit mám vlastně rád. Když jste jako já zvyklí pravidelně skórovat a najednou nedáte gól ve dvou zápasech, lidé si toho všimnou a začnou o tom mluvit. Trochu vás to naštve a do dalšího utkání pak jdete s ještě větším odhodláním a touhou být nemilosrdný. V kariéře se mi jen málokdy stalo, že bych několik zápasů po sobě neskóroval. Lidé vás povzbuzují a pokud to dokážete správně přijmout, dodá vám to ještě větší odhodlání. Pak se všechno může zase vrátit do normálu.“
Je střílení gólů uměním?
„Není to jen umění. Myslím, že je to způsob života a způsob, jakým každý den vnímáte fotbal. Je to posedlost střílením gólů. Všichni fotbalisté, kteří jich nastříleli hodně, měli k brance zvláštní vztah. Vědí, že jde o výjimečné spojení, protože je v tom pocit, který velmi dobře známe a který chceme zažívat znovu a znovu. Je to radost a pocit naplnění, který chcete prožívat pořád.“
A je to snadné?
„Ne, protože kdyby bylo, dávali by góly všichni. Ne každý skóruje, ale není na tom nic špatného. Lidé si někdy myslí, že je to problém. Každý má na hřišti svou úlohu. Ne každý střílí góly, ne každý dokáže dobře přihrát nebo správně napadat… Pro mě je právě zakončení nejtěžší částí fotbalu, ale fotbal není snadný na žádné pozici. V Realu Madrid, který patří do absolutní světové špičky, je každý člověk na hřišti i mimo něj elitou ve svém oboru. Není to jednoduché.“
Když dostaneš míč poblíž pokutového území, na co se díváš jako první – na spoluhráče, nebo na branku?
„Záleží na situaci. V Elche jsme například měli tu poslední akci, kdy jsem se podíval na spoluhráče, zatímco předtím, když jsem vstřelil gól, jsem hleděl na branku. Každý okamžik je jiný. Každá situace má svůj kontext. Záleží na tom, kdo je kolem vás, kde se zrovna nacházíte a v jaké fázi zápasu jste. Každou sekundu zpracováváte obrovské množství informací a musíte se rychle rozhodnout. Proto někdy neuděláte správné rozhodnutí. Všechno se děje tak rychle, že si myslíte, že jste zvolili nejlepší řešení, a o vteřinu později vidíte, že tomu tak nebylo. Ale právě v tom je kouzlo fotbalu. V neděli je derby a počítat bude jen to, co se odehraje tehdy. Všechno, co bylo předtím, nebude mít žádný význam.“
O titulech se rozhoduje až na konci sezony, ale už teď si nemůžete dovolit žádné zaváhání…
„Na týmové trofeje, které se rozdávají na konci sezony, se pracuje už teď. Musíte položit základy týmu, nastavit úroveň týmové hry, vytvořit soudržný kolektiv a vybudovat všechno ostatní. Platí to i pro nás, protože máme nový realizační tým a fungujeme v novém systému. Právě teď budujeme základy úspěchu, který chceme sklízet ve druhé polovině sezony.“
Lamine nedávno řekl, že vy dva jste nejlepšími hráči na světě…
„Je to fotbalista s obrovským talentem a mám pocit, že ho čeká velká kariéra. Přeji jemu, jeho rodině i jeho blízkým jen to nejlepší.“
Real Madrid je plný hvězd a hráčů z absolutní světové špičky. Patří Diomande na tuto úroveň?
„Je na určitém stupni této cesty. Budujeme vztahy mezi hráči a zároveň jako tým. Diomande je teď součástí tohoto procesu. Když přišel do Valdebebas, už první den jsme viděli, že má kvalitu. Později se při zápasech hodně mluví o 140 milionech a podobných věcech. Je mladý, je mu 19 let, ale kvalitu bezpochyby má. Vidíme ji a už ukázal, co v něm je. Snažíme se chránit jeho i všechny ostatní hráče v kádru, protože nakonec budeme potřebovat každého. Sezona je velmi dlouhá a pokud chceme bojovat o všechny trofeje, nemůžeme spoléhat jen na jedenáct hráčů.“
A teď derby, výjimečný zápas.
„Je to zápas, který chceme hrát vždycky. Utkání plné emocí a napětí. Víme, co derby znamená pro madridisty i pro nás. Přesně takové zápasy chcete hrát, v tomto případě navíc na hřišti soupeře. Hraji velmi rád venku, mimo Bernabéu. Právě v takových zápasech se ukazuje charakter hráčů a v podobných utkáních je důležité ho mít. Chceme dál vyhrávat, s obětavostí, nasazením a charakterem…“
Je Barcelona v této sezoně hlavním soupeřem? Začala ji opravdu dobře.
„To je dobře pro ně. Nerad mluvím o jiných týmech, protože nejsem uvnitř a nevím, co přesně dělají. Vyhráli své zápasy, ale sezona teprve začala.“
Co bys vzkázal madridistům, kteří jsou občas trochu nervózní, když to tak řeknu?
„Náročnost. Vzkázal bych jim, aby byli nároční. Je to Real Madrid a já to chápu. Jako u všeho je ale potřeba vnímat určitý kontext. Někdy vyhrajeme a oni vidí, že to byl těžký zápas, jindy to tak třeba není. Potřebujeme, aby cítili, že teď potřebujeme Bernabéu, protože je to nejlepší stadion na světě. Máme nejlepší fanoušky na světě a když stojí za námi, jsme mnohem silnější. Zároveň ale jejich náročnost chápu. V minulé sezoně jsme nic nevyhráli a lidé už jsou frustrovaní. Do určité míry rozumím tomu, že je to normální. Oni ale také musí pochopit, že pokud chceme získávat trofeje, bez nich to nedokážeme. Přes všechnu naši kvalitu a nasazení… bez nich nevyhrajeme. Prosím je, abychom táhli za jeden provaz, bok po boku. Pak budeme mnohem silnější a budeme moci bojovat o všechno.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
