Mourinho: Když přijde těžká chvíle, tenhle tým zareaguje a vyhraje
„Jsou zápasy, které vypadají jako rozhodnuté, ale ve skutečnosti ještě zdaleka nekončí. Máme v nich tři, čtyři nebo pět šancí definitivně rozhodnout, ale nedokážeme je proměnit,“ řekl trenér Realu Madrid po vítězství nad Elche.
José Mourinho po vítězství Realu Madrid nad Elche předstoupil před novináře v tiskové místnosti stadionu Martínez Valero. Trenér Los Blancos mluvil především o problému, který se opakoval i v tomto utkání:
„Myslím, že ten problém je zcela zřejmý. Mnohem těžší je pochopit, proč k němu dochází. Je ale snadné vidět, že některé zápasy vypadají jako rozhodnuté, přestože ve skutečnosti ještě rozhodnuté nejsou. Máme v nich tři, čtyři nebo pět šancí zápas definitivně ukončit, ale nevyužijeme je. A když to nedokážeme, jako bychom přešli z naprosté lehkosti – protože do té chvíle to bylo snadné – k tomu, že přestaneme mít zápas pod kontrolou. Jako bychom si řekli: ‚Dobře, nedali jsme gól, nerozhodli jsme na 3:0 nebo 4:0, ale stejně už je to hotové.‘ Připadá mi to, jako když všechno vypadá jednoduše a člověk nechá věci jen tak plynout.“
„Na takových španělských stadionech, kde je plno a fanoušci vytvářejí fantastickou atmosféru, proti Realu Madrid bojují až do poslední chvíle. Stačí jeden gól a zápas je znovu otevřený. Dobré ale je, že když přijde těžká chvíle a tlak spojený s rizikem ztráty bodů, tým dokáže zareagovat a vyhrát. A to je nakonec to nejdůležitější. Jedna věc je také pozitivní – při zápasech Realu Madrid se nikdo nenudí, protože jsou opravdu zábavné.“
Carlos Espí
„Daří se mu dobře a týmu odvádí důležitou práci. Je to kluk s obrovskou motivací, který má před sebou hráče, jenž není úplně běžným fotbalistou. Hrát s nimi oběma zároveň není jednoduché, protože pak nemáme na křídlech typické hráče pro systém 4-4-2 a tým ztrácí rovnováhu. Když jsem na konci zápasu udělal ty změny, šel jsem do úplného rizika. Vyhráli jsme, ale stejně tak jsme mohli prohrát. Jenže museli jsme to zkusit, protože remíza nám v tu chvíli nestačila.“
Diomande
„Roste a zlepšuje se. Po fyzické stránce už je vidět, že má v nohách potřebné minuty. Zároveň se zlepšuje i jeho spolupráce se spoluhráči. Při druhém gólu mu Valverde poslal přihrávku, kterou by možná před měsícem ještě nedostal. Teď se jejich vzájemné porozumění zlepšuje. Má skvělou pracovní morálku a je velmi inteligentní. Není snadné odehrát devadesát minut se žlutou kartou, ale dokázal se velmi dobře kontrolovat a pro tým odvedl skvělou práci. Jsem s ním spokojený.“
Trápí vás inkasované góly?
„Nejde jen o nedělní zápas, ale o každý zápas. Mám rád, když můj tým střílí góly. Moc se mi líbí, když skórujeme, až na výjimku proti Betisu. Dát čtyři, dát tři góly… To je něco, co mám opravdu rád. Zároveň ale chci mít zápasy pod kontrolou a nerad soupeři něco daruji. Nejde ani tak o samotné góly, jako spíš o to, že soupeři odevzdáváme kontrolu nad zápasem. Občas vám samozřejmě může padnout gól, který je úplně mimo průběh utkání. Jenže když jsme inkasovali my, v obou případech jsme soupeři přenechali kontrolu nad hrou. Trenér Elche to zvládl dobře. Anselmi udělal změny, kterými pozměnil rozestavení svého týmu. Klidně mohl prohrát o čtyři nebo pět gólů, ale nebál se, měl odvahu a pořádně nám zkomplikoval život. My ale máme na lavičce spoustu možností, jak zápas změnit, a během deseti minut jsme si vytvořili několik velmi nebezpečných situací před jejich brankou. Dali jsme gól, vyhráli jsme, máme tři body a tím to končí.“
Výpadky koncentrace hráčů
„Nemá to žádné vysvětlení. Jediné, co mě napadá, je, že jde o zápas, který je v uvozovkách snadný. Jenže zápas se sám nevyhraje. Když nedáme tři, čtyři nebo pět gólů, začneme polevovat a přenecháme soupeři kontrolu. Možná si špatně vyložíme to, jak snadno si vytváříme šance. Na hřišti máte jednu příležitost, potom další a ještě jednu. A můžete si to vyložit špatně. Řeknete si: ‚Tohle je snadné.‘ Jenže ono to snadné není. Soupeř vám dá gól a najednou se všechno změní.“
Je Arda Güler nepostradatelný?
„Ne, není nepostradatelný. Nikdo není nepostradatelný. Když jsem udělal první dvě střídání, tedy Bellinghama a Brahima, bylo to přesně proto, že jsme začínali ztrácet kontrolu nad zápasem. Byla to chvíle, kdy nám zápas začínal unikat z rukou. Vini odvedl při organizaci defenzivy velmi dobrou práci, vždycky se pohyboval na správných místech. Potom už ale začínal být unavený. A Arda Güler, který dnes nastoupil na pozici, které se dá říkat ‚desítka‘, ale ve skutečnosti je to spíš prostor po celém hřišti, také postupně ztrácel intenzitu. Když jsem tam poslal čerstvého Bellinghama a Brahima, udělal jsem tyto změny za stavu 2:0, ale už jsem cítil, že začínáme ztrácet kontrolu. A skutečně – soupeř vyrovnal na 2:2. Potom jsme sáhli po těžkém kalibru a nakonec jsme se zachránili.“
Tchouaméni a Valverde
„Když tým fungoval dobře, byli velmi dobří i oni. Dokázali jsme se snadno dostávat z presinku, přestože Elche presovalo dobře a při vysokém napadání bylo dobře organizované. My jsme se z jejich tlaku pokaždé dokázali dostat s velkou kvalitou. Jenže náš zápas měl tentokrát několik tváří, vlastně tři. První za stavu 2:0, druhá po vyrovnání na 2:2 a třetí byla ve znamení ‚buď zápas rozhodneme, nebo zemřeme‘. Byl to zkrátka zápas o třech tvářích. Dokud jsme měli utkání pod kontrolou a výsledek mohl být klidně 3:0 nebo 4:0, odváděli Tchouaméni s Valverdem ve středu hřiště velmi dobrou práci.“
Jakou reakci teď od hráčů potřebujete?
„Potřebují si odpočinout. Zítra mají volno. V kabině prakticky nic neříkám. Zítra si odpočinou a ve čtvrtek se znovu sejdeme. Kdybychom hráli špatně od první do devadesáté minuty, byla by moje obava obrovská. Když ale máme úseky, ve kterých hrajeme špičkově, s obrovskou kvalitou a vytváříme si spoustu gólových příležitostí, a potom přijde období, kdy nejsme aktivní, jsme pasivní, čekáme a polevíme v intenzitě, samozřejmě mě to znepokojuje. Ale vyhráli jsme a za to si hráči zaslouží uznání.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: realmadrid.com
2 Komentářů
Tyhle “ vyhrané“ zápasy prostě musíme zvládat. Bral bych to jako varování, ale tohle je už potřetí v krátké době!!! To není náhoda, něco je špatně.☝
Špatně je to, že tým zatím nezvládá najít to optimální tempo, mezi absolutní hrou a udržovacím tempem. Mou má pravdu, že se nedá hrát 90 min naplno. Musíme umět reagovat, když vidíme, že soupeř hraje až moc a zase zapnout. Včerejšek jde i za trenérem, protože už v 60 min bylo jasné, že to smrdí gólem a tam mělo přijít střídání a oživení sestavy.