Mourinho: Naším výchozím bodem jsou problémy. Musíme vybudovat stabilitu jako Inter

Liga mistrů
dnes 15:35
0 Komentářů
Laša

José Mourinho předstoupil před novináře na tiskové konferenci před úvodním zápasem Realu Madrid v Lize mistrů proti Interu Milán. Přinášíme přepis setkání trenéra Realu Madrid s novináři ve Valdebebas.

[Real Madrid TV] Zítra Real Madrid vstoupí do Ligy mistrů s několika citelnými absencemi a proti mimořádně náročnému soupeři, kterého velmi dobře znáte – Interu Milán. Jaký zápas chcete zítra před domácími fanoušky vidět?

„Chci vyhrát. Mohl bych říct, že chci dobře zahrát, ale nechci hrát dobře jako proti Betisu a nakonec prohrát. Chci vyhrát. Samozřejmě jsme ve fázi, ve které odehrajeme osm zápasů, a naším cílem je z těchto osmi utkání postoupit. Myslím, že se nám to podaří. Zítřejší zápas ale chci vnímat odděleně od tohoto širšího kontextu. Chci ho brát jako samostatné utkání. Nechci přemýšlet nad tím, že nás potom čeká ještě dalších sedm zápasů. Chci zkrátka vyhrát.“

[Onda Cero] Jak vidíte hráče po první porážce? Nevěděli jsme, kdy může přijít, ale říkal jste, že Real musí hrát dobře, jinak nevyhraje. Jak hodnotíte jejich reakci na porážku, která přišla, řekněme, poměrně brzy?

„Viděl jsem je takové, jaké je chci vidět. Po zápase v Seville byli v kabině zklamaní. Na nedělním tréninku už jsem ale viděl, že se z velké části oklepali. A dnes byli úplně normální. Když jsme si zápas podrobně rozebrali, byli jsme stále více přesvědčeni, že jsme odehráli dobré utkání, že jsme hráli jako tým, že tolik neproměněných šancí je anomálie a že jsme v dobré formě. Samozřejmě před zítřejším zápasem máme problémy, o kterých všichni vědí, ale to je všechno. Nastoupíme, budeme bojovat a budeme chtít vyhrát.“

[El País] Vrací se Liga mistrů a právě na Bernabéu jste v této soutěži prožil velmi šťastné chvíle. Právě tady jste s Interem vyhrál Ligu mistrů. S Realem Madrid jste tu ale zažil také určitá zklamání. Ke kterým vzpomínkám se vracíte častěji? Co vám pomáhá víc – dobré vzpomínky, nebo frustrace ze špatných vzpomínek a touha je překonat?

„Samozřejmě jsem na Bernabéu vyhrál Ligu mistrů. Zároveň jsem tu po penaltovém rozstřelu prohrál semifinále Ligy mistrů. Na tomto stadionu jsem zažil to nejlepší i to nejhorší. Ale upřímně, vůbec na to nemyslím. Ani na pozitivní, ani na negativní vzpomínky. Myslím na to, že jsem trenérem Realu Madrid a zítra hrajeme zápas Ligy mistrů, který, jak už jsem říkal, není extrémně důležitý, protože o ničem nerozhoduje. Není to vyřazovací dvojzápas ani někdejší skupinová fáze se čtyřmi týmy. Stále nás čeká dalších sedm zápasů. Myslím, že postoupíme my i Inter. Podle mě je velká šance, že se Real Madrid s Interem znovu utkají v pozdější fázi soutěže, kdy začne jít opravdu do tuhého. Zítra ale hrajeme zápas a každý bod je důležitý. Je jasné, že tak špičkový tým, jakým je Inter, si sem přijede pro body. A my se je také pokusíme získat.“

[La Gazzetta] Přejděme na chvíli k italštině. Na prvních tiskových konferencích jste poměrně zdůrazňoval, že nejste sentimentální typ. Opakovaně se vás ptali na návrat do Madridu, ale odpovídal jste, že už jste vedl tolik týmů a odkoučoval tolik zápasů. Přesto se k tomu tématu ještě vrátím: jaké místo má ve vašem srdci Inter? Je zítřejší zápas, i když říkáte, že vás potom čeká ještě dalších sedm a že není až tak důležitý, přesto něčím výjimečný? Proti Interu jste už ve své italské etapě nastoupil. Mění se něco v Lize mistrů?

„Během zápasu? Ne. A to je jednoznačné ne. Během zápasu je to prostě další utkání.“

[ABC] Chtěl bych se vrátit k otázce kolegy Davida z El País. Během vašeho prvního působení v Realu Madrid se mezi madridistas vytvořily dva tábory. Jedni tvrdili, že po tolika letech, kdy se Realu v Lize mistrů nedařilo, byla tři semifinále vzhledem k mimořádné úrovni tehdejších týmů dobrým výsledkem. Druzí zase říkali, že Real by neměl slavit semifinále, ale finále a především trofeje. Od té doby uplynulo zhruba 15 let. Je jednou z věcí, které vás v kariéře nejvíce motivují, případně jedním z vašich nesplněných cílů, vyhrát Ligu mistrů s Realem Madrid a udělat onu poslední tečku, kterou jste před 15 lety udělat nemohl? Byla by pro vás Liga mistrů s Realem něčím jiným a výjimečným, když jste tuto soutěž už dvakrát vyhrál se dvěma různými kluby?

„Moje působení v Realu Madrid se skládá ze dvou různých etap. Tu první jsem uzavřel v roce 2013. Vyhráli jsme, co jsme vyhráli, a prohráli, co jsme prohráli. Dali jsme do toho všechno, ale tím to skončilo. Je to uzavřená kapitola. Současná etapa nemá s minulostí vůbec nic společného. Absolutně nic. Jsou to dva odlišné momenty v historii Realu Madrid, to je pravda. V roce 2010 se dlouhé roky nedařilo dostat ani do čtvrtfinále a spoustu let se nehrálo semifinále. Teď je to Real Madrid, který za posledních deset let vyhrál, nevím, šest, sedm nebo osmkrát. Jsou to dva úplně jiné momenty, ale na mém způsobu uvažování to nic nemění. Jestli se mě ptáte, zda sním o tom, že s Realem Madrid vyhraju Ligu mistrů, tak samozřejmě ano. Samozřejmě, že ano. Ale vůbec to nesouvisí s tím, že jsem ji v minulosti nevyhrál.“

[Rai] Ahoj, José, dobrý den. Před šestnácti lety jste s Interem nenapsal jen historii, ale rovnou legendu. Něco, co se navždy zapsalo do dějin italského fotbalu. V Miláně na vás všichni vzpomínají a rozhodně ne jako na soupeře nebo nepřítele. To už zůstane navždy. Chtěl bych se zeptat, jaké pocity ve vás vyvolává první zápas proti Interu v Lize mistrů? Jste posledním trenérem, který dovedl Inter na evropský vrchol. A potkáte také kluka [bývalého hráče Cristiana Chivua a současného trenéra Interu], který tehdy odehrál část soutěže s helmou na hlavě – možná symbolem týmu, který překonal všechny myslitelné hranice: psychologické, mentální, fyzické i kondiční… Všechny.

„Právě to jsem se před chvílí snažil vysvětlit. Teď, v tuto chvíli, to pro mě není obyčejný zápas. Nebude jím ani po utkání. Ale během něj to bude úplně normální zápas. Když říkáš, že mě v Interu vnímají jako přítele, určitě to tak bude před zápasem i po něm. Nemyslím si ale, že během utkání se na mě budou dívat a říkat si: „Podívej, na lavičce Realu Madrid sedí náš přítel.“ To si nemyslím. Taková je povaha fotbalu. Bude to příjemné. Z lidí, se kterými jsem tehdy působil v Interu, jich tam už moc nezůstalo, ale vždycky bude hezké potkat lidi – i ty, které neznám – kteří dnes Inter reprezentují. Před zápasem i po něm. Během utkání ale chci vyhrát já, oni chtějí vyhrát a nebude čas přemýšlet o té nádherné společné minulosti.“

A Chivu?

„Cris? Cris je jeden z mých lidí a vždycky jím bude. Mám ho opravdu moc rád. Vždycky mě potěší, když se mu daří. Před zápasem i po něm ho rád obejmu. Během utkání ale nebudu myslet na to, že nás pojí tak důležitá společná minulost.“

[CBS] Když jste tu byl poprvé, myslím, že je fér říct, že jste vzal klub na svá bedra, posunul ho na úplně jinou úroveň, pokud jde o konkurenceschopnost, a provedl uvnitř něj řadu změn. Jaký klub jste našel při svém druhém příchodu a jaká je podle vás nyní vaše role?

„Našel jsem klub, který je vždycky Realem Madrid. Myslím, že to stačí říct takhle: Real Madrid je Real Madrid. Je to Real Madrid, který má za sebou velmi těžkou sezonu. A když prožíváte těžkou sezonu, samozřejmě existuje spousta věcí, které musíte zlepšit. Je rozdíl pracovat na základech stability a pracovat v situaci, kdy jsou výchozím bodem problémy. A přesně taková je naše situace. Samozřejmě chceme vždycky vyhrávat. Chceme vyhrát zítra, chceme vyhrát každý zápas a chceme vyhrát každou soutěž. Ale opakuji: pokud jsou výchozím bodem problémy, musíte pracovat na tom, abyste vybudovali pevné základy stability. Když nás například porovnáte s Interem, mluvíme právě o stabilitě. O týmu, který si i přes změny trenérů v posledních šesti nebo sedmi letech dokázal udržet stabilitu. Stabilita. Conte, Inzaghi, Chivu, rozestavení 3-5-2, herní principy, stabilita, struktura, přestupový trh – tam ta stabilita je. Real Madrid se musí na tuto úroveň stability dostat. Ale bez ohledu na to je Real Madrid pořád Real Madrid. A v Realu Madrid musíte vyhrávat.“

[El Desmarque] Říkal jste, že zítra pochopíme, co jste myslel slovem „naivní“. Mohl byste nám dát alespoň nějakou nápovědu, co zítra uvidíme? Týká se to vašich hráčů a toho, jestli jste s nimi o víkendu něco probíral? Nebo soupeře? Případně rozdílného posuzování rozhodčích ve Španělsku a v Evropě?

„Ne, o kritériích rozhodčích mluvit nechci. Jediná věc… Možná to nebude odpověď na vaši otázku… Promiňte, trochu se jí vyhnu a odpovím jinak. Ale protože se mě na to nikdo nezeptal, využiju vaši otázku a vydám se tímto směrem. (smích v sále, Mourinho se usmívá) Prohráli jsme s Betisem. Prohráli jsme proto, že jsme nedokázali proměnit ve góly to, co jsme si v ofenzivě vytvořili. Dobře? Tečka. Ale proč se ta penalta neopakovala? Neopakovala se proto, že VAR nezná pravidla, nebo proto, že VAR nechtěl nařídit její opakování? To je otázka, na kterou bych chtěl jako trenér Realu Madrid znát odpověď od lidí, kteří za to nesou odpovědnost. Proč? Pokud VAR nenařídil opakování penalty proto, že neznal pravidla, pak by měl jít domů a už jako VAR rozhodčí nepracovat. Pokud ji nenařídil proto, že nechtěl, je to ještě horší. A pak je tu třetí otázka: proč alespoň nepřivolal hlavního rozhodčího k monitoru? Pokud pravidla neznal, proč ho nezavolal, aby se na situaci podíval? Je to trochu zvláštní.“ (Mourinho se zašklebí) „Celá ta věc je trochu zvláštní. Chci k tomu přistupovat férově a věřit, že pravidla neznal. Raději předpokládám, že za tím nebyl úmysl. Pokud je to ale tak, pak nemůže být rozhodčím, nemůže být VAR rozhodčím. Protože příští týden, za měsíc nebo za dva nastane stejná situace a penalta se bude opakovat. Chci ale velmi jasně zdůraznit, že jsme kvůli tomu neprohráli. Protože ani opakovanou penaltu bychom třeba nemuseli proměnit. Ale jako trenér Realu Madrid a jako fotbalový trenér působící v nejvyšších profesionálních soutěžích bych chtěl vědět, proč se ta penalta neopakovala. A chci, aby mi na to odpověděli lidé, kteří za to nesou odpovědnost. Druhá věc z toho zápasu, která – znovu opakuji – nemá nic společného s výsledkem: proč dostal kapitán Realu Madrid žlutou kartu? Pokud kapitán Vinícius udělal tohle…“ (gestem ukáže na kapitánskou pásku) „…šel směrem k rozhodčímu a žlutou kartu dostal ještě předtím, než k němu vůbec došel, také bych chtěl vědět proč. Vždyť nám neustále říkají, že kapitán má právo slušným a neagresivním způsobem přijít za rozhodčím a požádat ho o vysvětlení. Omlouvám se, využil jsem vaši otázku,“ (smích) „abych se vrátil k minulému zápasu. Promiňte.“

[SBT Brasil] Viděli jsme tady na hřišti trénovat Endricka. Chtěl bych si potvrdit, zda je připravený na svůj první start v této sezoně. A také se chci zeptat, jak ho hodláte využívat? Slyšel jsem, že Mourinho o něm mluví s velkými sympatiemi. Bude hrát na křídle, více zeširoka, nebo spíš uprostřed a blíže brance? Jakou máte představu?

„Zítra možná bude připravený na pět minut. Maximálně na deset, víc ne.“ (smích) „Včera poprvé trénoval s týmem. Nehrál od zápasu, který jsme odehráli v Budapešti nebo Rakousku. Takže není schopný odehrát víc než pět nebo deset minut. Ale protože máme na lavičce tolik volných míst – nemáme ani dvanáct hráčů – bude tam. A možná bude muset na těch pět nebo deset minut nastoupit. Je to ofenzivní hráč, takže bude hrát v útoku. V klidu, levého beka ani stopera z něj dělat nebudu. Bude hrát vpředu. Zprava, zleva, jako devítka, jako desítka… Ale bude hrát v útoku.“

[Mediaset; otázka v italštině] José, rád bych se ještě na chvíli vrátil k vašemu vztahu s Chivu. Vím, že jste mu posílal zprávu, když…

„Proč, proč, proč se pořád vracíte k našemu vztahu? K čemu to je?“

Ne, jde mi o váš vztah s Chivu…

„Ten je přece jasný. Byl mým hráčem, společně jsme pracovali, mám ho rád, společně jsme prožili různé věci – ty dobré i těžké chvíle v jeho životě, a to i po lidské stránce.“

Jde o to, že před několika měsíci měl pocit, že jste se do něj trochu obul. Mluvil o „hluku ze strany přátel“ v souvislosti s vašimi slovy, že někteří bývalí hráči bez trenérských zkušeností dostávají do rukou velké týmy…

„No a některým se daří a některým ne.“ (zašklebí se) „Jemu se daří.“

Ale byli jste potom v kontaktu? Protože měl pocit, že jste na něj zaútočil. Psali jste si…

„A s kým jsi včera telefonoval ty? S kým jsi mluvil?“

S nikým.

„Cože? S mámou, tátou, přítelkyní, kamarádem? S kým jsi mluvil? S kým?“ (smích) „Protože ty chceš vědět, s kým jsem včera mluvil já.“

Ne, ptám se, jestli jste spolu byli v kontaktu, abyste si vyjasnili případné neshody.

„A s kým jsi mluvil ty, že víš, že mezi námi nějaké neshody jsou?“

Takže jste si to mezi sebou vyjasnili?

„Ale co bychom si měli vyjasňovat? Nemáme si co vyjasňovat. Co bychom měli řešit? Není co řešit. Zítra se před zápasem obejmeme, po zápase se obejmeme a během utkání uvidíme, co se stane. To je všechno.“

Laša

Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.