Bellingham: Tuchelova kritika? Možná neví, jak těžké je hrát v takových podmínkách proti Haalandovi
- Reprezentace
- 12. července 2026
- 0 Komentářů
- Laša
Jude Bellingham mluvil s novináři po vítězném utkání s Norskem.
Rozhovor na trávníku bezprostředně po zápase:
Jude, Anglie postoupila do semifinále mistrovství světa. Co dnes rozhodlo o vašem vítězství?
„Charakter a vytrvalost, i když se nám ne všechno dařilo podle představ. Znovu jsme našli způsob, jak vyhrát. Ať už na to potřebujeme 90 nebo 120 minut, vždycky do toho dáme maximum. Dnes to bylo vidět. Každý, kdo byl připravený jít na hřiště, tam přišel a odvedl skvělou práci. Jsem na tenhle tým nesmírně hrdý. Jsme znovu v semifinále světového šampionátu.“
Dalo by se říct, že to bylo v mnoha ohledech vítězství celé reprezentace a potvrzení její síly?
„Rozhodně. Bylo to vítězství všech. Pořád to opakuji. Vyhrála celá země, všichni lidé, kteří nás podporují, všichni hráči tady a celý realizační tým. Každý si zaslouží uznání. Všichni odvedli obrovskou práci.“
Dával jsi za Anglii krásné góly, ale může chutnat stejně dobře i trefa z dvou metrů?
„Jednoznačně. Je to velmi důležitý gól, který nám zajistil postup do semifinále. Musí patřit mezi nejdůležitější branky v mé kariéře.“
Morgan vypálil tu ránu.
„Ano. Říkal jsem mu, ať to dál zkouší, protože jsem věděl, že může tenhle zápas výrazně ovlivnit. Upřímně, už jsem dal hodně podobných gólů. Brankář chytal fantasticky, ale v téhle situaci měl smůlu — míč se odrazil tak, že spadl přímo přede mě. Měl jsem štěstí, že jsem byl na správném místě a mohl ho poslat do brány.“
Elliot Anderson, Dan Burn a Djed Spence neměli předtím zkušenosti s tak velkou scénou. Jak zhodnotíš jejich výkon?
„Bojovníci. Opravdoví bojovníci. Vůbec nevypadali jako hráči, kteří se do takové situace dostali poprvé. Všichni tři, stejně jako ostatní kluci, kteří šli na hřiště, předvedli špičkový výkon. Jedna věc je mít kvalitu — a tu mají všichni v téhle skupině. Ale dokud se nedostanete do takové chvíle, nevíte, jak silnou mají mentalitu a jak velké srdce. Dnes ukázali, co v nich je.“
Trenér ale nebyl zvlášť spokojený. Řekl, že je výkonem zklamaný a že jste v mnoha ohledech mohli ukázat víc.
„No… to je jedno.“
Myslím, že prostě cítí, že tenhle tým má na víc.
„Ano, ano. Na hřišti to bylo strašně těžké. Byl to mimořádně náročný zápas a všichni hráči odvedli obrovskou práci. Moje uznání patří klukům, kteří byli na trávníku a znovu tam nechali spoustu sil.“
Podívej se na ty fanoušky. Anglie čeká na titul mistra světa už 60 let a ty si poprvé zahraješ v semifinále. Cítíš, že to může být váš rok?
„Bereme to zápas od zápasu. Teď nás čeká Argentina nebo Švýcarsko. Přistoupíme k tomu utkání se stejným nastavením jako ke všem předchozím a uvidíme, co přijde.“
Rozhovor v mixzóně s novináři
Gratulace. Jste v semifinále mistrovství světa. Po výhře nad Mexikem jsem se tě ptal na charakter tohohle týmu a jeho obrovskou vůli po vítězství. Dnes to zase všichni viděli. Chutná tenhle úspěch ještě lépe kvůli problémům a zraněním, se kterými jste se museli vypořádat?
„Ano, jednoznačně. Zápas se skládá z mnoha různých prvků. Některé jsou technické, jiné taktické, ale pro mě je nejdůležitější mentální stránka — jak se vyrovnáš s nezdary a překážkami. Tenhle tým znovu ukázal, že to umí. V téhle fázi turnaje je to nesmírně cenná schopnost i vlastnost.“
Thomas po zápase poměrně kriticky zhodnotil váš výkon. Ukazuje to, jak vysoké má nároky a jak moc sami od sebe očekáváte? Může to také svědčit o sebevědomí tohohle týmu?
„Možná. A možná jen neví, jak těžké je hrát v takových podmínkách proti Erlingu Haalandovi, Martinovi Ødegaardovi, Antoniu Nusovi nebo Alexanderu Sørlothovi. To není jednoduchý soupeř. Snažili jsme se udržet pozitivní atmosféru a měli bychom ji zachovat i před bojem o nejlepší čtyřku. Kluky nemůžu dostatečně pochválit. Nevyhrajete každý zápas tím, že budete v klidu kombinovat a vyměníte tisíc přihrávek. Někdy musíte vítězství doslova urvat ošklivým způsobem — a dnes se nám to znovu povedlo.“
Jsi hrdinou čtvrtfinále mistrovství světa a postoupil jsi do semifinále. To musí být neuvěřitelný pocit. Snil jsi o něčem takovém jako dítě, nebo to překonává i tvoje nejodvážnější představy?
„Upřímně, asi jsem byl tehdy trochu moc mladý na to, abych o takových chvílích snil. Nemůžu uvěřit, že jsme se dostali až sem. Nikdy předtím jsem semifinále mistrovství světa nehrál a asi jsem si takové zápasy ani nepředstavoval. Jak jsem říkal, myslím, že jsem dobrý hráč. Chci ovlivňovat hru a pomáhat týmu, ale úsilí, které tenhle tým vynaložil, a způsob, jakým jsme dávali góly… Jsem nesmírně hrdý na to, jak jsme bojovali bez ohledu na situaci, ve které jsme se ocitli. Takové momenty bývají opravdu těžké. Dobře to vím a velmi si toho vážím.“
Po celý zápas ti hrozilo, že po žluté kartě přijdeš o semifinále. Myslel jsi na to? Jak ses s tím tlakem vyrovnával a co ti říkal trenér?
„Máma mi celý týden opakovala, abych si dával pozor na jazyk, skluzové zákroky, mimiku i emoce. Opravdu mi důrazně připomínala, že si musím hlídat tu žlutou kartu. Upřímně — když hraješ správným způsobem, je to jednodušší. Své uznání musím vyjádřit i rozhodčímu, který si udržel nadhled a dovolil nám komunikovat s respektem. Mnoho sudích to nedovolí. Když si udržím správnou rovnováhu a rozhodčí je ochotný mě vyslechnout, všechno je mnohem snazší. Nakonec to byl prostě velmi tvrdý zápas a naštěstí se mi podařilo projít jím bez žluté karty.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: YouTube
