Bellingham dozrál a přebírá tento mundial
- Reprezentace
- 11. července 2026
- 0 Komentářů
- Laša
Jude Bellingham se nejen vypracoval v jednu z největších hvězd mistrovství světa. Jak popisuje Jack Pitt‑Brooke z The Athletic, během tohoto turnaje Angličan působí také sebejistěji, uvolněněji a připraveně vést celou reprezentaci až k závěrečnému triumfu.
Sledovat Judea Bellinghama na tomto mistrovství světa znamená pozorovat vzácný okamžik, kdy se z velmi dobrého hráče začíná stávat skutečně velký fotbalista, hodnotí Jack Pitt‑Brooke z The Athletic. V utkání s Chorvatskem záložník Realu Madrid vyrazil s míčem přes polovinu hřiště a vstřelil třetí gól. Proti Panamě se podílel na dvou úvodních brankách Angličanů a v souboji s Mexikem předvedl téměř vše, co z něj dělá výjimečného hráče.
Bellingham se nejprve vrhl do souboje o míč a hlavičkou otevřel skóre, a necelé dvě minuty poté se znovu objevil v pokutovém území a přidal druhý gól. K tomu připojil důležitý obranný zákrok před vlastní brankou, vedl protiútoky a až do posledních minut vyvíjel tlak na soupeře, i když po závěrečném hvizdu působil naprosto vyčerpaně — fyzicky i emocionálně.
Podle novináře je nejvíc vzrušující především to, že Bellingham chce sám ovlivnit průběh celého turnaje. Stejně jako Lionel Messi nebo Kylian Mbappé se chová tak, jako by rozhodování nejdůležitějších zápasů bylo jeho právem i povinností. Debaty o tom, zda vůbec patří do základní sestavy Anglie, které se vedly před startem turnaje, dnes působí jako zcela mimo realitu. Před prvním utkáním přitom například slavný někdejší útočník Alan Shearer patřil k expertům, kteří za Harryho Kanea stavěli Morgana Rogerse.
Na mistrovství světa je ale vidět i jiná stránka třiadvacetiletého hráče. Po vítězství nad Mexikem Bellingham utěšoval v tunelu sedmnáctiletého Gilberta Moru a vyměnil si s ním dres. Zastavil se také u venezuelského novináře, aby s ním promluvil španělsky a předal mu pár slov podpory. V jednom z rozhovorů pak vyprávěl o svém zesnulém dědečkovi, který v něm probudil silné pouto k zemi a reprezentaci Anglie.
Vše dohromady vytváří dojem, že Bellingham působí na tomto turnaji zvenčí uvolněněji a jistěji ve své roli v týmu než kdykoli předtím. Morgan Rogers a Jordan Henderson mu začali říkat „Unc“, zkratka z anglického „uncle“, tedy „strýc“. Je to žertovná narážka na Bellinghamovo chování — přestože je stále velmi mladý, často vystupuje jako jeden z nejzkušenějších členů týmu. Právě on také spoluhráčům představil karetní hru Skyjo, která jim pomáhá vyplnit volný čas v reprezentační základně v Kansas City.
Bellingham se stále neúčastní všech mediálních aktivit, které absolvují někteří jeho kolegové. Když Angličané pobývali na Floridě, opozdil se na jedno z povinných natáčení pro FIFA, protože předtím absolvoval dodatečný trénink v posilovně. Po příchodu se však dlouho omlouval kameramanovi, který na něj musel čekat.
Když Bellingham mluví s novináři, je otevřenější a méně defenzivní než během EURO 2024. Po nůžkách v nastaveném čase proti Slovensku využil tiskovou konferenci k reakci na kritiku mířenou na reprezentaci. Na posledním evropském šampionátu byly chvíle, kdy nepůsobil šťastně — ani na hřišti, ani mimo něj.
Pitt‑Brooke ale připomíná, že během mistrovství Evropy měl Bellingham teprve 21 let. Výjimeční mladí fotbalisté musí dospívat před očima celého světa a každé jejich gesto, slovo či chyba jsou okamžitě posuzovány. Je tedy možné, že Angličan je jednoduše vyzrálejší, klidnější a lépe připravený na život pod neustálým zájmem, který ho provází každý den.
Rogers si však nemyslí, že by jeho přítel na tomto mistrovství světa prošel nějakou náhlou proměnou. „Upřímně, já mám ten pocit u něj vždycky. Jako hráči a jako lidé kolem téhle skupiny vidíme, že to přináší na každém reprezentačním srazu, na kterém jsem s ním byl, a samozřejmě i mimo něj. Takový je jako člověk. Vidíš jeho hlad po vítězství, jeho ambice a to, jak moc pro něj znamená rozhodovat tyhle zápasy, být tím hráčem, který nás posouvá dopředu. Každý hraje lépe, když je šťastný — a on je opravdu šťastný. Užívá si fotbal.“
Současná forma Bellinghama je o to působivější, že přišla po jednom z nejtěžších období jeho kariéry. Loni v červenci podstoupil operaci ramene, vynechal zářijový reprezentační sraz a v říjnu nebyl nominován. Později utrpěl svalové zranění a chyběl také v březnových přípravných zápasech. Před startem mistrovství světa nastoupil v celém roce 2026 od první minuty jen v jednom soutěžním utkání — v duelu s Albánií, který už neměl větší význam.
Podle Rogerse mohla dlouhá pauza nakonec Bellinghamovi pomoci. V předchozích letech odehrál obrovské množství zápasů, takže jeho tělo potřebovalo odpočinek. Po návratu se záložník doslova nemohl dočkat, až znovu nastoupí, a do mistrovství světa vstoupil nejen dobře fyzicky připravený, ale také ve velmi silném mentálním rozpoložení.
Uplynulá sezona pro něj nebyla jednoduchá ani v Realu Madrid. Klub poprvé od ročníku 2020/21 skončil bez jediné trofeje a Bellingham — stejně jako několik dalších hvězd — se zpočátku těžko přizpůsoboval představám Xabiho Alonsa. V Madridu ho však stále vnímali jako jednoho z nejpracovitějších a nejprofesionálnějších hráčů.
Po změně trenéra si Álvaro Arbeloa spolupráci s Angličanem velmi cenil. V klubu nepanují žádné pochybnosti o jeho vyspělosti. Bellingham je už nyní považován za jednoho z lídrů týmu, přestože působí v jednom z nejnáročnějších klubů na světě. Má být také jedním z klíčových prvků nového Realu, který buduje José Mourinho.
Vyzrálost Bellinghama přitom není žádným novým jevem. Jeho příběh s anglickou reprezentací začal už před deseti lety, když se jako třináctiletý dostal do výběru do 15 let. Anglická federace tehdy vedla projekt zaměřený na urychlení rozvoje největších talentů. Bellingham a Jamal Musiala byli označeni za hráče, které se vyplatí rychleji posouvat do vyšších mládežnických kategorií.
Bellingham se brzy začal vyjímat nejen na hřišti, ale také přirozeně vedl celou skupinu. Po zápasech měli hráči společně analyzovat výkon a následně představit své závěry ostatním. Trenéry překvapovala jeho přirozená sebejistota. Richie Kyle, jeden z tehdejších koučů, vzpomínal, že ostatní hráči se na Bellinghama dívali jako na lídra právě kvůli tomu, jak dokázal mluvit a prezentovat své názory.
Jeho vyspělost se projevovala i v drobnějších gestech. Po společných jídlech sbíral kelímky a talíře ostatních hráčů a nové členy týmu se snažil okamžitě přijmout přátelským způsobem. Během současného mistrovství světa jsou podobné projevy vidět stále častěji. Reprezentovat svou zemi je prostředí, na které se Bellingham vlastně připravoval už od dětství.
Výsledkem není jen hráč ve skvělé formě, ale také fotbalista, který zvedá úroveň celého týmu. Nejlépe je to vidět na jeho spolupráci s Harrym Kanem. Kapitán Angličanů se v útoku cítí nejlépe, když má vedle sebe partnera, který nabíhá do prostorů vytvářených jeho vlastním pohybem.
Po mnoho let byl takovým hráčem Raheem Sterling. Jeho souhra s Kanem sehrála klíčovou roli při postupu Anglie do semifinále mistrovství světa 2018 a do finále EURO 2020. Sterling však přišel o místo v sestavě během světového šampionátu v roce 2022 a později se už do reprezentace nevrátil. Bez něj Kane často působil osamoceně.
Během EURO 2024 Gareth Southgate nenašel správné rozestavení. Bellingham a Phil Foden se pohybovali v podobných zónách za Kaneovými zády, čímž si navzájem ubírali prostor. Thomas Tuchel dospěl k názoru, že celou trojici nedokáže vměstnat do jedné sestavy. Nepovolal tedy Fodena a postavil ofenzivu především na spolupráci Bellinghama s Kaneem.
Výsledky jsou vidět na mistrovství světa. Bellingham centroval na Kanea u jeho gólu proti Panamě. V duelu s Mexikem vytvořil pohyb útočníka prostor pro první Bellinghamovu branku a jeho přihrávka umožnila Judovi skórovat podruhé. Předturnajové debaty o problémech v jejich souhře jsou dnes už jen vzdálenou vzpomínkou.
Anglie dnes může využívat dvou hráčů světové třídy, kteří se cítí dobře jak spolu, tak v rolích, které jim svěřil trenér. Bellingham nemusí soupeřit s Kanem o místo ani mu překážet. Stal se jeho nejdůležitějším partnerem a zároveň hráčem schopným sám rozhodovat největší zápasy.
Na tomto mistrovství světa tedy nejen potvrzuje, že patří mezi nejlepší fotbalisty planety. Ukazuje také, že rozdíl mezi velmi dobrým hráčem a skutečně velkým spočívá ve vlivu, který má na všechny kolem sebe. Bellingham už se neomezuje jen na vlastní góly, průniky a obranné zákroky. Zajišťuje, že lépe hraje celá Anglie.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: The Athletic
