Z La Masie na Bernabéu
Cucurella je teprve čtvrtým hráčem vychovaným v barcelonské akademii, který nakonec zakotvil v Realu Madrid; opačný směr byl v historii přece jen o něco frekventovanější.
Není zrovna běžné, aby hráč vychovaný v barcelonské La Masii nakonec oblékl dres prvního týmu Realu Madrid. A opačný směr – z někdejší Ciudad Deportiva či dnešního Valdebebas na Camp Nou – také nepatří k častým jevům. Přesto právě tato druhá cesta byla v historii k vidění o něco častěji než pomyslný letecký most mezi Barcelonou a Madridem.
Marc Cucurella je teprve třetím hráčem vychovaným v barcelonské akademii, který nakonec podepsal smlouvu s prvním týmem Realu Madrid — i když tahle statistika má malou hvězdičku. Justo Tejada totiž rovněž dorazil na Bernabéu z Barcelony, jenže v době, kdy La Masía v dnešní podobě ještě neexistovala. Tejada, křídelník, jenž v dresu katalánského klubu nastřílel během osmi sezon 126 gólů, přestoupil do Madridu v roce 1961 a v hlavním městě strávil dvě sezony.
Na další přesun mezi La Masií a stadionem Santiaga Bernabéu si fotbal musel počkat téměř třicet let. Postaral se o něj Luis Milla, který fotbalově vyrůstal mezi Teruelem a rezervou Barcelony. V prvním týmu blaugranas debutoval v sezoně 1984/85 jako osmnáctiletý, ale natrvalo se prosadil až v roce 1988. Jeho nástup byl natolik výrazný, že zaujal i Real Madrid, jenž ho v roce 1990 přivedl do svých řad. V bílém dresu pak Milla působil až do roku 1997.
Tři roky poté, v roce 2000, přivedl Real Madrid — tehdy ještě pod vedením Lorenza Sanze — Alberta Celadese. Stejně jako Milla působil na pozici defenzivního záložníka, tedy v roli, na kterou měla tehdejší Barcelona mimořádný cit. Celades prošel barcelonskou akademií už od žákovských kategorií a v prvním týmu debutoval v sezoně 1994/95 pod Johanem Cruyffem. V roce 1999 zamířil do Celty Vigo, odkud si ho o rok později stáhl Real Madrid. V bílém dresu vydržel do roku 2005, byť sezonu 2003/04 strávil na hostování v Girondins Bordeaux.
Nyní přichází Marc Cucurella do Realu Madrid poté, co svou fotbalovou cestu začal v akademii Espanyolu, kde strávil šest sezon, než v žákovském věku (12–13 let) zamířil do Barcelony. V sezoně 2017/18 si odbyl premiéru v prvním týmu v utkání Copa del Rey proti Murcii. Následovala hostování s opcí v Eibaru a Getafe, přičemž druhý jmenovaný klub v roce 2020 uplatnil opci a hráče koupil. O rok později ho však prodal Brightonu za 18 milionů eur. Jediná sezona v Premier League stačila k tomu, aby zaujal anglické velkokluby — a nakonec to byl Chelsea, kdo v roce 2022 získal jeho podpis za 68 milionů eur.
Opačný směr
Opačný směr, tedy cesta z dnes už neexistující Ciudad Deportiva na La Castellaně do Barcelony, se poprvé otevřel v roce 1978. Postaral se o ni galicijský brankář Amador, který po dvou sezonách v prvním týmu Realu Madrid — byť v roli spíše náhradníka — zamířil na „letecký most“. Po krátké zastávce v Hérculu Alicante zakotvil v roce 1980 v Barceloně. Ani tam se však během pěti let nedokázal prosadit do pozice neotřesitelné jedničky.
Stejnou cestou se v roce 1994 vydal další brankář — Julen Lopetegui. Největší ohlas však vzbudily přestupy Alfonsa a Samuela Eto’a. Alfonso, tehdy považovaný za největší domácí talent madridské akademie devadesátých let, dorazil do Barcelony v sezoně 2001/02. A o tři roky později následoval ještě výraznější přesun: Eto’o vyměnil bílý dres za blaugranas, s nimiž pod vedením Pepa Guardioly dobyl i Ligu mistrů. Do Barcelony se po madridské průpravě dostali také Dani García Lara a Marcos Alonso, byť s podstatně menším úspěchem.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
2 Komentářů
Z La Masie jo, tak to nám přišel pomoct rozložit nás zevnitř.
Splň sa mu senil