Začlenění Mourinha do Realu: nový tým s jedním citlivým bodem
V Realu už nezůstal nikdo z mužstva, které portugalský trenér opouštěl v roce 2013. S Carvajalem měl sice v minulosti konflikt, ale ten nakonec v klubu nepokračuje, takže tato kapitola se uzavírá sama. Otevřeným problémem však zůstává to, co se odehrálo mezi Prestiannim a Viníciusem — a skutečnost, že se Mourinho tehdy postavil jednoznačně na stranu argentinského hráče. Právě tento vztah bude potřeba vyřešit jako jeden z prvních.
Real Madrid důkladně prozkoumal trenérský trh, aby našel vhodného lídra pro svůj nový projekt, a nakonec padla volba na José Mourinha. Portugalec momentálně neprožívá nejúspěšnější období; úroveň týmů, které v posledních letech vedl, postupně klesala a nyní působí v Benfice, tedy mimo evropskou špičku. Přesto má plnou důvěru Florentina Péreze. Klub se navíc odvolává na příklad Carla Ancelottiho, který také přicházel z méně prestižního Evertonu, ale po návratu dokázal Realu přinést dvě další trofeje Ligy mistrů, než odešel trénovat Brazílii.
Mourinho však není Ancelotti. Je to zcela odlišná osobnost – výrazná, tvrdá a schopná vyvolat napětí uvnitř kabiny. V Madridu to dobře vědí, protože když Mou v roce 2013 odcházel, zanechal za sebou řadu otevřených konfliktů s tehdejšími oporami týmu. Nejvýraznější spor měl s Ikerem Casillasem, kterého posadil na lavičku a prakticky vyřadil z mužstva.
Mourinho však neměl konflikty jen s Casillasem. Došlo i na Pepeho, kterého odstavil poté, co se postavil na Ikerovu stranu. Opakovaně narážel také na Sergia Ramose – zejména ve chvílích, kdy se obránce zastával Özila, kritizovaného portugalským trenérem. A nakonec i vztah s Cristianem Ronaldem skončil napjatě, přestože oba sdíleli národnost i stejného agenta.
Když Mou odešel do Chelsea, narazili na sebe s Realem už v létě 2013 během přípravného utkání v USA. Veškeré nahromaděné emoce se tehdy projevily naplno – Madrid k tomu přátelskému zápasu přistoupil s nebývalou vážností, vyhrál 3:1 a každý gól slavil, jako by šlo o trofej.
Pro Mourinha ale hraje jedna důležitá věc do karet: z kádru sezóny 2012/13 už v Realu nezůstal jediný hráč. Posledními byli Nacho, který v roce 2024 odešel do Saúdské Arábie, a Modrić, jenž zamířil do Milána v roce 2025. S těmi, kteří v týmu jsou dnes, tedy Mourinho nemá žádné staré nevyřízené účty. Některé navíc dobře zná z předchozí spolupráce – například Courtoise, s nímž se potkal v Chelsea, nebo Huijsena, kterého vedl pár dní v Římě, než byl v AS Řím odvolán.
Mourinho nepřijde do úplně klidného prostředí, protože ho po příchodu čeká jedno citlivé téma, s nímž se bude muset vypořádat. Původně měla být dvě, ale nakonec Dani Carvajal smlouvu neprodlouží. Kapitán se s Mourinhem poprvé setkal v sezoně 2011/12, kdy byl mladíkem v Castille.
Přestože tehdy všichni Carvajala považovali za hráče s jasným potenciálem pro první tým, což se později potvrdilo, Mourinho mu debut v áčku nedopřál. Právě to nakonec vedlo k jeho odchodu do Bayeru Leverkusen, odkud se o rok později vrátil díky zpětnému odkupu. „Odešel jsem, aniž bych si zahrál jedinou minutu za áčko. Bylo to pro mě smutné. Viděl jsem Sarabiu, Moratu, Álexe, Nacha… všichni už debutovali, dostali šanci. A já ne. Po deseti letech v Madridu to bylo těžké přijmout,“ vzpomínal později v dokumentu Real Madrid TV.
„Proč Vini dělá blbosti u rohového praporku?“
To byl potenciální první konflikt, který však nakonec nenastane — Carvajal nejprve odejde a Mourinho přijde až po něm. Skutečným horkým tématem, s nímž si Portugalec bude muset poradit, je mnohem čerstvější záležitost, která vyžaduje velkou dávku diplomacie: Vinícius a to, co se odehrálo mezi ním a Prestiannim během letošního zápasu mezi Benfikou a Realem Madrid v Lize mistrů.
Stručně řečeno: Vinicius obvinil argentinského hráče, že ho nazval „opicí“, což vedlo k jeho dočasnému suspendování pro odvetu. UEFA nakonec Prestianniho potrestala šesti zápasy — ne však za výrok „opice“, protože se neprokázal, ale za to, že Viniciuse počastoval homofobní urážkou, což sám uznal.
Až do té chvíle stál Mourinho mimo celou kauzu. Jeho reakce po utkání však neznamenala jen podporu vlastního hráče — zároveň kritizoval Viniciuse za způsob, jakým oslavil svůj fantastický gól:
„Dáš gól z jiného světa, tak proč to slavíš takhle? Proč dělá blbosti u rohu? Stává se to pořád, na tolika stadionech, a vždycky s ním… Něco tu nehraje. Vinicius mi říká jedno a Prestianni druhé. Chci být spravedlivý.“
V následujících dnech, když byl Mourinho dotazován na tvrdou kritiku, která se na něj snesla z celého světa i z Portugalska, neustoupil ani o krok. A po definitivním verdiktu UEFA o trestu pro Prestianniho svou pozici ještě posílil: „Kdybych byl na tribuně, taky bych tleskal. Má za sebou dobrou sezonu, odvedl fantastickou práci.“
Pro Vinícia však není boj proti rasismu ve fotbale žádná okrajová záležitost, a právě proto bude obnovení tohoto narušeného vztahu jednou z prvních priorit, které bude muset Mourinho řešit.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
1 Komentářů
V článku mi přijde, že je pár nepravdivých či zavádějících informací teda. Co a jak trenoval Mou dejme tomu, nemyslím si, že to vysloveně znamená, že neprožívá nejúspěšnější období. To, že zvolil cestu menších klubů aktuálně do teď, ale to už je úhel pohledu. Jinak alfa omega:
1) Mourinho se JEDNOZNAČNĚ postavil na stranu Prestianniho? Nesouhlasím. Na tiskovce vysloveně řekl, že pokud se prokáže, že Prestianni něco takového řekl, ihned a nenávratně končí u něj v týmu. Ano měl poznámku k slavení Viniho atd. Ale i zavrhl jakékoliv rasistické výrazy s tím, že u toho nebyl a neví, kdo co řekl, chce být spravedlivý a ví, že toto do fotbalu nepatří.
2) vyřazení Ikera z týmu. Ano udělal z něj dvojku, za což si tehdy Iker mohl i sám, po zranění mu těžce padla výkonnost a konflikty začaly právě po Ikerovo trucování, že ztratil pozici jedničky, kdy Diego Lopez bohužel pro něj chytal taktéž famózně. Navíc i po odchodu Moua Iker se jedničkou nestal. Šlo to s ním prostě bohužel dolů.
3) Pepe? Kvůli Ikerovi? to si teda absolutně nepamatuju, Pepeho problém byl nárůst vynikající formy Varaneho a jeho čisté hry, i se tak Mourinho na tiskovkách vyjadřoval.
4) Ramos a Ozil? To si nejsem teda teď jistý, nepamatuji si, že by Ozil byl pod kritikou Mourinha, Ozil byl pro nás bůh za jeho působení a po odchodu Moua přišel Carlo, kterej s ním nepočítal a hned Ozil odešel, pamatuju si jak jsem byl v šoku a smutnej z toho, měl jsem pro Ozila velkou slabost. Byl to Mourinho, kdo ho našel a přivedl. Konflikt s Ramosem mírný byl, ano, ale opět pokud si dobře pamatuji kvůli Ikerovi (jeho posazení zhoršilo totálně vztah trenéra s kabinou, Iker kvůli tomu rozjebal kabinu), kde v závěru byl i trochu ostřejší vztah s CR, tam přesný důvod teda neznám.